ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte… o lužních lesích
Příroda

7 věcí, které nevíte… o lužních lesích

Lužní lesy působí na první pohled jako obyčejné houštiny plné vrb a topolů. Ale ten, kdo do nich vkročí, pozná, že vstoupil do jiného světa. Do krajiny, kde se život řídí podle rytmu vody, kde kmeny stromů odrážejí světlo tůní a kde se zelená barva mění do tisíce odstínů. Lužní lesy jsou přírodní divadlo – někdy hlučné a živé, jindy tiché a tajemné. Vydejte se je objevovat s Kudy z nudy!
Tajemný svět mezi vodou a souší: to jsou lužní lesy. Kdysi pokrývaly rozsáhlé oblasti podél řek, dnes z nich jsou vzácné přírodní klenoty. A i když je najdeme i v tropech, patří k těm nejzajímavějším biotopům Evropy. Jsou to místa, kde se země mění pod nohama, kde se na jaře lesní půda mění v barevný koberec květin a kde v létě vzduch vibruje šuměním listů a zpěvem ptáků. Tůně a slepá ramena řek ukrývají život, který jinde neuvidíte, a staré duby pamatují příběhy dávných staletí. A i když jsou lužní lesy často neprůchodné, mokré a plné komárů, právě v tom tkví jejich kouzlo: divokost, která člověka vrací zpět k přírodě. Tady je sedm věcí, které jste o nich možná vůbec netušili – a které vás možná nalákají k tomu, obout si pevné boty a vyrazit objevovat tenhle zelený, tichý a fascinující svět.
 

1. Lužní lesy u nás stále žijí – a mají svou Moravskou Amazonii

V Česku máme štěstí, že lužní lesy stále existují. Skutečnou perlou je nově vyhlášená CHKO Soutok, která od 1. července 2025 chrání unikátní krajinu na samém jihu Moravy. Tady se dvě mohutné řeky, Morava a Dyje, spojují ve velkolepém objetí, a vytvářejí jedno z největších souvislých území lužních lesů ve střední Evropě. Slepá ramena, mokřady, zaplavované louky a staré duby tu tvoří živoucí mozaiku barev, zvuků a vůní. Právě proto si tahle oblast vysloužila přezdívku moravská Amazonie – a ukazuje, že i uprostřed Evropy se může skrývat divoký kus přírody, kde se čas měří podle toku řek a proměn vody.
 

2. Jsou mistři v přežití – žijí ve stresu

Stromy v lužních lesích musí snášet extrémy, které by jinde nepřežily. Během záplav stojí kořeny dlouhé týdny ve vodě a trpí nedostatkem kyslíku. Jakmile voda opadne, přichází opačný problém – půda rychle vysychá. Přesto se tu vyvinuly druhy, které to zvládají. Mezi typické stromy lužních lesů patří topoly, duby, jasany, jilmy, olše, vrby a lípy. Mají schopnost růst rychle, obnovovat se a tvořit nové výmladky. V chráněné krajinné oblasti Soutok nechybí ani legendární „startoduby“, jejichž stáří přesahuje 400 let. Kromě stromů se v lužních lesích vyskytují i různé druhy keřů, jako jsou střemcha, zimolez, svída, kalina nebo bez. Na jaře se lesní půda mění v kvetoucí zahradu plnou bledulí, orsejů, medvědího česneku či kosatců sibiřských.
 

3. Lužní lesy přinášejí život – a to doslova

Lužní lesy patří k nejbohatším ekosystémům v Evropě. Nabízejí útočiště ptákům, hmyzu, obojživelníkům i vzácným rostlinám. Na jednom hektaru lužního lesa může růst víc druhů stromů než ve stejné ploše smrkového lesa. Právě díky rozmanitému prostředí – tůním, mokřadům, loukám – se zde setkáte s unikátní faunou a flórou, kterou jinde v krajině nepotkáte, a po záplavě se některé části lužních lesů zcela promění. Nánosy bahna zanesou starou vegetaci, objeví se nová semena, která vyklíčí. Mnoho druhů rostlin i dřevin počítá s tím, že voda občas všechno smete. Lužní lesy jsou vlastně stále se měnící živý organismus. To, co dnes vypadá jako prales, může za pár let vypadat úplně jinak. Aby si ale lužní lesy udržely svou biologickou pestrost, je nutná pravidelná péče – sečení, obnova jarních záplav a šetrné hospodaření.
 

4. Lužní lesy dřív pokrývaly velkou část Evropy

Kdysi lužní lesy zabíraly rozsáhlá území podél Labe, Moravy, Dyje, Dunaje nebo Odry. Lužní lesy nebyly vždy jen divočinou. Už od středověku se v nich těžilo dřevo, pásly se krávy a prasata, lidé tu sbírali seno, ryby nebo rákos. Řada starých dubů či vrb, které dnes obdivujeme, je vlastně výsledkem hospodaření našich předků. Právě díky tomu tu najdeme třeba duté stromy, důležité pro sovy, netopýry a brouky. Lidé však začali lužní lesy vysoušet a přeměňovat na pole či pastviny, aby získali úrodnou půdu. Dnes z původních rozlehlých lužních lesů zůstávají jen zlomky, a ty chráníme jako přírodní rezervace.
 

5. Lužní lesy a Novomlýnské nádrže

Ještě větší než CHKO Soutok bývaly lužní lesy, které se ještě v polovině 20. století rozprostíraly v rovinách pod Pálavou. Už po druhé světové válce se však začaly objevovat první plány na stavbu přehrady, která měla chránit oblast před častými povodněmi. Definitivní rozhodnutí vybudovat vodní dílo zvané Mušovská jezera, Nové Mlýny či Novomlýnské nádrže padlo v šedesátých letech. Mezi lety 1975 a 1988 se nejvzácnější lužní lesy v Česku navždy ztratily pod hladinou tří obřích nádrží. Pod vodou zmizela rozmanitá krajina plná kanálů, slepých ramen a tůní: Mariánská jezera u Dolních Věstonic, Strachotínský a Pavlovský luh, malebný soutok Dyje se Svratkou i rezervace Pansee u Strachotína, kde se v těžko přístupných močálech skrývaly vzácné druhy živočichů. Přes lužní lesy dokonce kdysi vedla Jantarová cesta spojující Pobaltí s Balkánem. Přestože dnes vodní nádrže pomáhají udržovat vodní režim v okolních mokřadech a tůních, ztráta původní krajiny zůstává nenahraditelná. Podobné příběhy se odehrály na mnoha místech Evropy, a proto jsou lužní lesy dnes považovány za vzácné přírodní klenoty, které je třeba chránit.
 

6. Lužní lesy mohou být pastí pro turisty

Návštěva lužního lesa není obyčejná procházka po parku. Stezky bývají podmáčené, někdy vás zastaví popadané stromy, jindy husté houštiny nebo komáři, kteří tu v některých obdobích dělají doslova peklo. Někde stezky končí u slepých ramen řek a je třeba se vracet. Ale právě tahle neprůchodnost udržuje lužní lesy stále divoké a chrání je před masovým turismem.
 
Pro výlet je nejkrásnější brzké jaro, kdy celý prostor kolem vás zaplaví báječně voňavá a šťavnatá zeleň. Na podzim se zase větve zbaví listí a otevřou se daleké výhledy, které v létě zůstávají skryté za zelenou hradbou. A pro opravdové fajnšmekry má lužní les své kouzlo i v zimě – tichý, klidný, s průzračnými výhledy mezi holými kmeny a ledovou kresbou na tůních.
 

7. Lužní skvosty v Česku

I když jsou lužní lesy vzácné, stále je u nás kde objevovat. O Soutoku už byla řeč, ale najdete je i jinde, ať už v Polabí, v Litovelském Pomoraví nebo v Poodří. V Čechách je králem lužních lesů Libický luh na soutoku Labe s Cidlinou. Lužní lesy najdete i u Mělníka a kolem LedniceLednicko-valtickém areálu. A i malé lužní lesíky při menších tocích skrývají kouzlo, které jinde nezažijete.
 
Je to silná připomínka toho, jak křehká může být rovnováha mezi lidskými potřebami a ochranou přírody. A i když některé ztráty zůstanou navždy, pořád máme šanci chránit to, co zůstalo, aby zelené ticho lužních lesů mohlo dál okouzlovat a chránit svůj tajemný svět i pro budoucí generace.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
#světovéČesko a cesty za tajemnou krásou Moravské Amazonie a našich lužních lesů

#světovéČesko a cesty za tajemnou krásou Moravské Amazonie a našich lužních lesů

Objevte s Kudy z nudy zelený ráj, který dýchá vodou i tajemstvím. Lužní lesy vás omámí tisíci odstíny zelené, zrcadlením vody mezi stromy a tichým šuměním listí, kde země není nikdy docela suchá, ani úplně zatopená. Projděte se krajinou niv a luhů, kde se život mění s každým přívalem vody, a nechte se okouzlit starými říčními rameny Labe, Dyje a dalších řek, která vyprávějí příběhy přírody i lidí.

Řeka Labe – jedna z největších řek a vodních cest Evropy Příroda

Řeka Labe – jedna z největších řek a vodních cest Evropy

Řeka Labe pramení v Krkonoších, na místě zvaném Labská louka ve výšce 1384 m n. m. V Čechách je její tok dlouhý 358,3 km, než se však dostanou její vody do Severního moře, urazí celkem 1154 km.

Řeka Dyje – královna národního parku Podyjí Příroda

Řeka Dyje – královna národního parku Podyjí

Jednou z největších řek na jižní Moravě je Dyje, která pramení v sousedním Rakousku pod názvem Thaya. Celková délka toku činí 311 kilometrů, z toho na našem území 235 km. Větší část říčního toku na území ČR je sjízdná, dohromady v délce 209 km.

Řeka Odra – evropský veletok pramenící na Moravě Příroda

Řeka Odra – evropský veletok pramenící na Moravě

Řeka Odra je evropský veletok, o celkové délce přibližně 854 km, který pramení na Moravě pod vrcholem Fidlův Kopec ve výšce 634 m.n.m. a ústí v Polsku do Baltského moře.

Nové Mlýny – kaskáda tří vodních nádrží pod Pálavou Letní sporty

Nové Mlýny – kaskáda tří vodních nádrží pod Pálavou

Nové Mlýny tvoří soustava tří přehradních nádrží. Horní Mušovská, střední Věstonická, dolní Novomlýnská. Nádrže byly postaveny v 70. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplava a zvýšily intenzitu zemědělské výroby.

CHKO Soutok u Břeclavi – nová CHKO a největší obora v České republice Příroda

CHKO Soutok u Břeclavi – nová CHKO a největší obora v České republice

Obora Soutok je největší v České republice, rozprostírá se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území tzv. Dyjského trojúhelníku. Oblast nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkám vodními kanály, slepými rameny a tůněmi. Od 1. července 2025 se stala Chráněnou krajinnou oblastí.

Řeka Svratka Příroda

Řeka Svratka

Řeka Svratka pramení pod Žákovou horou v nadmořské výšce 772 m. Jedná se o největší přítok Dyje a zároveň též největší řeka procházející městem Brnem. Pro vodáky je řeka sjízdná několikrát za rok, pořádají se na ní i turistická splutí a hobby závody.

CHKO Poodří Příroda

CHKO Poodří

Chráněná krajinná oblast Poodří se nachází v Moravskoslezském kraji v severovýchodní části Moravské brány. Je to krajina rybníků, širých luk a lužních lesů s nesčetnými meandry řeky Odry.

CHKO Litovelské Pomoraví Příroda

CHKO Litovelské Pomoraví

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví je území podél neregulovaného horního toku řeky Moravy mezi městy Olomouc, Litovel a Mohelnice. Oblast tvoří komplex lužních lesů a mokřadních luk s tůněmi. Rozloha oblasti je 93 km2 a vyhlášena byla v roce 1990.

CHKO Pálava Příroda

CHKO Pálava

V severozápadu Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti Česka, se nachází Chráněná krajinná oblast Pálava. Zdejší kraj dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutů, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Moravská Amazonie – soutok Moravy a Dyje Příroda

Moravská Amazonie – soutok Moravy a Dyje

V nejjižnějším cípu Moravy, uprostřed lužních lesů, se stékají řeky Morava a Dyje. Jejich soutok je zároveň trojmezím ČR, Rakouska a Slovenska. Oblasti se přezdívá Moravská Amazonie a nachází se zde nádherná příroda bez zásahu civilizace obydlená vzácnými živočichy, chráněná jako CHKO Soutok.

Řeka Cidlina Příroda

Řeka Cidlina

Cidlina je jedna z nejvýznamnějších řek jičínského kraje. Pramení na západních svazích vrchu Tábor, poblíž Lomnice nad Popelkou na okraji místní části Košov. Po 90 kilometrech se u Libice nad Cidlinou vlévá do Labe.

Morava – řeka nabízející pravou vodáckou romantiku Letní sporty

Morava – řeka nabízející pravou vodáckou romantiku

Řeka Morava odedávna tvoří hranice: nedaleko pramene krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech. Na dolním toku zase státní hranici mezi ČR a Slovenskem i mezi Slovenskem a Rakouskem. Nejdůležitější řeka Moravy, která protéká jejím územím od severu na jih vytváří levý přítok Dunaje.

Libický luh v Polabí – největší lužní les v Čechách Příroda

Libický luh v Polabí – největší lužní les v Čechách

Národní přírodní rezervace Libický luh byla vyhlášena v roce 1985. Rozkládá se ve Středočeském kraji u obce Velký Osek na pravém břehu Labe, v oblasti niv ležících pouhých 190 m n. m. Zabírá území o celkové ploše 410 hektarů. Na jaře zde rostou souvislé koberce česneku medvědího.

Lednicko-valtický areál – památky a příroda Příroda

Lednicko-valtický areál – památky a příroda

Lednicko-valtický areál na jižní Moravě zpřístupňuje turistům kromě rozlehlého parku několik památek, které zde zanechal slavný rod Lichtenštejnů. Kromě zámků v Lednici a ve Valticích najdete v parkově upravené krajině řadu drobných staveb.

Dolní Věstonice

Dolní Věstonice

Malou obec na úpatí Pálavy a na břehu Novomlýnských nádrží proslavil nález světoznámé Věstonické venuše. Nejvýznamnější tábořiště člověka na Zemi z doby ledové připomíná archeopark v nedalekém Pavlově.

Strachotín

Strachotín

Prozkoumejte vinařskou obec Strachotín v blízkosti Pálavských vrchů na okraji dyjské nivy a nabídku turistických atraktivit. Na soutoku Svratky a Jihlavy se dnes nachází jedinečný lužní les s řadou mrtvých ramen, volních tůní a bažin, které jsou ukázkou, jak zde vypadal lužní les v minulosti. Nádrže jsou významnou zastávkou ptačích tahů i pozoruhodným hnízdištěm. Ať už máte rádi historii, kulturu nebo přírodu, určitě zde najdete něco pro sebe.

Lednice

Lednice

Pohádková krajina se zámky a zámečky, kolonádami, umělou zříceninou, rybníky, upravenými cestami a řadou drobných romantických staveb – to je Lednicko-valtický areál, zvaný též Zahrada Evropy, nejrozsáhlejší parkově upravená krajina na světě, zapsaná mezi památkami UNESCO.

Mělník

Mělník

Mělník není jen centrum vinařství se zámkem a historickým centrem zčásti obklopeným hradbami. To nejzajímavější se tady totiž skrývá pod zemí, ať už jde o zámecké vinné sklepy, vinařskou expozici v muzeu, městské podzemí s unikátní studnou anebo kostnici pod chrámem sv. Petra a Pavla.

Další aktuality

50 tipů na výlety za nejkrásnějšími vodopády Česka

Věděli jste o tom, že se naše země může pochlubit více než stovkou větších i menších vodopádů? Co do mohutnosti je samozřejmě nelze srovnávat se světovou konkurencí, na Niagaru či Viktoriiny vodopády sice nemáme, ale co do romantického kouzla či zajímavosti vzniku rozhodně srovnatelné jsou. Udělejte si pěkný výlet za některým z nich.
30. srpen 2025 12:48
Příroda

České značky: do lesů, luhů a hájů s Lesy České republiky

Jaký by byl náš život, výlety, prázdniny a dovolené bez lesů? Nuda. Díky lesům máme krásnou krajinu a na Kudy z nudy tisíce fantastických fotografií, lesy nám navíc nabízejí spousty skvělých zážitků. Seznamte se s některými z nich – a také se Státním podnikem Lesy České republiky.
29. srpen 2025 14:53
Příroda

Září láká na pestrobarevné procházky a výlety do přírody!

Babí léto a blížící se podzim láká k výletům a procházkám lesem, turistickým pochodům i horským túrám. Barevná paleta podzimu sahá od pěších a cyklistických výletů až po parky, botanické zahrady, hrady a zámky. Míchejte je směle! Nechte se inspirovat barevnou nádherou přírody a našimi tipy. Pospěšte si, čeká nás již skutečný podzim a možná i studená fronta, za kterou se ochladí.
29. srpen 2025 6:35
Příroda

Desítky hradů a zámků, kde potkáte zvířata

Samozřejmě nemyslíme nevycválané návštěvníky, ale skutečná zvířata: medvědy, pávy, koně, kočky, zajíce anebo králíky. Víte, na kterých hradech a zámcích se s nimi potkáte? Kde běhají v zámeckých parcích, kde spokojeně žijí v zookoutcích a kde skotačí třeba na stropech?
28. srpen 2025 16:00
Příroda

10 tipů, kde objevíte krásné velké skleníky aneb ve stínu i na výsluní

Malý skleník má na zahradě kdekdo, ale kde si prohlédnete krásné skleníkové obry? Kde stojí ty nejstarší a kde ty nejmodernější, co se v nich pěstovalo a pěstuje a co byste neměli přehlédnout? Pojďte se společně s portálem Kudy z nudy vypravit za exotikou pod sklem aneb do stínu i na výsluní.
24. srpen 2025 9:48
Příroda

Babí léto opět přichází: 100 tipů na pěkný podzimní výlet do přírody

Slunečné dny a teploty okolo 25 stupňů, tak vypadá babí léto, které se pravidelně vrací do střední Evropy na začátku podzimu. Příjemné počasí většinou vydrží až do konce září, někdy i do poloviny října, a volné dny se tak stávají skvělou příležitostí k pěknému výletu do přírody. Nechejte se tady inspirovat našimi tipy a užijte si s rodinou či přáteli příjemný podzimní výlet, než přijdou přeháňky a déšť s postupně klesajícími teplotami.
24. srpen 2025 7:38
Příroda

Vstříc zatmění Měsíce v Česku – obloha v září nabídne po více než šesti letech úplné zatmění Měsíce

Úplné zatmění Měsíce proběhne v neděli 7. září 2025 v brzkých večerních hodinách. Zatmění bude probíhat od 18:27 hod., s vrcholem mezi 19:30 a 20:51 hod. Na zatmění Měsíce nepotřebujete speciální brýle. Abyste tento nebeský úkaz viděli co nejlépe, najděte si místo s volným výhledem na východní oblohu. !Barvy Měsíce budou „hrát“ v teplých odstínech, tedy oranžové, cihlově červené nebo nahnědlé. Využijte tuto příležitost, protože další zatmění se odehraje až v roce 2028.
24. srpen 2025 0:18
Příroda

10 tipů kde se setkáte se lvy aneb do zoologických zahrad ve stínu i na výsluní

Také stejně jako pánové Suchý a Šlitr máte rádi zvířata, protože jsou chlupatá a mají hebkou srst? Populární písnička pokračuje varováním, abyste v zoologické zahradě nehladili lva po bradě, protože vám ukousne prst. Od vzniku téhle písničky se zoologické zahrady hodně změnily a na lví brady se ve většině z nich budete dívat z hodně velké dálky. Nicméně pojďte se s Kudy z nudy podívat do zoo, kde mají lvy – nejenom proto, že mají hebkou srst, ale také proto, že právě v srpnu mají svůj mezinárodní den!
22. srpen 2025 1:48
Příroda