10 tipů, kde objevíte sochařské galerie pod širým nebem aneb ve stínu i na výsluní

Dominantou areálu Jeskyně blanických rytířů v Rudce u Kunštátu bývala čtrnáctimetrová socha T. G. Masaryka. Obří sochu z pískovce vytesal Stanislav Rolínek z nedalekého Bořitova. Dnes zde již uvidíte pouze obrovské boty na podstavci, socha byla za II. světové války na základě udání zničena.

Stezka mezi skalami u areálu Lesní zátiší u obce Brniště, kudy naši předci jezdívali s povozy na pole, se v současnosti stala jakousi uměleckou galerií v přírodě, kterou doplňují nejrůznější přírodní instalace.

Hospital Kuks naleznete ve stejnojmenné obci Kuks nedaleko městečka Jaroměř. V malebném údolí Labe na začátku 18. století nechal postavit František Antonín Špork (Sporck – 1662 – 1738) nejprve lázeňské budovy se zámkem a panským hostincem, a to díky léčivému pramenu, který zde vyvěral.

Nedaleko Liběchova u obce Želízy najdete monumentální skalní skulptury. Řadu reliéfů vytesal v polovině 19. století do pískovcových skal sochař Václav Levý.

Andělárium se nachází na louce v obci Rejchartice na Šumpersku. Skulptury andělských bytostí vznikly během prvních dvou ročníků místního sochařského a řezbářského sympozia. Další čtyři andělé jsou k vidění v městském lese na zelené a modré turistické značce. Andělská stezka začíná na Tulince.

Obec Nečtiny se nachází na severu Plzeňského kraje a mnohým návštěvníkům bude už od první chvíle velice povědomá. To protože zde režisér Tomáš Vorel točil scény ke svým filmům Cesta z města a Cesta do lesa.

Umělá jeskyně Klácelka leží na levém břehu Liběchovky, asi 2 km severně od obce Liběchov. Sochař Václav Levý zde roku 1845 vytesal sochy zvířat z bajky F. M. Klácela, husitské hrdiny a trpaslíky.

Bývalý lesní oltář s vytesanými výklenky v pískovcových skalách. Podle lidové tradice prý na místo přicházeli v 16.-17. století katolíci z širokého okolí a účastnili se tajných mší. Po bitvě na Bílé hoře místo údajně v 17. století tajně navštěvovali evangelíci.

Na Křížové hoře (563 m n. m.) nad obcí Jiřetín pod Jedlovou vzniklo v 18. století poutní místo spojené s legendou o zjevení Spasitele na kříži. Křížová cesta bývá prvním turistickým výšlapem z Jiřetína směrem na vrchol Jedlové hory.

Památný pískovcový vrch Gothard (352 m n.m.) nad Hořicemi vznikal v období posledních výraznějších geologických proměn ve čtvrtohorách důsledkem ledovcové a vodní erozní činnosti a nánosem červeného písku z někdejší náhorní plošiny mezi Chlumy a Zvičinským hřbetem.

Kopicův statek je unikátní roubená usedlost poblíž vesnice Kacanovy. Od statku vede značený prohlídkový okruh, který vás provede pískovcovým údolím se skalními reliéfy, které byly zhotoveny v letech 1940 až 1978. Do skal jsou tu pod širým nebem vytesány postavy z českých dějin, doplněné verši.

V pražské Stromovce si mohou děti pohrát na zrekonstruovaném dětském hřišti s herními prvky ze 60. let, jejímiž autory je umělecká dvojice Eva Kmentová a Olbram Zoubek. Sám autor rekonstrukci přihlížel.

V pískovcovém lomu svatého Klimenta se v minulosti těžil kámen používaný pro stavební účely, dnes je v něm galerie soch pod širým nebem, kterou doplňuje tvorba moderních umělců – účastníků sochařských sympozií, která se zde pořádají.

Socha sv. Ludmily vznikla někdy po roce 1720 v dílně některého z následovníků či učedníků Matyáše Bernarda Brauna,

Socha Jana Nepomuckého na Karlově mostě je nejvýznamnější zdejší sochou vůbec, která se stala jedním z hlavních ohnisek kultu Jana Nepomuckého a vzorem pro jeho další vyobrazení. Socha je mezi lidmi populární dodnes, vyhlazená místa, kam si turisté sahají pro štěstí, jsou vidět na první pohled.

V živý přírodní amfiteátr se proměnil starý a nevyužívaný pískovcový lom U svatého Josefa nedaleko Hořic v Podkrkonoší. V současnosti jsou tyto lomy využívány nejen jako stánek sochařů, ale i jako místo konání různých kulturních akcí. Konají se zde koncerty, pravidelně se zde setkávají i horolezci.

Soubor reliéfů od Václava Levého dostal svůj název podle ústřední postavy, sedící dívky s harfou. Soubor dále obsahuje pět monumentálních hlav a jeskyně s hlavami sfing na portále.

Skalní reliéf s hlavou Sfingy najdete nedaleko obce Želízy na Kokořínsku. Původně se prý jednalo o reliéf císaře Františka Josefa I., který byl po roce 1918 upraven do podoby Sfingy.