Hřensko leží na soutoku
Labe a
Kamenice, v jejímž
údolí se rozkládá a které je z
obou stran obklopeno vysokou
hradbou skalních stěn. Obec je také posledním sídlem na řece Labe v České republice. Obec je výchozím bodem k největším atraktivitám
NP České Švýcarsko, jakými jsou
Pravčická brána či
soutěsky řeky Kamenice.
O Hřensku se poprvé prameny zmiňuji v 15. století, kdy tady stála
krčma pro voraře. Od raného středověku byla známá jako obchodní středisko na
Labi a zboží se tudy přepravovalo v obou směrech. Během 16. století se zde usidlovali další obyvatelé, živili se
plavením a těžbou dřeva, vzniklo plno krčem,
skladů zboží, rozvíjela se
doprava a podloudnictví. V 19. stol. se v
Hřensku začal rozvíjet cestovní ruch, podporovaný majitelem panství knížetem Edmundem Clary-Aldringenem. Ten dal ve 30. letech 19. stol. upravit stezku na
Pravčickou bránu,
soutěsky Kamenice i
vyhlídku Belveder.
Hřensko však není jen známka úspěchu a rozvíjejícího se obchodu a turistiky, má za sebou i dost nepříjemných momentů. Díky své poloze se stalo několikrát terčem
násilného vniknutí armád, nevyhlo se plenění, požárům, smrtelným epidemiím jako cholera a mor. Neustále se opakují
záplavy a nebezpečnými se stávají i
padající skály. Dnes žije v obci 266 stálých obyvatel.