Žižkovský (Karlínský) tunel je určen pěším a cyklistům. Pod kopcem Vítkov spojuje Žižkov s Karlínem už od roku 1953. V té době se také počítalo s jeho dalším využitím – měl sloužit jako atomový kryt.
Žižkovský tunel, zvaný též
Karlínský tunel, je
pěší a cyklistický tunel pod kopcem
Vítkovem v
Praze spojující Karlín (Thámovu ulici) s Žižkovem (ústí do Tachovského náměstí) v severojižním směru. Tunel měl být doplněn ještě větví pro silniční vozidla (měla v Karlíně ústit do Šaldovy ulice), ale ta nebyla nikdy realizována.
Tunel byl slavnostně
otevřen 21. dubna 1951 a dokončen v roce 1953 (téhož roku jako architektonicky příbuzný Letenský tunel pro automobily). Délka tunelu činí
303 m, šířka 4,4 až 4,8 m, maximální výška 3,40 m, převýšení 28,89 m s průměrným stoupáním 8,1 %. Své oficiální pojmenování dostal tunel až v prosinci 2014, a to jako “Žižkovský tunel“. A proč Žižkovský, a ne Karlínský? Odpověď je jednoduchá – leží v katastrálním území Žižkova.
Původně byl Žižkovský tunel určen i jako
protiletecký kryt. Ten byl vyhlouben důlní technikou do masivu kopce (obdobně jako
kryt Bezovka), tloušťka stěn je místy až 3 metry, v nadloží krytu je asi 50 metrů skály. Kryt obsahuje 1 053 metrů chodeb, je vybaven vzduchotechnikou, jako náhradní zdroj proudu slouží
elektrocentrála značky Škoda, výměna vzduchu je zajištěna ventilátorem na recyklaci vzduchu, který lze v nouzovém případě pohánět ručně. Ke krytu, kde by bylo možno
přežít 72 hodin, vedou neobvykle
velké plechové dveře nacházející se
po stranách tunelu. Dokonce se počítalo s tím, že v případě jaderné války by se obě strany tunelu uzavřely mohutnými vraty, čímž by vznikl prostor schopný nouzově
pojmout až 1 250 osob!
Ještě jsou tu jedny kovové dveře… za těmi se nachází prostora, která měla původně sloužit jako
odkladiště mrtvol. Zde byla vybudována
laboratoř – pobočka Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy. Je tu instalováno zařízení (urychlovač částic), laicky řečeno zmenšená verze urychlovače obdobného tomu, který je ve švýcarském CERNu.
Nápis "Neboj" a tajemství tunelu pod Žižkovem
Hrůzostrašná tajemství tunelu a fakt, že hraje roli i v násilných trestných činech, mohou citlivým duším nahnat strach, obzvláště v situaci, kdy jím musí projít a stanou před jeho vchodem... a to zejména v noci. Všiml si toho i vnímavý brněnský
street artista TIMO a nad vstupem do ponurého prostoru nasprejoval povzbuzující slovo "
neboj". Jasný vzkaz motivuje všechny, kteří mají obavu jím projít a zkrátit si tak cestu z Karlína na Žižkov.
Instalace Zrcadlení na Vítkově
Vstup do tunelu pod Vítkovem na žižkovské straně prošel v létě 2025 proměnou. Zdobí jej instalace s názvem
Zrcadlení, která využívá nerezové plechy se speciální povrchovou úpravou a zrcadlovým efektem. Dílo od autorů Víta Šimka a Karolíny Hausenblasové přináší do úzkého prostoru tunelu více světla, pohybu a vizuální dynamiky. Instalace je součástí širší revitalizace Tachovského náměstí a vznikla na základě veřejné soutěže.
Přečtěte si o zajímavé historii a moderní revitalizaci Žižkovského tunelu, jeho roli jako atomového krytu a unikátní umělecké instalaci.
Žižkovský tunel byl slavnostně otevřen 21. dubna 1951.
Délka Žižkovského tunelu činí 303 metry.
Maximální kapacita Žižkovského tunelu jako atomového krytu je 1 250 osob.
Vstup do tunelu na Žižkově byl vyzdoben instalací s názvem Zrcadlení.
Instalace Zrcadlení má přinést více světla, pohybu a vizuální dynamiky do úzkého prostoru tunelu.
Původně byla plánována větev pro silniční vozidla, která měla ústit v Karlíně do Šaldovy ulice, ale nebyla realizována.
Laboratoř spojená s tunelem se nachází v prostoru, který měl původně sloužit jako odkladiště mrtvol.
V laboratoři je umístěn urychlovač částic, zmenšená verze zařízení podobného tomu ve švýcarském CERNu.
Street artista TIMO nasprejoval na vstup do Žižkovského tunelu povzbuzující slovo 'neboj'.
Žižkovský tunel měl sloužit také jako atomový a protiletecký kryt.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.