Plynové lampy syčí, mlha na nábřeží barví svět do sepiových tónů a
Staré Město před
asanací dýchá těsnými průchody, dvorky a pavlačemi. V téhle
Praze se míchají
apatyky a kabinetní kuriozity s
jarmarky, řeznickými krámy a putykami, kde se filozofuje mezi gulášem a kořalkou.
Mlýn na mumie vtahuje čtenáře do druhé poloviny 19. století a staví
Prahu nejen jako kulisu, ale jako spolupachatele. Vydejte se s
Kudy z nudy a seriálem
Česko mezi řádky a poznejte Prahu jako
temný šantánový labyrint, v němž racionalita zápasí s pověrami a tělo s duchem.
Groteskní jízda starou Prahou
Kdo čeká
čistokrevný thriller, bude možná zaskočen. Stančík s gustem demoluje klišé: přimíchá
fantaskní vsuvky, kulturní, kulinární i erotické eskapády a k nim
autentické reálie doby – od plynového osvětlení a raně průmyslových proměn města po nálady mocnářské politiky. Jazyk je lahodně archaizující, ale svižný; čte se to jako
detektivka psaná ze sna kombinovaná s
kapesní kabalistickou kuchařkou. Pravda, závěr může působit rozpačitě: po ekvilibristické jízdě nedostaneme dokonalou pointu, spíš ironické vyšumění. Jenže i tohle je autorská signatura – mlýn moderní doby semele víc než jeden příběh a
Praha si svá tajemství ponechá.
Praha jako literární mapa
Seriál
Česko mezi řádky je o
místech, která kniha rozsvítí v mapě.
Mlýn na mumie posílá čtenáře do doby padesát let před
filmem Adéla ještě nevečeřela a více než sto let před natáčením
seriálu Hříšní lidé města pražského. S oběma ale má leccos společného.
Staré Město i
Josefov, jeho dvorky a pavlače, tržiště, tiskárny, hampejzy, kasematy i kabinety kuriozit poznáte ještě před
asanací.
A až
Mlýn na mumie dočtete? Zkuste projít od
Týna k dnešní
Pařížské, zastavte se na
Karlově mostě a na
Kampě, a vydejte se po
vltavských náplavkách směrem k
Vyšehradu. Uvidíte, jak město vrství přesně ty nálady, na nichž román stojí:
rozkoš i úzkost, gurmánství i memento mori.
Nejpražštější román o Praze
A
komisař Durman a jeho
Praha?
„Komisař Durman je sympatický prasák vyšetřující sérii bizarních vražd. Hodně času však věnuje ženským vnadám, dobré krmi či zrzavému moku,“ říká o knize
Bogdan Trojak. Ostatně celá ta staropražská detektivka působí opulentně: zažijete v ní honičku na střechách ghetta, navštívíte nejstarší pražský bordel, s císařem Maxmiliánem si odskočíte do Mexika a v proslulém pouličním Kandelábru si pochutnáte na jehněčím srdíčku‚ nadívaném do jedné komory frikasé z jater a do druhé z brzlíku.
„Všechno možná působí starosvětsky, ale píše se nešťastný rok 1866: rok války Němců s Němci, jímž symbolicky počíná moderní nacionalismus a jiné -ismy… A ten bílý prášek je již drogou naší doby,“ pokračuje Trojak.
„Jedno je pro mě jisté: Stančík vytvořil nejpražštější knihu současnosti, a kdyby dnes psal Angelo Maria Ripellino novou Magickou Prahu, nemohl by tento majstrštyk v pojednání o pražské literatuře pominout.“
Stančíkův pražský majstrštyk
Petr Stančík (* 1968) je působivě rozkročený mezi žánry
– básník, prozaik, dramatik a mistr jazykových her. Kromě toho je autor knih pro děti a patří k
nejpilnějším českým spisovatelům. Do roku 2006 publikoval převážně pod
pseudonymem Odillo Stradický ze Strdic, čtenářský ohlas mu však vynesly spíše pozdější prózy a knihy pro děti, vydávané již pod vlastním jménem. Na román
Mlýn na mumie, s nímž získal
cenu Magnesia Litera 2015 v prozaické kategorii, navázal o pár let později dalším úspěchem, románem
Nulorožec. Bizarně-snově-magický román o vyšetřování vraždy vzácných samic nosorožců, Goethově tajemství, Svobodných zednářích a dalších podivnostech byl rovněž nominován na
cenu Magnesia Litera.
Mlýn na mumie je Stančíkova
nejznámější pražská jízda: drzá, barvitá, sebevědomá a originální. Nechává čtenáře tápat, smát se i kroutit hlavou – a hlavně chodit. Od lékáren a tiskařských dílen přes vinárny a nevěstince až k úředním protokolům, v nichž město mluví svým vlastním jazykem.

Vydejte se s
Kudy z nudy po stopách románu – ne kvůli jedné fotce na mostě, ale kvůli rytmu ulic.
Praha v
Mlýnu na mumie není muzeum, je to živý organismus. Jednou vás přitiskne ke zdi, podruhé pustí na světlo; a když budete mít štěstí, nechá nahlédnout tam, kde se fakta protínají s fantazií tak přesně, až z toho mrazí.
A pokud vás Mlýn na mumie navnadí k dalšímu temnému putování starou Prahou, sáhněte i po
průvodci Praha mordýřská a zlodějská, který
Petr Stančík sepsal spolu s
literárním kritikem Radimem Kopáčem. Nabízí mozaiku srdceryvných i děsivých příběhů od úsvitu českých dějin až po minulý věk – a ukazuje, že fantazie literátů bývá leckdy mírnější než realita, která se v pražských uličkách skutečně odehrála.
Poznejte historickou Prahu skrze oči Petra Stančíka v románu Mlýn na mumie. Prohlédněte si opulentní scénu staré Prahy 19. století.
Petr Stančík je český spisovatel, básník, prozaik, dramatik a autor knih pro děti. V roce 2015 získal cenu Magnesia Litera za prózu s knihou Mlýn na mumie.
Mlýn na mumie je román o Praze ve druhé polovině 19. století, obsahující prvky thrilleru, fantazie, kulturních a erotických eskapád. Dílo opisuje bizarní vraždy a životní styl v tehdejší Praze.
Román zobrazuje historické Pražské Staré Město, jeho pavlače, dvorky, tiskařské dílny, vinárny a nevěstince, přinášející autentický pocit z té doby.
Děj románu se odehrává v Praze, především na Starém Městě a v Josefově, v období před jejich asanací ve druhé polovině 19. století.
Stančík emuluje starožitný jazyk kombinovaný se svižnou detektivní narrativou, občas přimíchávajíc fantasy prvky a kulturní referenci.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.