Tipy, kam vyrazit za památnými stromy

Zpívající lípa je obdivuhodný památný strom, jeden z nejmohutnějších u nás. Pověst vypravuje, že na konci 17. století se v její dutině ukryl místní hospodář, který zde přepisoval zakázané knihy a písně a při tom si je prozpěvoval. Znělo to, jako kdyby zpíval přímo sám strom.

Symbol městečka Libáň roste u polní cesty do Bystřice v místě známém jako Na Horách. Jedná se přes tři sta let starou památnou borovici lesní, která je vysoká asi 14 m a má obvod kmene kolem 320 cm.

Tatobitská Lípa velkolistá je památným stromem, který roste na prahu Českého ráje v obci Tatobity v Libereckém kraji. Lípa stojí u silnice směrem na Žernov, naproti domu s číslem popisným 86. Obvod jejího kmene je přes devět metrů a do její dutiny se vejde asi 11 dospělých lidí.

Starému jilmu se říká „Strom splněných přání“. Podle místní pověsti v ní žije krásná víla, která dokáže hodným lidem vyplnit jejich přání, myslí-li více na druhé než na sebe. Strom se nachází na kraji lesa mezi obcemi Véska a Pohořany u Olomouce.

Chudobínská borovice rostoucí těsně nad hladinou přehrady Vír vyhrála v roce 2019 anketu Strom roku. Tři sta padesát let stará borovice je totiž jedinou památkou na zaniklou obec Chudobín, která dnes leží na dně přehrady.

Strom tvoří významnou krajinnou dominantu a býval častým námětem obrazů akademického malíře Jaroslava Panušky, který v blízkém "srubu", jak svému domu říkal, žil od roku 1923. Zemřel v roce 1958 a je pohřben ve Světlé nad Sázavou.

Mohutný dub letní má obvod kmene rovných 593 cm a je do něj zasazen obrázek Emy Destinnové, která v těchto místech často rybařila. Stáří stromu se odhaduje na 350 let. Místo doplňuje malý pomník a informační tabule.

Chudenická douglaska roste v arboretu Americká zahrada u Chudenic, které založil hrabě Eugen Černín v roce 1828, kdy zde začal budovat sbírku cizokrajných dřevin. Díky své zachovalosti, stáří a formám některých dřevin patří mezi nejvýznamnější v republice.

Pernštejnský tis je nejstarším červeným tisem na Moravě a jedním z nejstarších stromů v České republice. Roste na severním svahu pod hradem u staré cesty na Nedvědici. Strom je starý více než 1000 let, jeho výška je 16,5 m a obvod kmene 455 cm. Roku 2005 tis vyhrál anketu Strom roku.

Památná lípa velkolistá v Klokočově se nazývá také Královská nebo Karlova je chráněna od roku 1976. Dosahuje výšky 23 m a obvod kmene měří necelých 9 m (890 cm). Patří k nejstarším stromům na našem území, lteré pamatují dobu před tisíci lety.

Stochov je město rozkládající se nedaleko Nového Strašecí. Podle pověsti se zde roku 903 narodil Svatý Václav. Jeho babička Svatá Ludmila zasadila v místech jeho narození dub, který ve městě roste dodnes a patří k nejstarším stromům v České republice.

Znáte největší ovocný strom Evropy? ... a víte, že má léčivé plody ve všech skupenstvích použití, od sušených, přes mošty a marmelády až po jedinečnou pálenku? I vy si můžete na Slovácku v jeho stínu odpočinout!

V obci Holubov na okraji Blanského lesa roste památný strom – košatá lípa srdčitá, které se přezdívá rožmberská. Strom je pozoruhodný nejenom svým stářím, ale také celkovou mohutností – roste celých 36 metrů do výšky a obvod jeho kmene měří 704 cm.

V malebné vesničce Jiřice nedaleko Humpolce najdete přírodní zajímavost – stařičkou vykotlanou lípu. Strom patří k nejcennějším památným stromům v ČR jehož stáří se odhaduje na 800 let. Strom je dutý a jeho dutina pojme až 10 osob.

Stezka se věnuje doupným stromům, tj. stromům s dutinami, které působí jako torza a postupně umírají, ale ve kterých bují hmyzí život a své útočiště poskytují i netopýrům a ptákům. Stezce byl dán pohádkový ráz, přičemž jsou stromy připodobněny Entům z knih Pána prstenů.

Přírodní klenot rostl až do roku 2020 nedaleko Vysoké Pece na Chomutovsku, kousek od zámku Jezeří. Přídomek žeberská získala dle zříceniny Starý Žeberk. Strom byl nejstarším na Mostecku, jeho věk se odhadoval na 900 let.

Les, kde neroste nic kromě jedovatého tisu. Takové místo se nachází v přírodní rezervaci V Horách, nedaleko Zbirohu. V unikátním tisovém lese roste na jednom místě přibližně 3300 tisů, co je asi třetina z celkového počtu tisů v České republice.

Lípa v osadě Kotel na první pohled zaujme svou rozložitou korunou a vykotlaným kmenem s několika otvory. Tisíciletá lípa byla vždy pevně spjatá s historií osady a jejích obyvatel. Roku 2009 zvítězila v anketě Strom roku.

Lípa roste v zahradě u římovského kostela již 670 let. Měla tak být přítomna i božskému zjevení v roce 1626, na jehož základě navrhl jezuita Jan Gurre u římovského statku vystavět loretánskou kapli a kostel sv. Ducha. Lípa je nejstarší a nejmohutnější památný strom okresu České Budějovice.

Stáří lípy velkolisté v Dolní Moravici na Bruntálsku se odhaduje na 400 – 500 let. Lípa je vysoká 24 metrů a obvod má úctyhodných 9 metrů. Stromu se říká Hadí královna.

Nejstarším stromem v Česku je Vilémovický tis rostoucí v zámeckém parku ve Vilémovicích u Ledče nad Sázavou. Jedná se zároveň i o nejstarší tis v Evropě. Jeho stáří se odhaduje na 1 500 až 2 000 let, obvod jeho kmene měří 360 cm a dosahuje výšky 10 metrů.

Nejvyšším stromem České republiky je douglaska tisolistá nedaleko obce Vlastiboř na Jablonecku. Měří přes 64 metrů a objem její hmoty činí více než 27 metrů krychlových. Strom, původně pochází ze Severní Ameriky.

Nejstarší dosud žijící smrk na našem území má kolem 500 let a nachází se v Jeseníkách. Začal růst okolo roku 1520 a "pamatuje" tak Jagellonce na českém trůnu i objevení Ameriky a další historické události. Nejstarší strom horských lesů je potomkem původních zdejších pralesů.

Oldřichův dub je strom, jehož stáří je odhadováno na přibližně 1000 let. Vysoký je 31 metrů a po obvodu měří 760 centimetrů. Dub je také zapsán na seznamu nejvýznamnějších stromů UNESCO. Zmiňuje se o něm už Dalimilova kronika v souvislosti se setkáním knížete Oldřicha a pradleny Boženy.

V zámeckém parku v Lednici je vedle běžně známého procházkového okruhu vedoucího kolem zámeckého rybníku k minaretu i další, dnes zapomenutá zahrada, ze které se zachovalo pouhé torzo. Zahrada vznikla na základě barokní kompozice, kdy stromy a květiny zde vysázené tvořily geometrické obrazce.