Nejvyšší představitel římskokatolické církve a také
biskup města Říma je
papež. Katolíci ho považují za nástupce
apoštola sv. Petra, kterého podle tradice ustanovil Ježíš Kristus za vůdce své církve. Papež není jen
nejvyšší představitel katolické církve, jehož hlavním úkolem je duchovní vedení více než miliardy katolíků po celém světě, je i
významná světová osobnost. Jeho slovo často přesahuje náboženské hranice a zasahuje do oblasti
mezinárodní politiky, sociálních otázek a mírových iniciativ. Tradičně vystupuje jako
hlas obrany lidské důstojnosti, chudých a utlačovaných. I když v politickém smyslu nemá „pozemskou moc“, jeho vliv je obrovský – nejen na katolíky, ale i na celý svět.
Papež, Vatikán a konkláve

Papež sídlí ve
Vatikánu, nejmenším státě světa, který má jen pár stovek obyvatel. Jde převážně o duchovní, církevní úředníky s rodinami a švýcarskou gardu, která má na starosti bezpečnost.
Vatikán funguje jako nezávislý stát s vlastním rozpočtem, poštou, policií, a dokonce i železnicí.
Papežem může být teoreticky zvolen jakýkoli pokřtěný katolík – dokonce i laik, tedy někdo, kdo není kněz ani biskup. V praxi se však volba vztahuje na kardinály. Pokud by byl zvolen někdo, kdo ještě nemá potřebné svěcení, musel by je obratem přijmout.

Když papež zemře (nebo abdikuje, jako to v roce 2013 udělal
Benedikt XVI.), nastává období takzvané
„sede vacante“, tedy
„prázdného stolce“ svatého Petra. V té době je vedení katolické církve v rukou kardinálského sboru. V rozmezí 15 až 20 dnů po úmrtí papeže se musí sejít kardinálské kolegium a při
konkláve zvolit novou hlavu katolické církve. Celkem jde o necelé tři stovky kardinálů z celého světa, ovšem právo volit mají pouze ti, kterým ještě nebylo 80 let.
Jak se volí nový papež
Volby se konají v
Sixtinské kapli – slavné místnosti v
Apoštolském paláci, vyzdobené
Michelangelovými freskami. Každý kardinál tajně napíše jméno svého kandidáta na lístek a vhodí jej do urny. Volba nemá časový limit.
Nejdelší volba v dějinách trvala 33 měsíců, ale dnes už jsou pravidla mnohem přísnější, aby proces netrval tak dlouho. Od začátku 20. století ale rokování nikdy netrvalo déle než čtyři dny.
Papeže Františka, který zemřel na
Velikonoční pondělí 2025, kardinálové vybrali 13. března 2013 po dvou dnech a pěti kolech hlasování.
Novým papežem se stal 8. 5. 2025
Američan Robert Francis Prevost, přijal jméno
Lev XIV. Byl zvolen již druhý den ve čtvrtém kole volby, stejně jako v roce 2005 německý kardinál
Joseph Ratzinger, papež Benedikt XVI.

Aby byl někdo zvolen papežem, musí získat
dvoutřetinovou většinu hlasů. Hlasuje se několikrát denně a výsledek každého kola voleb sleduje celý svět díky
dýmu z komína Sixtinské kaple.
Černý dým znamená, že volba nebyla úspěšná.
Bílý dým ohlašuje, že nový papež byl zvolen. Po zvolení nový papež přijímá své papežské jméno: to si stejně jako motivy a heslo každý papež vybírá sám, často podle světců, kterých si váží nebo jejichž odkaz chtějí následovat. Jméno přitom může mnohé napovědět o stylu, jaký nový papež zvolí. Poprvé vystoupí na veřejnosti na balkóně
baziliky sv. Petra se slovy
„Habemus papam!“ –
„Máme papeže!“
Zajímavosti? Jedním z nejmladších papežů v historii byl pravděpodobně
Benedikt IX. (asi 1012–1055), který byl zvolen papežem údajně už ve dvaceti letech. Společně s
Janem XII. (asi 937–964) je nicméně považovaný za
nejhoršího papeže v historii. Několikrát abdikoval, vysloužil si přezdívku „démon z pekla v přestrojení za kněze“, a dokonce „prodal“ svou papežskou korunu ve veřejné dražbě.
Jan Pavel II., papežské rekordy a návštěvy v Česku

Který z papežů vládl nejkratší dobu? Určitě vede
papež Štěpán II. (23.–26. března 752), kterého zabila mrtvice asi tři dny před jeho uvedením do funkce. Pouhých třináct dnů byl papežem
Urban VII. (od 15. do 27. září 1590), šestnáct dnů byl papežem
Bonifác VI. (v dubnu 896) a sedmnáct dní
Celestýn IV. v roce 1241.
V celé historii papežství měl možná nejdelší pontifikát, tedy službu v čele katolické církve,
papež Hadrián I., který žil na konci 8. století. Přesný údaj neexistuje, ale podle historiků stál v čele katolické církve 34 nebo 37 let.

Více než 31 let stál v čele církve
papež Pius IX. (od června 1846 do února 1878). Třetího nejdelšího pontifikátu dosáhl polský kardinál
Karol Wojtyła, tedy
papež Jan Pavel II., který byl zvolen do čela církve v říjnu 1978 v pouhých osmapadesáti letech. Zemřel v dubnu 2005 a byl
prvním slovanským a také
prvním neitalským papežem po 455 letech. Během svého pontifikátu
třikrát navštívil Českou republiku a
svatořečil řadu osobností z české historie: byli to například
sv. Anežka Česká,
sv. Zdislava z Lemberka a
sv. Jan Sarkander. Kromě toho také řadě našich chrámů udělil
čestný papežský titul basilica minor, bazilika menší.
Arcibiskup, biskup „vyššího řádu“

Pojem diecéze či arcidiecéze označuje část církve, v jejímž čele stojí
diecézní biskup s titulem arcibiskupa.
Arcibiskup je biskup, který spravuje zvlášť významnou diecézi, nazývanou arcidiecéze. V České republice máme
dvě arcidiecéze – v
Praze a
Olomouci – a tedy i dva arcibiskupy. Kromě vedení své oblasti má arcibiskup často i čestné postavení vůči dalším biskupům v regionu.
V
Praze je oficiální rezidencí arcibiskupa od roku 1561
Arcibiskupský palác na
Hradčanském náměstí a sídelním kostelem
katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na
Pražském hradě. Nejstarší diecéze v České republice vznikla v roce 973, na arcidiecézi byla povýšena roku 1344 a prvním arcibiskupem pražským pak byl
Arnošt z Pardubic.
Olomoucká diecéze vznikla roku 1063. Sídlem úřadů arcibiskupství olomouckého je
Arcibiskupský palác v
Olomouci (od roku 2011 je přístupný veřejnosti). Navštívit můžete také
Arcidiecézní muzeum Olomouc a
Arcidiecézní muzeum Kroměříž, a samozřejmě i hlavní chrám Olomouckého arcibiskupství,
katedrálu sv. Václava.
Biskup, pastýř své diecéze
Biskup je duchovní, který má na starosti určitou oblast zvanou diecéze. V České republice jsou
dvě římskokatolické církevní provincie, česká v čele s pražským arcibiskupem a diecézemi
českobudějovickou,
královéhradeckou,
litoměřickou a
plzeňskou. Moravská církevní provincie má v čele
arcidiecézi olomouckou a spravuje diecéze
brněnskou a
ostravsko-opavskou.
Úkolem biskupa je pečovat o věřící, spravovat farnosti a svěřenou diecézi, a také světit nové kněze. Slovo
biskup je odvozeno z řeckého episkopos ve významu hledět shora, dohlížet či bdít. Je považován za
nástupce apoštolů a k jeho svěcení jsou vždy potřeba alespoň
tři jiní biskupové, aby bylo zachováno takzvané apoštolské posloupnosti.
Biskupové i další církevní hodnostáři obvykle odcházejí ze svých funkcí poté, co dosáhnou věku 75 let. Proces jmenování nových biskupů se řídí církevním právem, kandidáty vybírají diecézní biskupové, konečný výběr ze seznamu tří kněží patří papeži. Ideálně by mělo jít o muže kolem šedesátky s doktorským titulem z teologie nebo církevního práva.
Primas český

Když
papež František v roce 2022 jmenoval
Jana Graubnera 37. pražským arcibiskupem, zároveň se stal
25. českým primasem. Jde o
čestný titul arcibiskupa pražského, který stojí v čele české církevní provincie. Titul českého primase je pražským arcibiskupům udělován od roku 1627, kdy vznikl na základě obnoveného zřízení zemského, a v minulosti byl spojený s
výsadou korunovat českého krále. Hlavou katolické církve v Česku je
předseda České biskupské konference. Arcibiskupové pražský a olomoucký jsou si jinak absolutně rovni.
Kardinálové, arcibiskupové a biskupové
Kardinál je titul, který uděluje papež. Kardinálové mají privilegium volit nového papeže na konkláve. Mnozí kardinálové jsou zároveň
arcibiskupy velkých měst, ale kardinálem se může stát i kněz, který nikdy biskupem nebyl. Nejmladším kardinálům jmenovaným v posledních desetiletích byli třicetiletí muži, což je v církevním prostředí velmi nezvyklé.
Prvním pražským arcibiskupem, který dosáhl kardinálské hodnosti, byl nástupce
prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic,
Jan Očko z Vlašimi. Kardinálové se podílejí na řízení katolické církve, tvoří poradní sbor papeže a pokud jsou mladší 80 let (limit stanovil papež Pavel VI.), jsou povinni se účastnit konkláve, které volí nového papeže. Jinak jde o čestný titul, který není spojený s žádným úřadem, není omezený věkem ani časem. Při slavnostním jmenování dostane každý kardinál biret (červený čtyřrohý klobouk), jmenovací dekret a kardinálský prsten s vyobrazením postav apoštolů Petra a Pavla a osmicípou hvězdou, symbolem Panny Marie. Kardinálům přísluší oslovení Vaše Eminence.

Titul kardinála měli téměř všichni pražští arcibiskupové během posledních 150 let, jmenovitě
Bedřich Josef kníže Schwarzenberg (1849–1885),
František de Paula hrabě Schönborn (1885–1899) i
Lev Skrbenský, svobodný pán z Hříště (1899–1916). Pak následovali dva arcibiskupové bez titulu kardinála,
Pavel hrabě Huyn (1916–1919) a
František Kordač (1919–1931), posledních pět arcibiskupů ale bylo vesměs kardinály:
Karel Kašpar (1931–1941),
Josef Beran (1946–1969),
František Tomášek (1977–1991),
Miloslav Vlk (1991–2010) i
Dominik Duka (2010–2022). Od roku 2022 stojí v čele pražského arcibiskupství
Jan Graubner, dosavadní arcibiskup olomoucký. Olomouckým arcibiskupem je od roku 2024
Josef Nuzík.
Svatý Vojtěch a další čeští svatí
V hodnosti biskupa a arcibiskupa v čele pražské diecéze stálo již 63 mužů. Biskupů bylo 27, arcibiskupů 36. Na jméno saského kněze
Dětmara, který se roku 975 stal prvním pražským biskupem, leckdo zapomíná, velmi známý je naopak jeho nástupce
biskup svatý Vojtěch (okolo 957–997) z
rodu Slavníkovců. K jeho volbě došlo 19. února 982 za účasti Boleslava II. na
Levém Hradci. Odhodlaný šiřitel křesťanské víry se mimo jiné zasloužil o rozvoj domácího latinského písemnictví a je považován za autora nejstarších českých a polských duchovních písní včetně známé
Hospodine pomiluj ny. Byl zavražděn při misijní cestě na území pohanských Prusů.

Místem, kde můžete pohlédnout do tváří hned pěti českých svatých, je
pomník svatého Václava na
Václavském náměstí v
Praze od
Josefa Václava Myslbeka. Ten na něm pracoval více než třicet let a celé dílo se tak několikrát proměnilo. V jedné z pozdějších verzí doplnila jezdeckou sochu
svatého Václava čtveřice světců. Při čelním pohledu stojí vlevo
sv. Ludmila, vpravo
sv. Prokop (který má tvář sochaře Myslbeka), vzadu vlevo je
sv. Anežka Česká a vpravo
sv. Vojtěch, který má tvář arcibiskupa Františka Schönborna.
Nuncius, Monsignore, opat, abatyše, kněz a jáhen
Nuncius je papežský úředník a prodloužená ruka papeže za hranicemi
Vatikánu. Označení vychází z latinského nuntius, což znamená posel, a jedná se o papežova velvyslance v určité zemi. Úřad nuncia zastávají většinou biskupové, kteří nespravují konkrétní diecézi, pro jejich misi jim zpravidla je propůjčena hodnost arcibiskupa. Nuncius má důležitou roli při vybírání kandidátů biskupského úřadu a podobně jako arcibiskupové a biskupové obvykle po dosažení 75 let odchází do důchodu. Sídlem nuncia v České republice je od roku 1929
Apoštolská nunciatura v Dietrichsteinském paláci ve Voršilské ulici na
Novém Městě v Praze. Při jedné ze svých návštěv na pražské nunciatuře nocoval i
papež sv. Jan Pavel II. nebo
Benedikt XVI. Posledními nuncii v České republice byli
Giovanni Coppa (1990–2001),
Erwin Josef Ender (2001–2003),
Diego Causero (2004–2011),
Giuseppe Leanza (2011–2018) a
Charles Daniel Balvo (2018–2022), kterého vystřídal
Jude Thaddeus Okolo (od 2022).
V církvi se také můžete setkat s výrazem
Monsignore, což je čestný titul pro kněze za zásluhy, udělovaný papežem.
Opat je představený mužského kláštera, u žen je to
abatyše.
Kněz je duchovní, který může vést mše, křtít, oddávat a vykonávat další obřady. Jeho pomocníkem při bohoslužbách a službě lidem je
jáhen; ten může být i ženatý.
Jak rozeznat církevní hodnostáře podle oblečení?
Kněžský oděv má za sebou nesmírně dlouhý vývoj. Začněme od těch nejjednodušších: duchovní při bohoslužbách oblékají dlouhý oděv sahající ke kotníkům, zvaný
klerika nebo
talár, na hlavě pak nosí čtyřhrannou pokrývku se třemi výběžky, zvanou
biret. V katolické církvi odpovídá barva oděvu místu v kněžské hierarchii: bílou kleriku nosí papež, červenou kardinálové, fialovou či purpurovou biskupové a černou kněží.
Papež a kardinálové nosí na hlavě ještě malou přiléhavou čepičku (pileclum), liší se rovněž barvy ornátů. Bílý či zlatý ornát nosí duchovní při různých svátcích a slavnostech, zelený se používá v liturgickém mezidobí, červený při svátku mučedníků a slavnosti Seslání Ducha svatého, fialový provází dobu postní a adventní, a černý ornát se používá při pohřbech a na svátek všech věrných zemřelých.
Insignie – odznaky hodnosti
Insignie jsou odznaky hodnosti světských či církevních funkcí. Podobnou funkci jako má u panovníků koruna a žezlo má u biskupů
mitra a
biskupská berla, nahoře zahnutá nebo zavinutá do spirály. Odznaky biskupské hodnosti jsou rovněž vyšité sandály, hedvábné rukavice či náprsní kříž na řetězu.
Papežskou verzí mitry je
tiára, vysoká kuželovitá pokrývka hlavy se třemi korunami nad sebou, které symbolizují papežovu trojí moc (učitelskou, pastýřskou a knížecí) a dvěma vyšívanými pásy. K tradičním znakům papežského úřadu patří rovněž pallium, úzký pás z bílé vlny nošený přes ramena jako znamení pastýřské odpovědnosti.
Řada oděvních doplňků je ale volitelná a církevní hodnostáři je používají jen dle svého uvážení.
Víte, že…?
- V Beňově nedaleko Přerova se nachází malé muzeum zdejšího významného rodáka, někdejšího olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana (1851–1923), který se významně zasloužil o založení poutních a exercičních domů na Svatém Hostýně a na Velehradě.
- Oblíbeným letním sídlem olomouckých arcibiskupů býval zámek Kroměříž.
Detailní průvodce církevními hodnostmi od papeže po arcibiskupa, znalosti volby a významných míst v České republice.
Nejvyšším představitelem římskokatolické církve je papež.
Papež je volen kardinály v Sixtinské kapli, kde každý tajně napíše jméno svého kandidáta a vhodí jej do urny.
Volit nového papeže mohou pouze kardinálové, kteří ještě nedosáhli věku 80 let.
Po smrti nebo abdikaci papeže nastává období sede vacante, kdy je vedení církve v rukou kardinálského sboru.
Bílý dým znamená, že byl úspěšně zvolen nový papež.
Arcibiskup spravuje arcidiecézi a často má i čestné postavení vůči dalším biskupům v regionu.
Diecézi vede diecézní biskup, zatímco arcidiecézi spravuje arcibiskup, což je vyšší hodnost.
Arcibiskupský palác v Praze se nachází na Hradčanském náměstí.
Prvním pražským arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic.
Konkláve je shromáždění kardinálů, kteří volí nového papeže.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.