Cesty za uměním: světoznámý malíř Salvador Dalí a jeho stopy v Česku

Salvador Dalí byl jedním z nejznámějších malířů dvacátého století. Legendou se stal už ve třiceti letech, a jeho obrazy jsou dokonalým symbolem surrealismu. Dalího mysteriózní výjevy, snové krajiny, kompozice nahodilých tvarů a zvláštních abstraktních forem v nás i po desítkách let od svého vzniku probouzejí fantazii a úžas. Stejně jako Dalího umělecká díla je fascinující i jeho okázalý, pestrý a nenapodobitelný životní styl. Ten se odráží i v jeho muzeích v rodném Figueres, na hradě Púbol a v Cadaqués, kde Dalí strávil většinu života.
 

Surrealismus: umělecký směr i životní styl

Surrealismus je umělecký směr, který vznikl počátkem dvacátých let 20. století. U jeho začátků stál francouzský básník André Breton, ale z literatury se surrealismus záhy přenesl na malíře, sochaře a architekty a postupně na celý styl života. Surrealisté reagovali na absurditu války, rozpad a destrukci společensky uznávaných hodnot a ztrátu smyslu života. Nabourávali estetická a morální pravidla, snažili se proniknout do lidského podvědomí a fascinovala je psychoanalýza Sigmunda Freuda. Často používali techniky, které pracují s náhodou a není dopředu jasné, jak dopadnou, tedy s frotáží, gratáží, fumáží či obtisky. Vytvářeli také koláže, asambláže, fotomontáže a fotogramy. Pro surrealistické obrazy jsou charakteristické nereálné snové vize, relativita času a prostoru, monstrózní figury, fantaskní krajiny, prázdná města, opuštěná místa a ulice, i podivné složeniny předmětů, které k sobě v reálném životě vůbec nepatří.
 

Vášeň pro zlato a luxus Dalí zdědil po Maurech

Salvador Dalí se narodil 11. května 1904, devět měsíců po smrti svého bratra, v katalánském městě Figueres. Otec Salvador Jacint Dalí byl městský notář, matka Felipa Domènech Ferésová pocházela z bohaté rodiny. Rodiče věřili, že je reinkarnací prvního syna, který zemřel devět měsíců před jeho narozením, a tak mu dali stejné jméno. Dalí později svou „lásku ke všemu pozlacenému a nadměrnému, mou vášeň pro luxus a mou lásku k orientálnímu oblečení“ připisoval tomu, že jeho předci byli potomky Maurů.

Malovat začal už v dětství a úspěšně se dostal na Královskou akademii krásných umění v Madridu. Navázal tu řadu přátelství, například s Luisem Buñuelem a Federicem Garcíou Lorcou, nicméně ze školy ho dvakrát vyhodili. Poprvé za účast ve studentských protestech, podruhé, když prohlásil, že profesoři u závěrečných zkoušek nejsou dostatečně kvalifikovaní na to, aby ho mohli hodnotit.

V mládí Salvador Dalí prošel mnoha uměleckými směry od impresionismu přes fauvismus, kubismus, dadaismus, klasicismus a neoklasicismus. Do kontaktu se skupinou surrealistů v čele s André Bretonem se dostal v roce 1929 v Paříži. Ve stejném roce poprvé potkal svou múzu Galu (1894–1982) aneb Elenu Ivanovnu Diakonovou. Tehdejší manželka Paula Eluarda už navždy zůstala po malířově boku a stala se jeho věčnou a až nekriticky zbožňovanou inspirací. Galu najdete na Dalího obrazech v mnoha podobách, dokonce některá svá díla podepisoval jako Gala Salvador Dalí. Gala se ale především starala o ekonomické záležitosti spojené s jeho tvorbou.
 
 

Československý malíř chtivý dolarů

Dalí jako jeden z prvních umělců pochopil, jak důležitá je reklama, a dokázal svůj talent proměnit v peníze. Jeho fotografie se objevovaly na obálkách časopisů, pro fotografy bylo setkání s Dalím splněným snem. Když 23. ledna 1989 v necelých pětaosmdesáti letech zemřel, zanechal po sobě majetek v hodnotě sto třiceti milionů dolarů. Děti neměl, všechno odkázal španělskému státu.

Salvador Dalí sice nikdy do bývalého Československa nepřijel, na výstavě v Mánesu v roce 1932 se ale vystavovaly dva jeho obrazy společně s díly Maxe Ernsta, Joana Miróa, Paula Kleeho a dalších surrealistů. Jeho přítel režisér Luis Buñuel ve svých pamětech Do posledního dechu vzpomíná, že Dalímu jeho přátelé říkali „československý malíř“, bohužel ale neprozrazuje, jak k ní přišel. Známější je jiná Dalího přezdívka: hlavní ideolog surrealismu André Breton mu říkal Avida Dollars, tedy Chtivý dolarů, a šlo o jasnou narážku na to, že na svém umění dokázal vydělat mnohem víc než jiní surrealisté.
 
 

Dalí, Češi a surrealismus

Když se řekne Dalí a Češi, jako první se nám možná vybaví Sigmund Freud. Dalí se slavného lékaře snažil navštívit v době, kdy Freud ještě žil v Rakousku, podařilo se mu to ale až rok před Freudovou smrtí v Londýně.
Během své návštěvy Paříže v roce 1969 vytvořil sérii portrétů slavného Katalánce fotograf Václav Chochola (1923–2005). Snímky vznikly v apartmá č. 8 v hotelu Meurice, zařízeném ve stylu Ludvíka XIV., a jedinými rekvizitami bylo vejce uvařené natvrdo a časopis Ahoj na sobotu. Snímky občas vystavuje Muzeum fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci.

Jediným sochařem na světě, od něhož se nechal Dalí portrétovat, byl sochař-portrétista Josef Nálepa (1936–2012). Kromě výtvarného umění se dlouhá léta věnoval sportu, stál u zrodu vodního lyžování v Česku a stal se osminásobným mistrem republiky. S malířem se potkal během závodů ve Španělsku; extravagantní Salvador Dalí byl uchvácen lidmi, kteří dokáží chodit po vodě, a přijel se na závody podívat zblízka. S Josefem Nálepou se seznámil v restauraci a když zjistil, že je také umělec, pozval ho do svého sídla a navrhl mu, že ho bude portrétovat. Sochař tehdy odvážně navrhl, že by na oplátku mohl vytvořil Dalímu bustu – a tak vznikla slavná hlava známého Španěla.



Díla surrealistických umělců jako byli Salvador Dalí, Yves Tanguy, René Magritte, Max Ernst, Joan Miró či Paul Delvaux samozřejmě zanechala odraz v českém surrealismu. Inspirovala například díla Toyen, Jindřicha Štýrského, Františka Muziky, Josefa Šímy či Josefa Lieslera. Podobně jako se Dalímu přezdívalo „československý umělec“, Lieslera občas nazývali český Salvador Dalí.
 
 

Tekoucí hodiny

Nejznámější obraz Salvadora Dalího se oficiálně jmenuje Přetrvávání paměti či Stálost paměti, španělsky La persistencia de la memoria, často se mu také říká Tekoucí hodiny nebo Tekoucí čas. Obraz pracuje s Einsteinovou teorií, že čas je relativní a není pevný. Obraz údajně vznikl na základě Dalího snu o rozteklém camembertu a představuje metafyzický obraz času, který pohlcuje sám sebe. Převládající barvy hnědé a okrové tóny, zlaté útesy jsou reminiscencí rodného Španělska.



Jedno z nejznámějších děl surrealismu bylo poprvé vystaveno v roce svého vzniku, tedy v roce 1931, v Galerii Pierre Colle v Paříži, o rok později pak v Julien Levy Gallery v New Yorku. Od roku 1934 je obraz ve sbírce Muzea moderního umění / Museum of Modern Art (MoMA) v New Yorku, které jej získalo od anonymního dárce.
 

Salvador Dalí: muzea, díla a zajímavosti

• Dalí vytvořil více než 1 500 děl, jež zahrnují malby, kresby, ilustrace knih, návrhy kostýmů a nábytku, plastiky, kreslené animace a další.
• V Praze vzniklo Muzeum Salvadora Dalího, aktuálně se ale stěhuje na novou adresu.
• Pozornost okolí nebudil jen Dalího knír, ale i domácí mazlíček, ocelot jménem Babou. Dalí s ním rád chodíval na veřejnosti i do luxusních restaurací. Znepokojeným spolustolovníkům říkal, že Babou není nic jiného než normální kočka, kterou přemalovali ve stylu op-art.
• Jedním z jeho děl je i logo lízátek Chupa Chups; Dalí je navrhl v roce 1969.
• Posledním velkým dílem slavného Španěla je Dalího muzeum, slavnostně otevřené v roce 1974 v bývalém divadle ve Figueres. Dalí vše vymyslel a navrhl tak, aby návštěvníkům nabídl skutečný zážitek a vtáhl je do svého jedinečného a strhujícího světa. Poslední roky umělec prožil v blízké věži Torre Galatea a po smrti byl pohřben v podlaze muzejního atria.