ÚvodAktualityHrady Karla IV. – víte, kde je najdete?
Památky

Hrady Karla IV. – víte, kde je najdete?

Využijte hezké dny k cestování a poznávání různých zákoutí naší vlasti.. Co takhle podniknout výlet na některý z hradů a zámků, kde žil anebo které založil Karel IV.? Král a císař byl v tomto směru velmi aktivní – a zdaleka nešlo jen o Karlštejn.
Královský otec Jan Lucemburský měl strach, že by ho syn v rukou české šlechty mohl připravit o český trůn, a tak tříletý Karel IV. – tehdy ještě Václav – poznal již v útlém věku vězení na hradech Loket a Křivoklát. Oba si v dospělosti překvapivě oblíbil a často na ně jezdíval, měl rád také hrad Bezděz. Nedaleko dal roku 1366 založit Velký rybník, dnešní Máchovo jezero.
 

Hrad Karlštejn

Když se mluví o Karlu IV. jako o zakladateli šlechtických sídel, každý si vzpomene na to nejznámější a po Pražském hradu také nejnavštěvovanější, hrad Karlštejn. Mezi českými hrady zaujímal zcela výjimečné postavení. Král jej nechal postavit jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Dokončení Karlštejna završilo v roce 1365 vysvěcení kaple sv. Kříže ve Velké věži.
 

Hrad Kašperk

K ochraně pohraničí, Zlaté stezky a zlatých dolů dal v roce 1356 Karel IV. postavit strážní hrad Kašperk, dnes nejvýše položený královský hrad v Čechách. Obdivuhodné je především umístění pevnosti – stavitelé ji totiž dokázali vtěsnat na 18 metrů široký a 116 metrů dlouhý ostroh! Dominantou hradu sevřeného v úzkém obdélníku hradeb je torzo dvoupatrového paláce se dvěma obytnými věžemi, z nichž se otvírá nádherný výhled na Šumavu. Naopak pro nejhezčí výhled na Kašperk si musíte dojít na 500 metrů vzdálený Pustý hrádek, kde stávalo předsunuté opevnění. Z pětiboké obranné věže zbyly jen ruiny, nová je vyhlídková plošina.
 

Hrad Radyně

Nově zakládaným hradům dával Karel IV. jména po sobě, jen u Radyně se to nepodařilo. Dnešní dominantu Plzeňska založil kolem roku 1356 a dal mu jméno Karlskrone. Jméno se ale neujalo, protože název vrchu, na kterém hrad stojí, byl mezi lidmi zakořeněn déle a silněji. Již po sto letech se tak hradu říkalo Radyně. Už koncem 15. století Radyně zpustla a záchrany se dočkala teprve ve dvacátých letech minulého století, kdy ji zakoupilo město Starý Plzenec. Z věže se nabízí překrásný pohled nejen na Plzeň, ale i do předhůří Šumavy.
 

Karlshaus

Hluboké nad Vltavou vás červená turistická značka po několika kilometrech dovede na ostroh nad Vltavou, kde stojí zřícenina hradu ze 14. století. Založil jej Karel IV. patrně jako lovecký hrádek. První zmínka pochází z roku 1357, ale svého krále dlouho nepřežil, zanikl už za husitských válek. Jméno Karlshaus už dávno odnesl čas, v mapách se nejčastěji objevuje jako zřícenina Hrádek u Purkarce.
 

Karlsburg

Ještě coby markrabě moravský dal budoucí král v lesích východně od Šternberka vybudovat dnes už zaniklý hrádek Tepenec, původně nazývaný Karlsburg. Pevnůstka je sice téměř k nepoznání a kopec postupně rozebírá kamenolom, archeologové tu však objevili pozůstatky osídlení. Při procházce okolními lesy tak můžete narazit na zbytky podhradí i středověkých sklepů. 
Hrad Loket – impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení Památky

Hrad Loket – impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení

Středověký hrad na výrazném skalním ostrohu, za tří stran obklopený řekou Ohří, je srdcem malebného městečka. Díky 26 m vysoké hradní věži si můžete všechno pěkně prohlédnout z ptačí perspektivy, včetně náměstí s barokním sloupem Nejsvětější Trojice, historických měšťanských domů a zbytků hradeb.

Zřícenina hradu Vrškamýk – Hunec v Kamýku nad Vltavou Památky

Zřícenina hradu Vrškamýk – Hunec v Kamýku nad Vltavou

Pokud uvažujete o výletu k přehradám vltavské kaskády, zařaďte do svého plánu i návštěvu někdejšího hradu Vrškamýk (Hunec). Není to zřícenina ledajaká – hrad kdysi sloužil jako letní sídlo nejstarších českých panovníků, a teprve poté, co jeho úlohu převzal slavný Karlštejn, byl opuštěn a zapomenut.

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty Památky

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Karlův hrádek u Purkarce Památky

Karlův hrádek u Purkarce

Zřícenina gotického loveckého hrádku z 2. pol. 14. století, který byl založen Karlem IV. jako správní centrum královského území. Nejstarší zmínka je z roku 1357. K jeho úpadku došlo za vlády Václava IV. Koncem 15. st. již není zmiňován.

Hrad Radyně s pohádkovou expozicí Památky

Hrad Radyně s pohádkovou expozicí

Dominantou celého Plzeňska je zřícenina hradu Radyně. Dnes na Radyni láká především pohádková expozice v hradní věži s tajemnými bytostmi z pověstí o hradu.

Hrad Kašperk – nejvýše položený královský hrad v Čechách Památky

Hrad Kašperk – nejvýše položený královský hrad v Čechách

Vydejte se na hrad Kašperk a poznejte místa, kde se natáčela pohádka Anděl Páně. Pokud si chcete užívat svěžího šumavského vzduchu, můžete si udělat výlet k hradu po jedné z turistických tras, které vedou z Kašperských Hor přímo na hrad.

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Zaniklý hrad Tepenec Památky

Zaniklý hrad Tepenec

Nad Trusovickým potokem, nedaleko Šternberku na Moravě, se nachází kopec Tepenec s lomem. Kdysi zde však stával středověký hrad, který roku 1340 nechal vybudovat král Karel IV., jako jediný na Moravě. Založil jej ještě coby markrabě moravský.

Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

Zřícenina hradu Karlík u Dobřichovic Památky

Zřícenina hradu Karlík u Dobřichovic

Skromné zbytky hradu Karlík najde pozorný turista v Kralickém údolí nedaleko Dobřichovic. O založení a funkci hradu historické prameny mlčí, je však možné že jej nechal postavit Karel IV. k ochraně hradu Karlštejna. Od roku 1422 je uváděn jako pustý.

Další aktuality

Za unikátními betlémy se vydejte nejen do muzea

Vánoce představují jedno z nejkrásnějších období v roce. Staré tradice si připomínají nejen v muzeích a skanzenech, ale i na dalších místech. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za unikátními betlémy – najdete je například v Horní Lidči, Třešti, Kryštofově údolí, Lošticích nebo v Třebechovicích pod Orebem.
20. listopad 2024 12:00
Památky

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
18. listopad 2024 7:55
Památky

50 tipů, kam na výlet za menhiry, tajemnými balvany a kamennými kruhy

V Česku najdete desítky balvanů, které jsou pokládány za prehistorické. Menhiry a další kamenné megalitické stavby představovaly již odpradávna velmi silná energetická místa. Podle archeologů se však nikdy neprokázalo, že by mezi nimi byl opravdový menhir. Komplexy menhirů, kamenů a kamenných kruhů vám mohou posloužit i jako cíle originálních výletů.
17. listopad 2024 10:08
Památky

Užijte si prohlídky klášterů i v zimním období

Ačkoli jsou kláštery především poutními místy, nabízejí také komentované prohlídky nebo výstavy. A jejich brány zůstávají otevřeny i v zimním období. Podívat se můžete například na Svatou Horu u Příbrami, která v adventním čase proslula výstavami unikátních betlémů, na prohlídku láká klášter v Teplé, Broumově či Břevnově. Nahlédnout lze také do kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích, ve kterém si prohlédnete stálé expozice a sezónní výstavy, jako například chystanou výstavu betlémů.
15. listopad 2024 16:00
Památky

Soukromé hrady a zámky nespí ani v adventním období

Hlavní sezóna hradů a zámků letos skončila, ale i v zimních měsících 2024 některé z nich nabízí zajímavý program. Ani soukromé hrady a zámky nespí a jejich majitelé zvou do svých sídel na prohlídky či koncerty. Zejména v týdnech adventu a blížících se vánočních svátků, které právě na památkových objektech bývají kouzelné a půvabné. Objevte zimní krásy zámku Karlova Koruna, potěšte se koncerty v zámku Dobříš a prozkoumejte podzemí dolnokounického hradu!
15. listopad 2024 6:22
Památky

Kam za svatou Kateřinou? Vydejte se Českem na výlet nejen do kostelů a kaplí!

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
13. listopad 2024 9:13
Památky

Čobogaj nebogaj aneb kde si užijete Kateřinské slavnosti

Dá rozum, že svatokateřinské slavnosti se slaví většinou tam, kde mají kostely zasvěcené svaté Kateřině. Kromě souhrnu těch nejznámějších a nejlepších akcí vám nabídneme i pár informací o známé světici a odhalíme tajemství lidového popěvku „čobogaj nebogaj“.
13. listopad 2024 0:15
Památky

Věda a historie není nuda: svatá Anežka Česká, světice a princezna z rodu Přemyslovců

Svatá Anežka Česká není jen nejslavnější česká světice a patronka všech nemocných, chudých a trpících, ale byla to také královská dcera, která odmítla tři nápadníky (nebo jich bylo víc?) a dala přednost životu ve víře a odříkání. Když ji 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil, naplnilo se staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.
12. listopad 2024 8:09
Památky