Konflikt, původně vnímaný jako lokální spor, rychle přerostl v
globální válku s ničivými důsledky a s miliony mrtvých.
První světová válka, která měla trvat jen několik měsíců, změnila běh světových dějin. Překreslila hranice Evropy, svrhla říše a změnila životy milionů lidí.
Zrodily se nové státy, padly staré monarchie a vznikly nové ideologie.
Českým zemím přinesla válka nejen obrovské lidské ztráty, ale také
šanci na samostatnost a
cestu k vlastní státnosti. Objevte společně s
Kudy z nudy klíčové momenty první světové války: od
atentátu v Sarajevu přes zákopovou válku až po
vznik samostatného Československa a roli
československých legionářů.
Výstřely, které slyšel celý svět

Když
Rakousko-Uhersko 28. července 1914 vyhlásilo válku Srbsku, jen málokdo předpokládal, že jde o začátek čtyřletého globálního masakru. Císařské impérium reagovalo na
atentát na Františka Ferdinanda d’Este z
28. června 1914. Následníka trůnu společně s jeho manželkou
Žofií Chotkovou v
Sarajevu zastřelil
srbský nacionalista Gavrilo Princip. Událost spustila lavinu. Díky spletité síti spojenectví se do konfliktu zapojily velmoci na obou stranách Evropy. První světová válka, tehdy označovaná jako
Velká válka, brzy zasáhla nejen celý evropský kontinent, ale i kolonie v
Africe, Asii a později i
Spojené státy americké.
Dva bloky a jeden sud se střelným prachem
Příčiny první světové války byly hlubší než jen události v Sarajevu. Na přelomu 19. a 20. století se mapa Evropy dynamicky měnila. Vznikly nové mocnosti – sjednocené
Německo a
Itálie – a rovnováha sil se narušila. Nová doba přinesla
mocenské ambice, napětí i závody ve zbrojení. Německo sice mělo silnou ekonomiku a moderní armádu, ale chyběly mu kolonie, což vyvolávalo napětí zejména vůči
Francii a
Velké Británii.
Evropa byla rozdělená, napjatá, a jen čekala na záminku k výbuchu.

V
létě 1914 pak stačila jiskra –
atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda – a domino spojenectví se začalo hroutit. Proti sobě se postavily dva hlavní mocenské bloky:
Trojspolek (
Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie) a
Trojdohodu (Francie, Británie, Rusko). Válka vypukla
28. července 1914.
Fronty, které se nezastavily u hranic
Z původně evropského konfliktu se vyvinula
globální apokalypsa. Západní fronta se proměnila v nekonečné zákopy – od
kanálu La Manche po
Švýcarsko – kde se vojáci marně pokoušeli o průlom přes ostnaté dráty a pod palbou kulometů. Z východu postupovalo
Rusko a jeho vojska se střetla s německými a rakousko-uherskými jednotkami na rozsáhlém území od
Haliče po
Karpaty. Válčilo se ale také v
Africe, Tichomoří i na moři – mimo jiné i kvůli německým ponorkám.
Právě
technika sehrála klíčovou roli: první světová válka přinesla
nasazení bojových plynů, tanků, letadel i masivního dělostřelectva. Německý yperit, britské tanky nebo vzducholodě bombardující Londýn – to všechno byly symboly
nové průmyslové války. Technologická eskalace přivedla boje do nové éry, destruktivnější než kdy dřív. Právě
technologický pokrok vedl k tomu, že se válka natáhla na čtyři roky a přinesla
více než deset milionů padlých vojáků.
Česká stopa ve Velké válce

Češi bojovali převážně v uniformách
Rakouska-Uherska. Bojovali sice za císaře a monarchii, ale mnozí z nich snili o jiné budoucnosti. Odpor k válce, která byla vnímána jako
boj proti slovanskému Srbsku a Rusku, vedl k vzniku
československého odboje. Tisíce dobrovolníků se přidaly k zahraničním legiím, které bojovaly na straně Dohody ve
Francii, Itálii i
Rusku.
Symbolem boje za samostatnost se staly
Československé legie a
bitva u Zborova (1.–2. července 1917), první významné vystoupení legií na východní frontě. Vznikaly i ilegální sítě doma – například
tajná organizace Maffie vedená
Tomášem Garrigue Masarykem,
Edvardem Benešem,
Karlem Kramářem a dalšími.
Mýty a legendy, které přetrvaly

Kolem první světové války dodnes koluje řada mýtů. Jedním z nejrozšířenějších je tvrzení, že
českoslovenští legionáři během svého tažení přes Sibiř ukradli
carský zlatý poklad. Ve skutečnosti se legionáři k pokladu pouze dostali jako stráž a jeho stav byl opakovaně potvrzen i ruskou stranou. Během
cesty po transsibiřské magistrále z Kazaně do Vladivostoku se skutečně část pokladu ztratila, ale ani po sto letech se neví, komu padla do rukou. Přesto se v ruské propagandě stále objevuje mýtus, že
ztracené zlato skončilo u legionářů a údajně pomohlo vzniku
československé Legiobanky.
Další legenda tvrdí, že u
Zborova proti sobě bojovali
dva budoucí prezidenti: Klement Gottwald v rakouské uniformě a
Ludvík Svoboda jako legionář na straně Ruska. Ve skutečnosti byl Gottwald v té době v nemocnici se zraněním a bitvy se neúčastnil. A co
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války? Slavný román
Jaroslava Haška sice je plný vojenské absurdity, ale historici upozorňují, že Hašek tvořil literární parodii, nikoli vojenskou kroniku. Podařilo se mu zachytit mnohé reálie doby a atmosféru chaosu, ale stále je to satira, ne autentický obraz rakousko-uherské armády.
Nejkrvavější bojiště a nejslavnější filmy

Mezi nejikoničtější místa první světové války patří
Verdun, symbol francouzského odporu a jedno z nejdelších a nejkrvavějších válečných polí v dějinách.
Bitva na Sommě, známá pro masivní britsko-francouzskou ofenzivu a bezprecedentní počty obětí.
Alpy a bitva na Piavě, kde bojovala řada našich pradědečků. Poloostrov
Gallipoli, kde se spojenecké síly téměř jedenáct měsíců neúspěšně pokoušely prolomit turecké pozice – s tragickými důsledky zejména pro
australské a novozélandské jednotky.
O první světové válce vznikla i řada skvělých filmů. Nejznámější adaptací je
válečné drama Na západní frontě klid podle
románu Ericha Marii Remarquea, a to jak ve své původní verzi z roku 1930 (která vyhrála
Oscara za nejlepší film a režii), tak i v moderním zpracování z roku 2022. Mezi další patří
snímek 1917 od Sama Mendese, jedinečný epický příběh z první světové války s unikátním vizuálním stylem, nebo
snímek Gallipoli s
Melem Gibsonem, který přibližuje australskou zkušenost z fronty. Film získal řadu australských filmových cen.
Konec říší a začátek republiky

Válka skončila
11. listopadu 1918. Tento den si připomínáme jako
Den válečných veteránů. Jako
památka ukončení první světové války se slaví zejména v
západní Evropě, v USA a v zemích Commonwealthu jako
Den památky, Den příměří nebo
Den veteránů.
Výsledkem první světové války byl rozpad
čtyř velkých říší – rakousko-uherské, německé, ruské a osmanské. Místo nich vznikla
nová mapa Evropy a s ní
28. října 1918 i samostatné Československo. Jeho vznik byl vyjednán na mezinárodní scéně
Masarykem, Benešem a Štefánikem, ale neobešel by se bez
legionářů, kteří za něj bojovali na obou frontách.
V létě 1918 se Německo hroutilo. Lidé sesadili
císaře Viléma II. a 11. listopadu téhož roku v 11 hodin bylo ve
francouzském Compiègne podepsáno příměří. Válku sice oficiálně ukončila
Versailleská smlouva z roku 1919, ale poražené
Německo uvrhla do hospodářské i politické krize. Extrémní reparace, ztráta území a vojenských možností vyvolaly nespokojenost, která nakonec otevřela cestu k
nástupu nacismu a k
druhé světové válce.
Po více než čtyřletém konfliktu v Evropě, Africe a Asii, na zemi, ve vzduchu i na moři, přišlo kruté vystřízlivění. Během první světové války bylo mobilizováno více než
60 milionů vojáků, z nichž téměř
deset milionů zahynulo. Zemřely také
miliony civilistů. Nejen na následky
bojových operací, ale také při
masakrech, pogromech a
genocidách nebo kvůli
hladu, vyčerpání a nemocem včetně
pandemie španělské chřipky.
Stíny a stopy Velké války
První světová válka nebyla jen vojenským konfliktem.
Proměnila svět v základech – od politického uspořádání až po každodenní život obyčejných lidí. Ukázala, jak silně jsou osudy malých národů svázány s velkou politikou. Dodnes po ní zůstávají
památníky, hroby neznámých vojínů i
příběhy hrdinů a ztracených generací. A právě proto si zaslouží, aby se na ni nezapomnělo – nejen jako na krvavou lekci dějin, ale i jako klíčový okamžik
vzniku české státnosti.
Přestože první světová válka nezasáhla území dnešní České republiky přímými boji, její otisk je dodnes patrný. Ve městech i na vesnicích stojí stovky pomníků padlým, často se jmény místních mužů, kteří se z fronty nevrátili. Největší z nich je zřejmě
pomník obětem první světové války u
Bochova, postavený v roce 1924 jako připomínka místních občanů, kteří padli v první světové válce.
Nejvýraznější památníky ale vznikly až po vzniku Československa jako připomínka legionářského hrdinství. Mezi nejvýznamnější místa patří
Národní památník v
Praze na
Vítkově, který byl vybudován jako oslava
československých legií a české státnosti. Samotný památník byl původně zasvěcen účastníkům první světové války, než ho později zneužili nacisté i komunisté pro své ideologické účely.
Na několika místech stojí
památníky bitvy u Zborova, připomínající slavné vystoupení československých legií v roce 1917. Expozice věnované druhé světové válce nabízí
Armádní muzeum Žižkov – Vojenský historický ústav Praha.
Poznejte, jak první světová válka ovlivnila Československo a objevte klíčové momenty a památníky spojené s tímto historickým konfliktem.
První světová válka byla oficiálně ukončena Versailleskou smlouvou v roce 1919.
Válka přinesla Českým zemím lidské ztráty a šanci na samostatnost a vlastní státnost.
Atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu, spáchaný Gavrilem Principem, spustil první světovou válku.
Některé klíčové momenty zahrnují atentát v Sarajevu, zákopovou válku a vznik samostatného Československa.
Bojové plyny, tanky, letadla a dělostřelectvo hrály klíčovou roli ve zvýšení destruktivity konfliktu.
Památníky najdeme například na Vítkově v Praze a na místech bitvy u Zborova.
Některé z významných bitev zahrnují bitvu u Verdunu a bitvu na Sommě.
Legionáři bojovali na straně Dohody a symbolizovali boj za samostatnost Československa.
Národní památník byl původně věnován účastníkům války, později byl zneužit nacisty a komunisty pro ideologické účely.
Válka způsobila rozpad čtyř velkých říší a vznik nové mapy Evropy, včetně samostatného Československa.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.