Znáte Národní den květů? Českou republiku zastupuje mateřídouška

Nevšední přírodní památka se rozprostírá na několika lokalitách území obce Sedlnice. Husté koberce sněženek zde odedávna ohlašovaly místním obyvatelům přicházející jaro.

Přírodní památka Babinské louky zahrnuje vlhké podhorské luky s pestrou květenou. Hlavním předmětem ochrany je především populace zvonovce liliolistého, najde se tu ale i mnoho dalších druhů rostlin – bleduli jarní, prvosenku vyšší, kosatec sibiřský, prstnatec májový nebo upolín nejvyšší.

Koukolova hora je 471 m vysoký kopec u vsi Slavíky poblíž Tmaně v okrese Beroun. Vyskytuje se zde řada chráněných rostlin (bělozářka liliovitá, lilie zlatohlávek, okrotice bílá). Na vrcholu stojí výklenková kaple svatého Blažeje, obnovená v roce 2010.

V areálu firmy Sonnentor v Čejkovicích, která se zabývá výrobou bio-čajů a koření, najdete bylinkovou zahradu sv. Hildegardy ve stylu středověkých klášterních zahrad, které se vyznačovaly pravidelnou geometrií a hlavně funkčností.

Havranické vřesoviště je nejrozsáhlejším vřesovištěm na území Národního parku Podyjí, na kterém převládají keříčkové formace s vřesem a kručinkou chlupatou, ale vyskytuje se tu i další unikátní flóra a fauna.

Louky na jižním okraji obce Kytlice, cca 4,5 km severně od Nového Boru jsou chráněné jako významné naleziště šafránu jarního, vysazeného zde pravděpodobně na začátku 20. století, od té doby se jeho populace spontánně rozšířila na sousední pozemky a dnes čítá kolem 1 300 jedinců.

Lípa Kapucínka dostala svůj název podle tvaru listů. Dle pověsti se kroutí na památku zdejších mnichů, kteří byli oběšeni roku1420. Výška stromu je 35 m, obvod kmene měří 5,1 m. Stáří lípy se odhaduje na cca 400 let.

Na brněnském sídlišti Kamenný vrch najdete velkou raritu – nachází se zde stejnojmenná přírodní rezervace, přezdívaná Kameňák. Právě zde na jaře vykvétají desetitisíce konikleců velkokvětých, jejichž počet je největší na světě.

Areál botanické zahrady se rozkládá v Trojské kotlině na rozloze cca 25 ha. Její nejznámější částí je skleník Fata Morgana, ale k zahradě patří také venkovní expozice včetně vinice. Skleník Fata Morgana je celoročně otevřen úterý až neděle, pondělí je zavíracím dnem.

Naučná trasa Peklem, kaňonovitým údolím Robečského potoka, vede v délce 8 km mezi obcemi Zahrádky a Česká Lípa. Cestou projdete nejen malebnými osadami s lidovou architekturou, ale na jaře po cestě uvidíte tisíce bledulí.

Na Farské louce v obci Slunečná, která byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1949, se v hojném počtu vyskytuje šafrán bělokvětý. Každé jaro zde vykvetou desítky těchto přísně chráněných rostlin. V České republice je známo jen několik málo lokalit, kde se bílé šafrány objevují.

V zámeckém parku v Bílé Lhotě nedaleko Litovle se nachází významné arboretum s 400 druhy vzácných dřevin – listnaté, jehličnaté a stále zelené dřeviny ze severní Ameriky, Japonska, Číny, Malé Asie a dalších zemí.

Naučná stezka Růžová prochází územím Národního parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Jedná se o okružní trasu na které se dozvíte zajímavosti z přírody a bohaté historie nádherné krajiny mezi obcemi Růžová a Jetřichovice.

Přírodní členitý areál o 21 ha s vodními plochami, arboretem, skalami a parkovou úpravou se nachází v blízkosti centra města. Botanická zahrada je v arboretu zastoupena v počtu téměř tisíc druhů, poddruhů a kultivarů dřevin.

Pokud plánujete jarní výlet za posly jara – sněženkami, můžete vyrazit do lužních lesů u Litovle, kde se jim v ramenech řeky Moravy dobře daří. Výchozími místy mohou být obce Střeň nebo Lhota, pak už stačí pokračovat po levém břehu řeky.

Botanická zahrada v Táboře je druhou nejstarší botanickou zahradou v ČR. Největší část botanické zahrady zaujímá arboretum, ve kterém jsou zastoupeny keře a stromy jak domácí, tak i cizokrajné.

Pohádková příroda pouze pár kilometrů od hranic hlavního města – to je Průhonický zámecký park, ve kterém byla natočena řada pohádek. Jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě s rozlohou 240 hektarů se nachází v členitém údolí meandrující říčky Botič.

Zahrada smyslů je určena především nevidomým a slabozrakým návštěvníkům. Přístup k záhonu je bezbariérový, takže je kromě nevidomých určen i pro vozíčkáře či maminky s dětmi.

Zoo Ostrava byla založena v roce 1951. V současné době chová na zhruba 100 ha přes 435 druhů zvířat ve více než 4000 jedincích. Novinkou a nejen architektonickou zajímavostí je Voliéra La Pampa Voliéra La Pampa – největší průchozí voliéra v Zoo Ostrava.

Své národní stromy má řada zemí na celém světě. Pro Českou republiku je takovým stromem lípa, symbol ochrany, pomoci a lásky. Její květy líbezně voní, široká koruna poskytuje stín a ochranu. Oblíbili si ji už staří Slované a máme ji rádi dodnes: stačí připomenout tradici Lip republiky, vysazovaných v roce 1918 při vzniku Československé republiky, i v roce 2018 při stém výročí samostatnosti.