Jan Kotěra byl vůdčí osobností české architektonické moderny a muž noblesní duše a světového rozhledu. Studovat mohl díky podpoře
barona Jana Mladoty ze Solopisk, jemuž se ještě během studií odměnil projektem úprav jeho rodového sídla
Červeného hrádku a návrhem
rodinné hrobky na hřbitově v Kosově Hoře u
Sedlčan.
Kotěra navrhl první secesní budovu v
Praze,
Peterkův dům na
Václavském náměstí, časem vytvořil vlastní originální rukopis, v němž hrálo roli režné zdivo, případně glazované cihly. V té době vznikla
Trmalova vila,
dům sochaře Stanislava Suchardy v Bubenči, Máchova vila v
Bechyni,
Markova vila v Holoubkově,
Herbenova vila v Hostišově a další. Vrcholné Kotěrovo tvůrčí období reprezentuje
vlastní vila v Hradešínské ulici,
palác Mozarteum v pražské Jungmannově ulici,
Laichterův dům na Vinohradech,
vodárenská věž v Praze–Michli a
vodárenská věž v Třeboni,
Národní dům v Prostějově, a zejména budova
Muzea východních Čech v
Hradci Králové. Zajímavý příběh má zámeček v Ratboři, který Kotěra navrhl jako sídlo pro rodinu Mandelíků, majitelů místního cukrovaru, elektrárny a dalších podniků. Znáte jej jako elegantní
boutique Hotel Chateau Kotěra.
Jan Kotěra nestavěl jen noblesní vily a impozantní muzejní budovy, ale i menší stavby. K nim patří
zděné kiosky na Pražském mostě v
Hradci Králové anebo kolonie bytových domů a domků. Kotěra připravil projekt prvních dělnických kolonií pro
Tomáše Baťu ve
Zlíně (a současně pro něj stavěl
Baťovu vilu).
Kotěrova kolonie v
Lounech poskytla moderní bydlení rodinám zaměstnanců dráhy. Navrhl rovněž
salonní vůz Elektrických drah hlavního města Prahy včetně interiéru a podle jeho návrhu roku
1905 zahájily Ringhofferovy závody na Smíchově výrobu
jednotného typu pražských tramvají.
Od sedmadvaceti let Kotěra vedl ateliér na
Uměleckoprůmyslové škole v
Praze, roku 1910 přešel na Akademii výtvarných umění. Vychoval další generaci skvělých architektů. Mezi jeho žáky a spolupracovníky patřili třeba
Bohuslav Fuchs, Pavel Janák,
Josef Gočár, Otakar Novotný, tvůrce Ořechovky Jaroslav Vondrák či Jaromír Krejcar. Vesměs je známe jako významné tvůrce éry secese, moderny a meziválečných architektonických stylů včetně avantgardy a funkcionalismu – a současně také všichni vzpomínali na Kotěrovu toleranci, laskavost a skromnost.
Po vzniku
samostatné Československé republiky se Kotěrovi otevřely dveře k dalším projektům:
prezident Tomáš Garrigue Masaryk mu například nabídl, aby se podílel na úpravách
Pražského hradu. Kotěra ale prestižní nabídku ze zdravotních důvodů odmítl a vystřídal ho slovinský architekt
Jože Plečnik. Jak by vypadaly Pražský hrad nebo
zámek v Lánech přestavěné Janem Kotěrou, se nikdy nedozvíme: slavný architekt zemřel předčasně, v pouhých jednapadesáti letech.
Poznejte Jana Kotěru, významnou postavu české moderní architektury, který navrhl řadu ikonických budov a významně ovlivnil architektonické vzdělávání.
Jan Kotěra byl vůdčí osobností české architektonické moderny a je známý pro své inovativní a originální architektonické návrhy.
Díla Jana Kotěry najdete v České republice v městech jako Praha, Hradec Králové, Prostějov a další, ale i ve světě včetně Rakouska a Chorvatska.
Jan Kotěra je představitel secese, moderny a dalších meziválečných architektonických stylů, včetně avantgardy a funkcionalismu.
Mezi významné Kotěrovy stavby patří Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Peterkův dům na Václavském náměstí v Praze, vlastní vila v Hradešínské ulici a mnoho dalších.
Boutique Hotel Chateau Kotěra je zámeček v Ratboři, který navrhl Jan Kotěra pro rodinu Mandelíků, a nyní slouží jako elegantní hotel.
Jan Kotěra vedl ateliér na Uměleckoprůmyslové škole a později na Akademii výtvarných umění, kde vychoval generaci významných architektů.
Jan Kotěra odmítl nabídku prezidenta Masaryka na úpravy Pražského hradu z důvodu zdravotních problémů.
Jeho inovace zahrnovaly použití nových materiálů jako glazované cihly a režné zdivo a návrhy unikátního bydlení ve formě dělnických kolonií.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.