30 tipů na temné cestování v Česku

Unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci u Kutné Hory je vyzdobena téměř výhradně lidskými kostmi – ostatky celkem 40 000 zemřelých, pozůstatky morových epidemií a obětí husitských válek.

Naučná stezka seznamuje s Olšanskými hřbitovy, největším současným pražským pohřebištěm na místě bývalé osady Olšany, dnes mezi čtvrtěmi Žižkov a Vinohrady.

Býčí skála se nachází ve střední části Moravském Krasu, v dolní části Křtinského údolí, mezi městečky Adamov a Křtiny. Vysoká bílá skála s puklinou a několika otvory v dolní části je opředená legendami a stále v sobě ukrývá mnohá tajemství.

V kryptě proboštského kostela sv. Petra a Pavla pod kněžištěm se nachází kostnice. Spolu s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory patří k největším v České republice. Tato krypta je strohou gotickou místností s pozůstatky 10 až 15 tisíců lidí.

Poté, co byl 3. 12. 1941 vydán Hitlerův výnos "O zefektivnění zbrojní výroby", stalo se Rabštejnské údolí předmětem zájmu fašistické válečné mašinerie.

Neobyčejný hřbitov s mohutnou kaplí a bohatou sochařskou výzdobou, vybudovaný v letech 1730 až 1743, je pro svou originální koncepci považován za skvost stavitelského a sochařského barokního umění.

Křtinská krypta se nachází pod kostelem Jména Panny Marie. Největší pozoruhodností křtinské kostnice se stal nález 12 lidských lebek, které jsou označeny černou kresbou ve tvaru vavřínového věnce a symbolu v podobě písmene T na čele.

Naučná stezka v okolí Horního Slavkova mapuje dobu padesátých let minulého století, kdy se zde těžily uranové rudy. Na celkem 13 tabulích se dozvíte o důlních dílech a dalších zajímavostech, které s těžbou uranu v Horním Slavkově souvisejí.

Památník Mohyla míru byl postaven na počest obětí Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova (2. 12. 1805) podle záměru kněze A. Slováka jako naplnění jeho myšlenky učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek.

Káznice na Cejlu byla v provozu mezi lety 1784 až 1956. Až do roku 1786 v ní byl umístěn sirotčinec. Poté budovy sloužily původně zamýšlenému účelu věznice, a to až do roku 1955, kdy byla postavena věznice v Brně -Bohunicích.

Nedaleko žďárského kláštera se nachází barokní Dolní hřbitov, který vybudoval stavitel Jan Blažej Santini Aichel ve spolupráci s opatem Vejmluvou. Byl postaven podle kabalistických symbolů do tvaru lebky. Byl na něm pochován Alois Ulrich, který je označován za posledního čekého upíra.

Vydejte se poznat pietní území, které připomíná obec Lidice, kterou 10. června 1942 vyhladili nacisté. Celá vesnice byla vypálena a srovnána se zemí. Osudy této středočeské vsi poznamenala okupace Československa za II. světové války a zejména atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Památník Ploština prošel mezi lety 2020-2023 generální rekonstrukcí a nyní nabízí moderní expozice ve zcela nových prostorách. Připomíná osudy míst v regionu, která na samém konci války vypálili nacisté.

Přestože nepatří mezi největší či nejkrásnější hrady, nepyšní se obrovským parkem, stal se oblíbeným cílem mnoha výletníků a dobrodruhů. Tento tajemný hrad zaujme návštěvníky především pověstí o průrvě do pekla a o odsouzenci, který do ní byl spuštěn.

Památník životické tragédie byl vybudován k uctění obětí nacistické likvidační akce, která proběhla 6. 8. 1944. Během této akce bylo jako odplata za partyzánskou akci a zabití 3 příslušníků gestapa zastřeleno 36 mužů ze Životic u Havířova a okolních obcí.

Město Terezín, založené na konci 18. století jako vojenská pevnost, je dnes známé především jako tragický symbol utrpení desetitisíců nevinných lidí. Za 2. světové války sloužilo jako internační tábor židovského obyvatelstva a stalo se přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů.

V Ostrově se nachází Národní kulturní památka poněkud jiného formátu. Je to Věž smrti v areálu bývalé Škodovky, věžovitá stavba určena k drcení a třídění uranové rudy z Jáchymovských dolů, která se stala symbolem utrpení politických vězňů v 50. letech 20. století.

Expozice pod Rudou věží smrti je první vlaštovkou plánovaného Muzea otrockých prací v Ostrově. Prostřednictvím dobových fotografií a svědectví pamětníků přibližuje fungování jednoho z nejhorších uranových lágrů v komunistickém Československu.

V bývalém terezínském krematoriu se nachází expozice „Úmrtnost a pohřbívání v terezínském ghettu“. Židovský terezínský hřbitov je v současnosti upraven jako pietní místo. Bohušovická kotlina se změnila v sad zapadající do okolní krajiny.

Strašidelný dům s názvem Prague Fear House vám otevírá své brány do světa hororu a adrenalinu, a to přímo v centru Prahy, ve známé Vodičkově ulici.

Pozoruhodná barokní kostnice se čtyřmi půlkruhovými apsidami byla postavena v Kolíně v letech 1732–33 podle projektu neznámého architekta, s využitím zdiva raně gotické nárožní bašty městského opevnění. Uvnitř se nachází pylony z kosterních pozůstatků a barokní oltář.

Hrobka je neobvyklým dokladem dějin kapucínského řádu; vypráví také o přátelství mezi komunitou bratří a lidmi, kteří jim pomáhali a kteří s nimi zůstali i ve smrti. Nejznámějším dobrodincem je patrně slavný velitel pandurů František baron Trenck. Návštěvníci sem přicházejí už více než 90 let.

Kasematy patří ke stavebním kuriozitám hradu Špilberku a představují jednu z nejnavštěvovanějších turistických atraktivit v Brně. Byly vybudovány v roce 1742 v rámci závěrečné etapy přestavby hradu na barokní pevnost, prováděné pod vedením zemského pevnostního inženýra plukovníka Rochepina.

Unikátní kostnice se nachází u kostela sv. Jakuba a je druhou největší kostnicí v Evropě (co se týká počtu nalezených kostí), prvenství drží pařížské katakomby. Bylo zde pohřbeno více než 50 tisíc zesnulých, dnes se v umělecky navržené expozici nachází jen část.

V lesích za obcí Lešetice, 5 km od Příbrami se nachází zrekonstruované zbytky bývalého zajateckého tábora pro německé válečné zajatce, přeměněného na tábor nucených prací a poté na vězeňské zařízení pro politické vězně komunistického režimu.

Kostel byl založen Václavem I. v roce 1232, zřejmě při založení Starého Města. Váže se k němu řada legend, z nichž nejznámější vypráví o useknuté ruce, která dosud visí na řetězu v interiéru kostela.

Malebná vesnička Hluboké na Třebíčsku, ležící asi 8 kilometrů od Náměště nad Oslavou, se v roce 2007 zapsala do českých rekordů. Může za to místní hřbitůvek, který je nejmenším hřbitovem v České republice.

Zajímavostí původně renesančního kostela v Letařovicích, který byl přestavěn v barokním slohu, je kostnice v rohu zdejšího hřbitova. Oltář v kostnici je složen z lidských kostí a lebek. Kostel je přístupný pouze při mších a poutích.

Pokud patříte mezi milovníky vojenské historie a většinu známých míst s touto tematikou jste již navštívili, máme zde pro vás tip na další výlet. V okolí Strážného na Šumavě se nacházejí zbytky pohraničních opevnění, která byla budována po druhé světové válce na hranicích tehdejšího Československa.

Funerální stezka je ojedinělou trasou, které nemůže nabídnout žádné jiné město v Evropě. Pokud se vydáte na fyzicky vskutku nenáročnou trasu, vězte, že vás čeká jedinečný zážitek.

Národní kulturní památku Kobyliská střelnice najdete na území Prahy 8, mezi paneláky a ulicemi Žernosecká a Čumpelíkova, v obdélníkovém prostoru uzavřeném náspy. Postavena byla již v letech 1889 – 1891, kdy byl vystavěn rozsáhlý areál ke cvičným střelbám, který měřil po obvodu až pět kilometrů.

Pietní místo se nachází na místě nálezu těla Anežky Hrůzové v lese Březina, která zde byla v dubnu roku 1899 zavražděna. Z hrůzného činu byl obviněn žid Leopold Hilsner, kterému přitížila domněnka, že se jednalo o rituální vraždu. Celé kauze se pak začalo říkat Hilsneriáda.

Kostnice v Mikulově je koncipovaná jako součást expozice historie kostela sv. Václava. Kostel se čtyřpatrovou renesanční věží je nejvýznamnější církevní stavbou ve městě.