ÚvodAktualityZnáte oblíbené letní byty T. G. Masaryka? Aneb tipy na výlet, kam jezdil na prázdniny i náš první prezident
Památky

Znáte oblíbené letní byty T. G. Masaryka? Aneb tipy na výlet, kam jezdil na prázdniny i náš první prezident

Poslechněte si audio verzi článku
Když se řekne Masaryk, představíme si vážného pána v klobouku, v koňském sedle nebo na Hradě. Ale kde odpočíval, když sundal sako a státní záležitosti na chvíli zavřel do šuplíku? Vydejte se s Kudy z nudy po místech, kde se vážený a celým národem milovaný prezident alespoň na pár týdnů mohl stát jen obyčejným člověkem na letní dovolené.
Když byla našemu prvnímu prezidentovi Praha těsná, odjížděl do míst, kde voněl les, kvetla lípa a lidé zdravili bez oficialit. Oblíbená místa TGM už z Kudy z nudy znáte, ale víte, kam T. G. Masaryk jezdíval během letních měsíců na letní byty? Nešlo o paláce a honosné rezidence s krásnými výhledy. Vybíral si lokality, kde se mohl vymanit z pražské prezidentské rutiny, a přitom zůstat ve spojení s lidmi i sám se sebou. Od zámku Koloděje až po Topoľčianky na Slovensku, letní byty Tomáše Garrigue Masaryka jsou kapitolou, kde se velká historie setkává s tichými příběhy. Možná právě tady nejlépe porozumíte tomu, jaký Masaryk opravdu byl: muž zakotvený v krajině, s hlavou plnou myšlenek, a přitom nohama pevně na zemi. Na verandě četl noviny u kávy, jezdil na koni, přijímal návštěvy a debatoval. V každém z těchto míst zůstala jeho stopa: v aleji, v pamětní lípě i v promítačce, která na zámeckém nádvoří promítala filmy pro obyvatele zámku i vesnice.
 
V listopadu 1918 byl Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prvním československým prezidentem, zámek v Lánech ale začal jako prezidentské letní sídlo sloužit až od roku 1921. Kde odpočíval Masaryk s rodinou v prvních letech po nástupu do úřadu? Pojďte to zjistit s Kudy z nudy!
 

Koloděje: první letní byt nového prezidenta

zámek kolodějePrvní poválečné léto roku 1919 trávili Masarykovi v barokním zámku v Kolodějích, který byl tehdy dočasně pronajat od rodu Lichtenštejnů. Bývalá tvrz ve středověku střežila cestu z Prahy na Moravu, později prošla renesanční, barokní i klasicistní přestavbou, a dnes byste ji našli v městské části Praha-Koloděje na východním okraji hlavního města. Tomáš Garrigue Masaryk tu pobýval od konce června do konce července a společně s rodinou se sem vrátil i na Vánoce téhož roku. V místních kronikách jsou zachycené jeho projížďky na koni do okolí, například do Běchovic, Klánovic či Šestajovic a Sibřiny.
 
Koloděje využívala vláda i v druhé polovině 20. století. Po sametové revoluci se tu domlouvala například kupónová privatizace a rozdělení Československa, tečkou za státní službou byla pro Koloděje zasedání české vlády v letech 2006 a 2007. Zámek se poté na základě soudního rozhodnutí vrátil původním majitelům a ti jej prodali dál. Dnes není přístupný pro veřejnost.
 

Hluboš: v tichu zámeckého parku

zámek hlubošDalším letním prezidentským sídlem se stala Hluboš a tři sta let starý barokní, novorenesančně přestavěný zámek Hluboš v podhůří Brd. Sídlo na Příbramsku v roce 1920 prezidentská kancelář pronajala za 4 000 Kč od knížat Oettingen-Wallerstein. Za pozornost stojí rozsáhlý anglický park, jedna z nejstarších botanických zahrad ve střední Evropě a možná nejstarší částečně dochovaná botanická zahrada v českých zemích. Jako první zde byly vysazeny některé stromy dovezené z Ameriky nebo z Číny, například ginkgo biloba, cedr libanonský, jalovec virginský či jedlovec kanadský.
 
Hluboš se zdála být ideální prostředí pro odpočinek i práci mimo rušný Pražský hrad. V anglickém parku Masaryk skutečně nalezl klid a atmosféru, která odpovídala jeho životnímu stylu. Setkával se s občany, úřadoval, ale také tu prodělal onemocnění, které vedlo k tomu, že hledal trvalejší a lepší zázemí. Pobyty na Hluboši v roce 1920 tak symbolicky předcházely hledání nového sídla, které by leželo blíž k Praze – a tím se staly Lány.
 
Lesk časů první republiky se zámku na Hluboši snaží vrátit jeho noví majitelé, v plánu je zpřístupnění veřejnosti.
 

Zámek Židlochovice: pod moravským sluncem

Na soutoku Svratky a Litavy, v srdci úrodné jižní Moravy, leží Židlochovice – město s dlouhou historií a výstavným zámkem, který se v meziválečných letech stal jedním z pravidelných letních sídel prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Masaryk tu pobýval celkem šestkrát, a to v letech 1924, 1928–1931 a 1933. Přijížděl většinou na tři týdny až jeden měsíc, někdy v doprovodu dcery Alice nebo syna Jana, jindy i s vnoučaty. Pobyty se neobešly bez problémů: například v letech 1925–27 prezident pobyt přerušil kvůli špatnému stav místního vodovodu. Roku 1925 dokonce v Židlochovicích vypukla menší tyfová epidemie, naštěstí prezident stihl odjet včas.
 
Původně renesanční a opakovaně upravovaný zámek s parkem a oborou se pro prezidenta stal nejen místem oddechu, ale také výchozím bodem pro cesty po Moravě a Slezsku. Během svých pobytů zde často vyrážel do okolí, vítal návštěvy a účastnil se slavností, ale stejně rád se procházel parkem, četl, psal a vnímal kraj, který důvěrně znal z dětství.
 
Roku 1930 byla v západní části parku vysazena pamětní lípa na počest prezidenta, jehož přítomnost v Židlochovicích zůstala ve vzpomínkách místních hluboce zapsána. Dnes ji doplňuje pamětní deska u vstupu do parku. Masarykovo jméno tak rezonuje nejen v tichu starých stromů, ale i v samotné atmosféře místa. Zámek slouží Lesům České republiky a nabízí ubytování a konferenční služby.
 

Lány: druhý domov a místo posledního odpočinku

Od roku 1921 se stal prezidentovým hlavním venkovským sídlem zámek v Lánech. V nabídce budoucích venkovských sídel československých prezidentů Lány nebyly samy, letní rezidencí se mohly stát také zámek ve Smečně nebo zámek v Brandýse nad Labem. Lány se ale Masarykovi líbily nejvíc a okolní krajina mu možná připomínala rodnou jižní Moravu, kdoví? Výběr vyhovoval i prezidentské kanceláři. Rozhodovala nejen dobrá dostupnost z Prahy, ale i klidné prostředí, technický stav a možnost odkoupení celého panství včetně obory a lesů od rodu Fürstenberků.
 
Masaryk LányPo úpravách vedených architektem Jože Plečnikem se z Lán stalo důstojné, ale přívětivé místo, které odpovídalo prezidentovu vkusu i stylu života. Masaryk se tu usadil na řadu let a nakonec tu trávil víc času než v Praze. V hlavním městě obvykle pobýval jen dva až tři dny. Ráno začínal zpravidla v devět hodin po prostudování zpráv a novin, následovaly pracovní porady, návštěvy i literární činnost. Odpoledne patřilo vyjížďkám na koni, večery četbě nebo promítání filmů. Společnost mu dělala rodina – po smrti manželky Charlotty jeho dcera Alice, syn Jan i vnoučata. Lány nebyly jen místem odpočinku, ale domovem celé rodiny a současně fungujícím prezidentským úřadem.
 
Lánech Masaryk zůstal i po své abdikaci až do konce života. První československý prezident zemřel 14. září 1937 a dle svého přání byl pochován na místním hřbitově společně s manželkou, syn Jan sem byl uložen roku 1948.
 
Nenápadná obec na okraji křivoklátských lesů se tak proměnila ve svébytný symbol, v krajinu Masarykova stáří, úvah i státnických rozhodnutí. Život prezidenta Masaryka v Lánech dnes připomíná také muzeum a jezdecká socha. Přístupná je i obora, kam TGM jezdil na svém oblíbeném koni Hektorovi, a zámecká zahrada se skleníkem. Ten podobně jako lánský zámek upravil architekt Jože Plečnik, který pro Masaryka přestavěl i Pražský hrad.
 

Topoľčianky: Prezidentovo Slovensko

Dalším místem, kam Masaryk jezdíval každé léto s rodinou, byl klasicistní zámek uprostřed anglického parku ve slovenských Topoľčiankách. V letech 1923 až 1933 tu z každého léta trávíval obvykle pět týdnů. Do Topoľčianek za ním přijížděla celá rodina – dcery Alice a Olga, syn Jan, vnoučata, ale i Edvard Beneš a spisovatel Karel Čapek, který zde vedl rozhovory pro svou knížku Hovory s T. G. Masarykem. Prezident jezdil na koni, kočárem, podnikal výlety ke zřícenině hradu Hrušov a každý úterý a sobotu se ve dvoraně zámku promítaly filmy. Místa v sále patřila nejen prezidentské kanceláři, ale i zaměstnancům zámku a obyvatelům obce – Masaryk byl i v tomto ohledu prezidentem lidskosti.
 
Klasicistní stavba obklopená anglickým parkem nabízela příjemné klima, dostupnost i prostředí vhodné k práci a odpočinku. Masaryk sem jezdil s rodinou, úřadoval, setkával se s politickými i kulturními osobnostmi. Letní sídlo v Topoľčiankách bylo víc než jen pohodlným útočištěm. Stalo se výrazem Masarykova vztahu ke Slovensku i manifestací rovnosti obou národů nového státu.

 

Další zajímavosti o Masarykových letních bytech 

  • zámek Židlochovice
  • Venkovským sídlem českých prezidentů je zámek v Lánech až do dnešní doby. Z Masarykových nástupců si jej ale oblíbil pouze Emil Hácha, který tu žil podobně jako Masaryk téměř trvale, udržoval srdečné vztahy s obyvateli obce a na okraji Lánské obory dal zřídit přírodní koupaliště pro veřejnost. Ostatní prezidenti včetně Edvarda Beneše, který byl v Masarykově době častým lánským hostem, sem jezdili jen výjimečně a dávali přednost jiným sídlůmBeneš své vile v Sezimově Ústí, Antonín Novotný rekreačnímu areálu vedoucích činitelů KSČ ve Vystrkově na Orlíku, Ludvík Svoboda své chalupě v Jizerských horách. Význam Lánům vrátili svými pravidelnými pobyty až prezidenti Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman.
  • park hlubošNa zámku v Hluboši v roce 1937 herec a režisér Hugo Haas natočil film Děvčata, nedejte se, veselohru ze školního prostředí s Adinou Mandlovou. Zámek ve filmu představoval dívčí penzionát. Filmaři se do Hluboše vrátili v letech 2005–2008, kdy se tu natáčel seriál Pojišťovna štěstí.
  • Na tradici pravidelných návštěv Slovenska a pobytů v Topoľčiankách navázal i prezident Edvard Beneš, jenž zde pobýval v létě roku 1936, 1937, 1946 a 1947. V době Slovenského státu využíval zámku jeho prezident Jozef Tiso. Pobyty prezidentů ukončil v srpnu 1949 Klement Gottwald, jenž se v roce 1951 zámku vzdal. V současné době zámek slouží jako hotel. Některé pokoje, kde pobýval prezident Masaryk, byly uvedeny do původního stavu a jsou přístupné veřejnosti. Ve vstupní hale vítá návštěvníky Masarykova socha od Otto Gutfreunda, za první republiky umístěná na náměstí v Nitře.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Zámek Brandýs nad Labem – za životními osudy posledních Habsburků Památky

Zámek Brandýs nad Labem – za životními osudy posledních Habsburků

Zámek Brandýs nad Labem byl oblíbeným sídlem habsburských panovníků. Významná renesanční památka s dochovanou sgrafitovou výzdobou je otevřena pro veřejnost a zrestaurované sály a interiérové expozice podávají svědectví o pobytech všech císařů monarchie, kterým zámek patřil až do roku 1918.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Zámek Hluboš – první sídlo T. G. Masaryka Památky

Zámek Hluboš – první sídlo T. G. Masaryka

Barokní zámek s anglickým parkem o rozloze 5 hektarů, správcovským objektem a bývalými konírnami, se nachází v obci Hluboš u Příbrami. Zámek byl prvním rekreačním sídlem prezidenta T. G. Masaryka po vzniku Československé republiky. Masaryk zde s rodinou pobýval v letech 1920 až 1921.

S osobností na procházku: z Prahy do Lán, Vídně a Lublaně s Jože Plečnikem

S osobností na procházku: z Prahy do Lán, Vídně a Lublaně s Jože Plečnikem

Slovinský architekt Jože Plečnik (23. 1. 1872 Lublaň, Slovinsko – 7. 1. 1957 tamtéž) se na přání prezidenta T. G. Masaryka stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu a výrazně ovlivnil jeho podobu. Pojďte se vypravit po jeho stopách nejenom po Hradčanech, ale také do rezidence našich prezidentů v Lánech a ke kostelu na pražských Vinohradech, který patří k nejpůsobivějším Plečnikovým stavbám.

Oblíbená místa prezidenta Masaryka: kam utíkal od politiky?

Oblíbená místa prezidenta Masaryka: kam utíkal od politiky?

Vydejte se s Kudy z nudy po stopách muže, který věřil ve svobodu, pravdu a sílu vzdělání. První prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk miloval krajinu, rozhledy, ticho i setkání s lidmi. Víte, která místa měl rád, kam se opakovaně vracel a kde na něj dodnes vzpomínají? Jeho oblíbená místa najdeme v Česku, na Slovensku i za hranicemi – a každé z nich vypráví kus příběhu, který je i náš.

Zámek Židlochovice a zámecký park Příroda

Zámek Židlochovice a zámecký park

K nejzachovalejším loveckým zámkům Evropy patří Zámek Židlochovice. Spolu s historickými bažantnicemi a oborami pro vysokou zvěř vytváří ojedinělý lovecký komplex, navazující na staletou mysliveckou tradici tohoto území. Na zámek navazuje přilehlý zámecký park.

Benešova vila v Sezimově Ústí Památky

Benešova vila v Sezimově Ústí

Rozsáhlý areál Benešovy vily se nachází v Sezimově Ústí, na soutoku Kozského potoka a Lužnice, a to na místě, kde podle tradice kázával mistr Jan Hus. Osobitý a zvláštní styl domu manželů Benešových byl ovlivněn jihofrancouzskou architekturou a doplňuje jej rozsáhlá pěstěná zahrada.

Moravské zemské muzeum Kultura

Moravské zemské muzeum

Moravské zemské muzeum je pamětí Moravy. Již více než 200 let zkoumá, uchovává a prostřednictvím výstav návštěvníkům zprostředkovává kulturní a přírodní bohatství, utvářené miliony let až po současnost. Ve sbírkách muzea se nyní nachází přes 6 a půl miliónu exponátů z různých oborů.

Zámek Chyše – sídlo rodu Lažanských Památky

Zámek Chyše – sídlo rodu Lažanských

Zámek proslavil Karel Čapek, který zde pobýval v roce 1917 a zvěčnil ho ve svých dílech Krakatit nebo Věc Makropulos. Projít si můžete interiéry včetně sálu se stropní malbou od Petra Brandla, expozici věnovanou K. Čapkovi i rozsáhlý zámecký park. V pivovaru čepují pivo dle staročeské receptury.

Muzeum Alice Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech Kultura

Muzeum Alice Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech

Domek na dolním konci ulice Za Školou nechala roku 1928 vlastním nákladem zřídit dr. Alice Masaryková, dcera pana prezidenta, jako dům Československého červeného kříže. V roce 2022 zde byla otevřena nová expozice.

Lánský hřbitov Památky

Lánský hřbitov

Lánský hřbitov je místem posledního odpočinku prvního prezidenta československé republiky T. G. Masaryka a členů jeho rodiny.

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech – seznamte se s osobností prvního československého prezidenta Kultura

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech – seznamte se s osobností prvního československého prezidenta

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech sídlí ve zrekonstruovaném tereziánském špýcharu. Je zcela bezbariérové a kromě výstav a expozic nabízí i možnost občerstvení ve stylové kavárně.

Masarykovo muzeum v Hodoníně Kultura

Masarykovo muzeum v Hodoníně

Tomáš Garrigue Masaryk je bezesporu nejvýznamnějším hodonínským rodákem, proto není divu, že první profesionální stálá expozice na území České republiky se nachází právě zde.

Lesnický park Křivoklátsko Příroda

Lesnický park Křivoklátsko

Křivoklátsko je prvním lesnickým parkem na území České republiky. Byl vyhlášen 13. května 2010 a v tomto pojetí je zřejmě i první v Evropě. Jedná se o zvláštní druh přírodní chráněné oblasti.

Zámecký park Lány a palmový skleník Příroda

Zámecký park Lány a palmový skleník

Francouzská květinová zahrada v těsné blízkosti zámku plynule přechází v lesopark v anglickém stylu o rozloze 110 ha s pohodlnými promenádami. Přístup pro veřejnost je hlavní zámeckou bránou ze Zámecké ulice. V zahradě vás určitě upoutá krásně opravený litinový skleník, upravený J. Plečniekm.

Masarykova jezdecká socha v Lánech Památky

Masarykova jezdecká socha v Lánech

U příležitosti 160. výročí narození prvního prezidenta samostatného československého státu T. G. Masaryka byla v Lánech odhalena jeho jezdecká socha. Socha je dílem sochaře Petra Nováka a je umístěna před Muzeem TGM v Lánech.

Zámek Smečno Památky

Zámek Smečno

Zámek byl původně gotickou tvrzí z roku 1460. V 16. století byl přestavěn na renesanční arkádový zámek s gotickou věží. Do roku 1798 patřil rodu Martiniců. V polovině 18. století byl znovu upraven, ale zachoval si původní vzhled. V zámecké zahradě se nachází salla terrena z roku 1730.

Zámek Lány – letní sídlo českých prezidentů Památky

Zámek Lány – letní sídlo českých prezidentů

Barokní zámek v obci Lány uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky. Od sezóny 2023 je zámek Lány veřejnosti přístupný. Navštívit můžete také zámecký park.

České značky: do lesů, luhů a hájů s Lesy České republiky

České značky: do lesů, luhů a hájů s Lesy České republiky

Jaký by byl náš život, výlety, prázdniny a dovolené bez lesů? Nuda. Díky lesům máme krásnou krajinu a na Kudy z nudy tisíce fantastických fotografií, lesy nám navíc nabízejí spousty skvělých zážitků. Seznamte se s některými z nich – a také se Státním podnikem Lesy České republiky.

Kde se ubytujete jako prezidenti: luxusní hotely, chata a vymazlená prezidentská apartmá

Kde se ubytujete jako prezidenti: luxusní hotely, chata a vymazlená prezidentská apartmá

Chcete bydlet jako prezidenti? V Lánech nebo na Pražském hradě vás neubytují, ale zato o prezidentská apartmá nemají naše hotely a penziony nouzi. Dokonce jsme pro vás našli i hotel Prezident a Prezidentskou chatu, kam se vydáme po stopách skutečných prezidentů!

Zámek Koloděje v Praze Památky

Zámek Koloděje v Praze

Hrad přestavěný na barokní zámek ve stejnojmenné části města Prahy. Na zámku pobýval také T. G. Masaryk. Zámek je v soukromém vlastnictví a není dlouhodobě veřejně přístupný.

Naučná stezka Lánská obora – ohrazená část křivoklátských lesů Příroda

Naučná stezka Lánská obora – ohrazená část křivoklátských lesů

Ohrazená část křivoklátských lesů se zvláštním režimem, určená odedávna pro reprezentační myslivost. Dnes je poblíž Lán zřízena naučná stezka s vyhlídkou pro pozorování zvěře v jejím přirozeném prostředí.

Domeček, vila, zámek, tvrz i Hrádeček: víte, kde bydleli naši prezidenti?

Domeček, vila, zámek, tvrz i Hrádeček: víte, kde bydleli naši prezidenti?

Na rozdíl od Spojených států a jiných zemí, kde má prezident jasně určené sídlo, si naše hlavy státu mohou svůj domov vybrat. Jako první se samozřejmě nabízí Pražský hrad, ale z našich prezidentů tam bydleli jen někteří. Víte, která místa zvolili a kam jezdili na letní byty? A který dům nejčastěji sloužil jako soukromé prezidentské sídlo?

Den obnovy samostatného českého státu

Den obnovy samostatného českého státu

Už řadu let slavíme 1. leden nejenom jako Nový rok, ale také jako státní svátek. Den obnovy samostatného českého státu připomíná rozpad bývalého Československa, k němuž došlo na přelomu roku 1992 a 1993. 1. ledna 1993 vznikly ve střední Evropě dva nové samostatné státy, Česká republika a Slovenská republika.

7 věcí, které nevíte o… dovolených našich prezidentů

7 věcí, které nevíte o… dovolených našich prezidentů

Léto a letní prázdniny jsou čas dovolených. Trávíme je různě: u moře i v horách, na chatách a chalupách, anebo na cestách nalehko s batohem anebo s karavanem. Na Kudy z nudy se tentokrát podíváme, kam jezdili a jezdí na dovolenou naši prezidenti. Co myslíte, kdo z nich si užíval volno na chalupě, kdo miloval vysoké hory, a kdo se na dovolené schovával před ostatními a pil jako duha?

Kolik má Praha hradů a zámků? Poznejte Cibulku, Portheimku, Hvězdu a další hrady a zámky v Praze

Kolik má Praha hradů a zámků? Poznejte Cibulku, Portheimku, Hvězdu a další hrady a zámky v Praze

Kdo by neznal Pražský hrad – jenže ruku na srdce, vzpomněli byste si i na další pražské zámečky a hrádky? Je jich více než sedm desítek a najdete mezi nimi skutečně všechno: malebné zříceniny, letohrádky, důstojné zámky, zámečky i bývalé viniční usedlosti a statky, které kdysi stávaly na dnešních předměstích.

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovensko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovensko?

Brynzové halušky, jeskyně, Nízké i Vysoké Tatry, Roháče, Jánošík, termální bazény, lázně, víno, Slovenský ráj, Bratislava, husacina ze Slovenského Grobu nebo trdelník: je tolik věcí, které milujeme na Slovensku! Nový seriál o evropských zemích proto nemůže začít nikde jinde než u našich východních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Slovensko!

Praha – Klánovice

Praha – Klánovice

Klánovice mají štěstí a výlučné postavení nejenom mezi ostatními pražskými čtvrtěmi. Postaral se o ně Klánovický les, zvaný též Vidrholec. Každý, kdo tu bydlí, to má do lesa a mezi stromy skutečně jen kousek, nemluvě o nejčistším ovzduší ze všech pražských čtvrtí a zdravém životním prostředí.

Šestajovice

Šestajovice

Prozkoumejte obec Šestajovice na samé východní hranici Prahy a nabídku turistických atraktivit. Plně vybavená obec vedle Klánovického lesa nabízí příjemné prostředí pro své obyvatele, i výletníky. Ať už máte rádi historii, kulturu nebo přírodu, určitě zde najdete něco pro sebe.

Lány

Lány

Nebýt našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka, středočeské Lány by dnes byly jen jednou z mnoha malých obcí s velkými zámky. Roku 1921 lánský zámek koupila od Fürstenberků Československá republika a objekt byl prohlášen za přechodné a letní sídlo prezidentů.

Charlotta Garrigue Masaryková – Američanka, která se stala Češkou

Charlotta Garrigue Masaryková – Američanka, která se stala Češkou

Manželka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, první „první dáma“ Československa, vzdělaná bojovnice za práva žen a matka pěti dětí: to byla Charlotta Garrigue Masaryková (20. listopadu 1850, Brooklyn, New York, USA – 13. května 1923, Lány).

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Jože Plečnik – architekt, který proměnil Pražský hrad a Lány v rezidence českých prezidentů

Jože Plečnik – architekt, který proměnil Pražský hrad a Lány v rezidence českých prezidentů

Slovinský architekt Jože Plečnik (23. 1. 1872 Lublaň, Slovinsko – 7. 1. 1957 tamtéž) se na přání prezidenta T. G. Masaryka stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu a výrazně ovlivnil jeho podobu. Pojďte se vypravit po jeho stopách nejenom po Hradčanech, ale také do rezidence našich prezidentů v Lánech a ke kostelu na pražských Vinohradech, který patří k nejpůsobivějším Plečnikovým stavbám.

Další aktuality

Branické divadlo letos slaví 100 let!

Po vzoru Národního divadla se na vznik Branického divadla složili sami Pražané a prvním uvedeným představením byli Naši furianti. Během posledních 100 let se na branických prknech vystřídali ochotníci, profesionálové, mimové, ale také prostor fungoval jako třeba sklad nábytku. Scéna, jejíž historie nebyla vždy úplně veselá, rozhodně ale nebyla nikdy nudná oslaví v příští sezóně rovnou stovku!
16. srpen 2025 9:00
Kultura, Praha

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (16.8. – 17.8.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Den otevřených dveří v ateliérech TV Nova, Bao bun barbecue, Festival Kutnohorská kocábka 2025, Čáslavský pivní festival vol.¨5, Craft Beer Fest Kolín 2025. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
15. srpen 2025 6:01
Zážitky, Praha

Botanická zahrada Univerzity Karlovy na Slupi zve na exotické ptáky

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Klub Přátel exotického ptactva, společně pořádají od 15. do 31. 8. 2025 již 86. výstavu exotického ptactva. Hlavní pozornost bude během letošní výstavy, která nese podtitul "Hledám dům holubí", upnuta právě na zástupce exotických holubů rodu columba, ectopistes, geophaps, ptilinopus nebo caloenas. Mimo ně však uvidíte také oblíbené papoušky kakadu, ary, amady a amadiny, papoušky žako, andulky, mníšky a další exotické opeřence.
14. srpen 2025 16:00
Příroda, Praha

Objevte Prahu jako město literatury a oslavte Noc literatury

Praha v literatuře? Každému čtenáři se jistě po položení této otázky vybaví například Pražský hřbitov Umberta Eca nebo Magická Praha do Čech zamilovaného Itala Angela Marii Ripelina, o Meyrinkově Golemovi ani nemluvě. Letos k tomu přibude kniha Dana Browna Tajemství všech tajemství. Noc literatury se nejen v Praze letos uskuteční 17. září. Tento literární happening již tradičně přináší veřejná čtení současné evropské literatury na atraktivních, běžně nedostupných místech. Letos se koná na 23 místech v oblasti Hradčan.
14. srpen 2025 13:43
Příroda, Praha

Osvěžte se na pražských přírodních koupalištích

Hledáte příjemné koupací místo v hlavním městě? Pak zkuste některé z našich tipů, které vás zavedou za příjemným koupáním, kde si navíc vůbec nebudete připadat jako v Praze. Když se tropické teploty drží okolo 30°C, je nejlépe setrvat někde u vody!
13. srpen 2025 15:30
Letní sporty, Praha

Fontána „českého Edisona“ v Praze ožije světelnými efekty, ohněm a elektrickými výboji

Psal se rok 1881, kdy Paříž a světová veřejnost vůbec spatřila obloukovou lampu se samočinnou regulací. Za jejím vynálezem nestál nikdo jiný než „český Edison“ František Křižík. Později přispěl do světa elektřiny ještě mnoha dalšími vynálezy a inovacemi, například v roce 1891 v Praze zavedl první tramvajovou elektrickou linku z Letné na Výstaviště, kde také při příležitosti Všeobecné zemské výstavy konané téhož roku vybudoval známou osvětlenou fontánu. Křižíkova fontána znovu ožívá díky spektakulární show v produkci skupiny Pyroterra. Magická Fontána vypráví příběh: cestu časem od počátků lidstva přes průmyslovou revoluci až k současnosti. Kombinuje nejmodernější technologické efekty s monumentálním dílem českého génia Františka Křižíka.
13. srpen 2025 12:12
Památky, Praha

Hvězdy novocirkusového nebe zazáří na Letní Letné

Letní Letná, která se letos koná od 13. do 31. 8. 2025, není jen o špičkových světových novocirkusových souborech, ale také o těch českých, které si se světovou scénou nijak nezadají. Dvaadvacátá Letní Letná otevře svá šapitó tomu nejlepšímu z nového cirkusu z Francie a Kanady. Část zahraničních novocirkusových hvězd se před festivalové diváky po velkém úspěchu opět vrací – diváci uvidí opět akrobatický cirkus Akoreacro, kanadské mistry The 7 Fingers i show Max & Maurice. Česká scéna Letní Letné uvede dvě premiéry: Mimka Michaela Stará nahlédne do života na sídlišti, FysioART vezme děti za Divokými husami.
12. srpen 2025 14:00
Životní styl, Praha

Zoo Praha pod ledem: tuny ledu zchladí zvířata i návštěvníky

Nejen ledové kostky, ale i zmrzliny pro gorily a lachtany. Zoo Praha chystá na středu 13. srpna 2025 osvěžení pro zvířata i návštěvníky. Už po deváté hodině si ledovou nadílku užijí vysokohorští papoušci nestoři kea, lední medvědi Gregor a Aleut nebo kapybary.
12. srpen 2025 6:00
Příroda, Praha