Za závojem mlhy: objevte magickou Prahu plnou strašidel, legend a dávných záhad

Literární událost roku je tady! Jeden z nejúspěšnějších spisovatelů světa, Dan Brown, se vrací s novým románem – a tentokrát zasadil děj přímo do magického centra Evropy. Jeho nejnovější kniha s názvem Tajemství všech tajemství (The Secret of Secrets) zavádí slavného profesora Roberta Langdona do Prahy. Román vychází v češtině i angličtině 9. září 2025 a už nyní se o něm mluví jako o Brownově nejambicióznějším díle.

Muzeum pražských pověstí a strašidel v pražské Mostecké ulici představuje výběr z nejznámějších a nejzajímavějších strašidel a pověstí staré Prahy. Vydejte se na cestu časem a poznejte tajemství Prahy při setkání s bytostmi, které tu jistě byly kdysi a snad jsou také dodnes.

Blaničtí rytíři, praotec Čech, hrdinný kůň Šemík, česká verze krvavé paní z Čachtic, zlý rybníkář Krčín anebo slavná bílá paní rožmberská. Máte dojem, že o nich už bylo napsáno úplně všechno a slyšeli jste to přinejmenším stokrát? Přesvědčíme vás, že ještě pořád se zpod nánosu „kdysi“, „prý“ a „možná“ dá vykutat leccos zajímavého.

Národní pověst o Horymírovi a jeho věrném koni Šemíkovi patří k nejdojemnějším příběhům o lidském a koňském přátelství. Příběh se údajně odehrál za vlády bájného knížete Křesomysla v roce 846 a dodnes jej připomíná Šemíkův hrob v Neumětelích.

Golem, Faust, astronom Tycho de Brahe či kněžna Libuše na Vyšehradu… zajímá vás, čím si Praha v minulosti získala svou magičnost a mystičnost? Projděme se společně Prahou po stopách legend, tajemna či pravdy! Během procházky navštívíte Hradčany, Staré Město i Židovskou čtvrť. Na Novém Městě se dostanete do blízkosti Faustova domu a poté dále vystoupáte na mytický Vyšehrad.

Patříte mezi vlastence? Berete ceduli zdobící chatu na vrcholu Řípu a hlásající, že "co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp", vážně? Pak vás může náš výlet na památnou horu u Roudnice nad Labem pořádně překvapit. Odhalíte při něm totiž pravdy a nepravdy slavné pověsti… Nechte se pozvat do kraje kolem Řípu!

Kamenná Staronová synagoga ze 13. století je jednou z nejstarších židovských staveb na světě a pražský Starý židovský hřbitov s 12 000 náhrobků je největší a jediný dobře zachovaný Evropě. Pražské židovské ghetto patří k nejstarším židovským stavbám světa.

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

Dominantní budovou celého Mariánského náměstí je Nová radnice, sídlo Magistrátu hl. města Prahy, od roku 1945 působiště primátora a úřadů, které sem byly přestěhovány po zničení hlavního křídla Staroměstské radnice v květnu 1945.

Petřínský vrch nabízí zábavu, přírodu, výhled, vzdělávání i historii. Vybere si tu opravdu každý. Vydejte se i vy do oázy klidu nad hlavním městem Prahou.

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Vlašimský zámecký park je klenotem mezi českými romantickými parky. Prohlídkový okruh parkem v sezóně nabízí prohlídku parku a romantických staveb s průvodcem, prodej vstupenek v informačním centru na nádvoří zámku.

Edward Kelly, známý také jako Edward Kelley či Edward Talbot (asi 1. srpna 1555, Worcester, Anglie – asi 1. listopadu 1597, Most) byl původem snad Angličan či Ir. Alchymista, mág, spiritista, údajný padělatel listin a samozvaný výrobce zlata se v českých zemích objevil na sklonku 16. století a několik let žil na dvoře císaře Rudolfa II.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Národní zemědělské muzeum Kačina sídlí ve výjimečně krásných prostorách zámku, který nechal postavit hrabě Jan Rudolf Chotek v letech 1806–1824.

Vodní kolo Velkopřevorského mlýna v Praze je největším dochovaným mlýnským kolem v Evropě. Kolo o průměru 8 metrů je již několikátou kopií původního mlýnského kola. To současné sestavil podle dobových dokumentů na začátku 90. let František Mikyska z Benešovska. K poslední výměně došlo roku 2018.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Astronomický orloj, geniální přístroj, který po celá staletí ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Technický zázrak, který již dlouhých 600 let udivuje doslova celý svět.

Ungelt, také nazývaný Týnský dvůr, je historický objekt nacházejí se v Praze na Starém Městě v prostoru mezi kostely Matky Boží před Týnem a sv. Jakuba. Dnešní areál tvoří 18 domů.

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Petřínská rozhledna (378 m n.m.) se tyčí nad starým centrem Prahy. Nejspíš také proto je jedním z nejoblíbenějších návštěvních míst turistů i samotných Pražanů. Okolí rozhledny je ideálním místem procházek a pikniků.

Emauzy – jediný slovanský klášter říše Karla IV., se stal střediskem vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka patřil i Jan Hus. Vznikla zde řada iluminovaných literárních skvostů, včetně tzv. Remešského evangeliáře, který se dostal až do korunovačního pokladu francouzských králů.

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Nejstarší památkou pražského Židovského Města a nejstarší dochovanou synagogou v Evropě je Staronová synagoga z konce 13. století. Již po více než 700 let slouží jako hlavní synagoga pražské židovské obce a modlitebna.

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se shromáždí davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Jiní odpočívají na lavičkách nebo na zahrádkách kaváren a vdechují atmosféru tohoto místa.

Pražská Čertovka představuje místo, které odděluje Kampu od ostatní částí Malé Strany. Jedná se o uměle vytvořený vodní náhon, který ve 12. století vybudoval řád Maltézských rytířů, aby sloužil jako přívod vody do původních devíti malostranských mlýnů, které se kolem ostrova Kampy rozprostíraly.

Mohutná budova Clam-Gallasova paláce v Husově ulici na Starém Městě pražském leží na křižovatce důležité středověké spojnice Pražského hradu s centrem Starého Města, zvané též Královská cesta, a prastaré komunikace vedoucí k Vyšehradu.

Česká vodácká klasika, nejnavštěvovanější řeka splavná pod Lipnem po celý rok. Řeka příjemně teče krajinou a zkouší zručnost kormidelníků v četných peřejkách, které však nepřekročí obtížnost WW I. Na jezech jsou vorové propusti, které zaručují sjízdnost a oživují plavbu.

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

Dlouhá řada drobných domků je jedno z nejmalebnějších míst Prahy. Romantická pověst spojuje název uličky s alchymisty na dvoře Rudolfa II., kteří zde však ve skutečnosti nikdy nebydleli. Zdejší pitoreskní prostředí zaujalo řadu spisovatelů a výtvarných umělců, žil zde i spisovatel Franz Kafka.

Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, které obklopuje Staré Město. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského význau.

Malý romantický ostrov Kampa na řece Vltavě v Praze nabízí prohlídku místa s malebnými domky a dávnou historií. Nepravý ostrov je od Malé Strany oddělen uměle vytvořenou mlýnskou strouhou zvanou Čertovka. Skupina domů, mezi nimiž Čertovka protéká, je označovaná jako Pražské Benátky.

Na českém trůnu se postupně vystřídalo několik rodů. V roce 1471 si po smrti Jiřího z Poděbrad zvolil český sněm králem Vladislava II. Jagellonského. Vláda dynastie Jagellonců ale skončila už roku 1526 smrtí jeho syna Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče. Po Jagelloncích nastoupili na český trůn Habsburkové.

Na Vltavě v Praze to žije, ať už jste si oblíbili víkendové farmářské trhy na náplavce Rašínova nábřeží, ostrovy a přívozy, jezdíte po nábřeží na kolech, kolečkových bruslích anebo podél řeky chodíte na procházky. Na portálu Kudy z nudy se ale o Vltavě dozvíte mnohem víc.

Korunovační průvody i války, slavnosti i povodně, výjimečnost i každodennost – vše o Karlově mostě! V několika sálech původního Křižovnického špitálu a kostela sv. Ducha (sv. Františka) se setkáte s historií jedinečného místa a jedinečné stavby. Poznejte život mostu a lidí kolem něj!

Šlechtický rod, který si zvolil jméno podle svého sídla, hradu Habsburg v oblasti Aargau na severu Švýcarska, se poprvé objevil kolem roku 1100. Do nejvyšší evropské politiky Habsburkové vstoupili roku 1273, kdy byl Rudolf Habsburský zvolen římským králem. V dalších staletích pak ovládali zejména střední Evropu, Nizozemí, Pyrenejský poloostrov a jih Itálie.

Jan Neruda (9. července 1834 Praha-Malá Strana – 22. srpna 1891 Praha-Nové Město) byl český básník, prozaik, novinář, dramatik, literární a divadelní kritik, vůdčí osobnost generace májovců. Příkré ulici, která z Malostranského náměstí od kostela sv. Mikuláše strmě stoupá k Pražskému hradu, se říkávalo Krokevní a později Ostruhová. Od roku 1895 je to ulice Nerudova – téměř na každém kroku tu totiž narazíte na vzpomínky, životní osudy a literární díla významného českého básníka a novináře Jana Nerudy.

Brána postavená v roce 1669 v raně barokním stylu nese jméno rakouského císaře Leopolda. Brána je ozdobena štítem s římsami nesoucími kamenické artefakty v podobě dvou ležících lvů a třemi erby z pískovce.

Žádný jiný jihočeský šlechtický rod nebyl tak starobylý, vlivný a mocný jako Rožmberkové. Během několika staletí vybudovali v jižních Čechách rozsáhlé panství a rožmberští vladaři byli považováni za první velmože hned po českých panovnících. Ačkoli vymřeli už před čtyřmi staletími, dodnes nás na cestách provází nejenom rožmberské růže a památky, ale i legendy o rožmberské bílé paní nebo o tajuplné rožmberské hrobce.

Celou hrou vás bude provázet interaktivní mobilní aplikace, které vás provede po neznámé trase od stanoviště ke stanovišti. Během cesty budete řešit nejrůznější hádanky a šifry, cíl je přitom jednoduchý – dostat se co nejrychleji na konec.

Když se řekne Golem, asi si vzpomenete hlavně na obří hliněnou postavu z dvojdílné komedie Císařův pekař – Pekařův císař. Je to ale jen jedna z mnoha podob záhadné bytosti, která údajně ožila někdy v 16. století a zase záhy zmizela. Kdo byl Golem, kdo ho stvořil a jak skončil?