Když byla našemu prvnímu prezidentovi
Praha těsná, odjížděl do míst, kde voněl les, kvetla lípa a lidé zdravili bez oficialit.
Oblíbená místa TGM už z
Kudy z nudy znáte, ale víte,
kam T. G. Masaryk jezdíval během letních měsíců na letní byty? Nešlo o paláce a honosné rezidence s krásnými výhledy. Vybíral si lokality, kde se mohl vymanit z pražské prezidentské rutiny, a přitom zůstat ve spojení s lidmi i sám se sebou. Od
zámku Koloděje až po
Topoľčianky na
Slovensku, letní byty
Tomáše Garrigue Masaryka jsou kapitolou, kde se velká historie setkává s tichými příběhy. Možná právě tady nejlépe porozumíte tomu, jaký Masaryk opravdu byl: muž zakotvený v krajině, s hlavou plnou myšlenek, a přitom nohama pevně na zemi. Na verandě četl noviny u kávy, jezdil na koni, přijímal návštěvy a debatoval. V každém z těchto míst zůstala jeho stopa: v aleji, v pamětní lípě i v promítačce, která na zámeckém nádvoří promítala filmy pro obyvatele zámku i vesnice.
V listopadu 1918 byl
Tomáš Garrigue Masaryk zvolen
prvním československým prezidentem,
zámek v Lánech ale začal jako prezidentské letní sídlo sloužit až od roku 1921. Kde odpočíval Masaryk s rodinou v prvních letech po nástupu do úřadu? Pojďte to zjistit s
Kudy z nudy!
Koloděje: první letní byt nového prezidenta

První poválečné léto roku 1919 trávili Masarykovi v
barokním zámku v Kolodějích, který byl tehdy dočasně pronajat od
rodu Lichtenštejnů. Bývalá tvrz ve středověku střežila cestu z
Prahy na Moravu, později prošla renesanční, barokní i klasicistní přestavbou, a dnes byste ji našli v
městské části Praha-Koloděje na východním okraji hlavního města.
Tomáš Garrigue Masaryk tu pobýval od konce června do konce července a společně s rodinou se sem vrátil i na Vánoce téhož roku. V místních kronikách jsou zachycené jeho projížďky na koni do okolí, například do
Běchovic,
Klánovic či
Šestajovic a
Sibřiny.
Koloděje využívala vláda i v druhé polovině 20. století. Po
sametové revoluci se tu domlouvala například
kupónová privatizace a
rozdělení Československa, tečkou za státní službou byla pro Koloděje zasedání české vlády v letech 2006 a 2007. Zámek se poté na základě soudního rozhodnutí vrátil původním majitelům a ti jej prodali dál. Dnes není přístupný pro veřejnost.
Hluboš: v tichu zámeckého parku

Dalším letním prezidentským sídlem se stala
Hluboš a tři sta let starý barokní, novorenesančně přestavěný
zámek Hluboš v podhůří
Brd. Sídlo na
Příbramsku v roce 1920 prezidentská kancelář pronajala za 4 000 Kč od
knížat Oettingen-Wallerstein. Za pozornost stojí
rozsáhlý anglický park, jedna z nejstarších botanických zahrad ve střední Evropě a možná nejstarší částečně dochovaná botanická zahrada v českých zemích. Jako první zde byly vysazeny některé stromy dovezené z Ameriky nebo z Číny, například
ginkgo biloba, cedr libanonský, jalovec virginský či
jedlovec kanadský.
Hluboš se zdála být ideální prostředí pro odpočinek i práci mimo rušný
Pražský hrad. V anglickém parku Masaryk skutečně nalezl klid a atmosféru, která odpovídala jeho životnímu stylu. Setkával se s občany, úřadoval, ale také tu prodělal onemocnění, které vedlo k tomu, že hledal trvalejší a lepší zázemí. Pobyty na Hluboši v roce 1920 tak symbolicky předcházely hledání nového sídla, které by leželo blíž k
Praze – a tím se staly
Lány.
Lesk časů první republiky se zámku na Hluboši snaží vrátit jeho noví majitelé, v plánu je zpřístupnění veřejnosti.
Zámek Židlochovice: pod moravským sluncem

Na soutoku
Svratky a
Litavy, v srdci úrodné
jižní Moravy, leží
Židlochovice – město s dlouhou historií a výstavným
zámkem, který se v meziválečných letech stal jedním z pravidelných letních sídel
prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Masaryk tu pobýval celkem šestkrát, a to v letech 1924, 1928–1931 a 1933. Přijížděl většinou na tři týdny až jeden měsíc, někdy v doprovodu
dcery Alice nebo
syna Jana, jindy i s
vnoučaty. Pobyty se neobešly bez problémů: například v letech 1925–27 prezident pobyt přerušil kvůli špatnému stav místního vodovodu. Roku 1925 dokonce v Židlochovicích vypukla menší tyfová epidemie, naštěstí prezident stihl odjet včas.

Původně renesanční a opakovaně upravovaný zámek s parkem a oborou se pro prezidenta stal nejen místem oddechu, ale také výchozím bodem pro
cesty po Moravě a Slezsku. Během svých pobytů zde často vyrážel do okolí, vítal návštěvy a účastnil se slavností, ale stejně rád se procházel parkem, četl, psal a vnímal
kraj, který důvěrně znal z dětství.
Roku 1930 byla v západní části parku vysazena
pamětní lípa na počest prezidenta, jehož přítomnost v
Židlochovicích zůstala ve vzpomínkách místních hluboce zapsána. Dnes ji doplňuje
pamětní deska u vstupu do parku. Masarykovo jméno tak rezonuje nejen v tichu starých stromů, ale i v samotné atmosféře místa. Zámek slouží
Lesům České republiky a nabízí ubytování a konferenční služby.
Lány: druhý domov a místo posledního odpočinku

Od roku 1921 se stal prezidentovým hlavním venkovským sídlem
zámek v Lánech. V nabídce
budoucích venkovských sídel československých prezidentů Lány nebyly samy, letní rezidencí se mohly stát také
zámek ve Smečně nebo
zámek v Brandýse nad Labem.
Lány se ale Masarykovi líbily nejvíc a okolní krajina mu možná připomínala rodnou
jižní Moravu, kdoví? Výběr vyhovoval i prezidentské kanceláři. Rozhodovala nejen dobrá dostupnost z
Prahy, ale i klidné prostředí, technický stav a možnost odkoupení celého panství včetně obory a lesů od
rodu Fürstenberků.

Po úpravách vedených
architektem Jože Plečnikem se z
Lán stalo důstojné, ale přívětivé místo, které odpovídalo prezidentovu vkusu i stylu života. Masaryk se tu usadil na řadu let a nakonec tu trávil víc času než v
Praze. V hlavním městě obvykle pobýval jen dva až tři dny. Ráno začínal zpravidla v devět hodin po prostudování zpráv a novin, následovaly pracovní porady, návštěvy i literární činnost. Odpoledne patřilo vyjížďkám na koni, večery četbě nebo promítání filmů. Společnost mu dělala rodina – po smrti
manželky Charlotty jeho
dcera Alice, syn Jan i
vnoučata.
Lány nebyly jen místem odpočinku, ale domovem celé rodiny a současně fungujícím prezidentským úřadem.
V
Lánech Masaryk zůstal i po své abdikaci až do konce života.
První československý prezident zemřel 14. září 1937 a dle svého přání byl pochován na
místním hřbitově společně s manželkou, syn Jan sem byl uložen roku 1948.
Nenápadná obec na okraji
křivoklátských lesů se tak proměnila ve svébytný symbol, v krajinu Masarykova stáří, úvah i státnických rozhodnutí. Život prezidenta Masaryka v
Lánech dnes připomíná také
muzeum a
jezdecká socha. Přístupná je i
obora, kam TGM jezdil na svém oblíbeném
koni Hektorovi, a
zámecká zahrada se skleníkem. Ten podobně jako lánský zámek upravil
architekt Jože Plečnik, který pro Masaryka přestavěl i
Pražský hrad.
Topoľčianky: Prezidentovo Slovensko

Dalším místem, kam Masaryk jezdíval každé léto s rodinou, byl klasicistní zámek uprostřed anglického parku ve
slovenských Topoľčiankách. V letech 1923 až 1933 tu z každého léta trávíval obvykle pět týdnů. Do Topoľčianek za ním přijížděla celá rodina –
dcery Alice a Olga, syn Jan, vnoučata, ale i
Edvard Beneš a
spisovatel Karel Čapek, který zde vedl rozhovory pro svou knížku
Hovory s T. G. Masarykem. Prezident jezdil na koni, kočárem, podnikal výlety ke zřícenině hradu Hrušov a každý úterý a sobotu se ve dvoraně zámku promítaly filmy. Místa v sále patřila nejen prezidentské kanceláři, ale i zaměstnancům zámku a obyvatelům obce – Masaryk byl i v tomto ohledu prezidentem lidskosti.
Klasicistní stavba obklopená anglickým parkem nabízela příjemné klima, dostupnost i prostředí vhodné k práci a odpočinku. Masaryk sem jezdil s rodinou, úřadoval, setkával se s politickými i kulturními osobnostmi. Letní sídlo v Topoľčiankách bylo víc než jen pohodlným útočištěm. Stalo se výrazem Masarykova vztahu ke Slovensku i manifestací rovnosti obou národů nového státu.
Další zajímavosti o Masarykových letních bytech

- Venkovským sídlem českých prezidentů je zámek v Lánech až do dnešní doby. Z Masarykových nástupců si jej ale oblíbil pouze Emil Hácha, který tu žil podobně jako Masaryk téměř trvale, udržoval srdečné vztahy s obyvateli obce a na okraji Lánské obory dal zřídit přírodní koupaliště pro veřejnost. Ostatní prezidenti včetně Edvarda Beneše, který byl v Masarykově době častým lánským hostem, sem jezdili jen výjimečně a dávali přednost jiným sídlům – Beneš své vile v Sezimově Ústí, Antonín Novotný rekreačnímu areálu vedoucích činitelů KSČ ve Vystrkově na Orlíku, Ludvík Svoboda své chalupě v Jizerských horách. Význam Lánům vrátili svými pravidelnými pobyty až prezidenti Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman.
Na zámku v Hluboši v roce 1937 herec a režisér Hugo Haas natočil film Děvčata, nedejte se, veselohru ze školního prostředí s Adinou Mandlovou. Zámek ve filmu představoval dívčí penzionát. Filmaři se do Hluboše vrátili v letech 2005–2008, kdy se tu natáčel seriál Pojišťovna štěstí.
- Na tradici pravidelných návštěv Slovenska a pobytů v Topoľčiankách navázal i prezident Edvard Beneš, jenž zde pobýval v létě roku 1936, 1937, 1946 a 1947. V době Slovenského státu využíval zámku jeho prezident Jozef Tiso. Pobyty prezidentů ukončil v srpnu 1949 Klement Gottwald, jenž se v roce 1951 zámku vzdal. V současné době zámek slouží jako hotel. Některé pokoje, kde pobýval prezident Masaryk, byly uvedeny do původního stavu a jsou přístupné veřejnosti. Ve vstupní hale vítá návštěvníky Masarykova socha od Otto Gutfreunda, za první republiky umístěná na náměstí v Nitře.
Poznejte letní rezidence prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, od Kolodějí až po Topoľčianky. Každé místo přináší unikátní příběhy a historii.
T. G. Masaryk trávil letní měsíce v různých lokalitách jako Koloděje, Topoľčianky, Hluboš, a Židlochovice, kde mohl najít klid a spojení s přírodou.
Prvním letním bytem po nástupu do úřadu byl barokní zámek v Kolodějích, který byl pronajat od rodu Lichtenštejnů.
Zámek v Lánech byl hlavním venkovským sídlem T. G. Masaryka, místo posledního odpočinku a také symbolizuje jeho příkladnou spojení s krajinou a státnické role.
Masaryk se věnoval četbě, konverzacím, projížďkám na koni a přijímal návštěvy, zatímco také úřadoval a setkával se s občany.
Ne, dnes zámek Koloděje není přístupný veřejnosti, jelikož byl vrácen původním majitelům a následně prodán.
V botanické zahradě Hluboše lze najít unikátní stromy jako ginkgo biloba, cedr libanonský a jedlovec kanadský.
Návštěvníci byli pozváni na promítání filmů ve dvoraně zámku, které se konalo každý úterý a sobotu.
Zámek Lány slouží jako venkovské sídlo českých prezidentů až do dnešní doby, a také jako místo regulárních prezidentských pobytů.
V parku je vysazena pamětní lípa a také se zde nachází pamětní deska připomínající pobyty T. G. Masaryka.
Zámek Topoľčianky byl letním sídlem, kde Masaryk trávil čas s rodinou a úřadoval, a stal se symbolikou jeho vztahu ke Slovensku.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.