Slavná Betlémská kaple spojená s Janem Husem má svou méně známou jmenovkyni, schovanou ve vnitrobloku v žižkovské Prokopově ulici. Slouží českobratrskému evangelickému sboru a autorství se připisuje Emilu Králíčkovi.
Ve středu dnešního starého Žižkova už nebyla k mání volná stavební parcela, a tak sbor zakoupil dům v Prokopově ulici, nazývaný „
U Generála Zacha“, který v roce
1870 nechal postavit podnikatel
František Horn. Na místě nově zakoupené parcely zela jáma po těžbě písku, jež byla navíc zavezena sutinami z asanace
Starého Města. To nebyl ideální povrch pro stavbu jakékoliv budovy, a tak byl ještě před stavbou ze statických důvodů podložen betonovou deskou. Zajímavé je, že jméno architekta kaple není známo stoprocentně, i když jím byl nejpravděpodobněji
Emil Králíček, který v té době pracoval u
firmy Matěje Blechy. Ta stavbu v roce 1912 navrhla a v letech 1913–1914 realizovala. Králíčkovy kubistické tvary při budově sakrální stavby jsou celosvětově jedinečné. Výrazným užitím
kubismu na církevní stavbě zvenčí i v interiéru, v kombinaci s pozdní secesí, je kaple velmi unikátní.
K její historii je ještě nutno dodat, že sousedé nebyli ze stavby nijak nadšeni a pomocí právních prostředků se jí snažili zabránit. Neuspěli a v
den sarajevského atentátu,
28. 6. 1914, byla
kaple slavnostně otevřena. V dalších desetiletích došlo k mnoha úpravám: v roce 1928 byly dostavěny kanceláře, o 10 let později byla podle projektu
architekta Bohumíra Kozáka přistavěna zákristie a zvonice, do které byl umístěn zvon – dar evangelíků ze švýcarské obce Balgach. Zákristie byla na jejich počest nazvána
Švýcarskou síní. Během
Pražského povstání poškodili Němci střelbou z
Vítkova boční stěnu předního domu.
V
sedmdesátých letech 20. století
hrozila Betlémské kapli
asanace, ale díky snahám tehdejšího faráře Františka Potměšila došlo v roce 1975 dokonce k prohlášení stavby za
kulturní památku, a tím i k přehodnocení plánu na zbourání. V roce 1992 vymalovali studenti Vysoké školy
uměleckoprůmyslové interiér kubistickými vzory, generální oprava kaple proběhla v letech 1996–2006.
Na zdi kaple se nachází pamětní deska, která připomíná
oběti německé okupace – v prvé řadě vyvražděnou rodinu Fafkových, která pomáhala československým parašutistům.
Poznejte Betlémskou kapli na Žižkově, spojenou s kubistickými tvary a bohatou historií od jejího otevření v roce 1914 až po prohlášení za kulturní památku v roce 1975.
Původní Betlémská kaple byla spojena s Janem Husem.
Nachází se ve vnitrobloku na Prokopově ulici na Žižkově.
Autorství se připisuje Emilu Králíčkovi.
Emil Králíček použil kubistické tvary, které jsou spojeny s pozdní secesí.
Před výstavbou kaple byl z důvodu stabilizace terénu nainstalován betonový podklad.
V den sarajevského atentátu, 28. června 1914, byla kaple slavnostně otevřena.
Došlo k mnoha úpravám, včetně dostavby kanceláří, zákristie a zvonice s názvem 'Švýcarská síň'.
V roce 1975 byla kaple prohlášena za kulturní památku, což přehodnotilo plán na její zbourání.
Pamětní deska připomíná oběti německé okupace a rodinu Fafkových, která pomáhala parašutistům.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.