20 tipů na návštěvu mokřadů a bažin

Přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky mezi Jizerkou a Smědavou je nejrozsáhlejší přístupné rašeliniště Jizerských hor. Rozkládá se na výměře 112,21 hektarů severozápadně od horské osady Jizerka. Vyhlášena byla v roce 1960.

Jedná se o nejrozsáhlejší souvislý komplex mokřadů v Českém ráji. Nachází se zde chráněné druhy rostlin a živočichů, například pryskyřník velký, bledule jarní, rosnatka okrouhlolistá či tolije bahenní. Žije zde ledňáček říční, čírka obecná, rákosník velký či strnad rákosní.

Téměř sto hektarů Perninského rašeliniště na konci minulého století silně poškodilo nešetrné frézování, někde až do sedmimetrové hloubky. Skončilo v roce 2000. Poté začal pozemky spravovat podnik Lesy ČR. Ten nyní nejpoškozenější plochu obnovuje.

V nejjižnějším cípu Moravy, uprostřed lužních lesů, se stékají řeky Morava a Dyje. Jejich soutok je zároveň trojmezím ČR, Rakouska a Slovenska. Oblasti se přezdívá Moravská Amazonie a nachází se zde nádherná příroda bez zásahu civilizace obydlená vzácnými živočichy, chráněná jako CHKO Soutok.

Pančavská louka je rozlehlá subalpínská louka s nejrozsáhlejším vrcholovým rašeliništěm nacházející se mezi Kotlem a Labskou loukou v západních Krkonoších.

Přírodní rezervace Jelení lázeň se rozkládá v sedle mezi Malou a Velkou Deštnou. Rezervace chrání vrchovištní rašeliniště s jezírky, vzácné druhy rostlin a množství drobných savců.

Na plochém rozvodí s rozvětvením vod do řek Sázavy a Doubravy asi kilometr od obce Radostín vzniklo rašeliniště s výměrou cca 35 hektarů s hloubkou rašelinných vrstev až 3,26 m.

Přírodní rezervace Farské bažiny se rozprostírá na půli cesty mezi bývalým loveckým zámečkem Ostrůvek a zámkem Lesná v CHKO Český les.

Přírodní rezervace Džungle je území se zbytkem luhu se starými stromy a mokřady mezi řekami Hraniční potok a Prudnik.

Přírodní památka Kališťské louky a mokřady je chráněné území nalézající se severně od obce Kaliště.

Biocentrum Mokroš je uměle vytvořený mokřad, který vznikl v roce 2004 na zamokřených polích u obce Mořice. V okolí tůní najdete louku, stromy i keře, z nichž by měl časem vzniknout lužní les. Je velmi zajímavé pozorovat vývoj biocentra v průběhu let.

Přírodní rezervace Borkovická blata je chráněné území, které bylo vyhlášené z důvodu ochrany zachovalého fragmentu ekosystému ručně vytěženého rašeliniště přechodového pánevního typu s charakteristickou flórou a faunou. Rezervací prochází naučná stezka Blatská stezka.

Přírodní rezervaci Lazy tvoří květnatá bělokarpatská louka s prameništi a mokřady v rozsáhlém komplexu jednosečných luk na údolním svahu Vláry pod vrchem Pláňava (598 m). Rozptýlená zeleň včetně solitérních stromů je i uvnitř plochy chráněného území, což způsobuje značnou členitost terénu.

Hradčanské rybníky tvoří soustava lesních rybníčků propojených přirozeně meandrujícím potokem a zatopené pískovny s vodní, bažinnou a rašelinnou flórou a faunou, malá rašeliniště, mokřadní olšiny a rašelinné bory s výskytem ohrožených druhů živočichů a rostlin.

Přírodní památku rašeliniště Haar v Krušných horách, tvoří soubor pěti drobných rašelinišť v okolí levostranného přítoku potoka Bystřina. Chráněné území se nachází na katastru obce Šindelová. Důvodem ochrany jsou rašeliniště s klečí blatkou a typickou horskou vrchovištní květenou.

Přírodní památku Lázeňský mokřad tvoří vlhké slatinné louky ležící asi kilometr severně od obce Ostrožská Nová Ves. Jedná se o jeden z posledních zbytků původních slatinných luk a porostů vrbin, které jsou důležité pro přežití řady vzácných druhů bezobratlých živočichů a rostlin.

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Přírodní zajímavost Drahanské vrchoviny představují vodní tůně v Kopaninách zvané Žumpy.

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Rolavská vrchoviště získala mimořádnou ochranu hlavně díky velmi zachovalému komplexu horských rašelinišť a podmáčených smrčin s typickou flórou a faunou. V oblasti jsou místa s řadou jezírek s charakteristickou krajinou, porosty borovice bažinné nebo podmáčené a rašelinné horské smrčiny.