Kostel svatého Jiljí se nachází v Husově ulici, v samém centru Starého Města Pražského, nedaleko Klementina a Karlova mostu. Vyniká překrásnou gotickou architekturou s barokně upraveným interiérem.
Výstavbu začal na místě původního románského kostelíka roku 1339 biskup Jan IV. z Dražic a pokračoval v ní Arnošt z Pardubic. Celá stavba byla koncipována jako vysoká trojlodní síň, pro účely kapituly, která tu nahradila řád německých rytířů. Významným kazatelem v pražském kostele sv. Jiljí byl Jan Milíč z Kroměříže, český náboženský myslitel a jeden z významných představitelů předhusitské reformace, který zde kázal česky již od roku 1364. Členem kapituly zde ve 14. století pravděpodobně byl i sv. Jan Nepomucký, generální vikář pražské arcidiecéze a mučedník katolické církve, jeden z českých zemských patronů. V roce 1626 byl kostel darován řádu dominikánů. Dominikáni se do té doby gotický kostel sv. Jiljí rozhodli barokizovat. Práce začaly v roce 1731, podílel se na nich architekt F. M. Kaňka, hlavní barokní úpravy na kostele provedl stavitel F. Špaček.
Kostel sv. Jiljí má ve svém západním průčelí dvojici nestejně velkých věží – vyšší, mající vysokou jehlancovitou střechu s lucernou měří 58, 5 m a nižší 43, 5 m. Obě věže byly původně stejně vysoké, tak jako věž jižní. Severní přišla o svoji výšku 28. června 1432, kdy se snesla nad Prahou silná bouře s krupobitím, při níž blesk udeřil do kostela, a přitom se vznítila právě severní věž. Shořel krov i s břidlicovou střechou a žárem se zde roztavily zavěšené zvony. Stejný blesk na místě zabil i ženu, která se před hlavním oltářem modlila za svého, toho dne utopeného muže, staroměstského rybáře.
Při vstupu do kostela si nelze nevšimnout dominantních barokních pilířů a bohaté štukové výzdoby. O štukaturu se zasloužil autor B. Spinetti. Dalším unikátním prvek výzdoby jsou fresky, nacházející se na klenbách kostela. Ty vytvořil roku 1734 Václav Vavřinec Reiner. Významnou památku představuje oltář Bolestné Panny Marie z roku 1750, který se nachází v pravé boční lodi kostela. Nedaleký oltář svaté Kateřiny Sienské je unikátní především pro sochy apoštolů od slavného českého sochaře Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. V kostele jsou k vidění také překrásné řezbářské práce. Čtyři zpovědnice od Richarda J. Prachnera, varhany z roku 1773 jsou řezbářským dílem Františka Ignáce Weisse. Z jeho dílny pochází také kazatelna.
V kostele a klášteře probíhají koncerty vážné a duchovní hudby, řada přednášek, besedy a výstavy. Kostel sv. Jiljí byl také místem, kde Miloš Forman natočil scény svého slavného filmu Amadeus.