Císař Josef II. má pověst suchara a dříče: pracoval prý dvanáct až osmnáct hodin denně a
během své vlády vydal přes
6000 výnosů, v průměru tedy téměř dva denně. Týkaly se všech oblastí státní správy, škol, armády i soudů.
Stranou nezůstala ani
katolická církev: zřizování nových klášterů a přijímání noviců omezila už Josefova matka
Marie Terezie, její syn pak zašel ještě dál. Rozhodující výnos o zrušení nepotřebných řádů a klášterů nesl datum
12. ledna 1782. Obrovské a nákladně vyzdobené budovy, rajské dvory a křížové chodby, klášterní knihovny, rozsáhlá nádvoří, kostely, prelatury, sady, rybníky a sádky osiřely a nad jejich
budoucností se vztyčil veliký otazník.
150 neužitečných klášterů
„Mniši jsou nejnebezpečnější a nejneužitečnější poddaní, protože se stavějí mimo občanské zákony a při každé příležitosti hledají útočiště u papeže,“ prohlásil prý Josef II. Rušení klášterů ale nebylo plošné: týkalo se jen těch, které se nevěnovaly
vzdělání, vědě nebo
zdravotnictví. Spadeno měl císař zejména na rozjímavé a žebravé řády, a také na poustevníky.
Sečteno a podtrženo jen v českých zemích tehdy bylo zrušeno
130 mužských a 20 ženských klášterů, přibližně polovina z celkového počtu. Oficiální působení u nás – někdy navždy, někdy dočasně – tehdy ukončili karmelitáni, benediktini, dominikáni, františkáni či cisterciáci. Peníze získané prodejem klášterních majetků putovaly do nově založených
náboženských fondů, z nichž stát financoval církevní správu a výstavbu nových kostelů. V Čechách a na Moravě šlo o více než
20 milionů zlatých, hodnota zabaveného majetku ale ve skutečnosti byla ještě vyšší.
Nový život pro staré kláštery

Jedním z prvních postižených byl už v lednu 1782
Anežský klášter v
Praze, dnes místo, kde vystavuje část sbírek
Národní galerie. O dva měsíce později postihly
josefinské reformy klášter Chotěšov a také jiné starobylé kláštery:
Svatojiřský klášter na
Pražském hradě,
Sázavský klášter,
Zbraslavský klášter,
klášter Sedlec v
Kutné Hoře,
klášter Plasy a
klášter Kladruby,
Zlatou Korunu nebo
Milevský klášter.
Přestože jejich osudy byly v dalších desetiletích různé a většinou nijak veselé (například budovy
kláštera ve Zlaté Koruně, založeného králem
Přemyslem Otakarem II. ve 13. století, se proměnily v kartounku a později strojírnu se slévárnou, z kostela se stala sirkárna a výrobna tužek), dnes je všechny můžete navštívit a obdivovat jejich velebnou krásu. Řádové
bratry a sestry v nich už ale nepotkáte, už se nikdy nevrátili. Většinou je vystřídala muzea a galerie, nepřístupný z našeho výčtu je jen
zámek Zbraslav a sedlecký klášter v
Kutné Hoře, v němž sídlí továrna na cigarety. Přístupná však je
Santiniho katedrála Nanebevzetí Panny Marie i zbraslavský
kostel sv. Jakuba Staršího, dávné pohřebiště Přemyslovců a prvních Lucemburků.
Klášter Plasy

Část klášterů zanikla, z jiných se stala kasárna, obytné domy nebo
manufaktury. To už je ale dávno pryč, někdejší zchátralé areály se probudily k novému životu. Například
klášter v
Plasích, ještě za cisterciáků velkolepě barokně přestavěný podle plánů
Jeana Baptisty Matheye,
Jana Blažeje Santiniho a
Kiliána Ignáce Dientzenhofera, se stal rezidencí
kancléře Metternicha a jeho rodiny. Dnes se opravuje a plánují se nové prohlídkové trasy: například ta v prvním patře Nové prelatury přiblíží působení rodu Metternichů v Plasích. Podíváte se také do bývalé
opatské zahrady, otevření opatství pro veřejnost je naplánováno na leden 2023. A když už tu budete, nezapomeňte navštívit
Centrum stavitelského dědictví, zajímavou expozici
Národního technického muzea, která vznikla v opraveném hospodářském zázemí cisterciáckého kláštera.
Kláštery Český Krumlov

Jedete do
Českého Krumlova? Pak byste měli navštívit
Kláštery aneb unikátní areál tří klášterů – minoritského, kláštera klarisek a kláštera bekyň – v centru města. Kromě výstav a doprovodných programů nabízí
interaktivní expozice lidských dovedností, které přibližují řemesla, tradiční znalosti
středověku i život šlechty v době gotiky a renesance. Můžete si tu namíchat bylinkové čaje a koupelové soli, vyzkoušet si krasopis a psaní husím brkem, prohlédnout si velký model historického centra Českého Krumlova a seznámit se také s historií minoritského řádu a
stavebním vývojem klášterního areálu. Zastavte se pod gotickými klenbami Křížové chodby, v
kapli sv. Wolfganga a v
Einsiedelnské kapli s unikátní kopií černé einsiedelnské madony – nebýt Josefa II., tahle krása by možná zůstala naším očím navždy skryta.
Františkánské kláštery v Hostinném a Kadani

O štěstí v neštěstí mohli mluvit
františkáni v
Hostinném. Do města přišli v roce 1666, v době reforem císaře Josefa II. byl jejich klášter zrušen. Klášterní knihovna, cenné rukopisy a obrazy byly odvezeny do
Prahy a nic z toho se již zpět do Hostinného nevrátilo, ale překvapivě se mohli vrátit bratři františkáni: po několika letech si prosadili obnovení
kláštera. Pomohl jim především argument, že v konventu od roku 1688 provozovali lékárnu a od roku 1728 klášterní nemocnici pro chudé. Druhé zrušení kláštera přišlo v roce 1950. Po roce 1989 se sice areál vrátil řádu, ale klášter už obnoven nebyl a koupilo jej město Hostinné. Dnes v něm najdete sbírky
Městského muzea,
Městskou knihovnu a v klášterním kostele
Galerii antického umění.

Podobné osudy měl pozdně středověký
františkánský klášter v
Kadani, kde se až do josefínských reforem mladí novicové připravovali na přijetí do františkánského řádu. Císařský výnos sice život kláštera na několik desetiletí ochromil, ale v roce 1812 byl klášter obnoven a existoval až do roku 1950. Řeholní život se však po konci
totalitního režimu do Kadaně nevrátil, františkáni klášter předali
Biskupství litoměřickému a to jej na 50 let pronajalo městu. Dnes tu sídlí
Základní umělecká škola a
Městské muzeum, které v působivých historických interiérech připomíná jak dějiny města, tak odkaz samotného kláštera. K procházce lákají
klášterní vinice,
tyčová chmelnice i
zahrada s výběhy hospodářských zvířat.
Loucký klášter ve Znojmě

Historie většinou hodnotí hromadné rušení klášterů během vlády císaře
Josefa II. jako barbarské, kontroverzní, příliš rychlé a bezohledné. Platí to hlavně pro pozdější vlny v letech 1783 a 1784: císařští komisaři občas neodolali a natáhli prsty po klášterech, které měly příliš velký a příliš lákavý majetek. To byl patrně případ premonstrátského
Louckého kláštera ve
Znojmě. Jeden z největších klášterů u nás a současně jeden z
nejcennějších pokladů pozdně barokního umění na Moravě procházel v době svého zrušení rozsáhlou obnovou a už nikdy nebyl dokončen. Provází ho unikátní příběh
knihovny, dokončené krátce před vydáním císařského výnosu. Ta se přestěhovala do
Strahovského kláštera v
Praze, jemuž se reformy vyhnuly.
Konvent postupně sloužil jako továrna na tabák, vojenská akademie a opakovaně jako kasárna; armáda jej opustila až v roce 1993. Zdevastovaných budov se v roce 2010 ujalo město, které se postupnými opravami snaží měnit tvář Louckého kláštera k lepšímu. Novinkou roku 2022 se stala
Stará škola aneb Centrum Louka s infocentrem, lapidáriem, kongresovým sálem a dílnami pro školení či kurzy starých řemesel a restaurátorských technik. Část budov využívá
vinařská společnost Znovín Znojmo pro uložení lahví s vínem, podnikovou prodejnu vín a pořádání společenských akcí, můžete navštívit také
muzeum vinařství a bednářství.
Broumovský klášter

Jiné osudy měl
Broumovský klášter: v jeho zrušení neměl prsty
pracovitý císař, ale komunistický režim. Od roku 1950 klášter sloužil jako internační tábor nejprve pro řeholníky a pak pro řeholnice různých řádů. Posléze v objektu sídlil archiv a zůstaly tu jen
sestry dominikánky, které v
Broumově pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ty však v roce 1990 přesídlily do ženských klášterů na Moravě. Dnes klášterem prochází několik prohlídkových tras, k vidění je krásná
knihovna, vzácná
kopie Turínského plátna,
středověké skriptorium či
klášterní zahrada.
Klášter Žďár nad Sázavou aneb Zámek Kinských

Co klášter, to jiný osud: například
cisterciácký klášter ve
Žďáru nad Sázavou císař rušit nechtěl. Na jeho osudu se ale podepsal požár z 16. července 1784 a také rozhodnutí
posledního opata, který Josefa II. sám požádal o jeho zrušení. Stalo se; budovu prelatury, klášterní kostel a část hospodářského zázemí nechal obnovit náboženský fond, zbytek ale šel k zemi, a to včetně vzácného středověkého rajského dvora. Roku 1826 koupil panství nejvyšší maršálek Království českého hrabě
Josef Vratislav z Mitrovic, jako dědictví pak zámek přešel do rukou hrabat
Kinských.
V jejich péči
zámek rozkvetl: je tu zajímavé
Muzeum nové generace,
galerie i
zámecká vinárna. Areálem prochází několik prohlídkových tras, odehrává se tu spousta akcí a doprovodných programů.
Města jako Český Krumlov, Plasy a další jsou spojeny historickým rozhodnutím císaře Josefa II., který zrušil stovky klášterů a řeholních domů.
Dopadem rozhodnutí císaře Josefa II. byla ztráta mnišů a osiření impozantních klášterních areálů, které dnes často slouží jako muzea nebo galerie.
Některé bývalé klášterní budovy byly transformovány na muzea, galerie, kulturní centra nebo dokonce rezidence, jako je to případ kláštera v Plasích.
Ve českých zemích bylo podle rozhodnutí Josefa II. zrušeno 130 mužských a 20 ženských klášterů.
Některé kláštery byly přeměněny na továrny, jako kartounky nebo strojírny, jiné sloužily jako kasárna nebo obytné domy.
Na místě bývalého kláštera ve Zlaté Koruně se dnes nachází kartounka a strojírna, dříve se zde vyráběly také sirky a tužky.
V Klášterech v Českém Krumlově si návštěvníci mohou prohlédnout historické interiéry, interaktivní exponáty o tradičních řemeslech a zkusit si například míchání bylinkových čajů nebo psaní husím brkem.
Císař Josef II. si kladl za cíl zrušit kláštery, které se nevěnovaly vzdělání, vědě nebo zdravotnictví, a soustředit se na ty, které měly hmotný přínos pro společnost.
Peníze získané prodejem klášterních majetků byly využity k financování církevní správy a výstavbě nových kostelů pomocí náboženských fondů.
Nový život pro staré kláštery symbolizuje jejich přeměnu z opuštěných a často chátrajících areálů na místa kulturního významu, jako jsou galerie, muzea a kulturní centra.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.