ÚvodAktualityCesty za uměním: David, Pieta, Poslední soud a další díla geniálního umělce Michelangela
Kultura

Cesty za uměním: David, Pieta, Poslední soud a další díla geniálního umělce Michelangela

Poslechněte si audio verzi článku
Před 550 lety se narodil jedinečný sochař, kreslíř i malíř, architekt a génius italské renesance Michelangelo Buonarroti (1475–1564). Pozornost přitahuje už dlouhá staletí a na jeho díla se do Itálie jezdí dívat celý svět. Víte, že mu ještě nebylo třicet a už stačil vytesat dvě nejslavnější sochy v dějinách umění, Pietu a Davida? Seznamte se s Michelangelem na Kudy z nudy!
Kdo neviděl Sixtinskou kapli, nemůže si nikdy udělat představu o tom, co dokáže jeden člověk, napsal o nejznámějším Michelangelově díle Johann Wolfgang Goethe. On i tisíce dalších se vydávali na cesty do Itálie, aby slavná díla renesančního všeuměla viděli na vlastní oči. Mezi jeho ikonické umělecké klenoty se řadí sochy David, Mojžíš a Pieta, a malířská výzdoba Sixtinské kaple.
 

Božský workoholik

Jaký vlastně byl Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni, často označovaný jen jako Michelangelo? Rozhodně ne kliďas: naopak mnohem víc pramenů ho popisuje jako sebestředného a sebevědomého workoholika, který změnil vztah umělce a zadavatele a nebál se vzdorovat papeži. Dobře zdokumentované je i jeho soupeření s Leonardem da Vinci a Rafaelem, a nejednou se prý rozzuřeně vyřítil ze Sixtinské kaple. Současníci mu kvůli jeho mistrovství říkali Il Divino, Božský – a jeho práce skutečně byla tak mistrovská, že mu ani takové výstřelky nepokazily pověst.



V protikladu k svému pracovnímu zanícení byl velmi skromný. „Michelangelo, ačkoliv byl bohatý, žil jako chuďas, živil se velmi střídmě, spokojoval se s kouskem chleba a trochou vína, aby se nevytrhoval z práce,“ psal jeho současník, malíř a životopisec Vasari. „V důsledku této střídmosti byl dlouho do noci čilý, potřeboval velice málo spánku, a když nemohl spát, často v noci vstával a pracoval s jakousi přilbou z tvrdého papíru, na niž připevnil svíci a tou si svítil při práci, takže měl obě ruce volné."
 

Michelangelo a jeho život

Michelangelo se narodil 6. března 1475 v Caprese jako druhý z pěti synů Florenťana Lodovica Di Leonardo Buonarrotiho Simoni a Francesky di Neri di Miniato del Sera. Cestu si musel prošlapat poctivě sám, umělecké kariéře se nikdo z rodiny nevěnoval. Buonarrotiové zastávali především nižší pozice ve veřejných úřadech a Michelangelův otec chtěl, aby se syn stal obchodníkem. Bylo mu třináct, když ho rodinný přítel Francesco Granacci přivedl do Florencie, do umělecké dílny Domenica Ghirlandaia, jednoho z nejpopulárnějších umělců té doby. Společně nakonec otce přesvědčili a nadaného mladíka si zakrátko všiml Lorenzo I. Medicejský, přezdívaný il Magnifico, Nádherný. Michelangelo se přestěhoval do Medicejského paláce, stal se téměř členem rodiny a s Medicejskými žil až do Lorenzovy smrti v roce 1492. Vztahy ale přetrvávaly i nadále: na nádvoří paláce krátce poté Michelangelo postavil sochu ze sněhu (četli jste na Kudy z nudy článek o sněhulácích?) a pro Medicejské vytvořil i první sochy.

Žil střídavě ve Florencii a v Římě, nikdy se neoženil a neměl děti, ale celý život se obětavě staral o svého otce a čtyři bratry. Pracoval pro významné rody i nejvýznamnější církevní hodnostáře. V papežských službách byl jmenován nejvyšším architektem, malířem a sochařem papežského paláce. Papež ho pověřil dostavbou chrámu sv. Petra a úpravou náměstí Kapitolu, ujal se dostavby paláce Farnese. Jeho poslední sochařskou prací je Pieta Rondanini, kterou již nestihl dokončit. Přesto měl Michelangelo rozhodně dobrý kořínek: dožil se 88 let a pracoval ještě šest dnů před svou smrtí 18. února 1564 v Římě. Je pochovaný v kostele Santa Croce ve Florencii.
 

Pieta, Sixtinská kaple, Stvoření světa a David

Každé Michelangelovo dílo skrývá nějaké tajemství. Například o namalování stropu Sixtinské kaple a fresky Stvoření světa umělec neměl zájem a k zakázce byl dotlačen. Byl koneckonců sochař, ne malíř, přesto vytvořil jeden z nejposvátnějších obrazů západních dějin umění. Je to také obrázek, který v různých žertovných úpravách koluje po sociálních sítích; určitě ho znáte.

Proč je Pieta, původně určená pro náhrobek francouzského kardinála Jeana de Villiera ve vatikánské bazilice sv. Petra v Římě, jediná socha, kterou Michelangelo podepsal? Prý proto, že do tohoto díla vložil tolik lásky a práce, že nakonec vytesal své jméno na šerpu, obepínající prsa Panny Marie. Socha tak dodnes hlásá „Michelangelus Buonarrotus Florent Faciebant“, tedy vytvořil Michelangelo Buonarroti z Florencie.

Pieta dokončená roku 1500 skutečně přinesla mladému umělci věhlas a nové zakázky. Stal se zámožným mužem. Vzápětí přišel na řadu David, jedna z nejslavnějších soch světa. K vidění je ve Florencii na náměstí Piazza della Signoria před Palazzo Vecchio, přesně v místě, kde kdysi stál originál. Ten byl přemístěn do vnitřních prostor galerie. David je jiný než jakákoliv socha se stejným námětem, která do té doby vznikla. Vychází ze známého biblického příběhu o mladém chlapci bojujícím s obrem Goliášem. Ale zatímco jiní umělci se rozhodli zdůraznit jeho malost, Michelangelův David je sám obr: více než pět metrů vysoký a svalnatý, sebevědomý mladý muž, připravený bít se na život a na smrt. David jej ale vynesl do výšin umělecké slávy a Michelangelo za něj údajně dostal 900 zlatých dukátů. Prý to bylo víc, než za celý svůj život vydělal jeho současník Leonardo da Vinci.
 

Davidovy záhady: ruka, tajná zbraň a originál v italské galerii

O vzniku Davida, použitém materiálu a uměleckém přínosu se píše téměř v každé knize věnované dějinám umění. Zajímavost? Například se dobře ví, že David byl vytvořen z jediného bloku mramoru a že když na něm Michelangelo začal pracovat – a práce mu zabrala tři roky – bylo mu pouhých šestadvacet let. Méně už se ale ví, že výběru kamene věnoval umělec velkou péči. Mramorové bloky si osobně jezdíval vybírat do dolů v Carraře, občas je osobně i páčil. Na obřím bloku mramoru, pět metrů vysokém se základnou zhruba metr krát metr už před Michelangelem pracovali dva sochaři, Agostino di Duccio a Antonio Rossellino. Příliš daleko se ale nedostali, David uvnitř čekal na svého tvůrce.



Přestože socha je považovaná za dokonalé zobrazení lidského těla, Davidova pravá ruka je viditelně větší než levá. Jak uvádí server Michelangelo.org, prý může jít o odkaz k významu biblického jména David. Další verze tvrdí, že ruka vyvažovala smrtící zbraň, kterou David původně držel a která se nedochovala. I bez zmenšeniny dobového katapultu ale mramorová socha váží přibližně šest tun. Při návštěvě Florencie nezapomeňte na to, že ke spatření pravého Davida, kterého vytvořil Michelangelo, je třeba zaplatit vstupné do prostor Galleria dell'Accademia di Firenze.
 

Co možná nevíte o Michelangelovi

Na okraj svých skic, v dopisech a zápiscích Michelangelo napsal desítky básní a veršů. Vznikaly hlavně v druhé polovině jeho života pod vlivem skutečných zážitků, odráží se v nich i jeho vztah k Tommasovi Cavallerimu a renesanční básnířce Vittorii Colonně. Verše vydal šedesát let po umělcově smrti jeho prasynovec.

Každá možnost vidět Michelangelovy práce na vlastní oči je výjimečná. V roce 2024 Národní galerie v Praze pro výstavu Od Michelangela po Callota, umění grafiky manýrismu získala studii pro obraz zmrtvýchvstání Krista z depozitů pařížského muzea Louvre. Do té doby nebylo v Česku vystaveno žádné Michelangelovo dílo.
S Michelangelem se můžete seznámit v historickém románu Karla Schulze Kámen a bolest, anebo v knize Michelangelo: Nepokojný život od Antonia Forcellina; vydalo ji nakladatelství Vyšehrad.

Renesančnímu géniovi Michelangelovi je věnovaná i monografie z edice XL nakladatelství Slovart a také publikace, která si vysloužila titul Nejkrásnější kniha světa. Obálku tvoří jemná mramorová deska, zapuštěná v rámu potaženém červeným aksamitem, předsádka je ze zlaceného papíru, kniha váží 24 kilogramů a každý z 99 exemplářů stál v době vydání sto tisíc eur.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Národní galerie Praha – největší sbírka výtvarného umění Kultura

Národní galerie Praha – největší sbírka výtvarného umění

Národní galerie Praha je státní organizací, která spravuje největší sbírku výtvarného umění v ČR. Hlavním cílem galerie je shromažďování, evidence, uchovávání, odborně zpracování a vědecký výzkum, ale také vystavování malířských, sochařských a grafických děl domácího i cizího umění.

Cesty za uměním: Leonardo Da Vinci, Mona Lisa, Poslední večeře a tajemství dalších obrazů

Cesty za uměním: Leonardo Da Vinci, Mona Lisa, Poslední večeře a tajemství dalších obrazů

Chcete vidět obrazy a díla patrně nejslavnějšího malíře středověku Leonarda da Vinci? Pak vás čeká cestování po celém Evropě. Na Kudy z nudy vám představíme jeho nejslavnější díla a poradíme vám také, kam se za nimi vypravit.

Evropa v Česku: proč máme rádi Itálii?

Evropa v Česku: proč máme rádi Itálii?

Benátky, Florencie a věčné město Řím, jezera Lago di Garda, Lago di Maggiore a Lago di Como, Alpy, tajemné Pompeje, nekonečné písečné pláže, úžasné památky na každém rohu, víno, olivové háje a fantastická kuchyně: je tolik věcí, které máme rádi v Itálii! Seriál o evropských zemích pokračuje na jihu, v jedné z nejoblíbenějších zemí letních dovolených. Pojďte s Kudy z nudy poznat Itálii!

Cesty za uměním: inspirace Itálií a studijní cesty českých sochařů, architektů a spisovatelů

Cesty za uměním: inspirace Itálií a studijní cesty českých sochařů, architektů a spisovatelů

Tisíciletá historie, fascinující architektura a umění na každém kroku: to byly hlavní důvody, které vedly české umělce do Itálie. Vydejte se v jejich stopách s Kudy z nudy a podívejte se, kam vedly jejich italské cesty, která díla obdivovali a kde hledali inspiraci pro vlastní práci.

Poslední léto v Mariánských Lázních a příběh básníka Johanna Wolfganga Goethe

Poslední léto v Mariánských Lázních a příběh básníka Johanna Wolfganga Goethe

Když se dospívající dívka bláznivě zamiluje, nikoho to nepřekvapí, ovšem když se zamiluje starý muž, kdekdo nad tím vrtí hlavou. Příběh milostného vzplanutí dvaasedmdesátiletého básníka k sedmnáctileté slečně, k němuž došlo v roce 1821 v Mariánských Lázních, je dodnes zahalen rouškou pikantního tajemství.

Další aktuality

Muzejní noc 2025: jaká muzea budou otevřena během května a června?

Kdo říká, že muzea jsou nudná? Festival muzejních nocí ve dnech 16. května až 14. června 2025 přinese řadu speciálních programů pro malé i velké návštěvníky. Letošní 21. ročník Festivalu muzejních nocí, jehož organizace se každoročně ujímá Asociace muzeí a galerií České republiky ve spolupráci s Ministerstvem kultury a dalšími subjekty, představí přes 700 institucí a 200 měst Česka! Národní zahájení 21. ročníku Festivalu muzejních nocí proběhne v pátek 16. května 2025 od 14.00 hodin v Luhačovicích. Vždy v pátek a sobotu večer budou otevřena jiná muzea. Muzea během Muzejní noci většinou otevírají své brány zdarma, nebo za symbolické vstupné. Známkou úspěšnosti Muzejní noci není vždy jen vysoký počet návštěvníků, ale zejména jejich spokojenost, jejich zájem o dění v kulturních institucích a přínos z osobního setkání s pracovníky muzeí a galerií. Velký přehled nejzajímavějších akcí vám přináší Kudy z nudy.
5. květen 2025 16:47
Kultura

Kalendář 2025: Jízdy králů, slavnosti a otevírání studánek aneb kde oslavíte letnice

Letnice či svatodušní svátky jsou zahalené tajemstvím; možná jste o nich už někdy slyšeli, ale v běžných kalendářích vyznačené nebývají. Přesto v řadě evropských zemí, namátkou v Německu, Rakousku, Maďarsku, Belgii, Lucembursku, Nizozemí, Švýcarsku, Norsku, Dánsku, na Islandu a v Řecku bývá Svatodušní pondělí volný den. Co se tedy skrývá za slovem letnice?
2. květen 2025 12:41
Kultura

Milujete klasiku? Užijte si ji během turistické sezony 2025 naplno!

Co Čech, to muzikant – v České republice se narodila či v ní ráda pobývala celá řada významných skladatelů jako Leoš Janáček, Antonín Dvořák, Gustav Mahler nebo Wolfgang Amadeus Mozart. Vydejte se po jejich stopách a zaposlouchejte se do těch nejlepších skladeb vážné hudby v honosných koncertních sálech, na hradech či zámcích nebo přímo pod širým nebem.
30. duben 2025 18:47
Kultura

Festival muzejních nocí 2025: Jaké zážitky nabídne?

Festival muzejních nocí slaví už 21. ročník! Od 16. května do 14. června 2025 se po celé republice otevřou muzea a galerie v netradičních časech a nabídnou návštěvníkům nejen prohlídky svých expozic, ale i pestrý doprovodný program. Muzejní noci, které mají tradici i ve velkých evropských městech, se u nás staly oblíbenou příležitostí zažít kulturu jinak – v atmosféře večera a noci, plné překvapení, zážitků a setkávání. Festival volně navazuje na Mezinárodní den muzeí, který se každoročně slaví 18. května už od roku 1977.
24. duben 2025 18:00
Kultura

Jazz, česká jazzová scéna a tipy, kam se vypravit za jazzovou hudbou

Co mají společného Jaroslav Ježek, Louis Armstrong, Frank Zappa, Rudy Linka, Ondřej Pivec, Jamie Cullum, Suchý & Šlitr nebo Jiří Stivín? Je to jazzová hudba, hudební žánr, jehož počátky sahají až do Spojených států konce 19. století. Máte nápad, jak oslavit 30. dubna Mezinárodní den jazzu? Zkuste to s Kudy z nudy: ukážeme vám, kde najdete nejlepší jazzové kluby, festivaly a akce!
24. duben 2025 7:59
Kultura

50 tipů na sváteční neděli a Boží hod velikonoční

Na Boží hod velikonoční v neděli 20. dubna 2025 se opět rozezní zvony a zvonky, které se vrací z Říma. Podle křesťanské tradice v noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle. V neděli se také začala jíst tradiční velikonoční jídla – vejce, mazanec, beránek, víno a chleba. Pojeďte s námi na výlet za tradicemi. Naučíte se plést pomlázky, malovat vajíčka nebo upéct tradiční mazanec. Tradiční Velikonoce v Česku slaví nejen ve skanzenech prohlídkami, trhy, jarmarky nebo ukázkami současných i zaniklých řemesel, která jsou typická pro období vítání jara.
20. duben 2025 8:20
Kultura

50 tipů, kam na výlet na Bílou sobotu

Bílá sobota, velikonoční volno, svátky jara a s nimi spousta zajímavých akcí plných tradic, veselí a oslav. Oslavte příchod jara na velikonoční sobotu 19. dubna 2025 třeba na zámku Hrádek u Nechanic, Kačina nebo na hradě Křivoklátě. Užijte si na Bílou sobotu velikonoční akce ve znamení jara, probouzející se přírody a velikonočních tradic. Noc o Bílé sobotě znamená konec dlouhého půstu.
19. duben 2025 8:26
Kultura

V kočáře po historii i po Česku: nejkrásnější kočáry a muzea kočárů

Než svět ovládla auta, brázdily silnice, zámecké dvory i městské ulice elegantní kočáry. A nebyly to jen dopravní prostředky – šlo o styl, prestiž, řemeslnou krásu a někdy i o pořádný luxus. Bryčky, fiakry, landaury i pohřební vozy můžete obdivovat i dnes: některé stojí v muzeích, další se zvolna kolébají historickými centry měst nebo filmovými pohádkami. Nasedněte a vydejte se s Kudy z nudy na výlet do doby, kdy se ještě cestovalo pomalu, se šviháckými klobouky a pukrlaty.
15. duben 2025 15:01
Kultura