Kalendář 2025: Houby kolem nás: jména po houbách, přírodní útvary i houbařské akce

Obec mezi Kašperskými Horami a Vimperkem znají všichni, kdo jezdívají v zimě lyžovat na Zadov, Churáňov a Nové Hutě: tudy totiž vede hlavní příjezdová cesta. Dochovala se tu řada starých roubených chalup, k prohlídce zve hasičské muzeum a v létě na náměstí u kostela rostou hřiby.

Soška Houbaře na kašně na náměstí 9. května pochází z roku 1938, a je dílem akademického sochaře, svrateckého rodáka Antonína Odehnala, který její návrh městu věnoval.

Růžovský vrch si díky své mohutnosti, kterou dominuje zdejší krajině, vysloužil přezdívku Děčínská Fudžijama. Lidově se mu říká jednoduše Růžák. Podobnost se vzdáleným asijským vulkánem dokládá nejen majestátní vzhled, ale také společný, sopečný původ.

Asi 5 kilometrů jihovýchodně od Trutnova nad vesnicí Lhota naleznete skalnatý hřbet Čížkovy kameny. Jedná se o zalesněný skalnatý hřbet v nadmořské výšce 632 metrů nad mořem nad levým břehem Úpy, odkud je krásný rozhled na Trutnovsko a Krkonoše.

Vydáte-li se po silnici z Rejvízu u Jeseníku směrem k hranicím s Polskem a k městu Zlaté hory, potkáte u odbočky na Ondřejovice v ostré zatáčce nenápadné odpočívadlo. Místo, odkud je možné pohlédnout směrem na Horní Údolí, poskytuje pěkný výhled a zajímavou historii.

Havraní skály leží asi 1 km severně od obce Radvanec a asi 2 kilometry východně od Nového Boru. Jsou tvořeny skupinou sedmi pískovcových skalních věží na pískovcovém hřbetu, jejichž vrcholky jsou vysoké až 20 metrů.

Jižně od Malé Skály se rozkládá přírodní rezervace Klokočské skály. Skalní město se skládá ze dvou částí, Betlémských skal se sloními hřbety a Klokočských skal s jeskyní Postojna a Klokočskými průchody.

Téměř panenská příroda nabízí romantické skalní útvary, rokle, vyhlídky daleko do kraje. Turisty zapomenutá přírodní rezervace uchvátí každého návštěvníka. Broumovské stěny jsou Národní přírodní rezervace v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.

Výstava zrušena z důvodu nízkého výskytu hub.

Výstava se koná u příležitosti 100. výročí narození dlouholetého jednatele Mykologického klubu Jihočeského muzea – Vratislava Bíchy. Představuje výsledky sledování a mapování hub na území Č. Budějovic, které provádějí členové klubu již od roku 1966.

Mykologická poradna Ostravského muzea připravuje pravidelný cyklus mykologických přednášek.

Důvodem ochrany je bazanitový skalní hřib. Jedná se o vypreparovanou část lávového příkrovu tvořeného dvěma výlevy bazanitové horniny. Spodní výlev je pórovitější a více zvětralý, čímž selektivně vznikla tenká „noha hřibu“, na které sedí mohutná horní část – široký „klobouk“.

Napoleonova hlava je žulový skalní hřib, nacházející se nedaleko rozhledny Kraví hora u obce Hojná Voda v přírodním parku Novohradské hory.

Bizarní balvan je typickou ukázkou selektivního zvětrávání hornin. Kamenný útvar je tvořen porfyrickou biotitickou žulou karlovarského masivu. Je vyhlášen přírodní památkou.

Malebná přírodní oblast skal, překrásných jezírek a vesniček s lidovou architekturou. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj je proslulá romantickými roklemi a unikátními pískovcovými věžemi, branami, okny a dalšími útvary.

Park Fantazium je místo plné interaktivních stezek a her v kouzelném prostředí rostlin a pohádkových bytostí. Park je vhodný pro rodiče s dětmi, ale i pro školy a školky jsou připravené programy.

Historicky první virtuální naučná stezka v Národním parku České Švýcarsko se zabývá historií vývoje lesních společenstev, popisuje druhy stromů a změny ve složení lesa, ke kterým došlo zásahy člověka. Dozvíte se tak zajímavosti nejen z historie, ale hlavně přírody Českého Švýcarska.

Jedná se o skalnatý a zalesněný hřbet nad jižním břehem údolní nádrže Bystřička. Ve 14. století zde byla vybudována tvrz. Kolem vrcholu se nachází přírodní rezervace Klenov.

Hradčanské stěny se nacházejí v oblasti mezi Mimoní a Doksy. Od roku 1933 jsou součástí chráněného území Oblast Dokeská a pohoří Kummer. Stěny ukrývají zajímavé skalní útvary, např. malou Pravčickou bránu nebo Psí kostely.

Hřibová rezervace Stachy je obcí chráněná lokalita hřibovitých hub, která se rozkládá na travnatém náměstí ve Stachách, u kostela Navštívení Panny Marie.

Chráněné území se rozkládá na pískovcové plošině kolem vrcholu Husa. Bylo vyhlášeno především s ohledem na pískovcové geologicko-morfologické jevy.

Slavenské hřiby nacházející se na hřebeni Broumovských stěn, podcelku Broumovské vrchoviny jsou považovány za nejdokonaleji vyvinuté skalní hřiby v České republice.

Muchomůrka je místo s výletním altánem ve tvaru houby mezi Janskými Lázněmi a Svobodou nad Úpou, který dal název celé vyvýšenině. Vyhlídkové místo existovalo už na konci 19. století, kdy bylo označováno jako Princeznina tišina, to podle princezny Almy Thurn-Taxisové, která sem prý ráda chodívala.

Český ráj leží na severovýchodě Čech, necelých sto kilometrů od Prahy. Jako první v republice zde byla v roce 1955 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Český ráj, jejíž území bylo v roce 2002 a 2021 rozšířeno. Ojedinělost krajiny spočívá ve spojení přírodních krás s romantikou historických památek.

Česká Sibiř je oblast na rozhraní středních a jižních Čech umístěná zhruba mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem, která dosahuje nadmořské výšky i přes 700 metrů. Své pojmenování získala oblast díky drsným klimatickým podmínkám, protože je zde zima delší a tužší než jinde ve vnitrozemí.

Lesopark Debř je vycházkové údolí nedaleko Mšena. Zvláštně znějící staročeské podstatné jméno debř či débř označovalo v minulosti právě údolí.

Pískovcové sloupy při ústí Kokořínského a Vojtěšského dolu nedaleko Mšena vypadají jako přerostlé houby. Vznikly zvětráváním rozdílnou intenzitou zvětrávání pískovcových skal, kdy tvrdší horní vrstva s obsahem železa lépe odolává erozi než spodní skály.

Kokořínský důl je jedním z nejkrásnějších údolí v ČR, ústí do něj množství roklí s různorodými pískovcovými útvary. Údolí je přibližně 14 km dlouhé, začíná u železniční zastávky Lhotka u Mělníka a končí u křižovatky zvané Ráj.

Hostýnské vrchy s mírně zvlněnými hřebeny jsou velmi oblíbenou rekreační oblastí Východní Moravy. Milovníci turistiky a cykloturistiky si mohou vybrat z velkého množství značených stezek. Nadšenci pro houbaření či běžecké a sjezdové lyžování zde naleznou ideální terény.

Houbařská sezóna bude letos díky vydatným dešťům a teplému počasí určitě vydařená. Vydatné srážky a teplo jsou pro růst hub klíčové. Milovníci hub opět vyráží do lesů, aby si odnesli plné košíky hřibů, kozáků, křemenáčů, masáků i lišek. Nejúspěšnější bývá „lov“ v listnatých lesích, remízcích, kolem cest, na stráních, na březích potoků a hrázích rybníků. Naopak v jehličnatých lesech toho nebývá úspěch vždy zaručen... Kam se za houbami vypravit vám poradí Kudy z nudy.

Houbařská poradna v Karmelitské ulice je službou veřejnosti. Její činnost směřuje k podání informace začínajícím i pokročilým houbařům o jimi donesených houbách, především o druzích z volné přírody.

Kovářov, jeden z vítězů soutěže Vesnice roku, leží v malebné krajině prastarých žulových balvanů na pomezí středních a jižních Čech. Nedaleko objevíte Zeměráj, přírodní park plný zážitků a poznání, na výlet se můžete vypravit třeba k Orlické přehradě a na zámek Orlík nad Vltavou.

Češi jsou národ houbařů. Výpravu do lesa za svítání, jen s košíkem a nožíkem, zažil snad každý z nás. I když houbaři svá nejlepší místa neprozrazují, i na portálu Kudy z nudy najdete tipy kde rostou a kde hledat nejlepší loviště. Po houbách se navíc jmenuje spousta zajímavých výletních míst a město Svratka dokonce má na jedné z kašen sochu houbaře. Není divu, právě Vysočina je považovaná za nefalšovaný houbařský ráj.