Betlém v kostele Všech svatých v areálu Pražského hradu byl objeven během druhé etapy obnovy interiéru chrámu v roce 2021. Sádrové figurky následně odborně zrestaurovala paní Dagmar Lebenhartová ve spolupráci se svou dcerou Irenou Třískovou.
Vánoční výjev v
kostele Všech svatých byl doplněn obrazem od paní Lebenhartové, který tvoří pozadí scény u jesliček. Betlém je tak připraven přiblížit vánoční příběh o narození Spasitele všem návštěvníkům tohoto vzácného historického místa. Je vyroben v době kolem roku
1930 a
zemí původu je Česká republika. Přístupný je vždy min. půl hodiny před bohoslužbou.
Gotická, renesančně upravená stavba v areálu
Pražského hradu se nachází na místě starší palácové kaple ze 12. století. Vystavěn byl kolem roku 1372 a
dokončen před rokem 1386 podle projektu
Petra Parléře. Později byl upravován, barokní zařízení pochází z 18. století.
Královská kolegiátní kapitula a ochránci hrobu
Královská kolegiátní kapitula u Všech svatých na
Hradě pražském byla založena
císařem Karlem IV. roku 1340 při tzv. královské kapli Všech svatých na
Pražském hradě. Tehdy mezi její členy patřili především
klerikové z řad
úředníků panovnické kanceláře. Velké vyznamenání se kapitule dostává od téhož panovníka roku 1366, kdy
císař Karel na pozdvižení cti a slávy vysokého učení pražského spojuje Pražskou univerzitu s kapitulou při kostele Všech svatých tím, že místa kapitulárů vyhrazuje právě univerzitním mistrům. Věhlas kapituly vzrostl v 16. století, kdy byly z rozhodnutí
císaře Rudolfa II. do kapitulního chrámu roku 1588 přeneseny
ostatky sv. Prokopa. Členové kapituly jsou tak zároveň
ochránci jeho hrobu.
Za více než
680 let své existence sdružovala kolegiátní kapitula bezpočet pozoruhodných osobností církevního, akademického i politického života. Mezi její členy patřili
biskupové, diplomaté, rektoři a děkani Karlovy univerzity,
vědci humanitních i přírodovědných oborů, spisovatelé a básníci nebo politici a poslanci zemského shromáždění. Mnoho z nich zanechalo hlubokou stopu v
dějinách našeho národa a vědy svými objevy, spisy a reformami dotýkajícími se různých oborů lidské činnosti. Mezi nimi můžeme zvláště vyzdvihnout např. pražského arcibiskupa a prvního českého kardinála Jana Očka z Vlašimi, jednoho z Husových blízkých spolupracovníku Křišťana z Prachatic, reformátora školství Ferdinanda Kindermanna, zakladatele prvního ústavu neslyšících v Praze Karla Bergera, významného matematika Stanislava Vydru a mnohé další.