Muzeum Vysočiny Jihlava je se svými pobočkami v Telči, Třešti a hradem Roštejnem největším muzeem v kraji. Telčskou pobočku od dubna 2023 naleznete v areálu bývalého městského špitálu na Starém Městě v Telči.
Muzeum sídlilo v prostorách bývalé jezuitské koleje, chod muzea řídil Muzejní spolek v Telči. Muzejní sbírky se v roce 1963 přesunuly do
telčského zámku a v témže roce se telčské muzeum stalo součástí
jihlavského Muzea Vysočiny. Z důvodu rekonstrukce se telčské muzeum ze zámku na čtyři roky (2018-2022) přesunulo do prostor v budově Univerzitního centra Masarykovy univerzity a nyní je přestěhováno, tentokrát snad již do stálých prostor v areálu bývalého městského špitálu na Starém Městě v Telči.
Základ muzejních sbírek v telčského muzea byl tvořen profesorem
Jaroslavem Janouškem, který se původně zabýval městským archivem. J. Janoušek začal sbírat listiny, knihy, ale také řemeslné předměty nebo obrazy. Do nově založeného muzea začaly přicházet první dary –
mince, barokní umělecké vázy, atd. To byl podnět k otevření muzea v roce 1886. Profesor a ředitel telčské reálky Jaroslav Maška věnoval do muzea předměty z
archeologických výzkumů a i ostatní přední činitelé města do sbírek muzea přispívali.
Ve sbírkách jsou zastoupeny
předměty z jezuitské koleje – lékárenské skříně a nádoby na léčiva.
Lidové prostředí dokumentuje lidový nábytek, soubor lidové keramiky, obrázků malovaných na skle, lidové výšivky a horácký kroj.
Měšťanské prostředí je zastoupené souborem nábytku z 19. století a dodnes funkčním Polyphonem s kovovými deskami.
Zvláštní část sbírek tvoří
africká etnografická kolekce, kterou muzeum věnoval sochař František Vladimír Foit současně s vlastními díly. Afriku navštívil v roce 1931 a potom ještě jednou v roce 1947. Z obou cest do muzea zasílal svoje etnografické sběry a svá díla. Nedílnou součástí muzejních sbírek je
pohyblivý betlém manželů Vostrých, který je vyrobený z převážné části z kašírovaného papíru, což z něj dělá unikát. Nová expozice
Křehká krása rašelinišť, která se skládá z dílčích expozic Krajina na houpačce, Ostrovy dávno ukrytých pokladů a Na počátku byl kámen, je nainstalována a připravena.
Muzeum shromažďuje, spravuje, odborně využívá a zpřístupňuje historické a přírodovědné sbírky. Pořádá tematické výstavy, přednášky pro veřejnost, přednášky a edukační programy pro základní a mateřské školy. Zajišťuje služby pro veřejnost, spolupracuje s Muzejním spolkem v Telči, autorskými texty přispívá do Telčských listů a do regionálního tisku. Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Telč nabízí tradiční cyklus přednášek pro žáky základních škol.
Programy pro základní školy:
- Památky okolo nás: Vysvětlení pojmu památka a ukázky památek, které se nacházejí v blízkém okolí. Seznámení s funkcí hradů a zámků, památky technické (5. třída ZŠ).
- Telč – památka UNESCO: Historie a rozvoj města, náměstí a zámku, stavební slohy, seznámení s osobností Zachariáše z Hradce a životem ve městě v průběhu staletí (7. třída ZŠ).
- Procházka městem: Žáci mají možnost vidět památky ve městě, se kterými byli seznámeni při přednášce v 7. třídě. Projdou náměstím a přiblíží se stavební slohy přímo v terénu, je jim přiblížen obranný systém města – funkce vodního příkopu, hradeb a bašty (8. třída ZŠ).
Muzeum Telč: Křehká krása rašelinišť
Prohlídka dlouhodobé výstavy Křehká krása rašelinišť.
Poznejte nově přemístěnou pobočku Muzea Vysočiny v Telči s bohatými historickými a přírodovědnými sbírkami a edukačními programy.
Pobočka se nachází v areálu bývalého městského špitálu na Starém Městě v Telči.
Výstavy se zaměřují na historické a přírodovědné sbírky, lidovou kulturu, měšťanské prostředí a africkou etnografii.
Ve sbírkách lze najít africkou etnografii, umělecké předměty, lidové nábytky, lékárenské nádoby a další.
Unikátní je pohyblivý betlém manželů Vostrých, vyrobený z kašírovaného papíru.
Muzeum pořádá přednášky a edukační programy pro základní a mateřské školy, na téma městských památek a historie.
Spolek byl založen před rokem 1886, který vedl k otevření muzea.
Foit daroval africkou etnografickou kolekci a svoje díla od svých cest v roce 1931 a 1947.
Jaroslav Maška dával předměty z archeologických výzkumů.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.