Jeskyně v Moravském krasu jsou po zimě otevřeny

Lanová dráha propojující Punkevní jeskyně s propastí Macocha funguje od roku 1995.

Navštivte nově otevřenou zážitkovou expozici o Moravském krasu. Ponořte se v ní do devonského moře, vytvořte si krápníky a jeskyně, proleťte se s netopýry, poznejte lesy, stráně, kytky i zvířata. A jak se žije Krasu s člověkem?

Jeskyně Balcarka v Ostrově u Macochy představuje svou krápníkovou výzdobou snad nejbohatší jeskyni Moravského krasu. Do nového turistického okruhu byla zahrnuta i část jeskyně s bývalým muzeem, které bylo krátce zpřístupněno v roce 1938. Návštěvní trasa se tak prodloužila o 150 metrů.

Punkva je ponorná řeka v Moravském krasu a v České republice se jedná o nejdelší podzemní tok. Řeka vzniká v podzemním systému Amatérské jeskyně soutokem Sloupského potoku a Bílé vody.

Jeskyně Kůlna je součástí prohlídky Sloupsko-šošůvských jeskyní. Tunelovitá sluj patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám na území České republiky a je považována za světový unikát. Najdete ji v severní části Moravského krasu nedaleko obce Sloup.

Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou největší zpřístupněné jeskyně v ČR. Tvoří je rozsáhlý komplex dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí, které spojují dvě podzemní patra s výškovým rozdílem 60 m. Prohlídky zahrnují klasické okruhy či zážitkovou exkurzi do spodních pater.

Jedná se o 7,5 km dlouhý krasový kaňon v Moravském krasu. Stěny kaňonu tvoří strmé vápencové skály s velkým množstvím jeskyní, žleb je bezvodý až na spodní část, kde vyvěrá říčka Punkva.

Zřícenina hradu Blansek se nachází v Moravském krasu, v těsné blízkosti Punkevních jeskyní. Vypíná se na ostrohu nad řekou Punkvou, nad Punkevním žlebem. Hrad je poprvé uváděn k roku 1275, vznikl patrně nedlouho před tímto datem.

Chráněná krajinná oblast Moravský kras severně od Brna patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti.

Vydejte se pozpátku 40 tisíci let historie. Jeskyně Výpustek patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy Moravského krasu. Velmi zajímavá podzemní prostora má bohatou a velmi neobvyklou historii. Labyrint temných chodeb a dómů byl vytvořen ponorovou činností Křtinského potoka.

Turisté chystající se navštívit Punkevní jeskyně v Moravském krasu se do konce března 2025 budou muset obejít bez oblíbené plavby elektroloděmi po podzemní řece Punkvě. Pracovníci Punkevních jeskyní totiž snížili hladinu podzemní řeky o šest metrů a vyměnili stavidlo regulující tok řeky. Lodě se tak ocitly na suchu a podzemní přístaviště u Masarykova dómu vysoko ve vzduchu nad hlavami turistů. Místo kormidelníků se na Punkvě dali elektrikáři, kteří opravují elektroinstalací na trase vodní plavby, poškozené loňský podzim povodní.

Vydejte se na výlet do Punkevních jeskyní! Procházet se budete mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou až na dno propasti Macocha. Svou oblibu si získaly díky tomu, že v nich lze podniknout romantickou plavbu na lodičkách na podzemní říčce Punkvě.

Na okraji propasti Macocha jsou dva vyhlídkové můstky. První z nich byl vybudován v roce 1882 – je umístěn v nejvyšším bodě a jmenuje se Horní můstek. Druhý z nich pochází z roku 1899, nachází se 92 metrů nad spodní částí propasti a je z něho velmi dobře vidět na dno.

Epigrafické a archeologické výzkumy ve staré Kateřinské jeskyni v Moravském krasu běží od roku 2017 a přinesly mimo jiné objev nejstarších kreseb na stěnách jeskyně v ČR, jejichž stáří je až 7200 let. Na jaře se podařilo datovat další dvě neolitické kresby v zadní části Ledové chodby a k dnešnímu dni je tak známo celkem 15 pravěkých kresebných objektů rozmístěných na různých místech Kateřinské jeskyně. Třetím rokem také pokračoval archeologický výzkum uvnitř jeskyně, nedaleko pravěkých kreseb. Významným objevem se staly tři ozdoby – ulity plže zubovce dunajského.

Nejkratší a nejstrmější kabinová lanovka spojuje Punkevní jeskyně s okrajem propasti Macocha v Moravském krasu. Lanovka na dráze 249 metrů a je denně využívána asi patnácti sty turisty. Lanová dráha má převýšení sto čtyřicet metrů a je tak nejstrmější v celé České republice.

Mlada – tak byla pojemnována sedmnáctiletá žena, která před 31 tisíci lety za doby kamenné pobývala v Mladečských jeskyních na Olomoucku. Jméno Kromaňonky navrhovala na jaře 2024 veřejnost a z desítek nejrůznějších návrhů vybrala porota deset nejzajímavějších. Nejvíce hlasů získala právě Mlada.

O neandrtálcích víme leccos, ale mnohem víc je toho, co nevíme a v čem tápeme. Pokud chcete naše dávné předky poznat zblízka, nabídne vám Kudy z nudy tipy na výlet, kde neandrtálci žili anebo do moderních expozic, kde o nich zjistíte mnoho zajímavých podrobností!

V jeskyni Výpustek, u Křtin v Moravském krasu, se můžete vydat po prohlídkové trase poněkud dobrodružnějšího charakteru. Zatímco klasický okruh návštěvníky vede takzvaným „krytem“ – tajným podzemním velitelstvím, které v roce 1961 tehdejší Československá lidová armáda pro případ válečného konfliktu vestavěla v délce 200 metrů dovnitř jeskyně jako samostatný objekt, zážitková trasa „Za tajemstvím jeskyně“ vede po jeho obvodu – mezi vnější stranou krytu a přírodní stěnou jeskyně. Přístupná je pouze na objednání.

Jeskyni tvoří dva vzájemně spojené mohutné dómy s přilehlými chodbami. Jeskyně byla pro veřejnost otevřena už v roce 1910. Hlavní dóm je s rozměry 95x44x20 metrů největší veřejnosti zpřístupněnou podzemní prostorou v Moravském krasu.

V Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu se nachází vůbec nejstarší kresba na našem území. Jde o "černé čáry" na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Vědci se domnívají, že čarami byl kámen patrně umělecky dotvořen před 7 000 lety coby kultovní místo v době kamenné.