Raně barokní stavbu daroval roku 1624 Ferdinand II. za odměnu řádu bosých karmelitánů po vítězství protireformace na Bílé Hoře. Ti jej zasvětili Panně Marii Vítězné, přestavěli a v jeho blízkosti vybudovali klášter. Kostel je proslulý díky sošce Pražského Jezulátka, daru Polyxeny z Lobkovic (1628).
Kostel Panny Marie Vítězné je zčásti renesanční, zčásti
raně barokní stavbou, kterou nechali postavit v letech 1611–1613 německy mluvící luteráni. Má podobu sálové baziliky římského typu. Dne 21. července
1613 byl kostel
zasvěcen Nejsvětější Trojici. Jméno architekta není doloženo, je však pravděpodobné, že jím byl dvorní stavitel císaře Rudolfa II.
Giovanni Maria Filippi, rodem Ital.
Po
bitvě na Bílé hoře roku 1620, která znamenala vítězství císařské a katolické strany v českých zemích, předal císař Ferdinand II. kostel řádu bosých karmelitánů. Dne
8. září 1624 byl chrám zasvěcen Panně Marii Vítězné jako dík za vítězství na Bílé Hoře.
Bosí karmelitáni vybavili kostel oltáři od nejlepších umělců 17. a 18. století.
Oltář sv. Josefa – Obraz na oltáři, představující sv. Josefa umírajícího v přítomnosti Panny Marie a Krista, namaloval roku 1720
Petr Brandl. Vzhled interiéru byl v 18. století podřízen jednotnému promyšlenému konceptu, který pochází pravděpodobně od architekta
Ferdinanda Schora. Od roku 1641 byla v kostele natrvalo umístěna
soška
Pražského Jezulátka.
Jezulátko, šatičky a muzeum
Jezulátko používá
2 korunky a asi
46 šatiček. Zvyk oblékat Jezulátko je prastarý. Velmi stará je i funkce jeho šatnářek, která se svěřuje od roku 1747 anglickým pannám. Šatičky se
střídají 10 x do roka podle období. Např. O Velikonocích má bílé, O Bílé neděli červené, v adventu fialové apod. Nejvýznamnější jsou šatičky, které vlastnoručně
vyšívala sama Marie Terezie (zelené se zlatou výšivkou), jsou mezi nimi např. čínské a vietnamské oblečky nebo šatičky věnované v roce 1996 španělským
rodem Manriquez de Lara, ušité ze starodávného kněžského oblečení aj. Z oblečení a dalších náboženských předmětů bylo vybudováno malé
muzeum.
Katakomby pod kostelem
Mniši v kostele Panny Marie Vítězné na
Malé Straně pochovávali těla do
rozsáhlých katakomb pod kostelem. Celkem zde bylo uloženo přes
tři sta rakví. Spočinuli tu řeholní sestry, šlechtici i rytíři. Katakomby pod chrámem nechal vybudovat v roce 1630 Řád bosých karmelitánů. Vznikla
krypta o délce 67 metrů, která se rozkládá pod celým kostelem.
Vstup do nejstarší části katakomb se nachází
za oltářem v severní nedostavěné věži za starodávnými dveřmi. Po zdolání asi dvou desítek schodů se návštěvníkovi naskytne pohled do větší kaple, ve které jsou
od podlahy až po strop zazděny rakve zemřelých příslušníků řádu. Na okraji místnosti je oltář, kde se v minulosti konaly zádušní mše. Od něj vede dlouhá úzká chodba s klenutým stropem. Po ní lze dojít až ke schodům, kde byl původní vchod do krypty. Ten je dnes přikryt velkým kamenem a lze ho vidět v kostele pár metrů od vchodu. Do chodby ze stran ústí menší místnosti. Jsou to
bývalé soukromé hrobky šlechty, které byly později začleněny do celého systému. Dohromady jich je patnáct, ale v žádné už dnes rakve nenajdete, přitom ještě v 90. letech jich zde bylo přes tři sta.
Důmyslný systém průduchů zajišťoval dobrou
cirkulaci suchého vzduchu a těla tak byla
přirozeně mumifikována. Na přelomu století byla zahájena sanace katakomb, protože některé průduchy byly neopatrně zasypány a citlivé mikroklima se změnilo. Většina ostatků byla ve špatném stavu, a byla proto převezena do sbírek
Muzea hlavního města Prahy.
Klášterní zahrada
Není klasickou rajskou zahradou přístupnou pouze těm, kdo žijí v klášteře, ale kam mohou přicházet i návštěvníci bohoslužeb. Vznikl tak prostor k neformálním nedělním setkáním po ranní mši.
Obnova veřejného prostoru před kostelem 2023-2025
V říjnu 2023 začala rozsáhlá obnova veřejného prostranství před kostelem Panny Marie Vítězné – Pražského Jezulátka, podle návrhu architekta Josefa Pleskota. Projekt zahrnuje rekonstrukci havarijního stavu terasy, vytvoření bezbariérového přístupu do kostela i sousední základní školy, a také vybudování malého návštěvnického centra a veřejného WC.
Kostel, klášter i základní škola budou mít po celou dobu stavby zachován přístup v plném rozsahu. Hotovo by mělo být v roce 2025.
V lednu 2024 objevili archeologové, díky stavebním pracem, pozůstatky osídlení z desátého století. Tehdy byla
Malé Strana poprvé opevněna dřevohliněnou hradbou, její zbytky se podařilo odkrýt.
A jak bude obnovený prostor vypadat?
Pohled na průčelí s trojramenným schodištěm zůstane prakticky nezměněný, zachovány zůstanou i stromy a zeleň. Schodiště a balustráda terasy se posunou o 1,7 metrů směrem do ulice. Tím vznikne prostor pro rampu, která ale bude skryta za stěnou terasy a balustrádou. Schodiště, dlažba a balustráda, které jsou v havarijním stavu, budou odborně restaurovány. Pod terasou vznikne nový prostor pro návštěvníky se sociálním zařízením (včetně bezbariérového WC pro návštěvníky se sníženou pohyblivostí) a krytým prostorem, kde bude možné se shromáždit, provést výklad apod.