Dvoukřídlý pozdně barokní palác dala postavit po roce 1784 Marie Barbora hraběnka Černínová z Chudenic se svým manželem, pravděpodobně podle plánů architekta Palliardiho jako honosné šlechtické sídlo, jež v době klasicismu mělo připomenout palácový typ vrcholného baroka.
Kolovratský palác ve Valdštejnské ulici v Praze na
Malé Straně je dnes součástí sídla
Senátu, do kterého patří také areál Valdštejnského paláce (
Valdštejnská zahrada,
Valdštejnská jízdárna) a Malý Fürstenberský palác.
Dvoupatrové průčelí je
členěno středním trojdílným rizalitem děleným v horních patrech pilastry a ve střední části završeným trojúhelníkovým štítem. Štukový rám v něm tvoří podložku pro
mariánský obraz. Střední vstupní část paláce zdůrazňují i zvýšená půlkruhově zakončená okna prvního patra a
plastický rodový erb nad prostředním z nich.
V
19. století se v držení paláce vystřídalo několik šlechtických rodů. Od roku 1886 se stal vlastníkem paláce
Zdeněk hrabě Kolovrat-Krakovský, jenž interiéry upravil v novobarokním slohu a umístil v nich svou velkou o
brazárnu, knihovnu a sbírku mincí. Po jeho smrti zde bydlel jeho syn Hanuš hrabě Kolovrat-Krakovský, jenž dal v severozápadní části paláce přistavět
konírnu.
Československá republika si roku 1918 pronajala a
v roce 1920 odkoupila palác jako sídlo ministerské rady. Do roku 1923 byly provedeny vnitřní úpravy, upraveno nádvoří a vytvořen nový vjezd do paláce.
V letech 1938-39 se v paláci odehrála
pohnutá jednání související s Mnichovem, s koncem první a druhé republiky a vznikem protektorátu. Po roce 1945 užívalo palác
ministerstvo informací a osvěty, později
ministerstvo školství a
kultury. Dnes zde sídlí část
Senátu ČR.
U paláce se nachází
jedna z nejkrásnějších terasovitých zahrad pod Pražským hradem, kterou nechala vybudovat hraběnka Černínová architektem Palliardim.