Kdysi
největší středoevropské ghetto v prostoru dnešního
Starého Města a Josefova v
Praze už dávno neexistuje. Nevzala ho voda ani zub času, ale
asanace. Trvala
od roku 1895 až do začátku první světové války a čtvrť poblíž
Staroměstského náměstí proměnila tak, jak si staroměstští radní přáli – v
reprezentativní část města bez úzkých křivolakých uliček. Řada památek nenávratně zmizela, například z
devíti synagog se jich dochovalo jen šest. Nedochovala se ani
vinohradská synagoga, jedna z nejhonosnějších a největších v Evropě, poškozená bombardováním za druhé světové války. To, co zbylo, ale rozhodně stojí za bližší prozkoumání.
Pět staroměstských synagog
Staronová synagoga v Červené ulici s typickým zubatým štítem je
nejstarší dochovanou synagogou ve střední Evropě a druhou nejstarší na světě. S dobou vzniku kolem roku 1270 toho pamatuje opravdu hodně a nepřetržitě slouží původním účelům přes sedm set let. Druhá nejstarší synagoga pražského židovského města je
Pinkasova z roku 1535 v Široké ulici. Dnes tu najdete
Památník obětí nacistické perzekuce, zřejmě nejpůsobivější prostor
Židovského muzea. Na stěnách někdejší synagogy je ručně přepsáno téměř
80 tisíc jmen českých a moravských Židů, kteří se stali obětí nacistického běsnění.
Jen o pár desítek let mladší je
Maiselova synagoga, do současné novogotické podoby přestavěná na přelomu 19. a 20. století, z konce 17. století pak pochází
Klausová synagoga. Možná někam mezi ně by zapadla předchůdkyně
Španělské synagogy ve Vězeňské ulici, která byla v roce 1868 kompletně přestavěna v novorenesančním stylu s vnitřní výzdobou, inspirovanou
slavnou španělskou Alhambrou.
…jedna utajená a jedna nejbarevnější
Bez ohledu na víru a vyznání můžete navštívit všech
pět staroměstských synagog. Utajená a nepřístupná pro vás zůstane jedině
Vysoká synagoga v areálu
židovské radnice, která slouží pouze duchovním a náboženským účelům. Případné zklamání vám bohatě vynahradí
Jeruzalémská synagoga v Jeruzalémské ulici, zvaná též
Jubilejní.
Nejmladší a zároveň nejbarevnější pražská synagoga, postavená v netradičním pseudomaurském slohu kombinovaném se secesí, byla dokončena roku 1906 jako náhrada za tři synagogy, stržené při asanaci.
Nejstarší židovský hřbitov a jedna půvabná budova
Přehlídka pražských židovských památek by nikdy nebyla kompletní bez návštěvy
Starého židovského hřbitova, který cestovatelský magazín
National Geographic řadí mezi deset turisticky
nejzajímavějších hřbitovů světa. Byl založen v první polovině 15. století a
nejstarší náhrobek z roku 1439 patří učenci a básníkovi
Avigdoru Karovi, který mimochodem zažil pogrom roku 1389 a napsal elegii na památku jeho obětí. Pohřbívat se sem přestalo až v roce 1787 na základě výnosu císaře Josefa II.
V
ulici U Starého hřbitova, která pohřebiště lemuje na severovýchodní straně, stojí malebná pseudorománská budova s věžičkou. Je to bývalá márnice a
obřadní síň pražského Pohřebního bratrstva Chevra kadiša, uvnitř najdete pokračování expozice ze sousední
Klausové synagogy.
Starý a nový židovský hřbitov
Podobně jako
Olšanské hřbitovy i
žižkovský židovský hřbitov na
rozhraní Žižkova a Vinohrad vznikl po morové epidemii v roce 1679. Sloužil až do roku 1890, dnes z něj ale najdete pouhý zlomek; zchátralý a neudržovaný areál se na počátku šedesátých let proměnil v
Mahlerovy sady a dnes v parkové části stojí
věž televizního vysílače s úžasným výhledem na město.
Roli hlavního židovského hřbitova převzal
nový židovský hřbitov, desetkrát větší než
Starý židovský hřbitov v Josefově. K nejnavštěvovanějším místům patří vedle
hrobu Franze Kafky náhrobky spisovatelů
Maxe Broda a
Oty Pavla.