Česko mezi řádky: Smrtholka, Brnox a Lucie Faulerová

Radka Denemarková (* 14. března 1968, Kutná Hora) je spisovatelka, literární historička, scenáristka, dramaturgyně a překladatelka. Jako jediná z českých autorů obdržela cenu Magnesia Litera ve čtyřech různých kategoriích — za prózu (román Peníze od Hitlera, 2006), publicistiku (románová monografie Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla, 2008), překlad (Herta Müllerová: Rozhoupaný dech, česky 2010) a knihu roku (Hodiny z olova, 2018).

Brňané si mohou odpočinout v černobílých betonových ušácích, které se vyskytují na území takzvaného brněnského Bronxu. Křesla vznikají díky projektu Brnox II, jehož autorkou je výtvarnice Kateřina Šedá, která se prostředím vyloučených oblastí zabývá už několik let.

Knihou roku v nejpopulárnější tuzemské literární soutěži Magnesia Litera 2024 byla vyhlášena Hella, prozaická prvotina Aleny Machoninové (*1980, Praha). Kniha mapuje životní osud české židovky Heleny Frischerové, která po vykonstruovaném procesu přežila deset let ve stalinském lágru v Rusku.

V takzvaném brněnském Bronxu naleznete velkoformátové malby, které zdobí fasády domů. Cílem městské galerie je zlepšit vnímaní vyloučené lokality, která se nachází poblíž centra.

Knižní ceny Magnesia Litera se každoročně udělují od roku 2002. Magnesia Litera propaguje kvalitní literaturu a dobré knihy, a jejím nejdůležitějším úkolem je probudit zájem těch, kteří knihy nečtou či přestávají číst. Od roku 2016 ceny provází kovové sošky knihy od výtvarníka Jakuba Berdycha Karpelise.

Šikmý kostel není jen románová sága spisovatelky Karin Lednické (*1969), ale také skutečná kulturní památka. Kostel svatého Petra z Alkantary se po vydání knihy stal oblíbenou výletní zastávkou, a dokonce tu objevíte velkou mapu a informační panel, který vás provede po stopách a životech literárních hrdinů.

Přijeďte ochutnat Brno a jeho vynikající gastronomii, poznat významné kulturní památky a krásnou okolní přírodu. A pojďte se také podívat do vodojemů a do podzemí, na Špilberk, mrknout na draka na Staré radnici, svézt se lodí po Brněnské přehradě anebo se vypravit na prohlídku vily Tugendhat, památky UNESCO.

Vydejte se s Kudy z nudy mezi řádky a objevujte zákoutí, která znáte z knížek.

Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Říkalo se jim bohyně. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Možná bychom je dodnes neznali, nebýt románu Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové (*1980).

Hnusná, špinavá, černá a zničená: do některých míst se na výlet, prodloužený víkend ani na dovolenou zkrátka nejezdí. Ale není to náhodou jen naše zažitá představa? Špatná pověst řady takových měst, čtvrtí a oblastí je mnohem horší než skutečnost. Na Kudy z nudy vám to dokážeme na sedmi jednoduchých příkladech. Nechte se překvapit a okouzlit někdejšími periferiemi, kde nikdo nechtěl bydlet, jezerní krajinou, horami, strašidelným lesem a znovuzrozenými průmyslovými areály.

Kdo si přečte román Hana, který napsala Alena Mornštajnová (*1963), už nikdy si v cukrárně nekoupí nadýchaný žloutkový věneček, aniž by si nevzpomněl právě na tuhle knížku. Jak dokázal oblíbený zákusek tragicky zasáhnout do osudů jedné moravské rodiny a zároveň okouzlit tuzemské čtenáře?

Univerzita Palackého v Olomouci je po Univerzitě Karlově v Praze druhou nejstarší univerzitou v českých zemích a nejstarší na Moravě. Za datum jejího vzniku se považuje 22. prosinec 1573, kdy bylo tehdejší olomoucké jezuitské akademii přiznáno promoční právo, vysokoškolská výuka začala o tři roky později. V současnosti má osm fakult a studuje na ní přibližně 22 000 studentů.

Nenechte se nachytat, hlavní hrdinku románu Pavly Horákové (* 1974) Teorie podivnosti sice pronásledují zvláštní zprávy ze Šumperska, ale jinak se děj odehrává v Praze. Cesty vědkyně Ady z domova do zaměstnání či spánkové laboratoře můžete sledovat pražskými ulicemi téměř krok za krokem. A rozhodně to není nuda, o čemž svědčí i udělení ceny Magnesia Litera za nejlepší prózu roku 2018.