7 věcí, které nevíte o… krásných místech se špatnou pověstí

1. Krušné hory: kdysi mrtvé, nyní znovuzrozené

Kdysi opuštěné a zničené Krušné hory za sebou skutečně mají krušné osudy. Podepsaly se na nich dlouhá staletí těžby nerostů a uhlí, rozsáhlé povrchové doly, neodsířené uhelné elektrárny, kyselé deště a ekologická likvidace lesů na hřebenech. Ještě v polovině 90. let to byly mrtvé hory, kam jezdili opravdu jen skalní nadšenci.

Dnešní Krušné hory zažívají renesanci, a to ve všech směrech. Je tu nádherná příroda s mokřadními horskými loukami a spoustou druhů vzácných rostlin. Obnovily se přeshraničních vztahy Čechů s Němci. Kopce, vzácná rašeliniště, propadliny, náhorní planiny i torza zaniklých vesnic objevili pěší i cyklisté. Fascinující hornické památky, které v Krušných horách potkáte v nebývalém počtu a skutečně téměř všude, byly zapsány do UNESCO jako společný česko-německý projekt Hornická krajina Krušnohoří. Krušné hory také poznáváme jako kraj příběhů: třeba o strážkyni hor Marzebille, o radonových lázních nebo o jáchymovských tolarech, nejslavnějších stříbrných mincích a předchůdcích amerického dolaru.

Jsou tu krásná hornická historická města, na Božím Daru zase bydlí Ježíšek a funguje tu Ježíškova pošta, na fanoušky technických památek čeká přehrada Fláje anebo Blatenský příkop. Zkrátka míst je tolik, že vám na to nebude stačit jeden život, natožpak dovolená nebo prodloužený víkend.
 

2. Ostrava, ďura světa v každém směru

Takhle o Ostravě zpívá Jarek Nohavica a kdekdo ji opravdu dodnes vidí jako černé město a ocelové srdce republiky, topící se v oblacích smogu. Už dávno to není pravda: průmyslový areál Dolních Vítkovic se zařadil mezi nejnavštěvovanější místa Česka, budova bývalých jatek se proměnila v Galerie Plato, pořádají se tu zajímavé akce a nepřetržitě se objevují další revitalizovaná území, dříve postižená dopady těžkého průmyslu. Městská zeleň pokrývá pětinu území, a tak Ostrava patří k nejzelenějším městům naší země. Někdejší nevýhodu město dokázalo proměnit v turistické lákadlo: už jste navštívili Hornické muzeum na Landeku, pátrali po unikátním industriálním dědictví zařazeném do Technotrasy anebo vystoupali na haldu Ema? Špatná pověst Ostravy je zkrátka minulostí.
 

3. Proměny pražského Karlína

Na webu Prahy se o Karlíně píše jako o čtvrti, která se z Popelky stala modelkou. Je to trefné přirovnání: právě v opovrhované průmyslové čtvrti způsobily povodně v roce 2002 největší škody z celé Prahy. Při obnově zdevastovaných objektů došlo i na nevyužívané průmyslové areály, a tak se z Karlína stala nová trendy část města, plná kanceláří, obchodů, ateliérů a populárních bister, kaváren a restaurací s nově zrozenou tradicí farmářských trhů. Staré čtvrti samozřejmě zůstaly její architektonické a historické klenoty, například novorománská bazilika sv. Cyrila a Metoděje, secesní bytové domy, kasárna, Negrelliho viadukt nebo Invalidovna, ale do bývalých továrních hal se dnes chodí za kulturou a v kdysi nepřístupné džungli na zanedbaném břehu řeky vyrůstají další zajímavá místa. Třeba Přístav 18600, místo s dětským hřištěm a sezonním barem, lákající k relaxaci, společenským setkáním a kultuře.
 

4. Ústecko a jezerní krajina v Podkrušnohoří

V cestopisu ze 17. století Bohuslav Balbín popisoval Krušné hory jako nejbohatší krajinu celých Čech. Pak se narazilo na uhlí a z Podkrušnohoří se stala krajina nejzničenější, kde obrovská jezera a mokřady vystřídaly povrchové doly. Jejich rekultivací nyní vzniká krásná jezerní oblast, lákající k letnímu koupání, pěším i cyklistickým výletům po nejbližším okolí a poznávacím výletům po celém podhůří. Z novodobých velkých vodních ploch je nejstarší jezero Milada; vzniklo nedaleko Ústí nad Labem zatopením uhelného velkolomu a slavnostně se otvíralo v roce 2017. Postupně se připojují další jezera, z těch opravdu obřích například Most u města Most a jezero Medard na Sokolovsku.
 

5. Brněnský Bronx

Podobně odpudivé pověsti jako pražský Karlín se „těšil“ i brněnský Bronx. Na rozdíl od Karlína, který k newyorské čtvrti zlodějů, drog a prostitutek jen přirovnávali, omšelé čtvrti na rozhraní dvou městských částí v Brně se tak říká doopravdy, a to už pěkných pár desítek let. Ale i ulice Cejl, Francouzská, Bratislavská a další v jejich okolí se začaly měnit k lepšímu. O zlepšení pohledu na Bronx se snaží Muzeum romské kultury v Bratislavské ulici, za další proměnou stála brněnská umělkyně Kateřina Šedá: ze starého železničního mostu ve Vlhké ulici se stalo černobílé umělecké dílo, připravila také posezení v betonových ušácích a vydala také průvodce Brnox. Nejnovějším přírůstkem, který láká do brněnského Bronxu Brňany i přespolní, je Městská galerie. Na prostorných štítech činžáků vznikly velkoformátové malby, a z vyloučené lokality se rázem stala atrakce Mural Artu. Obrazy můžete hledat sami (jsou zaneseny například v Mapy.cz) anebo při komentovaných prohlídkách s autorem projektu Martinem Reinerem.
 

6. Plzeňský Plac aneb ghetto

Své ghetto má i Plzeň: do bloku domů mezi Plachého a Korandovu ulicí vedle areálu plzeňské Škodovky úřady v minulosti nastěhovaly příliš mnoho obyvatel s existenčními potížemi. Vznikla tak vyloučená lokalita zvaná Plac. Přitom pár kroků odtud leží Techmania Science Center a okolo Placu vede nejkratší trasa do historického centra města.

Také v Plzni se ale zanedbávaná část města se špatnou pověstí už několik let postupně mění k lepšímu. Kromě rekonstrukce bytových domů a budování bytů zejména pro mladé rodiny a seniory ve vnitrobloku vzniká dětské hřiště, sportovně relaxační plochy pro větší děti a dospělé, zóna se zelení a zázemím pro odpočinek a komunitní setkávání, a také multifunkční sportovní hřiště s umělým povrchem pro kolektivní sporty.
 

7. Strašidelný Branišovský les?

V žádném výčtu nejstrašidelnějších měst Česka nesmí chybět les Bor, ležící na okraji Českých Budějovic u sídliště Máj. Provází ho tajemné příběhy a legendy o černém muži, plujícím nad zemí, o stromě oběšenců, bráně do jiných světů, fotkách, kde se objevují mlžné přízraky v dálce, anebo o vojácích, kteří zemřeli při střetu s něčím za hranicemi naší představivosti. Asi si dovedete představit, co si o tom myslí lidé z okolí. Bor je pro ně úplně obyčejný les, kde si nikdy ničeho záhadného nevšimli. Chodí sem venčit psy, na procházky i na houby, organizují tu akce pro děti. Rozhodně se sem nemusíte bát vyrazit – je to les jako každý jiný, jen možná trochu proslulejší.