ÚvodAktualityKdo vládne církvi: Papež, kardinál, biskup a ti druzí
Památky

Kdo vládne církvi: Papež, kardinál, biskup a ti druzí

Poslechněte si audio verzi článku
Církevní hierarchie může na první pohled působit složitě. Tituly jako papež, biskup, arcibiskup nebo kardinál se často skloňují ve zprávách, ale co přesně znamenají? Jak se volí papež, co je to konkláve, jak dlouho existuje Pražské arcibiskupství, kdy odcházejí arcibiskupové do důchodu a kdo z českých svatých tuto funkci zastával? Na Kudy z nudy si to jednoduše vysvětlíme a přidáme i pár dalších zajímavostí ze světa papežů.
Papežská tiara
Biskupská mitra
Nejvyšší představitel římskokatolické církve a také biskup města Říma je papež. Katolíci ho považují za nástupce apoštola sv. Petra, kterého podle tradice ustanovil Ježíš Kristus za vůdce své církve. Papež není jen nejvyšší představitel katolické církve, jehož hlavním úkolem je duchovní vedení více než miliardy katolíků po celém světě, je i významná světová osobnost. Jeho slovo často přesahuje náboženské hranice a zasahuje do oblasti mezinárodní politiky, sociálních otázek a mírových iniciativ. Tradičně vystupuje jako hlas obrany lidské důstojnosti, chudých a utlačovaných. I když v politickém smyslu nemá „pozemskou moc“, jeho vliv je obrovský – nejen na katolíky, ale i na celý svět.

Papež, Vatikán a konkláve

Papež sídlí ve Vatikánu, nejmenším státě světa, který má jen pár stovek obyvatel. Jde převážně o duchovní, církevní úředníky s rodinami a švýcarskou gardu, která má na starosti bezpečnost. Vatikán funguje jako nezávislý stát s vlastním rozpočtem, poštou, policií, a dokonce i železnicí.

Papežem může být teoreticky zvolen jakýkoli pokřtěný katolík – dokonce i laik, tedy někdo, kdo není kněz ani biskup. V praxi se však volba vztahuje na kardinály. Pokud by byl zvolen někdo, kdo ještě nemá potřebné svěcení, musel by je obratem přijmout.
 
Když papež zemře (nebo abdikuje, jako to v roce 2013 udělal Benedikt XVI.), nastává období takzvané „sede vacante“, tedy „prázdného stolce“ svatého Petra. V té době je vedení katolické církve v rukou kardinálského sboru. V rozmezí 15 až 20 dnů po úmrtí papeže se musí sejít kardinálské kolegium a při konkláve zvolit novou hlavu katolické církve. Celkem jde o necelé tři stovky kardinálů z celého světa, ovšem právo volit mají pouze ti, kterým ještě nebylo 80 let.
 

Jak se volí nový papež

Volby se konají v Sixtinské kapli – slavné místnosti v Apoštolském paláci, vyzdobené Michelangelovými freskami. Každý kardinál tajně napíše jméno svého kandidáta na lístek a vhodí jej do urny. Volba nemá časový limit. Nejdelší volba v dějinách trvala 33 měsíců, ale dnes už jsou pravidla mnohem přísnější, aby proces netrval tak dlouho. Od začátku 20. století ale rokování nikdy netrvalo déle než čtyři dny. Papeže Františka, který zemřel na Velikonoční pondělí 2025, kardinálové vybrali 13. března 2013 po dvou dnech a pěti kolech hlasování.

Novým papežem se stal 8. 5. 2025 Američan Robert Francis Prevost, přijal jméno Lev XIV. Byl zvolen již druhý den ve čtvrtém kole volby, stejně jako v roce 2005 německý kardinál Joseph Ratzinger, papež Benedikt XVI.
 
Aby byl někdo zvolen papežem, musí získat dvoutřetinovou většinu hlasů. Hlasuje se několikrát denně a výsledek každého kola voleb sleduje celý svět díky dýmu z komína Sixtinské kaple. Černý dým znamená, že volba nebyla úspěšná. Bílý dým ohlašuje, že nový papež byl zvolen. Po zvolení nový papež přijímá své papežské jméno: to si stejně jako motivy a heslo každý papež vybírá sám, často podle světců, kterých si váží nebo jejichž odkaz chtějí následovat. Jméno přitom může mnohé napovědět o stylu, jaký nový papež zvolí. Poprvé vystoupí na veřejnosti na balkóně baziliky sv. Petra se slovy „Habemus papam!“„Máme papeže!“
 
Zajímavosti? Jedním z nejmladších papežů v historii byl pravděpodobně Benedikt IX. (asi 1012–1055), který byl zvolen papežem údajně už ve dvaceti letech. Společně s Janem XII. (asi 937–964) je nicméně považovaný za nejhoršího papeže v historii. Několikrát abdikoval, vysloužil si přezdívku „démon z pekla v přestrojení za kněze“, a dokonce „prodal“ svou papežskou korunu ve veřejné dražbě.
 

Jan Pavel II., papežské rekordy a návštěvy v Česku

Který z papežů vládl nejkratší dobu? Určitě vede papež Štěpán II. (23.–26. března 752), kterého zabila mrtvice asi tři dny před jeho uvedením do funkce. Pouhých třináct dnů byl papežem Urban VII. (od 15. do 27. září 1590), šestnáct dnů byl papežem Bonifác VI. (v dubnu 896) a sedmnáct dní Celestýn IV. v roce 1241.
 
V celé historii papežství měl možná nejdelší pontifikát, tedy službu v čele katolické církve, papež Hadrián I., který žil na konci 8. století. Přesný údaj neexistuje, ale podle historiků stál v čele katolické církve 34 nebo 37 let.
 
Více než 31 let stál v čele církve papež Pius IX. (od června 1846 do února 1878). Třetího nejdelšího pontifikátu dosáhl polský kardinál Karol Wojtyła, tedy papež Jan Pavel II., který byl zvolen do čela církve v říjnu 1978 v pouhých osmapadesáti letech. Zemřel v dubnu 2005 a byl prvním slovanským a také prvním neitalským papežem po 455 letech. Během svého pontifikátu třikrát navštívil Českou republiku a svatořečil řadu osobností z české historie: byli to například sv. Anežka Česká, sv. Zdislava z Lemberka a sv. Jan Sarkander. Kromě toho také řadě našich chrámů udělil čestný papežský titul basilica minor, bazilika menší.
 

Arcibiskup, biskup „vyššího řádu“

Pojem diecéze či arcidiecéze označuje část církve, v jejímž čele stojí diecézní biskup s titulem arcibiskupa. Arcibiskup je biskup, který spravuje zvlášť významnou diecézi, nazývanou arcidiecéze. V České republice máme dvě arcidiecéze – v Praze a Olomouci – a tedy i dva arcibiskupy. Kromě vedení své oblasti má arcibiskup často i čestné postavení vůči dalším biskupům v regionu.
 
V Praze je oficiální rezidencí arcibiskupa od roku 1561 Arcibiskupský palác na Hradčanském náměstí a sídelním kostelem katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Nejstarší diecéze v České republice vznikla v roce 973, na arcidiecézi byla povýšena roku 1344 a prvním arcibiskupem pražským pak byl Arnošt z Pardubic.
 
Olomoucká diecéze vznikla roku 1063. Sídlem úřadů arcibiskupství olomouckého je Arcibiskupský palác v Olomouci (od roku 2011 je přístupný veřejnosti). Navštívit můžete také Arcidiecézní muzeum Olomouc a Arcidiecézní muzeum Kroměříž, a samozřejmě i hlavní chrám Olomouckého arcibiskupství, katedrálu sv. Václava.
 
 

Biskup, pastýř své diecéze

Biskup je duchovní, který má na starosti určitou oblast zvanou diecéze. V České republice jsou dvě římskokatolické církevní provincie, česká v čele s pražským arcibiskupem a diecézemi českobudějovickou, královéhradeckou, litoměřickou a plzeňskou. Moravská církevní provincie má v čele arcidiecézi olomouckou a spravuje diecéze brněnskou a ostravsko-opavskou.
 
Úkolem biskupa je pečovat o věřící, spravovat farnosti a svěřenou diecézi, a také světit nové kněze. Slovo biskup je odvozeno z řeckého episkopos ve významu hledět shora, dohlížet či bdít. Je považován za nástupce apoštolů a k jeho svěcení jsou vždy potřeba alespoň tři jiní biskupové, aby bylo zachováno takzvané apoštolské posloupnosti.
 
Biskupové i další církevní hodnostáři obvykle odcházejí ze svých funkcí poté, co dosáhnou věku 75 let. Proces jmenování nových biskupů se řídí církevním právem, kandidáty vybírají diecézní biskupové, konečný výběr ze seznamu tří kněží patří papeži. Ideálně by mělo jít o muže kolem šedesátky s doktorským titulem z teologie nebo církevního práva.
 

Primas český

Když papež František v roce 2022 jmenoval Jana Graubnera 37. pražským arcibiskupem, zároveň se stal 25. českým primasem. Jde o čestný titul arcibiskupa pražského, který stojí v čele české církevní provincie. Titul českého primase je pražským arcibiskupům udělován od roku 1627, kdy vznikl na základě obnoveného zřízení zemského, a v minulosti byl spojený s výsadou korunovat českého krále. Hlavou katolické církve v Česku je předseda České biskupské konference. Arcibiskupové pražský a olomoucký jsou si jinak absolutně rovni.
 

Kardinálové, arcibiskupové a biskupové

Kardinál je titul, který uděluje papež. Kardinálové mají privilegium volit nového papeže na konkláve. Mnozí kardinálové jsou zároveň arcibiskupy velkých měst, ale kardinálem se může stát i kněz, který nikdy biskupem nebyl. Nejmladším kardinálům jmenovaným v posledních desetiletích byli třicetiletí muži, což je v církevním prostředí velmi nezvyklé.
 
Prvním pražským arcibiskupem, který dosáhl kardinálské hodnosti, byl nástupce prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, Jan Očko z Vlašimi. Kardinálové se podílejí na řízení katolické církve, tvoří poradní sbor papeže a pokud jsou mladší 80 let (limit stanovil papež Pavel VI.), jsou povinni se účastnit konkláve, které volí nového papeže. Jinak jde o čestný titul, který není spojený s žádným úřadem, není omezený věkem ani časem. Při slavnostním jmenování dostane každý kardinál biret (červený čtyřrohý klobouk), jmenovací dekret a kardinálský prsten s vyobrazením postav apoštolů Petra a Pavla a osmicípou hvězdou, symbolem Panny Marie. Kardinálům přísluší oslovení Vaše Eminence.
 
Titul kardinála měli téměř všichni pražští arcibiskupové během posledních 150 let, jmenovitě Bedřich Josef kníže Schwarzenberg (1849–1885), František de Paula hrabě Schönborn (1885–1899) i Lev Skrbenský, svobodný pán z Hříště (1899–1916). Pak následovali dva arcibiskupové bez titulu kardinála, Pavel hrabě Huyn (1916–1919) a František Kordač (1919–1931), posledních pět arcibiskupů ale bylo vesměs kardinály: Karel Kašpar (1931–1941), Josef Beran (1946–1969), František Tomášek (1977–1991), Miloslav Vlk (1991–2010) i Dominik Duka (2010–2022). Od roku 2022 stojí v čele pražského arcibiskupství Jan Graubner, dosavadní arcibiskup olomoucký. Olomouckým arcibiskupem je od roku 2024 Josef Nuzík.
 

Svatý Vojtěch a další čeští svatí

V hodnosti biskupa a arcibiskupa v čele pražské diecéze stálo již 63 mužů. Biskupů bylo 27, arcibiskupů 36. Na jméno saského kněze Dětmara, který se roku 975 stal prvním pražským biskupem, leckdo zapomíná, velmi známý je naopak jeho nástupce biskup svatý Vojtěch (okolo 957–997) z rodu Slavníkovců. K jeho volbě došlo 19. února 982 za účasti Boleslava II. na Levém Hradci. Odhodlaný šiřitel křesťanské víry se mimo jiné zasloužil o rozvoj domácího latinského písemnictví a je považován za autora nejstarších českých a polských duchovních písní včetně známé Hospodine pomiluj ny. Byl zavražděn při misijní cestě na území pohanských Prusů.
 
Místem, kde můžete pohlédnout do tváří hned pěti českých svatých, je pomník svatého Václava na Václavském náměstí v Praze od Josefa Václava Myslbeka. Ten na něm pracoval více než třicet let a celé dílo se tak několikrát proměnilo. V jedné z pozdějších verzí doplnila jezdeckou sochu svatého Václava čtveřice světců. Při čelním pohledu stojí vlevo sv. Ludmila, vpravo sv. Prokop (který má tvář sochaře Myslbeka), vzadu vlevo je sv. Anežka Česká a vpravo sv. Vojtěch, který má tvář arcibiskupa Františka Schönborna.
 

Nuncius, Monsignore, opat, abatyše, kněz a jáhen

Nuncius je papežský úředník a prodloužená ruka papeže za hranicemi Vatikánu. Označení vychází z latinského nuntius, což znamená posel, a jedná se o papežova velvyslance v určité zemi. Úřad nuncia zastávají většinou biskupové, kteří nespravují konkrétní diecézi, pro jejich misi jim zpravidla je propůjčena hodnost arcibiskupa. Nuncius má důležitou roli při vybírání kandidátů biskupského úřadu a podobně jako arcibiskupové a biskupové obvykle po dosažení 75 let odchází do důchodu. Sídlem nuncia v České republice je od roku 1929 Apoštolská nunciatura v Dietrichsteinském paláci ve Voršilské ulici na Novém Městě v Praze. Při jedné ze svých návštěv na pražské nunciatuře nocoval i papež sv. Jan Pavel II. nebo Benedikt XVI. Posledními nuncii v České republice byli Giovanni Coppa (1990–2001), Erwin Josef Ender (2001–2003), Diego Causero (2004–2011), Giuseppe Leanza (2011–2018) a Charles Daniel Balvo (2018–2022), kterého vystřídal Jude Thaddeus Okolo (od 2022).
 
V církvi se také můžete setkat s výrazem Monsignore, což je čestný titul pro kněze za zásluhy, udělovaný papežem. Opat je představený mužského kláštera, u žen je to abatyše. Kněz je duchovní, který může vést mše, křtít, oddávat a vykonávat další obřady. Jeho pomocníkem při bohoslužbách a službě lidem je jáhen; ten může být i ženatý.
 

Jak rozeznat církevní hodnostáře podle oblečení?

Kněžský oděv má za sebou nesmírně dlouhý vývoj. Začněme od těch nejjednodušších: duchovní při bohoslužbách oblékají dlouhý oděv sahající ke kotníkům, zvaný klerika nebo talár, na hlavě pak nosí čtyřhrannou pokrývku se třemi výběžky, zvanou biret. V katolické církvi odpovídá barva oděvu místu v kněžské hierarchii: bílou kleriku nosí papež, červenou kardinálové, fialovou či purpurovou biskupové a černou kněží.
 
Papež a kardinálové nosí na hlavě ještě malou přiléhavou čepičku (pileclum), liší se rovněž barvy ornátů. Bílý či zlatý ornát nosí duchovní při různých svátcích a slavnostech, zelený se používá v liturgickém mezidobí, červený při svátku mučedníků a slavnosti Seslání Ducha svatého, fialový provází dobu postní a adventní, a černý ornát se používá při pohřbech a na svátek všech věrných zemřelých.
 

Insignie – odznaky hodnosti


Insignie jsou odznaky hodnosti světských či církevních funkcí. Podobnou funkci jako má u panovníků koruna a žezlo má u biskupů mitra a biskupská berla, nahoře zahnutá nebo zavinutá do spirály. Odznaky biskupské hodnosti jsou rovněž vyšité sandály, hedvábné rukavice či náprsní kříž na řetězu.
 
Papežskou verzí mitry je tiára, vysoká kuželovitá pokrývka hlavy se třemi korunami nad sebou, které symbolizují papežovu trojí moc (učitelskou, pastýřskou a knížecí) a dvěma vyšívanými pásy. K tradičním znakům papežského úřadu patří rovněž pallium, úzký pás z bílé vlny nošený přes ramena jako znamení pastýřské odpovědnosti.
 
Řada oděvních doplňků je ale volitelná a církevní hodnostáři je používají jen dle svého uvážení.
 

Víte, že…?

  • V Beňově nedaleko Přerova se nachází malé muzeum zdejšího významného rodáka, někdejšího olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana (1851–1923), který se významně zasloužil o založení poutních a exercičních domů na Svatém Hostýně a na Velehradě
  • Oblíbeným letním sídlem olomouckých arcibiskupů býval zámek Kroměříž.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Arcibiskupský zámek Kroměříž – rezidence olomouckých biskupů Památky

Arcibiskupský zámek Kroměříž – rezidence olomouckých biskupů

V minulosti letní sídlo olomouckých arcibiskupů s obrazárnou a rozsáhlou knihovnou, památka UNESCO. Sněmovní sál bývá označován za jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů v České republice, natáčel se tu například film Amadeus režiséra Miloše Formana.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Arci-knížecí vodárna v Kroměříži Památky

Arci-knížecí vodárna v Kroměříži

Jedinečná technická památka dokumentující úroveň vodárenské techniky z přelomu 19. a 20. století. Vodárna není přístupná k prohlídkám.

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze Památky

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera Památky

Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera

Počátky kláštera sahají až do začátku 13. století. V roce 1999 byla v opatském kostele sv. Vojtěcha nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Na světě se nachází kolem 40 podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě (severně od Alp).

Barokní kostel sv. Maxmiliána v Hukvaldech Památky

Barokní kostel sv. Maxmiliána v Hukvaldech

Kostel sv. Maxmiliána v horní části hukvaldského náměstí byl započat stavěn v roce 1759 a dokončen za biskupa Maxmiliána hraběte z Hamiltonu. Chrám je význačný především tím, že zde na varhany chodíval hrávat skladatel a zdejší rodák Leoš Janáček.

Týnský chrám – kostel Matky boží před Týnem Památky

Týnský chrám – kostel Matky boží před Týnem

Kostel Matky boží před Týnem patří mezi nejvýznamnější pražské kostely. Původní románský kostel patřil ke špitálu kupců v dnešním Ungeltu. Na jeho místě byl ve 13. stol. postaven raně gotický kostel. Za husitských časů býval kostel hlavní baštou husitů.

Kaple sv. Antonína Paduanského u Javorníku Památky

Kaple sv. Antonína Paduanského u Javorníku

Kapli sv. Antonína Paduanského naleznete v Rychlebských horách na Javornicku. Místo je jinak zvané U Antoníčka nebo jenom Antoníček. Vedle kaple naleznete také pramen – neboli studánku sv. Antonína Paduanského s pitnou vodou.

Kostel sv. Kateřiny ve Slezských Rudolticích Památky

Kostel sv. Kateřiny ve Slezských Rudolticích

Kostel sv. Kateřiny ve Slezských Rudolticích byl postavený v novorománském stylu v letech 1871-1874. Na tomto místě stával románský kostel.

Novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Cholině Památky

Novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Cholině

Obec se prvně připomíná r. 1141 v majetku olomoucké kapituly. Kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl přestavbou staršího gotického kostela, zasvěceného sv. Anně – zachováno středověké jádro (zdivo hlavní a příčné lodi, presbytáře).

Arcidiecézní muzeum Kroměříž Kultura

Arcidiecézní muzeum Kroměříž

Arcidiecézní muzeum Kroměříž bylo založeno na sklonku roku 2006 jako detašované pracoviště Muzea umění Olomouc. Sídlí v severozápadním křídle Arcibiskupského zámku v Kroměříži.

Arcidiecézní muzeum Olomouc a Zdíkův palác Kultura

Arcidiecézní muzeum Olomouc a Zdíkův palác

Po rekonstrukci Zdíkova paláce, muzea a katedrály svatého Václava, se otevřel návštěvníkům nový pohled do dějin umění. Nad barokní obrazárnou vznikla nová expozice, která interaktivní formou představuje dějiny Svatováclavského návrší v Olomouci.

Kam za příběhy zpovědních tajemství? Jan Nepomucký a Jan Sarkander – hrdinní ochránci

Kam za příběhy zpovědních tajemství? Jan Nepomucký a Jan Sarkander – hrdinní ochránci

Znáte naše světce a jejich mnohdy heroické příběhy? Jana Nepomuckého určitě zná alespoň podle jména téměř každý, ale znáte i Jana Sarkandera? Kromě stejného jména měli mnoho společného – žili v neklidné době, nevyzradili zpovědní tajemství a nakonec je čekala mučednická smrt. Oba byli také svatořečení. Jan Nepomucký 19. března 1729 a Jan Sarkander 21. května 1995, výročí jeho úmrtí pak připadá na 17. března, stalo se tak roku 1620.

Klášter Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Frýdlantu nad Ostravicí Památky

Klášter Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Frýdlantu nad Ostravicí

Dominantní historickou budovou města Frýdlant nad Ostravicí je klášter milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Klášter je také nazýván Bedřichův ústav.

Praha – Nové Město Památky

Praha – Nové Město

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Kostel sv. Stanislava v Pitíně Památky

Kostel sv. Stanislava v Pitíně

Farní kostel sv. Stanislava je jednolodní orientovaná stavba s polygonálním závěrem kněžiště a čtyřbokou věží nad vstupem. Jedná se o výraznou dominantu obce Pitín.

Slovanské přemyslovské hradiště Levý Hradec Památky

Slovanské přemyslovské hradiště Levý Hradec

Na území dnešního města Roztoky, v části zvané Žalov, stávalo raně středověké hradiště Levý Hradec. Toto hradiště bylo pravděpodobně původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentu.

Poutní stezky Východní Moravy: I. etapa Kroměříž – Velehrad Příroda

Poutní stezky Východní Moravy: I. etapa Kroměříž – Velehrad

Vydejte se na cestu spojující dvě nejvýznamnější poutní místa Moravy – Svatý Hostýn a Velehrad, poznejte dávnou historii naší země. Putování zahájíte v Kroměříži, městě památek UNESCO. Po sedmi dnech můžete putování zakončit na Velehradě, odkud bylo Slovanům před mnoha věky přineseno křesťanství.

Kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské v Bystrém Památky

Kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské v Bystrém

Kostel v Bystrém je zasvěcen sv. Janu Křtiteli a je údajně nejstarším poutním místem Panny Marie Karmelské u nás.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti Památky

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

Kaple se sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje postavená v roce 1898 v byzantském slohu, kteří toto místo podle staré pověsti navštívili. Před kaplí stojí bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z roku 1931.

Muzeum historických kočárů Čechy pod Kosířem Památky

Muzeum historických kočárů Čechy pod Kosířem

Největší muzeum historických kočárů v České republice se detailně věnuje historii kočárů, jejich doplňkům a restaurování. Ve sbírkách najdete kočár arcibiskupský, smuteční ale také galerii dokumentů, tiskovin a plánů.

Církevní řády: dominikáni, dominikánské kláštery a hrob svaté Zdislavy

Církevní řády: dominikáni, dominikánské kláštery a hrob svaté Zdislavy

Staré Město v Praze, Jablonné v Podještědí, Olomouc nebo Plzeň: to jsou města a místa, kde dodnes působí řád dominikánů. Vydejte se s Kudy z nudy pátrat po jejich historii, podívat se do dominikánských klášterů a projít se místy, kde žili a pracovali.

Kostel sv. Václava v Sazovicích Památky

Kostel sv. Václava v Sazovicích

V obci, kde kostel nikdy nebyl, vyrostla během dvou let velice moderní stavba, která slouží především náboženským účelům, ale své místo zde našel i kulturní život a komunitní centrum. Má moderní, nevšední tvar a jako každá podobná stavba v sobě ukrývá spoustu symbolů.

Bazilika minor Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově Památky

Bazilika minor Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově

Významné mariánské poutní místo spjaté se zjevením Panny Marie dne 13. ledna 1866 a mimořádným uzdravením Magdaleny Kade. Jeho věhlas přetrval do 21. století. V monumentálním poutním kostele s čestným titulem bazilika minor se konají pravidelné česko-německé mše sv. a varhanní koncerty.

Poutní kostel Montserrat u obce Mutná Památky

Poutní kostel Montserrat u obce Mutná

Kostelík Mont Serrat stojí uprostřed lesa na romantickém místě, vzdáleném asi kilometr západním směrem od obce Mutná. Kostel bývá označován také jako Montserrat u Cizkrajova. Poutní kostel Bolestné Panny Marie má méno podle slavného španělského poutního místa.

Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích Památky

Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích

Jednou z nejkrásnějších památek venkovského baroka je chrám Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích. Obdivované je jak samotné architektonické řešení kostela, tak i jeho vnitřní umělecká výzdoba a zasazení do okolní krajiny.

Arcibiskupský lovecký zámeček Bílá Památky

Arcibiskupský lovecký zámeček Bílá

Nedaleko kostela sv. Bedřicha na odbočce u potoka Velká Smradlavá byl v roce 1906 postaven arcibiskupský zámeček. Plášť zámečku chráněný šindelem si dodnes podržel původní vzhled.

Arcibiskupský lom – zatopený lom u Vápenné Příroda

Arcibiskupský lom – zatopený lom u Vápenné

Trochu skrytý zatopený lom se nachází na severním úpatí kopce Žulový vrch, jižně od osady Zelená hora. Lom je jednou z nejvýznamějších lokalit výskytu chráněného raka říčního.

Jižní věž katedrály sv. Václava v Olomouci – nejvyšší kostelní věž Moravy Památky

Jižní věž katedrály sv. Václava v Olomouci – nejvyšší kostelní věž Moravy

Jižní věž katedrály sv. Václava v Olomouci je se svými 100,65 metry nejvyšší kostelní věží na Moravě a současně druhou nejvyšší církevní věží v České republice. Zároveň ukrývá druhý největší zvon v Česku. Zajímavostí jsou také dómské varhany, které patří k nejlepším romantickým nástrojům v ČR.

Arcibiskupský palác Olomouc Památky

Arcibiskupský palác Olomouc

Oficiální sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů, místo, kudy kráčely dějiny, i budova, která hostila mnoho významných osobností – to vše je Arcibiskupský palác v Olomouci, významný příklad barokní palácové architektury na Moravě.

Gotický kostel sv. Mořice v Kroměříži Památky

Gotický kostel sv. Mořice v Kroměříži

Kostel svatého Mořice v Kroměříži je jedna z největších gotických staveb České republiky. Kostel je sídlem kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříži. Ze severu k němu přiléhá komplex Arcibiskupského gymnázia napojený Mlýnskou branou na Arcibiskupský zámek.

Poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu Příroda

Poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu

Ke vzniku barokního poutního kostela na Uhlířském vrchu u Bruntálu se pojí legenda. Podle pověsti na místě zabloudil při lovu místodržící Řádu německých rytířů Augustin Oswald Lichtenstein. Když byl blízko smrti, nalezl jej místní uhlíř a zachránil.

Velehrad – významné poutní místo Památky

Velehrad – významné poutní místo

Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Chloubou farnosti je barokní bazilika s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. V roce 1927 byl udělen zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor).

Cesty za uměním: David, Pieta, Poslední soud a další díla geniálního umělce Michelangela

Cesty za uměním: David, Pieta, Poslední soud a další díla geniálního umělce Michelangela

Před 550 lety se narodil jedinečný sochař, kreslíř i malíř, architekt a génius italské renesance Michelangelo Buonarroti (1475–1564). Pozornost přitahuje už dlouhá staletí a na jeho díla se do Itálie jezdí dívat celý svět. Víte, že mu ještě nebylo třicet a už stačil vytesat dvě nejslavnější sochy v dějinách umění, Pietu a Davida? Seznamte se s Michelangelem na Kudy z nudy!

Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (20. ledna 1211, Praha – 2. března 1282, Praha) je patronkou všech nemocných, chudých a trpících. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na Národní třídě v Praze sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.

Svatá Hora u Příbrami – obdivované mariánské poutní místo Památky

Svatá Hora u Příbrami – obdivované mariánské poutní místo

Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let. Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. V roce 2015 byla rekonstruována.

Václavské náměstí v Praze – symbol české státnosti Památky

Václavské náměstí v Praze – symbol české státnosti

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Svatý Hostýn – Poutní bazilika minor a muzeum na Svatém Hostýnu Kultura

Svatý Hostýn – Poutní bazilika minor a muzeum na Svatém Hostýnu

Hostýn je se svou mariánskou svatyní (Basilica minor) nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě a po Velehradě také nejpamátnějším. V expozicích Svatohostýnského muzea se představuje historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost.

Český patron svatý Prokop – prohlídkový okruh v poutním areálu sv. Prokopa v Sázavském klášteře Památky

Český patron svatý Prokop – prohlídkový okruh v poutním areálu sv. Prokopa v Sázavském klášteře

Nový prohlídkový okruh: Český patron svatý Prokop – Seznámení s životem světce a zemského patrona.

Svatá Ludmila – první česká světice

Svatá Ludmila – první česká světice

Svatá Ludmila (asi 860 – 15. září 921, hradiště Tetín) byla vůbec první česká svatá. Stala se patronkou české země a také ochránkyní rodin, matek, babiček a všech křesťanských vychovatelů. Její svátek se slaví 16. září, atributy svaté Ludmily jsou dlouhý plášť, knížecí čapka, korunka a závoj, jímž byla uškrcena.

Jezdecký pomník sv. Václava na Václavském náměstí Památky

Jezdecký pomník sv. Václava na Václavském náměstí

Známý pomník sv. Václava stojící v horní části Václavského náměstí v Praze, vytvořil sochař Josef Václav Myslbek (1844-1922), který na něm pracoval více než třicet let.

Svatý Václav – hlavní patron české země

Svatý Václav – hlavní patron české země

Svatý Václav (907 – 28. září 935) byl českým knížetem a světcem, který je považován za hlavního patrona české země. Jeho otcem se stal kníže Vratislav a matkou Drahomíra, dědečkem byl první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. a babička svatá Ludmila, která si vzala na starost Václavovu výchovu.

Arnošt z Pardubic – první pražský arcibiskup, politik a diplomat

Arnošt z Pardubic – první pražský arcibiskup, politik a diplomat

První pražský arcibiskup, politik a diplomat Arnošt z Pardubic (25. března 1297, Hostinka – 30. června 1364, Roudnice nad Labem) je osobnost evropského formátu. Jako jeden z nejbližších přátel a mimořádně schopných spolupracovníků císaře a krále Karla IV. ho doprovázel na zahraničních i domácích cestách, podílel se na vytváření důležitých listin a právních dokumentů a Karel s ním konzultoval většinu zásadních rozhodnutí.

Svatý Vojtěch – český světec, jehož hlavu uvařili Prusové

Svatý Vojtěch – český světec, jehož hlavu uvařili Prusové

Na 23. dubna připadá svátek svatého Vojtěcha, českého světce z rodu Slavníkovců, druhého pražského biskupa a v neposlední řadě mučedníka, který přišel o život ve východním Pobaltí. K tomuto dni, který připomíná Vojtěchovu mučednickou smrt, se váže řada jarních pranostik o předpokládaném vývoji počasí a úrodě.

Tradice: chrámy, kostely, katedrály, baziliky a baziliky minor i maior

Tradice: chrámy, kostely, katedrály, baziliky a baziliky minor i maior

Co spojuje chrám svaté Markéty v Praze-Břevnově, kostel Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře v Příbrami či baziliku Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku v Olomouci? Patří mezi šestnáct církevních památek České republiky, oceněných čestným papežským titulem basilica minor. Nejnovějším přírůstkem v seznamu českých bazilik menších je chrám sv. Ludmily na pražských Vinohradech.

Zámek Kroměříž: letní sídlo olomouckých arcibiskupů s překrásnými zahradami

Zámek Kroměříž: letní sídlo olomouckých arcibiskupů s překrásnými zahradami

Desítky bohatě zdobených sálů, obrazárna a zahrady, které patří mezi nejkrásnější ukázky barokního evropského zahradního umění: to všechno vás čeká v Kroměříži. Arcibiskupský zámek spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou byl zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a nabízí přehlídku uměleckých skvostů řady staletí.

Kostel sv. Šimona a Judy Arnoštovice Památky

Kostel sv. Šimona a Judy Arnoštovice

Kostel sv. Šimona a Judy v Antošovicích u Votic byl postaven v přechodném slohu ve 13. století. Svědčí o tom například raně gotický portál v jeho průčelí, který je také velice cennou kamenickou prací.

Chrám sv. Benedikta v Pustiměři Památky

Chrám sv. Benedikta v Pustiměři

Dnešní kostel byl postaven v roce 1901 jako náhrada staršího, který byl o rok dříve stržen. Na vině tehdy byly četné trhliny zdiva. Nový kostel byl posvěcen 27.4.1902 olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem.

Rod Slavníkovců z Libice nad Cidlinou – nejstarší šlechtický rod v českých zemích

Rod Slavníkovců z Libice nad Cidlinou – nejstarší šlechtický rod v českých zemích

Nejstarší šlechtický rod Slavníkovců sídlil od druhé poloviny 10. století v obci Libice nad Cidlinou. V raném středověku šlo o velmi významné hradiště o rozloze asi 26 hektarů, které bylo opásáno poměrně mohutnou hradbou.

Kaple Narození Panny Marie na Kratochvíli Památky

Kaple Narození Panny Marie na Kratochvíli

Roku 1585 byl založen v rohu ohradní zdi letohrádku Kratochvíle kostelík, zasvěcený Panně Marii. Roku 1589 vysvětil papežský nuncius a přítel Viléma z Rožmberka Antonius Puteus právě dokončený kostelík Panny Marie.

Kostel sv. Prokopa v Chotouni Památky

Kostel sv. Prokopa v Chotouni

Kostel svatého Prokopa ve vesnici Chotouň je drobná barokní stavba vybudovaná jako kaple mezi lety 1708–10 podle projektu Jana Blažeje Santiniho. V Chotouni se podle legendy narodil kolem roku 978 jeden z pozdějších českých zemských patronů a zakladatel Sázavského kláštera, sv. Prokop.

Kostel Panny Marie Andělské – první kapucínská stavba v Čechách Památky

Kostel Panny Marie Andělské – první kapucínská stavba v Čechách

V dolní části Loretánského náměstí na Hradčanech stojí prostá jednolodní sakrální budova, kostel Panny Marie Andělské, nedílná součást areálu kapucínského kláštera. Je to nejstarší stavební celek řádu kapucínů v Čechách.

Arcibiskupský palác v Praze Památky

Arcibiskupský palác v Praze

Arcibiskupský palác v těsném sousedství Pražského hradu představuje jednu z nejvýznamnějších pozdně barokních staveb Prahy. Vznikl v šestnáctém století a do dnešního dne prodělal několik přestaveb mimo jiné od J. B. Matheye.

Invalidovna v Karlíně Památky

Invalidovna v Karlíně

Karlínská Invalidovna je jednou z nejstarších staveb této pražské městské části. Pro potřeby válečných veteránů ji začal stavět hrabě Petr Strozzi. Základní kámen Invalidovny byl položen za osobní účasti císaře Karla VI. dne 15. srpna 1732.

Další aktuality

Věda a historie není nuda: pět hradů v Evropě, které kdysi patřily českým králům

Kdysi se říkalo, že český král může v jeden den snídat v Praze, obědvat v Alpách a povečeřet u moře. Ač to zní jako nadsázka, ve 14. století byly země Koruny české opravdovou velmocí střední Evropy. Braniborsko, Lužice ani Dolní Slezsko už součástí České republiky sice nejsou, ale stopy po českých králích tam zůstaly. Poznejte s Kudy z nudy pět hradů, které dnes leží v cizině, ale kdysi patřily k českým zemím: čeká na vás Norimberk, Oybin, Slawenburg, Grodno a Lauf!
16. květen 2025 8:36
Památky

Zámecká divadla v Česku: nejkrásnější historické scény, které můžete navštívit

Zámecká divadla jsou jako malé šperkovnice ukryté v zámeckých křídlech – nenápadné zvenčí, okouzlující uvnitř. Navíc většina z nich je součástí běžných prohlídkových tras, takže stačí jen vstupenka a trocha zvědavosti. Vydejte se s Kudy z nudy na zámecké scény, kde si šlechtici na jevišti hráli na Romea a dámy v hledišti omdlévaly touhou. Tady je náš výběr těch nejkouzelnějších.
13. květen 2025 12:04
Památky

25 tipů, kam se vydat na výlet k méně známým zříceninám hradů na víkendový výlet

V krásných dnech, ale i když počasí není zrovna slunečné, se milovníci pěší turistiky poohlížejí po tom, kam vyrazit na výlet. Tak co třeba navštívit snadno dostupné hradní zříceniny, které jsou pěkným cílem v jakékoliv roční době? Některé byly přes zimu uzavřeny, ale se příchozí novou sezónou opět otevírají. Kam se za nimi vydat vám poradí portál Kudy z nudy. Každá zřícenina hradu má nějaké tajemství!
11. květen 2025 9:17
Památky

Ora et labora: Nahlédněte do historie řádu Benediktinů

Nejstarší řeholní řád s heslem "Ora et labora – Modli se a pracuj", založen v 6. století sv. Beneditkem z Nursie, vstoupil na naše území již konce 10. století, kdy byl na Pražském hradě založen klášter sv. Jiří. V průběhu staletí vybudovali Benediktini řadu klášterů, které můžeme dodnes obdivovat.
10. květen 2025 12:00
Památky

100 tipů na výlet na zámek – pohádková místa i neobjevené skvosty, známá i neznámá místa

Kudy z nudy přináší obsáhlý přehled zámeckých tipů na výlet v Čechách, na Moravě i ve Slezsku, které si zaslouží naši pozornost. Některé zámky nabízejí také speciální prohlídkové okruhy pro děti. Přehledná mapa hradů a zámků vám usnadní výběr cíle. Kromě prohlídky expozic na vás čeká spousta dalších zážitků. Vyberte si tip na výlet po Česku.
10. květen 2025 8:35
Památky

100 tipů, kam se vydat za opevněnými městy v Česku

Cimbuří, podsebití, bastiony, kasematy – součásti středověkých opevnění. Valy, hradby a palisády měly v minulosti obranný charakter. Svou mohutností a neprostupností měly odrazovat případné útočníky. Dnes právě naopak lákají návštěvníky. Objevte díky tipům redakce Kudy z nudy zbytky a pozůstatky historie ve městech.
9. květen 2025 15:01
Památky

Kam za vojenskou technikou? Tipy, kde můžete v Česku prozkoumat letadla, tanky, tvrze a opevnění

Zajímá vás vojenská historie a technika? Právě pro vás jsme připravili dnešní tipy, které vás navedou nejen do areálů muzeí. Prohlédnout si můžete i opevnění a tvrze, které se stavěly za I. republiky jako obrana v reakci na rostoucí nacistickou hrozbu i vojenskou techniku z II. světové války.
7. květen 2025 17:48
Památky

Zámky jako ze snů: kde u nás najdete novogotické skvosty?

Líbí se vám naše novogotické zámky? Historizující novogotický sloh se objevil v polovině 18. století v Anglii. Určitě znáte Hlubokou nad Vltavou nebo Hrádek u Nechanic, ale ukážeme vám i sídla téměř neznámá a pak ta zapomenutá, která na své objevitele teprve čekají.
6. květen 2025 20:21
Památky