Císař Josef II. má pověst suchara a dříče: pracoval prý dvanáct až osmnáct hodin denně a
během své vlády vydal přes
6000 výnosů, v průměru tedy téměř dva denně. Týkaly se všech oblastí státní správy, škol, armády i soudů.
Stranou nezůstala ani
katolická církev: zřizování nových klášterů a přijímání noviců omezila už Josefova matka
Marie Terezie, její syn pak zašel ještě dál. Rozhodující výnos o zrušení nepotřebných řádů a klášterů nesl datum
12. ledna 1782. Obrovské a nákladně vyzdobené budovy, rajské dvory a křížové chodby, klášterní knihovny, rozsáhlá nádvoří, kostely, prelatury, sady, rybníky a sádky osiřely a nad jejich
budoucností se vztyčil veliký otazník.
150 neužitečných klášterů
„Mniši jsou nejnebezpečnější a nejneužitečnější poddaní, protože se stavějí mimo občanské zákony a při každé příležitosti hledají útočiště u papeže,“ prohlásil prý Josef II. Rušení klášterů ale nebylo plošné: týkalo se jen těch, které se nevěnovaly
vzdělání, vědě nebo
zdravotnictví. Spadeno měl císař zejména na rozjímavé a žebravé řády, a také na poustevníky.
Sečteno a podtrženo jen v českých zemích tehdy bylo zrušeno
130 mužských a 20 ženských klášterů, přibližně polovina z celkového počtu. Oficiální působení u nás – někdy navždy, někdy dočasně – tehdy ukončili karmelitáni, benediktini, dominikáni, františkáni či cisterciáci. Peníze získané prodejem klášterních majetků putovaly do nově založených
náboženských fondů, z nichž stát financoval církevní správu a výstavbu nových kostelů. V Čechách a na Moravě šlo o více než
20 milionů zlatých, hodnota zabaveného majetku ale ve skutečnosti byla ještě vyšší.
Nový život pro staré kláštery
Jedním z prvních postižených byl už v lednu 1782
Anežský klášter v
Praze, dnes místo, kde vystavuje část sbírek
Národní galerie. O dva měsíce později postihly
josefinské reformy klášter Chotěšov a také jiné starobylé kláštery:
Svatojiřský klášter na
Pražském hradě,
Sázavský klášter,
Zbraslavský klášter,
klášter Sedlec v
Kutné Hoře,
klášter Plasy a
klášter Kladruby,
Zlatou Korunu nebo
Milevský klášter.
Přestože jejich osudy byly v dalších desetiletích různé a většinou nijak veselé (například budovy
kláštera ve Zlaté Koruně, založeného králem
Přemyslem Otakarem II. ve 13. století, se proměnily v kartounku a později strojírnu se slévárnou, z kostela se stala sirkárna a výrobna tužek), dnes je všechny můžete navštívit a obdivovat jejich velebnou krásu. Řádové
bratry a sestry v nich už ale nepotkáte, už se nikdy nevrátili. Většinou je vystřídala muzea a galerie, nepřístupný z našeho výčtu je jen
zámek Zbraslav a sedlecký klášter v
Kutné Hoře, v němž sídlí továrna na cigarety. Přístupná však je
Santiniho katedrála Nanebevzetí Panny Marie i zbraslavský
kostel sv. Jakuba Staršího, dávné pohřebiště Přemyslovců a prvních Lucemburků.
Klášter Plasy
Část klášterů zanikla, z jiných se stala kasárna, obytné domy nebo
manufaktury. To už je ale dávno pryč, někdejší zchátralé areály se probudily k novému životu. Například
klášter v
Plasích, ještě za cisterciáků velkolepě barokně přestavěný podle plánů
Jeana Baptisty Matheye,
Jana Blažeje Santiniho a
Kiliána Ignáce Dientzenhofera, se stal rezidencí
kancléře Metternicha a jeho rodiny. Dnes se opravuje a plánují se nové prohlídkové trasy: například ta v prvním patře Nové prelatury přiblíží působení rodu Metternichů v Plasích. Podíváte se také do bývalé
opatské zahrady, otevření opatství pro veřejnost je naplánováno na leden 2023. A když už tu budete, nezapomeňte navštívit
Centrum stavitelského dědictví, zajímavou expozici
Národního technického muzea, která vznikla v opraveném hospodářském zázemí cisterciáckého kláštera.
Kláštery Český Krumlov
Jedete do
Českého Krumlova? Pak byste měli navštívit
Kláštery aneb unikátní areál tří klášterů – minoritského, kláštera klarisek a kláštera bekyň – v centru města. Kromě výstav a doprovodných programů nabízí
interaktivní expozice lidských dovedností, které přibližují řemesla, tradiční znalosti
středověku i život šlechty v době gotiky a renesance. Můžete si tu namíchat bylinkové čaje a koupelové soli, vyzkoušet si krasopis a psaní husím brkem, prohlédnout si velký model historického centra Českého Krumlova a seznámit se také s historií minoritského řádu a
stavebním vývojem klášterního areálu. Zastavte se pod gotickými klenbami Křížové chodby, v
kapli sv. Wolfganga a v
Einsiedelnské kapli s unikátní kopií černé einsiedelnské madony – nebýt Josefa II., tahle krása by možná zůstala naším očím navždy skryta.
Františkánské kláštery v Hostinném a Kadani
O štěstí v neštěstí mohli mluvit
františkáni v
Hostinném. Do města přišli v roce 1666, v době reforem císaře Josefa II. byl jejich klášter zrušen. Klášterní knihovna, cenné rukopisy a obrazy byly odvezeny do
Prahy a nic z toho se již zpět do Hostinného nevrátilo, ale překvapivě se mohli vrátit bratři františkáni: po několika letech si prosadili obnovení
kláštera. Pomohl jim především argument, že v konventu od roku 1688 provozovali lékárnu a od roku 1728 klášterní nemocnici pro chudé. Druhé zrušení kláštera přišlo v roce 1950. Po roce 1989 se sice areál vrátil řádu, ale klášter už obnoven nebyl a koupilo jej město Hostinné. Dnes v něm najdete sbírky
Městského muzea,
Městskou knihovnu a v klášterním kostele
Galerii antického umění.
Podobné osudy měl pozdně středověký
františkánský klášter v
Kadani, kde se až do josefínských reforem mladí novicové připravovali na přijetí do františkánského řádu. Císařský výnos sice život kláštera na několik desetiletí ochromil, ale v roce 1812 byl klášter obnoven a existoval až do roku 1950. Řeholní život se však po konci
totalitního režimu do Kadaně nevrátil, františkáni klášter předali
Biskupství litoměřickému a to jej na 50 let pronajalo městu. Dnes tu sídlí
Základní umělecká škola a
Městské muzeum, které v působivých historických interiérech připomíná jak dějiny města, tak odkaz samotného kláštera. K procházce lákají
klášterní vinice,
tyčová chmelnice i
zahrada s výběhy hospodářských zvířat.
Loucký klášter ve Znojmě
Historie většinou hodnotí hromadné rušení klášterů během vlády císaře
Josefa II. jako barbarské, kontroverzní, příliš rychlé a bezohledné. Platí to hlavně pro pozdější vlny v letech 1783 a 1784: císařští komisaři občas neodolali a natáhli prsty po klášterech, které měly příliš velký a příliš lákavý majetek. To byl patrně případ premonstrátského
Louckého kláštera ve
Znojmě. Jeden z největších klášterů u nás a současně jeden z
nejcennějších pokladů pozdně barokního umění na Moravě procházel v době svého zrušení rozsáhlou obnovou a už nikdy nebyl dokončen. Provází ho unikátní příběh
knihovny, dokončené krátce před vydáním císařského výnosu. Ta se přestěhovala do
Strahovského kláštera v
Praze, jemuž se reformy vyhnuly.
Konvent postupně sloužil jako továrna na tabák, vojenská akademie a opakovaně jako kasárna; armáda jej opustila až v roce 1993. Zdevastovaných budov se v roce 2010 ujalo město, které se postupnými opravami snaží měnit tvář Louckého kláštera k lepšímu. Novinkou roku 2022 se stala
Stará škola aneb Centrum Louka s infocentrem, lapidáriem, kongresovým sálem a dílnami pro školení či kurzy starých řemesel a restaurátorských technik. Část budov využívá
vinařská společnost Znovín Znojmo pro uložení lahví s vínem, podnikovou prodejnu vín a pořádání společenských akcí, můžete navštívit také
muzeum vinařství a bednářství.
Broumovský klášter
Jiné osudy měl
Broumovský klášter: v jeho zrušení neměl prsty
pracovitý císař, ale komunistický režim. Od roku 1950 klášter sloužil jako internační tábor nejprve pro řeholníky a pak pro řeholnice různých řádů. Posléze v objektu sídlil archiv a zůstaly tu jen
sestry dominikánky, které v
Broumově pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ty však v roce 1990 přesídlily do ženských klášterů na Moravě. Dnes klášterem prochází několik prohlídkových tras, k vidění je krásná
knihovna, vzácná
kopie Turínského plátna,
středověké skriptorium či
klášterní zahrada.
Klášter Žďár nad Sázavou aneb Zámek Kinských
Co klášter, to jiný osud: například
cisterciácký klášter ve
Žďáru nad Sázavou císař rušit nechtěl. Na jeho osudu se ale podepsal požár z 16. července 1784 a také rozhodnutí
posledního opata, který Josefa II. sám požádal o jeho zrušení. Stalo se; budovu prelatury, klášterní kostel a část hospodářského zázemí nechal obnovit náboženský fond, zbytek ale šel k zemi, a to včetně vzácného středověkého rajského dvora. Roku 1826 koupil panství nejvyšší maršálek Království českého hrabě
Josef Vratislav z Mitrovic, jako dědictví pak zámek přešel do rukou hrabat
Kinských.
V jejich péči
zámek rozkvetl: je tu zajímavé
Muzeum nové generace,
galerie i
zámecká vinárna. Areálem prochází několik prohlídkových tras, odehrává se tu spousta akcí a doprovodných programů.