20 tipů na návštěvu mokřadů a bažin

Přírodní památku Lázeňský mokřad tvoří vlhké slatinné louky ležící asi kilometr severně od obce Ostrožská Nová Ves. Jedná se o jeden z posledních zbytků původních slatinných luk a porostů vrbin, které jsou důležité pro přežití řady vzácných druhů bezobratlých živočichů a rostlin.

V nejjižnějším cípu Moravy, uprostřed lužních lesů, se stékají řeky Morava a Dyje. Jejich soutok je zároveň trojmezím ČR, Rakouska a Slovenska. Oblasti se přezdívá Moravská Amazonie a nachází se zde nádherná příroda bez zásahu civilizace obydlená vzácnými živočichy, chráněná jako CHKO Soutok.

Přírodní rezervaci Lazy tvoří květnatá bělokarpatská louka s prameništi a mokřady v rozsáhlém komplexu jednosečných luk na údolním svahu Vláry pod vrchem Pláňava (598 m). Rozptýlená zeleň včetně solitérních stromů je i uvnitř plochy chráněného území, což způsobuje značnou členitost terénu.

Rolavská vrchoviště získala mimořádnou ochranu hlavně díky velmi zachovalému komplexu horských rašelinišť a podmáčených smrčin s typickou flórou a faunou. V oblasti jsou místa s řadou jezírek s charakteristickou krajinou, porosty borovice bažinné nebo podmáčené a rašelinné horské smrčiny.

Přírodní rezervace Farské bažiny se rozprostírá na půli cesty mezi bývalým loveckým zámečkem Ostrůvek a zámkem Lesná v CHKO Český les.

Přírodní rezervace Jelení lázeň se rozkládá v sedle mezi Malou a Velkou Deštnou. Rezervace chrání vrchovištní rašeliniště s jezírky, vzácné druhy rostlin a množství drobných savců.

Hradčanské rybníky tvoří soustava lesních rybníčků propojených přirozeně meandrujícím potokem a zatopené pískovny s vodní, bažinnou a rašelinnou flórou a faunou, malá rašeliniště, mokřadní olšiny a rašelinné bory s výskytem ohrožených druhů živočichů a rostlin.

Téměř sto hektarů Perninského rašeliniště na konci minulého století silně poškodilo nešetrné frézování, někde až do sedmimetrové hloubky. Skončilo v roce 2000. Poté začal pozemky spravovat podnik Lesy ČR. Ten nyní nejpoškozenější plochu obnovuje.

Přírodní zajímavost Drahanské vrchoviny představují vodní tůně v Kopaninách zvané Žumpy.

Přírodní rezervace Džungle je území se zbytkem luhu se starými stromy a mokřady mezi řekami Hraniční potok a Prudnik.

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Přírodní rezervace Borkovická blata je chráněné území, které bylo vyhlášené z důvodu ochrany zachovalého fragmentu ekosystému ručně vytěženého rašeliniště přechodového pánevního typu s charakteristickou flórou a faunou. Rezervací prochází naučná stezka Blatská stezka.

Na plochém rozvodí s rozvětvením vod do řek Sázavy a Doubravy asi kilometr od obce Radostín vzniklo rašeliniště s výměrou cca 35 hektarů s hloubkou rašelinných vrstev až 3,26 m.

Přírodní památku rašeliniště Haar v Krušných horách, tvoří soubor pěti drobných rašelinišť v okolí levostranného přítoku potoka Bystřina. Chráněné území se nachází na katastru obce Šindelová. Důvodem ochrany jsou rašeliniště s klečí blatkou a typickou horskou vrchovištní květenou.

Pančavská louka je rozlehlá subalpínská louka s nejrozsáhlejším vrcholovým rašeliništěm nacházející se mezi Kotlem a Labskou loukou v západních Krkonoších.

Biocentrum Mokroš je uměle vytvořený mokřad, který vznikl v roce 2004 na zamokřených polích u obce Mořice. V okolí tůní najdete louku, stromy i keře, z nichž by měl časem vzniknout lužní les. Je velmi zajímavé pozorovat vývoj biocentra v průběhu let.

Přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky mezi Jizerkou a Smědavou je nejrozsáhlejší přístupné rašeliniště Jizerských hor. Rozkládá se na výměře 112,21 hektarů severozápadně od horské osady Jizerka. Vyhlášena byla v roce 1960.

Jedná se o nejrozsáhlejší souvislý komplex mokřadů v Českém ráji. Nachází se zde chráněné druhy rostlin a živočichů, například pryskyřník velký, bledule jarní, rosnatka okrouhlolistá či tolije bahenní. Žije zde ledňáček říční, čírka obecná, rákosník velký či strnad rákosní.

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Přírodní památka Kališťské louky a mokřady je chráněné území nalézající se severně od obce Kaliště.