Jan Kotěra – vůdčí osobnost české architektonické moderny

Dům akademického malíře Karla Vika byl v Turnově postaven v letech 1922-1924 na základě plánu architekta Jana Kotěry. Jedná se o jednu z jeho posledních realizací.

Lázeňský komplex Lázně Jupiter Bechyně najdete v klidném prostředí střední části města Bechyně, na hlavní Libušině třídě. Areál lázní a hotelu je tvořen dvěma budovami, které patří k významným architektonickým památkám z počátku dvacátého století.

Dvořákovo nábřeží se nachází u pravého břehu Vltavy a vede od ulice Na Rejdišti vedle Čechova mostu ke Štefánikovu mostu. Bylo vybudováno při asanaci v roce 1904 a název po světoznámém skladateli nese od svého samého počátku. Naleznete zde přístaviště Čechův most a přístaviště Na Františku.

Michelský vodojem z let 1906 – 1907 navrhl významný český architekt Jan Kotěra. Stavbu vysokou 42 metrů z neomítnutých cihel a s měděnou střechou najdete na okraji pankrácké pláně, v katastru Michle, v ulici Hanusova.

Na východě Loun, na kopci nad hlavním vlakovým nádražím, se nachází významná součást moderní české architektury – Kotěrova kolonie, jeden z nejstarších příkladů úspěšné aplikace zahradního města do českého prostředí.

Nynější podobu zámku Červený Hrádek u Sedlčan (1 km jihovýchodně od Sedlčan, původně vodní tvrz) vtiskl na konci 19. století světoznámý architekt Jan Kotěra. Veřejnosti je v současnosti přístupný pouze zámecký park.

Národní dům, významná kulturní památka České republiky, patří mezi architektonické dominanty města Prostějova a je též jeho hlavním kulturním a společenským centrem. Byl postaven v letech 1905 – 1907 podle návrhu architekta Jana Kotěry, předního představitele české secese.

Hotel – restaurant Chateau Kotěra je lahůdkou pro všechny, kdo milují atmosféru z počátku 20. století. V zámku, postaveném a dekorovaném zakladatelem české moderní architektury Janem Kotěrou, je dnes luxusní hotel.

Vila Tomáše Bati se začala stavět v roce 1909 a dokončena byla v roce 1911. Nechal si jej postavit geniálni podnikatel Tomáš Baťa, zakladatel Baťových obuvnických závodů. Chtěl pro sebe a svou rodinu vybudovat příjemné sídlo, kde by mohl odpočívat a stále vidět svou továrnu.

Muzeum východních Čech v Hradci Králové sídlí na Eliščině nábřeží v monumentální budově postavené podle návrhu architekta Jana Kotěry v letech 1909-1912 a prohlášené v roce 1995 národní kulturní památkou. V roce 2019 se otevřelo po náročné rekonstrukci.

Společnost Baťa je významná česká firma s dlouholetou tradicí, spojovaná zejména s výrobou a prodejem obuvi. Její zakladatel Tomáš Baťa (1876–1935), podnikatel a vizionář, zavedl do obuvnického průmyslu nové trendy i principy úspěšného managementu. Jeho zásluhou se také Zlín proměnil z provinčního maloměsta v moderní centrum plné úžasných funkcionalistických a industriálních budov.

Patříte k fandům technických památek a baví vás zkoumat, jak fungují? Pak pro vás máme tip na zajímavé prohlídky, tentokrát vynálezů spojených s vodárenstvím. Pozveme vás do úpraven vody, do chodeb bývalé čističky nebo vodojemů a nebudou chybět ani tipy na vodárenské věže, ze kterých se dnes rozhlédnete do široka, daleka.

V původně středověkém městečku Rataje nad Sázavou (Kutnohorsko) se otevřela veřejnosti v postupně opravovaném zámku nová instalace v prvním patře západního křídla, která představuje interiéry vybavené mobiliářem z období biedermeieru, historismu, secese a stylu art deco ze soukromých sbírek.

Galerie buddhistického umění ve vodárenské věži od významného českého architekta Jana Kotěry je technickou památkou, uměleckou galerií a rozhlednou – tři mimořádná překvapení a netradiční propojení dvou světů na vás čekají v jediné věži v Třeboni Na Kopečku.

Nová hala Hlavního nádraží, Rohanské nábřeží, palác Savarin, vltavské náplavky, Masarykovo nádraží anebo Barrandovské terasy: to je jen malý výběr nejvýznamnějších architektonických počinů posledních let v Praze. Podívejte se s Kudy z nudy na ty nejpovedenější i na ty, které v nejbližší době teprve vzniknou!

Poznejte technické památky hlavního města. Ačkoli by to jejich tvůrci nejspíše neřekli, staré tovární haly, strojírny a další industriální stavby z dob průmyslové revoluce se v současnosti stávají vyhledávanými a obdivovanými objekty. V některých se stále pracuje, další získaly nový život přeměnou na muzea, originální zábavní atrakce či galerie. Industriální památky lákají nejen turisty a obdivovatele techniky, ale i filmaře. Interiéry bubenečské čistírny důvěrně zná třeba Tom Cruise nebo Jack Nicholson. Pojďte společně s Kudy z nudy objevit pražské skvosty industriálních památek!

Kudy z nudy přichází s tipy pro všechny fanoušky technických památek, tramvají a historie městské hromadné dopravy! Ukážeme vám muzea plná tramvají a trolejbusů, představíme unikátní vozidla a exponáty, podíváme se i do vozoven a představíme vám i pár zajímavých novinek.

V Praze v Chopinově ulici s výhledem do Riegrových sadů stojí od roku 1909 dům nakladatele Jana Laichtera. Je postavený podle návrhu předního českého architekta počínající moderny Jana Kotěry.

Vila v ulici Milady Horákové byla postavena po roce 1900. Přestavěna byla architektem Roškotem. V současné době je v dezolátním stavu a hrozí jí demolice.

Vilu se zahradou a ateliérem zapsanou v seznamu kulturních památek ČR a chráněnou jako nemovitou památku navrhoval architekt Jan Kotěra.

Nová síň je renomovaná, krásná galerie v centru Prahy. Vyniká především svým dokonale rozptýleným denním světlem, střídmostí funkcionalistického prostoru a výhodnou polohou nedaleko Národního divadla.

Hostišov byl od roku 1897 stálým letním sídlem Jana Herbena, významného českého novináře. Chalupa vznikla podle plánů významného českého architekta Jana Kotěry.

Rodinná vila slavného českého architekta Jana Kotěry vznikla podle jeho vlastního návrhu. V horním patře nechyběl Kotěrův ateliér a škola architektury.

Na okraji Třeboně, v části Na kopečku stojí vodárenská věž, která díky své výšce 42 metrů a rovinatému okolí je i z pěkné dálky nepřehlédnutelná. Od historického centra je vzdálená necelý jeden kilometr.

Kolínská vodárenská věž, která patří k dominantám města, byla slavnostně otevřena pro veřejnost. Vodojem nyní slouží jako veřejně přístupná rozhledna, která kromě krásného výhledu a přístupu do prostoru bývalé vodní nádrže nabídne tematicky zaměřené expozice a další zajímavý kulturní program.

Město věží a věžiček, zaslíbené kultuře, historii, vzdělání i sportu. To je východočeský Hradec Králové, který už se nemůže dočkat, až ho objevíte.

Jan Kotěra (18. 12. 1871 – 17. 4. 1923) – architekt mezinárodního významu a vůdčí osobnost české moderní architektury. Tvůrce rozkročený mezi dobovou secesí a moderním funkcionalismem zanechal nesmazatelnou stopu v Hradci Králové i na dalších místech. Mezi další nejvýznamnější Kotěrova díla v Čechách patří například hotel Okresní dům nebo Městské muzeum v Hradci Králové, Máchova vila v Bechyni nebo Baťova vila ve Zlíně.

V Rýdlově vile postavené v roce 1919 podle projektu Jana Kotěry byla 24. 5. 2018 pro veřejnost otevřena nová stálá expozice Vlastivědného muzea v Dobrušce věnovaná vojenské geografii ke 100. výročí jejího založení.

Rok Jana Kotěry nabídne řadu výstav, komentovaných vycházek, přednášek, exkurzí a dalších akcí v Praze, Hradci Králové, Zlíně, Prostějově a dalších místech, kde slavný architekt působil. Podrobný program se teprve chystá, ale my se na procházku za Kotěrovými stavbami vydáme hned – a vezmeme to zgruntu, od známých památek přes výstavu chystanou v pražském Mánesu až po tramvaje nebo kiosky.

Nynější dům Mozarteum byl zbudován v místě klasicistního domu s dvorem. Pro nakladatele hudebnin Mojmíra Urbánka vytvořil novou budovu Jan Kotěra. K samotné realizaci došlo roku 1913. Součástí domu se stala i koncertní síň, později divadlo D 34.

Domky se zahrádkou a typickou cihlovou fasádou byly domovem dělníků pracujících v Baťových závodech. Baťa chtěl, aby se jeho zaměstnanci nevyčerpávali dojížděním do práce, a zajistil jim ubytování co nejblíže továrny.

Secesní Pražský most přes Labe z roku 1910 zdobí od roku 1912 kromě zábradlí, stožárů či osvětlovacích oblouků také čtyři zděné kiosky s kruhovým či oválným půdorysem na obou předmostích.

Administrativní a obchodní budova na dolním konci Václavského náměstí vznikala podle dispozice Viléma Tierhiera v letech 1898-99, průčelí ve stylu velmi rané secese upravil Jan Kotěra (1899). Pozoruhodné jsou především reprezentativní prostory předního traktu 1. patra.