Poutní kostel obklopený areálem proboštství Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou stojí na místě gotického kostela z konce 15. století.
Vznik
poutního místa v Chlumu Svaté Maří je spjat s legendou o
gotické sošce sedící Panny Marie s Ježíškem, která byla objevena mladým tovaryšem. A ač byla stále odnášena, vracela se na stejné místo. Nálezce proto nad ní vystavěl dřevěnou stříšku.
Postupně místo ní vzniklo
několik staveb chránících sošku až byl kolem roku 1400 vybudován
poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a Maří Magdalény. V letech 1687-1728 byl následně vystavěn
rozsáhlý barokní areál poutního chrámu a přilehlého kláštera podle plánů
Kryštofa Dienzenhofra s proboštstvím, který spravovali křížovníci s červenou hvězdou.
Chlum Sv. Maří patřil v 18. století k
nejnavštěvovanějším poutním místům v celé zemi. Jeho oblibu nedokázaly omezit ani josefínské reformy.
Koncem 50. let 20. století byli
křížovníci vyhnáni a proboštství bylo přeměněno na
ubytovnu a později na
depozitář sbírky církevního umění.
V roce 1958 byl celý areál poutního kostela a přilehlého kláštera a proboštství zapsán na seznam kulturních památek. Nebyl však udržován a
postupně zchátral. Po návratu křížovníků s červenou hvězdou prochází areál
postupnou obnovou.