
Královský otec
Jan Lucemburský měl strach, že by ho syn v rukou české šlechty mohl připravit o český trůn, a tak tříletý Karel IV. – tehdy ještě Václav – poznal již v útlém věku vězení na
hradech Loket a
Křivoklát. Oba si v dospělosti překvapivě oblíbil a často na ně jezdíval, měl rád také
hrad Bezděz. Nedaleko dal roku 1366 založit
Velký rybník, dnešní
Máchovo jezero.
Hrad Karlštejn

Když se mluví o
Karlu IV. jako o zakladateli šlechtických sídel, každý si vzpomene na to nejznámější a po
Pražském hradu také nejnavštěvovanější, hrad
Karlštejn. Mezi českými hrady zaujímal zcela výjimečné postavení. Král jej nechal postavit jako
místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Dokončení Karlštejna završilo v roce 1365 vysvěcení
kaple sv. Kříže ve Velké věži.
Hrad Kašperk

K ochraně pohraničí,
Zlaté stezky a zlatých dolů dal v roce 1356 Karel IV. postavit strážní
hrad Kašperk, dnes
nejvýše položený královský hrad v Čechách. Obdivuhodné je především umístění pevnosti – stavitelé ji totiž dokázali vtěsnat na 18 metrů široký a 116 metrů dlouhý ostroh! Dominantou hradu sevřeného v úzkém obdélníku hradeb je torzo dvoupatrového paláce se dvěma obytnými věžemi, z nichž se otvírá nádherný výhled na
Šumavu. Naopak pro nejhezčí výhled na Kašperk si musíte dojít na 500 metrů vzdálený
Pustý hrádek, kde stávalo předsunuté opevnění. Z pětiboké obranné věže zbyly jen ruiny, nová je vyhlídková plošina.
Hrad Radyně

Nově zakládaným hradům dával Karel IV. jména po sobě, jen u
Radyně se to nepodařilo. Dnešní dominantu
Plzeňska založil kolem roku 1356 a dal mu jméno
Karlskrone. Jméno se ale neujalo, protože název vrchu, na kterém hrad stojí, byl mezi lidmi zakořeněn déle a silněji. Již po sto letech se tak hradu říkalo
Radyně. Už koncem 15. století Radyně zpustla a záchrany se dočkala teprve ve dvacátých letech minulého století, kdy ji zakoupilo město
Starý Plzenec. Z věže se nabízí překrásný pohled nejen na
Plzeň, ale i do
předhůří Šumavy.
Karlshaus

Z
Hluboké nad Vltavou vás červená turistická značka po několika kilometrech dovede na ostroh nad
Vltavou, kde stojí zřícenina hradu ze 14. století. Založil jej Karel IV. patrně jako lovecký hrádek. První zmínka pochází z roku 1357, ale svého krále dlouho nepřežil, zanikl už za husitských válek. Jméno
Karlshaus už dávno odnesl čas, v mapách se nejčastěji objevuje jako
zřícenina Hrádek u Purkarce.
Karlsburg
Ještě coby markrabě moravský dal budoucí král v lesích východně od
Šternberka vybudovat dnes už
zaniklý hrádek Tepenec, původně nazývaný
Karlsburg. Pevnůstka je sice téměř k nepoznání a kopec postupně rozebírá kamenolom, archeologové tu však objevili pozůstatky osídlení. Při procházce okolními lesy tak můžete narazit na zbytky podhradí i středověkých sklepů.
Karel IV. nechal postavit hrad Karlštejn, který sloužil k uchování královských pokladů, sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů.
K ochraně Zlaté stezky a zlatých dolů nechal Karel IV. v roce 1356 postavit strážní hrad Kašperk.
V útlém věku Karel IV., tehdy ještě Václav, poznal hrady Loket a Křivoklát.
Máchovo jezero, které bylo založeno Karlem IV. v roce 1366, se tehdy nazývalo Velký rybník.
Karel IV. nechal vybudovat jako lovecký hrádek hrad Karlshaus, dnes známý jako zřícenina Hrádek u Purkarce.
Na hradě Kašperk si návštěvníci mohou užít nádherný výhled na Šumavu a prozkoumat ruiny obranné věže s vyhlídkovou plošinou.
Na hradě Radyně můžete obdivovat pohled na Plzeň a předhůří Šumavy a také navštívit pohádkovou expozici v hradní věži.
Karel IV. je považován za nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku a prvního českého krále, který se stal císařem Svaté říše římské.
Hrad Vrškamýk sloužil jako letní sídlo nejstarších českých panovníků, než jeho úlohu převzal Karlštejn.
Hrad Karlštejn, který je gotickým skvostem, dnes symbolizuje místo, kde byly uchovávány české korunovační klenoty a svaté relikvie.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.