Kruhové vesnice aneb okrouhlice
Okrouhlice není jen jméno vesnice na
Vysočině u
Havlíčkova Brodu, ale také typ středověké osady, kde jsou domy uspořádané do kruhu kolem oválné nebo kulaté návsi. Okrouhlice najdete v rovinatých oblastech, na návsi často mají rybníček a na první pohled vypadají hezky.
Pravidelnost zkrátka máme rádi, i když třeba má každý domovní štít jiný tvar a jinou barvu. V minulosti měly okrouhlice čistě
praktické využití: domy společně s ploty tvořily přirozenou jednoduchou hradbu a na náves se na noc naháněl dobytek. Nejvíc vesnic takového typu najdete v Německu a Polsku, u nás jsou vzácností – ale existují! Zajeďte se podívat třeba do
Byšiček v
Polabí anebo na
Vysočinu do
Proseče pod Křemešníkem. Kruhový půdorys s velkou okrouhlou návsí má i obec
Lipnice u
Spáleného Poříčí.
Kruhový výhled z Kelčského Javorníku
Rozhledny s vynikajícím kruhovým výhledem patří mezi nejvyhledávanější. Řadu z nich jste určitě už navštívili, na
portálu Kudy z nudy vám tentokrát doporučíme výlet na
Kelčský Javorník u
Bystřice pod Hostýnem. Vyhlídková věž si totiž hraje s motivem hodinového ciferníku, který je také kulatý. Schodiště obklopuje
dvanáct ohýbaných modřínových lamel, dvanáct rovnoměrně rozmístěných vyhlídkových plošin zase připomíná sluneční hodiny. Z horní plošiny ve výšce třicet metrů se otvírá onen slibovaný a ničím nerušený
kruhový výhled na
Hostýnské vrchy. Je pro vás
Kelčský Javorník trochu z ruky? Vyzkoušejte třeba
rozhlednu Poledník s vynikajícím výhledem (kruhovým, jak jinak) na
Šumavu,
Kurzovu rozhlednu na Čerchově nebo
rozhlednu na Pradědu.
Kruhový zámeček na kulatém vršku
Písnička
Znám já jeden krásný zámek nedaleko Jičína, kterou zpívají Stroupežnického Naši furianti, pochází od
Sobotky, a tak nemůže být o jiném zámku než o
Humprechtu. Barokní lovecký zámeček postavil
italský architekt Carlo Lurago v letech 1666–1668 pro Humprechta Jana Černína z Chudenic. Ve skutečnosti úplně kulatý není: má tvar
dvou elipsoidů, z nichž vnitřní je přibližně o dvě podlaží vyšší než vnější. Tvar Humprechtu vynikl až koncem 17. století: tehdy kvůli zatížení základů zmizely hospodářské budovy, které původně obklopovaly celé přízemí. Dnes tu místo nich je vyhlídková terasa, zámek pak bývá otevřený od dubna do října. V současné době
prochází velkou rekonstrukcí, avšak
prohlídky pro turisty se zde
konají.
Kamenná slunce z Českého středohoří
Na několika místech
Českého středohoří, například v
bývalém lomu nedaleko obce Hnojnice anebo u Staré
ve stěnách opuštěného lomu na severním úpatí vrchu Linhorka, září
kamenná slunce. Geologická rarita vznikla podle odborníků při sopečné erupci před mnoha miliony let, kdy v roztaveném magmatu zůstala zatavená jádra cizorodých hornin. Chladnoucí materiál se
postupně smršťoval, popraskal a vytvořil tak unikátní přírodní kresby, připomínající sluneční paprsky.
Nekonečný obraz Luďka Marolda
Dokonalým symbolem nekonečna je
Maroldovo panoráma,
panoramatický obraz bitvy u Lipan z roku 1434. Jedenáct metrů vysoký a devadesát pět metrů dlouhý výjev je největším obrazem dějinné události, který kdy v Čechách vznikl, navíc díky reálným předmětům v popředí máte pocit, že se díváte do skutečného prostoru. Obraz Luďka Marolda byl poprvé k vidění na
Výstavě architektury a inženýrství, která se konala na
Výstavišti v Holešovicích roku 1898. Obraz od té doby vlastně neopustil Výstaviště, jen se několikrát stěhoval z místa na místo kvůli restaurování. Je trvale vystaven ve
speciálním kruhovém pavilonu a prohlédnout si jej bude možné, až zase na jaře.
Panoráma je otevřeno vždy od dubna do října.
Skalní kruhy u Krvomlýna
Ikonický
hotel Harasov,
stejnojmenný rybník, zbytky prastarého hrádku a hrůzná pověst o
Krvomlýnu: to všechno patří k
osadě v údolí říčky Pšovky na
Kokořínsku. Pozornost přitahuje také skalní byt se zvláštní dřevěnou pavláčkou. Jeho interiéry jsou
nepřístupné, ale víme, že existuje už stovky let. Někdy za první republiky ho koupil pražský továrník Stanislav Řehák, který ho využíval jako rekreační objekt. Svéráznou výzdobu po sobě zanechal i venku, a to v podobě
skalních reliéfů. Ještě před začátkem druhé světové války nechal na jižní straně harasovské skály vytesat
dva čínské symboly, využívající symboliku kruhů, a to monádu obklopenou osmi trigramy a znak dlouhověkosti, obklopený kruhem pěti netopýrů coby symboly štěstí. Podle pamětníků snad mělo jít o výzdobu zamýšlené, ale nikdy nerealizované
čínské zahrady. Na východním úpatí u hráze rybníka ještě objevíte třetí
reliéf ukřižování.
Kruh menhirů v botanické zahradě
Osaměle stojící
menhiry, kamenné sloupy nebo kamenné kruhy, které slibují
mystické a ezoterické zážitky, v naší krajině zvolna přibývají. Některé jsou dovedně skryté a nevedou k nim žádné cesty, jiné najdete vcelku snadno: třeba ten, který leží v
Botanické zahradě hlavního města Prahy v Troji, údajně na
energeticky silném místě. Jeho autory jsou Jan Tajboš a slovinský sochař a ezoterik Marko Pogačnik, kámen v centrálním místě kruhu zdobí
mosazný reliéf od akademické malířky Jiřiny Lockerové.
Kulaté náměstí není Kulaťák
Že takzvaný pražský Kulaťák ve skutečnosti není kulatý ví kdekdo, ale
dokonalé kruhové náměstí v
Praze skutečně existuje. Nese jméno
českého hudebního skladatele Františka Škroupa a najdete ho na
Žižkově, mezi
televizní věží a
Riegrovými sady.
Náměstí má
tvar kruhu o průměru asi 150 metrů, ale víc než tvar jej proslavila vůbec první oficiálně povolená manifestace opozičních seskupení v období normalizace. Uskutečnila se 10. prosince 1988, výroční den přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, a vystoupil na ní i budoucí prezident Václav Havel.
Kamenný kruh v lese
Jeden z nejmladších zámků u nás stával pod
návrším Myšince mezi
Uherským Brodem, Drslavicemi a
Vlčnovem. V letech 1903 až 1905 tu hrabě Václav Kounic pro svou druhou ženu Josefínu nechal postavit
překrásný letohrádek Obora. Zámečku s téměř pravidelným kruhovým půdorysem místní říkali
Pepčín, ale dnes už najdete jen jeho základy: na konci druhé světové války byl vyrabován a dlouhá desetiletí pak chátral, roku 1981 byl srovnán se zemí. Dnes jej připomínají kruhové
základy a zbytky sklepení se studnou.
Kamenný kruh u Horní Bělé
Na vrcholu kopce nad obcí Horní Bělá stojí centrální
kamenný kruh sloužící harmonizaci krajiny. Je opravdu megalitický. Obvod kruhu tvoří
21 velkých menhirů, což ho řadí mezi největší kamenné kruhy v kontinentální Evropě. Uprostřed stojí velký středový menhir, který je spojen s hvězdami a souhvězdími,
propojuje Zemi s Vesmírem. Podle českých druidů mají tyto kameny nejen léčivou moc, ale také sílu přivádět vodu do krajiny. Kolem kamenů jsou nově vysázené
buky, což by mělo přísun životadárné tekutiny do vyprahlé oblasti podpořit.