Bubeneč je čtvrť v Praze na levém břehu Vltavy, rozkládající se na území Prahy 6 a Prahy 7. K významným místům v Bubenči patří park Stromovka s Pražským výstavistěm, velká vilová čtvrť s ambasádami a bývalá železniční stanice dnes sloužící jako kulturní centrum Stanice 6.
Bubeneč je pražská čtvrť na
levém břehu Vltavy s bohatou historií. Od
Dejvic ji odděluje třída Jugoslávských partyzánů a od
Holešovic park
Stromovka s celým
areálem Výstaviště a ulice Milady Horákové. První zajímavost této pražské čtvrti je už její název: Ačkoliv je jméno Bubeneč původně mužského rodu (podle vzoru stroj), místní mluví o Bubenči převážně v ženském rodě. Čili "ta Bubeneč" není spisovná forma, ale je používaná v běžné mluvě.
Bubeneč byl
původně zemědělskou vsí zvanou
Přední Ovenec, poprvé zmíněnou v roce
1197, která se v 19. století začala transformovat na samostatné město. V 80. letech 19. století začala
výstavba domů na
Letné a v pozdějších letech se čtvrť rychle rozrůstala o
činžovní a vilovou zástavbu. V roce
1904 byl Bubeneč povýšen na
město a v roce
1922 se stal součástí
Velké Prahy. V současnosti je rozdělen mezi městské části –
Prahu 6 (asi 60 % území) a
Prahu 7 (40 %). Své
jméno získal nejspíše podle německé výslovnosti českého "
Vovenec" anebo je název odvozen od blízké obce
Bubny.
Vily a ambasády v Bubenči
V Bubenči se nachází mnoho honosných prvorepublikových vil, které dnes slouží jako
sídla ambasád a rezidence velvyslanců. Mezi nejznámější patří vily slavné bankéřské rodiny Petschků, například
Vila Otto Petschka (rezidence velvyslance
USA), Vila Friedricha Petschka (Velvyslanectví
Ruské federace), Vila Berty Petschkové (užívána Čínskou lidovou republikou) a Vila Isidora Petschka (rovněž součástí rezidence velvyslance USA). Dále zde najdete například
Vilu Marianne Gellertové-Petschkové (
Muzeum literatury), Vilu Hanse Petschka (v majetku Ruské federace) a také budovy ambasád a konzulátů
Slovenska,
Kanady,
Norska, Portugalska,
Nizozemska,
Ukrajiny, Moldavska, Gruzie,
Turecka, Egypta,
Saúdské Arábie, Kuvajtu, Alžírska, Sýrie,
Iráku,
Číny,
Mongolska,
Thajska, Korejské republiky, Bhútánu, Ázerbájdžánu a
Peru.
V poklidné rezidenční čtvrti s mnoha zahradami a parky se nachází také mnoho
vil známých osobností, například
Suchardova vila (jediné dochované dílo
Jana Kotěry v původním stavu),
Vila Alfonse Muchy,
Koulova vila nebo
Vila Pellé. Dalšími významnými stavbami jsou
Vila Bianca od
Jana Kotěry a
Vila Jana Náhlovského od
Dušana Jurkoviče.
Významné bubenečské památky
Původní
historické jádro Bubenče tvoří zástavba kolem
Krupkova náměstí a
kostela sv. Gotharda, ale značná část původní malebné vesnice byla nenávratně poškozena masivní poválečnou výstavbou, například stavbou školy a obytného areálu pro Sovětský svaz v 70. letech (1974). Místem setkávání obyvatel staré Bubenče bývala a je stále
hospoda „Na Slamníku“, která si dodnes zachovává charakter poctivé staré české hospody z 19. století. V této části, okolo Krupkova náměstí, se také ještě nachází několik
původních starých domů.
- Královská obora (Stromovka) – rozsáhlý park zahrnující i Pražské Výstaviště a část sportovních areálů.
- Kulturní centrum Stanice 6 (býv. nádraží Bubeneč) – multifunkční centrum v budově bývalého nádraží, které nabízí prostory pro koncerty, debaty, workshopy a další akce.
- Stará čistírna odpadních vod – industriální památka, která se stala součástí Evropských cest průmyslového dědictví.
- Císařský mlýn – historický komplex s renesanční přestavbou, který dnes slouží jako sídlo velvyslanectví a dalších institucí.
- Kostel sv. Gotharda - katolický kostel v klasicistním slohu pochází z roku 1801. Postavil jej stavitel M. Šmaha na místě staršího románského kostelíka.
- Hospoda Na Slamníku - historická hospoda, fungující od 17. století, si dodnes zachovává atmosféru poctivé české hospody a je významným centrem pro místní, návštěvníky i pro alternativní hudební scénu.
- Pravoslavný chrám sv. Ludmily - svatostánek Ruské pravoslavné církve byl vysvěcený v prosinci 2012 a je tak nejmladším pravoslavným chrámem v Česku.
- Výstaviště Holešovice s Průmyslovým palácem - areál byl otevřen roku 1891 a je nejstarším tuzemským veletržním areálem. Vznikl u příležitosti Jubilejní zemské výstavy konané ke 100. výročí první průmyslové výstavy z roku 1791.
- Císařský ostrov – místo má bohatou historii sahající až do 16. století, kdy byl darován císaři Rudolfovi II. a sloužil jako bažantnice. Během staletí se měnilo jeho využití i samotné řečiště, které ovlivnila výstavba plavebního kanálu a zdymadla na konci 19. století.
Průzkum čtvrti Bubeneč v Praze odkrývá unikátní architekturu, historické památky a kulturní instituce. Objevte její bohatou historii a význam.
Bubeneč je čtvrť v Praze na levém břehu Vltavy, zahrnující území Prahy 6 a Prahy 7.
V Bubenči se nachází historické vilové čtvrti s ambasádami, kulturní centrum Stanice 6 a první republikové vily sloužící jako sídla velvyslanců.
Historie Bubenče sahá do roku 1197, kdy byla původně zemědělskou vsí a postupně se proměnila na město v 19. století.
Kulturní centrum Stanice 6, situované v budově bývalého nádraží, organizuje koncerty, debaty, workshopy a další kulturní akce.
Císařský ostrov má bohatou historii od 16. století, a jeho využití se měnilo během staletí, včetně výstavby plavebního kanálu a zdymadla v 19. století.
V Bubenči najdeme vilu od Jana Kotěry, Dušana Jurkoviče a další architektonicky význačné budovy.
Ve čtvrti se nachází Muzeum literatury, několik velvyslanectví a Pravoslavný chrám sv. Ludmily.
V historickém centru Bubenče je Kostel sv. Gotharda a několik původních domů kolem Krupkova náměstí.
Název Bubeneč zřejmě pochází z německé výslovnosti slova Vovenec, anebo je odvozen od blízké obce Bubny.
Hospoda Na Slamníku má charakter tradiční české hospody z 19. století a je centrem pro místní i návštěvníky.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.