
Kariéra
Miloše Formana odstartovala v šedesátých letech, když vystudoval
scénáristiku na pražské FAMU. Stal se průkopníkem
filmové československé nové vlny, a jeho snímky jako
Černý Petr, Lásky jedné plavovlásky či
Hoří, má panenko přinesly do filmového světa neokoukanou autenticitu. Tím, že Forman obsazoval neherce, navíc vytvářel příběhy blízké každodenní realitě. Po
invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 Forman odešel do
USA, kde se prosadil jako světově uznávaný režisér. Jeho snímky
Přelet nad kukaččím hnízdem, Vlasy, Amadeus či
Muž na Měsíci se staly filmovými milníky, které dodnes inspirují diváky i tvůrce.
Konkurs (1963)
První Formanův celovečerní film je netradiční dokument zachycující konkurs na zpěvačky do divadelního souboru. Natáčelo se v autentických prostorách
divadla Semafor, ve filmu hráli
Jiří Suchý a
Jiří Šlitr, a za kamerou už tehdy stál Formanův dvorní kameraman
Miroslav Ondříček. A zajímavost? Některé slečny vůbec netušily, že jsou součástí filmu!
Už v Konkursu se ukázaly výhody obsazování neherců a z toho planoucí autentičnost. Forman ale neherce obsazoval vlastně z nouze: zatímco profesionální herci museli z placu často odjet na zkoušky v divadle, neherci mohli točit od rána do večera, byli zapálení a bavilo je to.
Černý Petr (1963)
První Formanův
film Konkurs se skládá ze dvou částí: stejnojmenného
Konkursu o
výběru nové zpěvačky divadla Semafor a
Kdyby ty muziky nebyly o
Kmochově kolínské dechovce. S
Kolínem, zdejšími ulicemi i
Kmochovým ostrovem je spojený i Formanův druhý film,
Černý Petr. Film byl natočen v roce 1963 podle nepublikované povídky
Jaroslava Papouška o prvních dnech učedníka v samoobsluze. Jednu z hlavních rolí vytvořil neherec, kapelník Kmochovy muziky
Jan Vostrčil, nezapomenutelný je i
Vladimír Pucholt v roli zednického učně; jeho nenapodobitelné „ahój“ mezi mládeží tehdy zlidovělo.
Film
Černý Petr zvítězil na
festivalu v Locarnu. Film porazil i největší režijní osobnosti své doby, jakými byl iniciátor francouzské nové vlny
Jean-Luc Godard s filmem
Pohrdání (1963) či Ital
Michelangelo Antonioni se snímkem
Červená pustina (1964), a nastartoval tak
Formanovu světovou kariéru.
Lásky jedné plavovlásky (1965)

Impulzem pro natočení filmu, který byl později nominován na
Oscara, bylo náhodné setkání
Miloše Formana s dívkou, která se s kufrem bezcílně potulovala po noční
Praze. Příběh dívky z
Varnsdorfu, svedené a oklamané zkušeným záletníkem, Forman pouze přenesl do jiného města. Film s
Hanou Brejchovou a
Vladimírem Pucholtem v hlavních rolích je o mladé dívce, která se zamiluje do kluka z
Prahy a vydá se za ním, aby zjistila, že ji nebere vážně. Směšné i smutné. Natáčelo se ve
Zruči nad Sázavou, a to na nádraží, v hotelu na náměstí Míru i v
továrně Sázavan.
Hoří, má panenko (1967)

Autorem námětu a scénáře posledního Formanova ryze českého filmu byla osvědčená trojka
Miloš Forman, Jaroslav Papoušek a
Ivan Passer, šlo ale o jejich poslední film. Modelový průzkum českého maloměšťáctví, který se odehrává na pozadí hasičského bálu, vznikal v československo-italské koprodukci s účastí slavného italského producenta
Carla Pontiho. Ten se ale nakonec z projektu stáhl a požadoval své peníze zpět. Pontiho rozčílila zejména volba královny krásy. „Když jsem si to četl ve scénáři, myslel jsem, že tam obsadíte krásné dívky a ne takové panoptikum,“ křičel prý na
Miloše Formana. Režisér to neměl jednoduché ani po dokončení filmu: oficiální protest proti snímku podali čeští hasiči a
Lásky jedné plavovlásky nakonec začátkem sedmdesátých let putovaly do trezoru. Mimochodem, natáčelo se ve
Vrchlabí!
Formanovy americké filmy: Přelet nad kukaččím hnízdem, Vlasy, Valmont a Amadeus

Po
okupaci Československa v srpnu 1968 Miloš Forman emigroval do
Spojených států amerických. Tady se prosadil adaptací Keseyho románu
Přelet nad kukaččím hnízdem (1975). Film o zločinci, který se snaží vyhnout vězení tím, že předstírá šílenství, posbíral hned pět
Oscarů včetně
sošky za nejlepší režii, a stal se jedním z nejznámějších ve Formanově filmografii.
Následoval snímek
Vlasy (1979). Dnes je pokládaný za kultovní muzikál, ale ve své době v USA příliš nezazářil. A zajímavost? Přestože je film o hippies, Forman v mládí tuto kulturu příliš neprožíval. Výraznější úspěch nezaznamenal
Ragtime (1981), adaptace knihy
Edgara Lawrence Doctorowa z roku 1981, nazvaný stejně jako hudební styl předcházející instrumentálnímu jazzu. Výrazný úspěch přišel až s dalšími filmy. V roce 1984 to byl
Amadeus, adaptace divadelní hry
Petera Shaffera o střetu
Wolfganga Amadea Mozarta s
Antoniem Salierim. Film získal osm
Oscarů, oceněný byl mimo jiné i
architekt a výtvarník Karel Černý v kategorii Nejlepší výprava a dekorace a
kostýmní výtvarník Theodor Pištěk v kategorii Nejlepší kostýmy. Amadeus navíc
ukázal filmařům celého světa, jak krásná je Praha.

Tečkou za Formanovým historickým obdobím byl
Valmont (1989), adaptace knihy
Choderlose de Laclos. Film doplatil na fakt, že stejnou látku pojednal o rok dříve
Stephen Frears ve svém snímku
Nebezpečné známosti, a Valmont zůstal v jejich stínu. Následoval film
Lid versus Larry Flynt (1996), biografie kontroverzního vydavatele pornografických časopisů,
Muž na Měsíci (1999) o komikovi
Andym Kaufmanovi, a nakonec
Goyovy přízraky (2006). Historický příběh o malíři Goyovi s
Javierem Bardemem a
Natalií Portmanovou se natáčel ve
Španělsku.
Formanovy filmy neukazují silné příběhy, ale i nezapomenutelná místa. Až budete chtít podniknout cestu za filmovými lokacemi, víte, kde hledat!
Článek mapuje filmovou kariéru Miloše Formana od československých začátků až po hollywoodské úspěchy a filmové lokace.
Kariéra Miloše Formana začala v Československu, kde vystudoval scénáristiku na pražské FAMU.
Miloš Forman preferoval autentický způsob filmování s využitím neherců pro zvýšení realističnosti příběhů.
Film Černý Petr zvítězil na festivalu v Locarnu a nastartoval Formanovu mezinárodní kariéru.
Miloš Forman emigroval do USA v roce 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Filmy jako 'Přelet nad kukaččím hnízdem' a 'Amadeus' získaly Oscara.
První Formanův film byl 'Konkurs', který se natáčel v divadle Semafor.
'Lásky jedné plavovlásky' byly nominovány na Oscara a významně přispěly k propagaci českého filmu v zahraničí.
Film 'Hoří, má panenko' se natáčel ve Vrchlabí.
Film 'Amadeus' byl inspirován divadelní hrou Petera Shaffera a natáčel se v Praze.
Konflikt vznikl kvůli nespokojenosti s volbou královny krásy při natáčení a oficiální protest podali čeští hasiči.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.