ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte… o lužních lesích
Příroda

7 věcí, které nevíte… o lužních lesích

Lužní lesy působí na první pohled jako obyčejné houštiny plné vrb a topolů. Ale ten, kdo do nich vkročí, pozná, že vstoupil do jiného světa. Do krajiny, kde se život řídí podle rytmu vody, kde kmeny stromů odrážejí světlo tůní a kde se zelená barva mění do tisíce odstínů. Lužní lesy jsou přírodní divadlo – někdy hlučné a živé, jindy tiché a tajemné. Vydejte se je objevovat s Kudy z nudy!
Tajemný svět mezi vodou a souší: to jsou lužní lesy. Kdysi pokrývaly rozsáhlé oblasti podél řek, dnes z nich jsou vzácné přírodní klenoty. A i když je najdeme i v tropech, patří k těm nejzajímavějším biotopům Evropy. Jsou to místa, kde se země mění pod nohama, kde se na jaře lesní půda mění v barevný koberec květin a kde v létě vzduch vibruje šuměním listů a zpěvem ptáků. Tůně a slepá ramena řek ukrývají život, který jinde neuvidíte, a staré duby pamatují příběhy dávných staletí. A i když jsou lužní lesy často neprůchodné, mokré a plné komárů, právě v tom tkví jejich kouzlo: divokost, která člověka vrací zpět k přírodě. Tady je sedm věcí, které jste o nich možná vůbec netušili – a které vás možná nalákají k tomu, obout si pevné boty a vyrazit objevovat tenhle zelený, tichý a fascinující svět.
 

1. Lužní lesy u nás stále žijí – a mají svou Moravskou Amazonii

V Česku máme štěstí, že lužní lesy stále existují. Skutečnou perlou je nově vyhlášená CHKO Soutok, která od 1. července 2025 chrání unikátní krajinu na samém jihu Moravy. Tady se dvě mohutné řeky, Morava a Dyje, spojují ve velkolepém objetí, a vytvářejí jedno z největších souvislých území lužních lesů ve střední Evropě. Slepá ramena, mokřady, zaplavované louky a staré duby tu tvoří živoucí mozaiku barev, zvuků a vůní. Právě proto si tahle oblast vysloužila přezdívku moravská Amazonie – a ukazuje, že i uprostřed Evropy se může skrývat divoký kus přírody, kde se čas měří podle toku řek a proměn vody.
 

2. Jsou mistři v přežití – žijí ve stresu

Stromy v lužních lesích musí snášet extrémy, které by jinde nepřežily. Během záplav stojí kořeny dlouhé týdny ve vodě a trpí nedostatkem kyslíku. Jakmile voda opadne, přichází opačný problém – půda rychle vysychá. Přesto se tu vyvinuly druhy, které to zvládají. Mezi typické stromy lužních lesů patří topoly, duby, jasany, jilmy, olše, vrby a lípy. Mají schopnost růst rychle, obnovovat se a tvořit nové výmladky. V chráněné krajinné oblasti Soutok nechybí ani legendární „startoduby“, jejichž stáří přesahuje 400 let. Kromě stromů se v lužních lesích vyskytují i různé druhy keřů, jako jsou střemcha, zimolez, svída, kalina nebo bez. Na jaře se lesní půda mění v kvetoucí zahradu plnou bledulí, orsejů, medvědího česneku či kosatců sibiřských.
 

3. Lužní lesy přinášejí život – a to doslova

Lužní lesy patří k nejbohatším ekosystémům v Evropě. Nabízejí útočiště ptákům, hmyzu, obojživelníkům i vzácným rostlinám. Na jednom hektaru lužního lesa může růst víc druhů stromů než ve stejné ploše smrkového lesa. Právě díky rozmanitému prostředí – tůním, mokřadům, loukám – se zde setkáte s unikátní faunou a flórou, kterou jinde v krajině nepotkáte, a po záplavě se některé části lužních lesů zcela promění. Nánosy bahna zanesou starou vegetaci, objeví se nová semena, která vyklíčí. Mnoho druhů rostlin i dřevin počítá s tím, že voda občas všechno smete. Lužní lesy jsou vlastně stále se měnící živý organismus. To, co dnes vypadá jako prales, může za pár let vypadat úplně jinak. Aby si ale lužní lesy udržely svou biologickou pestrost, je nutná pravidelná péče – sečení, obnova jarních záplav a šetrné hospodaření.
 

4. Lužní lesy dřív pokrývaly velkou část Evropy

Kdysi lužní lesy zabíraly rozsáhlá území podél Labe, Moravy, Dyje, Dunaje nebo Odry. Lužní lesy nebyly vždy jen divočinou. Už od středověku se v nich těžilo dřevo, pásly se krávy a prasata, lidé tu sbírali seno, ryby nebo rákos. Řada starých dubů či vrb, které dnes obdivujeme, je vlastně výsledkem hospodaření našich předků. Právě díky tomu tu najdeme třeba duté stromy, důležité pro sovy, netopýry a brouky. Lidé však začali lužní lesy vysoušet a přeměňovat na pole či pastviny, aby získali úrodnou půdu. Dnes z původních rozlehlých lužních lesů zůstávají jen zlomky, a ty chráníme jako přírodní rezervace.
 

5. Lužní lesy a Novomlýnské nádrže

Ještě větší než CHKO Soutok bývaly lužní lesy, které se ještě v polovině 20. století rozprostíraly v rovinách pod Pálavou. Už po druhé světové válce se však začaly objevovat první plány na stavbu přehrady, která měla chránit oblast před častými povodněmi. Definitivní rozhodnutí vybudovat vodní dílo zvané Mušovská jezera, Nové Mlýny či Novomlýnské nádrže padlo v šedesátých letech. Mezi lety 1975 a 1988 se nejvzácnější lužní lesy v Česku navždy ztratily pod hladinou tří obřích nádrží. Pod vodou zmizela rozmanitá krajina plná kanálů, slepých ramen a tůní: Mariánská jezera u Dolních Věstonic, Strachotínský a Pavlovský luh, malebný soutok Dyje se Svratkou i rezervace Pansee u Strachotína, kde se v těžko přístupných močálech skrývaly vzácné druhy živočichů. Přes lužní lesy dokonce kdysi vedla Jantarová cesta spojující Pobaltí s Balkánem. Přestože dnes vodní nádrže pomáhají udržovat vodní režim v okolních mokřadech a tůních, ztráta původní krajiny zůstává nenahraditelná. Podobné příběhy se odehrály na mnoha místech Evropy, a proto jsou lužní lesy dnes považovány za vzácné přírodní klenoty, které je třeba chránit.
 

6. Lužní lesy mohou být pastí pro turisty

Návštěva lužního lesa není obyčejná procházka po parku. Stezky bývají podmáčené, někdy vás zastaví popadané stromy, jindy husté houštiny nebo komáři, kteří tu v některých obdobích dělají doslova peklo. Někde stezky končí u slepých ramen řek a je třeba se vracet. Ale právě tahle neprůchodnost udržuje lužní lesy stále divoké a chrání je před masovým turismem.
 
Pro výlet je nejkrásnější brzké jaro, kdy celý prostor kolem vás zaplaví báječně voňavá a šťavnatá zeleň. Na podzim se zase větve zbaví listí a otevřou se daleké výhledy, které v létě zůstávají skryté za zelenou hradbou. A pro opravdové fajnšmekry má lužní les své kouzlo i v zimě – tichý, klidný, s průzračnými výhledy mezi holými kmeny a ledovou kresbou na tůních.
 

7. Lužní skvosty v Česku

I když jsou lužní lesy vzácné, stále je u nás kde objevovat. O Soutoku už byla řeč, ale najdete je i jinde, ať už v Polabí, v Litovelském Pomoraví nebo v Poodří. V Čechách je králem lužních lesů Libický luh na soutoku Labe s Cidlinou. Lužní lesy najdete i u Mělníka a kolem LedniceLednicko-valtickém areálu. A i malé lužní lesíky při menších tocích skrývají kouzlo, které jinde nezažijete.
 
Je to silná připomínka toho, jak křehká může být rovnováha mezi lidskými potřebami a ochranou přírody. A i když některé ztráty zůstanou navždy, pořád máme šanci chránit to, co zůstalo, aby zelené ticho lužních lesů mohlo dál okouzlovat a chránit svůj tajemný svět i pro budoucí generace.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
#světovéČesko a cesty za tajemnou krásou Moravské Amazonie a našich lužních lesů

#světovéČesko a cesty za tajemnou krásou Moravské Amazonie a našich lužních lesů

Objevte s Kudy z nudy zelený ráj, který dýchá vodou i tajemstvím. Lužní lesy vás omámí tisíci odstíny zelené, zrcadlením vody mezi stromy a tichým šuměním listí, kde země není nikdy docela suchá, ani úplně zatopená. Projděte se krajinou niv a luhů, kde se život mění s každým přívalem vody, a nechte se okouzlit starými říčními rameny Labe, Dyje a dalších řek, která vyprávějí příběhy přírody i lidí.

Řeka Labe – jedna z největších řek a vodních cest Evropy Příroda

Řeka Labe – jedna z největších řek a vodních cest Evropy

Řeka Labe pramení v Krkonoších, na místě zvaném Labská louka ve výšce 1384 m n. m. V Čechách je její tok dlouhý 358,3 km, než se však dostanou její vody do Severního moře, urazí celkem 1154 km.

Řeka Dyje – královna národního parku Podyjí Příroda

Řeka Dyje – královna národního parku Podyjí

Jednou z největších řek na jižní Moravě je Dyje, která pramení v sousedním Rakousku pod názvem Thaya. Celková délka toku činí 311 kilometrů, z toho na našem území 235 km. Větší část říčního toku na území ČR je sjízdná, dohromady v délce 209 km.

Řeka Odra – evropský veletok pramenící na Moravě Příroda

Řeka Odra – evropský veletok pramenící na Moravě

Řeka Odra je evropský veletok, o celkové délce přibližně 854 km, který pramení na Moravě pod vrcholem Fidlův Kopec ve výšce 634 m.n.m. a ústí v Polsku do Baltského moře.

Nové Mlýny – kaskáda tří vodních nádrží pod Pálavou Letní sporty

Nové Mlýny – kaskáda tří vodních nádrží pod Pálavou

Nové Mlýny tvoří soustava tří přehradních nádrží. Horní Mušovská, střední Věstonická, dolní Novomlýnská. Nádrže byly postaveny v 70. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplava a zvýšily intenzitu zemědělské výroby.

CHKO Soutok u Břeclavi – nová CHKO a největší obora v České republice Příroda

CHKO Soutok u Břeclavi – nová CHKO a největší obora v České republice

Obora Soutok je největší v České republice, rozprostírá se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území tzv. Dyjského trojúhelníku. Oblast nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkám vodními kanály, slepými rameny a tůněmi. Od 1. července 2025 se stala Chráněnou krajinnou oblastí.

Řeka Svratka Příroda

Řeka Svratka

Řeka Svratka pramení pod Žákovou horou v nadmořské výšce 772 m. Jedná se o největší přítok Dyje a zároveň též největší řeka procházející městem Brnem. Pro vodáky je řeka sjízdná několikrát za rok, pořádají se na ní i turistická splutí a hobby závody.

CHKO Poodří Příroda

CHKO Poodří

Chráněná krajinná oblast Poodří se nachází v Moravskoslezském kraji v severovýchodní části Moravské brány. Je to krajina rybníků, širých luk a lužních lesů s nesčetnými meandry řeky Odry.

CHKO Litovelské Pomoraví Příroda

CHKO Litovelské Pomoraví

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví je území podél neregulovaného horního toku řeky Moravy mezi městy Olomouc, Litovel a Mohelnice. Oblast tvoří komplex lužních lesů a mokřadních luk s tůněmi. Rozloha oblasti je 93 km2 a vyhlášena byla v roce 1990.

CHKO Pálava Příroda

CHKO Pálava

V severozápadu Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti Česka, se nachází Chráněná krajinná oblast Pálava. Zdejší kraj dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutů, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Moravská Amazonie – soutok Moravy a Dyje Příroda

Moravská Amazonie – soutok Moravy a Dyje

V nejjižnějším cípu Moravy, uprostřed lužních lesů, se stékají řeky Morava a Dyje. Jejich soutok je zároveň trojmezím ČR, Rakouska a Slovenska. Oblasti se přezdívá Moravská Amazonie a nachází se zde nádherná příroda bez zásahu civilizace obydlená vzácnými živočichy, chráněná jako CHKO Soutok.

Řeka Cidlina Příroda

Řeka Cidlina

Cidlina je jedna z nejvýznamnějších řek jičínského kraje. Pramení na západních svazích vrchu Tábor, poblíž Lomnice nad Popelkou na okraji místní části Košov. Po 90 kilometrech se u Libice nad Cidlinou vlévá do Labe.

Morava – řeka nabízející pravou vodáckou romantiku Letní sporty

Morava – řeka nabízející pravou vodáckou romantiku

Řeka Morava odedávna tvoří hranice: nedaleko pramene krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech. Na dolním toku zase státní hranici mezi ČR a Slovenskem i mezi Slovenskem a Rakouskem. Nejdůležitější řeka Moravy, která protéká jejím územím od severu na jih vytváří levý přítok Dunaje.

Libický luh v Polabí – největší lužní les v Čechách Příroda

Libický luh v Polabí – největší lužní les v Čechách

Národní přírodní rezervace Libický luh byla vyhlášena v roce 1985. Rozkládá se ve Středočeském kraji u obce Velký Osek na pravém břehu Labe, v oblasti niv ležících pouhých 190 m n. m. Zabírá území o celkové ploše 410 hektarů. Na jaře zde rostou souvislé koberce česneku medvědího.

Lednicko-valtický areál – památky a příroda Příroda

Lednicko-valtický areál – památky a příroda

Lednicko-valtický areál na jižní Moravě zpřístupňuje turistům kromě rozlehlého parku několik památek, které zde zanechal slavný rod Lichtenštejnů. Kromě zámků v Lednici a ve Valticích najdete v parkově upravené krajině řadu drobných staveb.

Dolní Věstonice

Dolní Věstonice

Malou obec na úpatí Pálavy a na břehu Novomlýnských nádrží proslavil nález světoznámé Věstonické venuše. Nejvýznamnější tábořiště člověka na Zemi z doby ledové připomíná archeopark v nedalekém Pavlově.

Strachotín

Strachotín

Prozkoumejte vinařskou obec Strachotín v blízkosti Pálavských vrchů na okraji dyjské nivy a nabídku turistických atraktivit. Na soutoku Svratky a Jihlavy se dnes nachází jedinečný lužní les s řadou mrtvých ramen, volních tůní a bažin, které jsou ukázkou, jak zde vypadal lužní les v minulosti. Nádrže jsou významnou zastávkou ptačích tahů i pozoruhodným hnízdištěm. Ať už máte rádi historii, kulturu nebo přírodu, určitě zde najdete něco pro sebe.

Lednice

Lednice

Pohádková krajina se zámky a zámečky, kolonádami, umělou zříceninou, rybníky, upravenými cestami a řadou drobných romantických staveb – to je Lednicko-valtický areál, zvaný též Zahrada Evropy, nejrozsáhlejší parkově upravená krajina na světě, zapsaná mezi památkami UNESCO.

Mělník

Mělník

Mělník není jen centrum vinařství se zámkem a historickým centrem zčásti obklopeným hradbami. To nejzajímavější se tady totiž skrývá pod zemí, ať už jde o zámecké vinné sklepy, vinařskou expozici v muzeu, městské podzemí s unikátní studnou anebo kostnici pod chrámem sv. Petra a Pavla.

Další aktuality

Žebříky, schůdky, schody a lávky: cesty do nebe nebo do pekla?

I na upravených cestičkách našich národních parků, naučných stezkách a turistických trasách občas číhají místa, z nichž některým výletníkům běhá mráz po zádech. Jiní je naopak milují a vyhledávají: řeč je o vysokých žebřících, skalních schodištích a cestách jištěných řetězy.
12. červenec 2025 10:45
Příroda

Když je horko nebo prší, schovejte se do jeskyní

Návštěvy jeskyní zcela určitě patří mezi oblíbené cíle rodinných výletů, a to nejen v období velkých veder či dešťů. Přitahují nás sem fascinující podzemní komplexy plné krápníků, podzemních jezírek, řek a netopýrů. Objevte krásy českých a moravských jeskyní a vydejte se na dobrodružnou cestu hlubinami země.
11. červenec 2025 17:00
Příroda

Nejkrásnější pohodové hřebenovky v Čechách: Jizerské, Orlické a Rychlebské hory

Šumava a Krušné hory jsou na souvislé túry po hřebenech příliš dlouhé, Krkonoše zase krátké, Novohradské hory z velké části leží na území Rakouska a v přechodu Brd z jednoho konce na druhý brání posádkové cvičiště Jince. Proto jsme vybrali tři pohoří, která jsou pro přechod hřebenů tak akorát: přiměřeně dlouhá, s dobře značenými cestami i spoustou zajímavých míst.
8. červenec 2025 20:42
Příroda

Místa, kde se den mění v noc aneb kdo se bojí, nesmí do zoo

Víte, že kuskus není jenom jídlo? A že v zoologických zahradách existují úžasné pavilony, kde bývá celý den tma? Žijí v nich zvířata, která jsou aktivnější v noci a naopak ve dne spí. Abyste si je patřičně užili, tak jim v zoologických zahradách zkrátka převrátili režim.
8. červenec 2025 13:00
Příroda

Stromové kaple a katedrály: ticho, příroda a dotek nebe

Říká se, že příroda je ten nejkrásnější chrám. A zdá se, že doslova se to začíná naplňovat i v Česku. Stromové kaple, tedy drobné svatyně, altány nebo místa ticha a meditace ukryté pod korunami stromů, se totiž pomalu stávají novým fenoménem. A není divu: spojují spiritualitu, architekturu a hluboký vztah k přírodě. Vydejte se s Kudy z nudy podívat tam, kde už rostou nejen listy, ale i kaple!
8. červenec 2025 9:44
Příroda

10 tipů na výlety za ekologií aneb ve stínu i na výsluní

Chcete žit ekologicky a v souladu s přírodou? Baví vás všechno, co souvisí s péčí o životní prostředí a svět kolem nás, přírodu a zvířata? Pak se nechte pozvat tam, kde má ekologie zelenou – do domů přírody, ekocenter a zahrad, na ekologické farmy a na zajímavé výlety v Čechách a na Moravě.
8. červenec 2025 9:04
Příroda

Znáte domy přírody? Objevte interaktivní návštěvnická střediska v chráněných krajinných oblastech Česka

Lákají vás tajemství přírody? Moderní interaktivní expozice a návštěvnická střediska v Domech přírody poskytují nejen informace o dané lokalitě a přírodních hodnotách chráněných území v Česku, najdete tu také spoustu dalších tipů pro trávení volného času. Domy přírody nabízejí inspiraci, vědomosti, zážitky, naučné programy pro děti a dospělé i obchůdky s regionálními produkty.
8. červenec 2025 8:50
Příroda

Letní hvězdná obloha: co lze spatřit na přelomu července a srpna?

Co nabízí letní obloha na přelomu července a srpna? Tak třeba dobře patrnou Mléčnou dráhu, padající hvězdy Perseidy, jasný Saturn a světlo zvířetníku. Vyhlédněte v noci nebo k ránu na oblohu. Jasné dny bez bouřek slibují ideální pozorovací podmínky!
8. červenec 2025 6:00
Příroda