Cesty za uměním: inspirace Itálií a studijní cesty českých sochařů, architektů a spisovatelů

Před 550 lety se narodil jedinečný sochař, kreslíř i malíř, architekt a génius italské renesance Michelangelo Buonarroti (1475–1564). Pozornost přitahuje už dlouhá staletí a na jeho díla se do Itálie jezdí dívat celý svět. Víte, že mu ještě nebylo třicet a už stačil vytesat dvě nejslavnější sochy v dějinách umění, Pietu a Davida? Seznamte se s Michelangelem na Kudy z nudy!

Altánků, glorietů a pavilonků jsou u nás stovky. Z některých jsou krásné vyhlídky, jiné vás uchvátí příběhem, tvarem nebo použitým materiálem. Možná v našich tipech nenajdete svou nejoblíbenější stavbičku, ale určitě objevíte takovou, kterou jste dosud neznali. Berte je třeba jako zajímavý tip pro příští rande, výlet s rodinou nebo s kamarády.

Máte rádi klasickou hudbu? Nejste sami, hudební tradice jsou naším rodinným stříbrem. Pro milovníky klasiky přinášíme několik výjimečných hudebních událostí, festivalů a slavností. Kam byste se měli během sezóny vypravit a nechat se unášet překrásnými tóny starých mistrů? To vám napoví Kudy z nudy.

Na Seznamu světového dědictví UNESCO bylo v roce 2023 zapsáno 1188 míst. V České republice najdete celkem 17 památek UNESCO, dalších devět zápisů má Česko v kategorii nehmotného kulturního dědictví.

Fenomenální dirigent a houslista Rafael Kubelík (29. června 1914, Býchory – 11. srpna 1996, Kastanienbaum, Švýcarsko) se proslavil jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Sedm let působil jako šéfdirigent České filharmonie a vidět ho můžete také v oscarovém snímku Jana Svěráka Kolja.

Mistr vrcholného baroka, geniální architekt a autor nejkrásnějších sakrálních staveb v Čechách, to byl Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689, Praha – 18. prosince 1751, Praha). Nejtalentovanější a nejproduktivnější člen věhlasného stavitelského rodu Dientzenhoferů byl jedním z těch, kdo české krajině vtiskl její originální barokní ráz.

Božský Čech, Il divino Boemo: to byl Josef Mysliveček, (9. března 1737, Praha – 4. února 1781, Řím). Láska k hudbě ho zavedla do Itálie, kde se stal jedním z nejvyhledávanějších barokních operních skladatelů druhé poloviny 18. století. Jeho závratnou kariéru i pád do bídy a zapomnění zmapoval režisér Petr Václav ve filmu Il Boemo.

Barokní sochař, řezbář a kameník Matyáš Bernard Braun (24. února 1684, Sautens, Tyrolsko – 15. února 1738, Praha) patří k nejvýznamnějším představitelům českého vrcholně barokního sochařství. S jeho sochařskými díly se setkáte na řadě míst, od Prahy přes zámek Valeč až po Kuks.

Kubistický malíř, grafik a sochař Emil Filla (4. dubna 1882, Chropyně – 7. října 1953, Praha) patřil k významným osobnostem českého umění první poloviny 20. století. Připomenout si jej můžete v Peruci na Lounsku, kde měl v jednom z křídel zámku měl svůj byt a ateliér. Nyní se tu se chystá otevření rozsáhlé Fillovy galerie.

Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Karlíně, Lannova vila v Bubenči nebo budova Českého vysokého učení technického na Karlově náměstí v Praze: to jsou nejznámější stavby Vojtěcha Ignáce Ullmanna (23. dubna 1822, Praha – 17. září 1897, Příbram). Známý architekt období historismu byl jedním z těch, kdo dali Praze její novodobou tvář.

Architekt a designér Josef Hoffmann (15. prosince 1870, Brtnice – 7. května 1956, Vídeň) byl jednou z ústředních postav vídeňské moderny. Společně s Kolomanem Moserem založil Wiener Werkstätte, téměř 30 let fungující umělecké řemeslné dílny usilující o obnovu výtvarných a technických kvalit tehdejších výrobků. Pro tyto dílny pracovali nejlepší soudobí designéři a jejich výrobky vnášely do života zákazníků i svých tvůrců nevídanou krásu a eleganci.

Stavby Jana Kotěry (18. prosince 1871, Brno – 17. dubna 1923, Praha) nenajdete jen v Praze, Hradci Králové či Prostějově, ale i ve světě. Navrhl venkovský dům F. Tondra na břehu jezera v rakouském St. Gilgenu, hotely v chorvatské Opatiji a v Dubrovníku, studia u profesora Otto Wagnera na vídeňské umělecké akademii zakončil návrhem ideálního přímořského města a tunelu pod kanálem La Manche.

Zámek Troja je stavba pozoruhodná a výjimečná. Spíše než zámkem by se vlastně měl nazývat vilou, je totiž ozvěnou honosných římských předměstských vil, které na své dlouhé cestě viděl její stavebník, Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka. Během sezóny zde Galerie hlavního města Prahy pořádá výstavy.

Zámek Schönbrunn, kostel sv. Karla Boromejského známý jako Karlskirche anebo Rakouská národní knihovna ve Vídni: to je jen malá ukázka umění Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (20. července 1656, Graz – 5. dubna 1723, Vídeň), rakouského architekta, sochaře a rytce. Stál u zrodu barokní architektury, která formovala vkus aristokracie přinejmenším na dalších sto let.

Architekt a stavitel Jan Letzel (9. dubna 1880, Náchod – 26. prosince 1925, Praha) působil řadu let v Japonsku. Navrhoval soukromé i veřejné stavby, jeho Průmyslový palác v Hirošimě přečkal i výbuch atomové bomby. Torzo, udržované ve stejném stavu v roce 1945, se proměnilo v nejznámější památník míru na světě, varující před jadernými zbraněmi.

Když se píše o stavitelské rodině Dientzenhoferů, nejčastěji se objevuje jméno Kiliána Ignáce. Jeho otec Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655, St. Margarethen, Německo – 20. června 1722, Praha) zůstává skrytý v pozadí a téměř neznámý. Přitom i jeho dílo je mimořádné svým rozsahem i úrovní barokní architektury.

Co mají společného Jindřichův Hradec, Opočno, Velké Losiny, Moravská Třebová, Litomyšl nebo Rosice? Nebudeme vás příliš napínat; odpověď je navíc dost jednoduchá: jsou v nich zámky a navzdory různým přestavbám jde o stavby z velké části renesanční. A protože renesanční zámky často zdobí arkády, právě jim věnujeme náš článek.

Franz Kafka (3. července 1883 Praha – 3. června 1924 Kierling u Klosterneuburgu) – jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století se narodil roku 1883 v Praze v rodině židovského obchodníka. Jeho jméno je symbolem tzv. pražské německé literatury, která umělecky odráží jedinečnou kulturní atmosféru staletého soužití Čechů, Němců a Židů ve středoevropském regionu. Napsal tři romány – Amerika, Proces a Zámek – a řadu povídek a novel.

Krásné proměny: podívejte se na nejlépe opravené památky a přehlídku zdařilých rekonstrukcí. Užijte si společně s portálem Kudy z nudy příběhy o tom, jak zanedbané a roky opomíjené hrady, zámky a další památky, roubenky, staré továrny i ryze praktické technické stavby vstaly z popela, chytily druhý dech a rozzářily se k novému životu.

Začalo to Athénami: Evropským hlavním městem kultury se staly už v roce 1985. V České republice získala prestižní titul v roce 2000 Praha a v roce 2015 Plzeň, v roce 2028 se Evropským hlavním městem kultury stanou České Budějovice. Co ale vůbec o iniciativě Evropské unie a udělování zvláštního titulu Evropské hlavní město kultury víme? Pojďte to zjistit s portálem Kudy z nudy.

Díky Karlu Čapkovi (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 Praha) přišlo na svět slovo "robot", které poprvé použil ve své hře R.U.R. Ve svých utopicko-fantastických dramatech alegoricky poukazoval na nebezpečí zneužití techniky a vědy proti základním hodnotám lidské existence.

Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou je barokní perlou Vysočiny. Vznikl v první polovině 18. století a nechal ho postavit hrabě Jan Adam z Questenberku. Majitel jaroměřického panství miloval italskou operu a malé městečko proměnil v živé kulturní centrum.

Málokterý rod má tak vzdáleného prapředka jako Thurn-Taxisové: byl jím údajně Ariprand della Torre, francouzský rytíř z konce 5. století, jehož potomci bojovali v křižáckých válkách. Jinak však Thurn-Taxisové pocházejí ze severní Itálie, v minulosti se proslavili hlavně poštovními službami a je po nich pojmenovaný nejsložitější skok Velké pardubické.

Zámky v Děčíně, Benešově nad Ploučnicí a Klášterci nad Ohří anebo hrad v Ledči nad Sázavou: to byla nejznámější sídla hraběcího a knížecího rodu Thunů. Pocházejí z jižního Tyrolska, kde se o nich první zmínky objevily už v 11. století. Řada členů rodu působila v církevních a státních službách na habsburském panovnickém dvoře, v českých zemích se ale Thunové usadili až v 17. století.

Výjimečná a překrásná architektura, která vás oslní hrou světel a stínů, harmonií i zvláštní atmosférou: to jsou stavby Jana Blažeje Santiniho (3. února 1677 Praha – 7. prosince 1723 Praha), významného představitele středoevropského vrcholného baroka. Některé jeho stavby jsou zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, například poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

V české architektuře se výrazně uplatnil kubismus, avantgardní umělecké hnutí přelomu 19. a 20. století, které se v jiných evropských zemích rozvinulo především v sochařství a malířství. V první polovině dvacátých let 20. století se navíc jako svébytná a ryze česká odrůda kubismu zrodil rondokubismus, označovaný též jako české art deco, obloučkový kubismus či národní styl.

Prozaik, dramatik a básník Julius Zeyer (26. dubna 1841, Praha – 29. ledna 1901, Praha) dnes patří mezi téměř zapomenuté spisovatele. Dokonce i jeho nejznámější dílo, pohádkově-poetické drama Radúz a Mahulena, známe hlavně díky filmovému zpracování z roku 1970 s Janem Třískou a Magdou Vášáryovou v hlavních rolích.

První sentimentálně romantické básně psal Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 Praha – 6. listopadu 1836 Litoměřice) německy a nazval je Versuche des Ignaz Macha, Pokusy Ignáce Máchy. Tehdy se psal rok 1829. O sedm let později vydal vlastním nákladem česky psaný Máj. Jediná kniha, která za jeho života vyšla, je dnes považovaná za vrcholné dílo českého literárního romantismu.

S renesancí se v Litomyšli setkáte na každém kroku, od domů na hlavním náměstí přes Klášterní zahrady až po půvabný zámek. Jeho fasády a štíty zdobí osm tisíc originálních psaníčkových sgrafit. Většinu z nich prý vytvořil Šimon Vlach, který na jednom z nich namaloval sám sebe v šaškovské čepici.