Noc kostelů v Praze láká do svatovítské katedrály, Týna a dalších svatostánků

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Kostel na Čechově náměstí ve Vršovicích je proslulý pro svůj výrazný konstruktivistický sloh, ale i jako náročná stavba, realizovaná jako vůbec první kostel v Čechách s použitím skeletové železobetonové konstrukce. Byl postaven v letech 1929 – 1930 podle projektu architekta Josefa Gočára.

Chrám je nejvyšší kostelní stavbou v Praze a byl založen jako součást karmelitánského kláštera českým králem a císařem Karlem IV. v roce 1347 jako památka na jeho korunovaci.

Světoznámá soška Pražského Ježíška v kostele, zasvěceném Panně Marii Vítězné a svatému Antonínovi Paduánskému, je každoročně cílem statisíců věřících z Čech i z celého světa. Kostel je zároveň kulturní a uměleckou památkou světového významu.

Kostel Nejsvětějšího Salvátora je součástí areálu Klementina. Byl založen roku 1578 a postupně vystavěn jako trojlodní stavba s kupolí, s tribunami a dvěma věžemi za účasti Karla Luraga, Františka Carattiho a Františka Maxmiliána Kaňky.

Největší pražský evangelický kostel, jehož stavba byla politickou událostí, příznačnou pro napětí v českém předbělohorském státě. Sbírka na stavbu kostela probíhala po celé Evropě a byla jakousi demonstrací solidarity protihabsburského tábora v předvečer třicetileté války.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Kostel sv. Václava na Proseku je trojlodní románská bazilika, podle pověsti založena Boleslavem I. v roce 970.

Kostel stojí na náměstí Jiřího z Poděbrad a je dílem známého slovinského architekta Josipa Plečnika, realizovaným v letech 1928 až 1932. Velmi osobitá stavba je inspirována starokřesťanskými vzory. Jde o ojedinělý příklad meziválečné české architektury.

Kostel sv. Benedikta na Hradčanském náměstí byl zbudován kolem roku 1655 jako prostá stavba při klášteře barnabitů na místě staršího gotického kostela připomínaného v roce 1353 a upraveného koncem 15. století a přestaveného po požáru v roce 1541. Dnešní vzhled pochází z úprav v 17. a 18. století.

Kostel sv. Františka z Assisi (sv. Františka Serafinského) byl postaven v letech 1679–85 podle návrhu Jeana-Baptisty Matheye.

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Kostel na Malé Straně blízko Karlova mostu mezi ulicemi Saskou, Lázeňskou a Velkopřevorským náměstím, byl původně románskou bazilikou, kterou založil roku 1169 král Vladislav I. spolu s klášterem a špitálem řádu Maltézských rytířů (johanitů) jako první centrum tohoto rytířského řádu v Čechách.

Kostel sv. Ludmily tvoří výraznou dominantu Vinohrad. Dvě věže vysoké 60 metrů jsou jako dvě ruce sepjaté k modlitbě. Kostel je novogotická basilika – trojlodní s transeptem – příční lodí ve tvaru kříže. Ve středu kostela se nachzí sanctusová věžička. Kostel se pyšní titulem basilica minor.

Historické sály s cennými malbami, gotická kaple s pohledem na figury apoštolů, gotická věž s vyhlídkou, orloj i románsko-gotické podzemí radnice s náznakovou historickou expozicí, to vše se skrývá ve Staroměstské radnici.

Katedrální chrám sv. Klimenta je jedním ze tří kostelů v areálu Klementina. Nechali jej vystavět v letech 1711-1715 jezuité, stavitelem Antoniem Luragem. Zvenku prostá stavba vyniká nákladností interiéru, cenné jsou především plastiky M. B. Brauna na šesti bočních oltářích a obraz od P. J. Brandla.

V místě dvou původních domů při bývalé Strahovské bráně v Nerudově ulici byl v letech 1691 až 1717 postaven kostel Panny Marie zvaný U Kajetánů.

Jednou z nejstarších nemovitých kulturních památek Městské části Praha 4 je raně barokní kostel sv. Pankráce stojící v místě menšího parku, bývalého hřbitova, zrušeného v roce 1866, při ulici Na Pankráci.

Chrám sv. Václava je postaven v čistém slohu starokřesťanské basiliky a je to jedna z nejvýznamnějších českých novorenesančních památek. Chrám má dvě věže vysoké 50 metrů. Vystavěn byla v letech 1881–1885.

Kostel sv. Vavřince v Jinonicích je pravděpodobně z 11. století a je jedinou zachovalou památkou této prastaré osady na úpatí neolitického hradiště. V 16. století prošel kostel zásadní přestavbou v renesančním slohu. Zároveň byla přistavěna dřevěná zvonice a ulit půltunový zvon Vavřinec.

Kostel byl vysvěcen v roce 1901, a to k poctě českého světce, někdejšího opata sázavského kláštera sv. Prokopa (990 – 1053). Dominanta objektu, kostelní věž při západním průčelí, vyrostla o dva roky později pod vedením zednického mistra Františka Strnada.

Kostel je vystavěn v klasicistním stylu. Jedná se o jedinou sakrální stavbu tohoto druhu na území Prahy. Původně se u kostela sv. Gotharda nacházel i hřbitov. V bezprostřední blízkosti je též legendární hospoda Na Slamníku.

Kostel se nachází v Praze na Novém Městě v Biskupské ulici. Byl postaven jako románská bazilika v druhé polovině 12. století jako farní kostel zaniklé osady Poříčí, později se dočkal několika gotických přestaveb.

Gotická stavba pochází asi ze 2. čtvrtiny 14. století. Přestavěn byl do podoby nepravidelné čtyřlodní baziliky, zařízení kostela je převážně barokní.

Kostel sv. Štěpána, který se nachází v Praze ve Štěpánské ulici, byl založen v roce 1351 Karlem IV. a byl jedním ze dvou hlavních farních kostelů zakládaného Nového Města pražského. V současné době kostel patří římskokatolické církvi.

Rotunda je nejstarší zachovanou stavbou Vyšehradu a současně i nejstarší zachovanou rotundou v Praze. Byla postavena za krále Vratislava II. v poslední třetině 11. stol. na východním okraji raně středověkého hradiště a zřejmě sloužila jako farní kostel předhradí.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se zapsal do České historie tím, že za II. světové války poskytl útočiště českým parašutistům, kteří v roce 1942 provedli úspěšné odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Kostel sv. Jakuba Staršího v Petrovicích je gotická stavba z 13. století, později barokně přestavena a v roce 1887upraveno novogoticky. V interiéru se dochovaly fragmenty nástěnných maleb, v patře věže pak původní gotické místnosti. Jednolodní kostel obepíná hřbitovní zeď.

Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné se nachází na Bílé Hoře, na konečné tramvají 25, 22 a 32. Klášter stojí nedaleko pláně, na níž se odehrávala osudného 8. listopadu 1620 bitva mezi císařským a stavovským vojskem.

V centru Starého Města se nachází nenápadná stavba – románská rotunda sv. Kříže, která byla postavena v údajném středu unikátního urbanistického kříže staré Prahy. Stavba byla vybudována dokonalou stavební technikou pravděpodobně v 11. století.

Slavná Betlémská kaple spojená s Janem Husem má svou méně známou jmenovkyni, schovanou ve vnitrobloku v žižkovské Prokopově ulici. Slouží českobratrskému evangelickému sboru a autorství se připisuje Emilu Králíčkovi.

Kostel svatého Jiljí se nachází v Husově ulici, v samém centru Starého Města Pražského, nedaleko Klementina a Karlova mostu. Vyniká překrásnou gotickou architekturou s barokně upraveným interiérem.

Bílý kostel stojí přímo na sídlišti mezi panelovými domy byl postaven podle návrhu architektů Jakuba Žišky a Pavla Šmelhause. U kostela je i kavárna nebo společenský sál.

Na okraji lesoparku v Praze Kobylisích stojí sborový dům s kostelem U Jákobova žebříku. Ve své době velmi moderní stavba od švýcarského architekta Ernsta Gisela z roku 1971 je spjata s politickým a společenským uvolněním „Pražského jara“.

Dříve románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie byla přestavěna v gotickém stylu za vlády krále Přemysla Otakara II. po požáru v roce 1258. K severní lodi kostela byla přistavěna kaple zasvěcená dříve sv. Voršile, v současnosti sv. Norbertovi.

Důležitou součástí staré Prahy byla Havelská čtvrť, tzv. Havelské Město bylo téměř samosataným celkem v rámci Starého Města. Farní kostel sv. Havla, založený Václavem I. roku 1232, byl jedním ze čtyř hlavních pražských kostelů.

Mohutná trojlodní novorománská bazilika v pražském Karlíně, stavěná z tesaného kamene podle vzorů starých románských kostelů, náleží svou rozsáhlostí mezi nejpřednější církevní stavby v Čechách.

Kostel sv. Martina na Starém Městě v Praze se zachoval jako takřka neporušené dílo středověku, jako vzácný doklad hodnotné románské a gotické architektury. Byl postaven v období mezi roky 1178 až 1187 v tehdejší osadě Újezd, která byla později rozdělena mezi Staré a Nové Město.

Na pražském nábřeží Edvarda Beneše v bezprostředním sousedství dnešního Čechova mostu se na břehu Vltavy nachází zajímavá kruhová barokní kaple sv. Máří Magdaleny. Počátkem padesátých let hrozilo kapli zbourání, naštěstí však byla přesunuta o necelých jednatřicet metrů proti proudu toku Vltavy.

Chrám je zasvěcen sv. Antonínu Paduánskému a byl dokončen v roce 1914. Průčelí chrámu je vyzdobeno sochami světců, zde také později byly připojeny sochy sv. Václava a sv. Ludmily.

Kostel sv. Šimona a Judy vznikl před rokem 1632 jako součást špitálu milosrdných bratří, kteří kostel postavili na místě staršího sboru českých bratří.

Kostel Matky boží před Týnem patří mezi nejvýznamnější pražské kostely. Původní románský kostel patřil ke špitálu kupců v dnešním Ungeltu. Na jeho místě byl ve 13. stol. postaven raně gotický kostel. Za husitských časů býval kostel hlavní baštou husitů.

Kostel svatého Tomáše na Malé Straně stojí už téměř 800 let. Jedinečný architektonický celek v sobě spojuje tři stavební epochy – gotiku, renesanci a baroko. V kryptě kostela je pochována řada významných lidí a vztahuje se k němu i působení jednoho z nejznámějších kronikářů Václava Hájka z Libočan.

Původně románský kostelík sv. Václava na Zderaze stával na svém místě ještě dávno před vznikem Nového Města pražského. V průběhu staletí byl vojenským skladištěm i součástí trestnice. Od toku 1927 jej užívá Církev československá husitská.

V dolní části Loretánského náměstí na Hradčanech stojí prostá jednolodní sakrální budova, kostel Panny Marie Andělské, nedílná součást areálu kapucínského kláštera. Je to nejstarší stavební celek řádu kapucínů v Čechách.

Kostel svatého Mikuláše byl postaven v období baroka mezi lety 1732–1737 stavitelem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem na místě vyhořelého románského kostela.