Písek – město na zlatonosné Otavě
Jedním z měst, kterému titul "
královské město" propůjčil Přemysl Otakar II. je
Písek. Historie města sahá do raného středověku, zhruba do poloviny 13. století, kdy vzniklo jako osada u rýžovišť zlatého písku na levém břehu
Otavy – odtud také pochází jeho jméno.
Písek však nebyl založen jen pro těžbu zlata, ale měl zároveň ochraňovat
Zlatou stezku, která v těchto místech překračovala
Otavu, a také být
základnou královské moci. Přes řeku
Otavu byl vybudován
most, který je dodnes
nejstarším dochovaným mostem v České republice.
V bývalém hradu je dnes umístěno
Prácheňské muzeum s bohatými sbírkami mineralogickými a archeologickými a s expozicemi o historii města a těžbě zlata na Písecku. Zvláštností je expozice historie rybářství s
několika akvárii s živými rybami.
Stříbro – obchod, stříbrná ruda i cín
Město Stříbro patří mezi
přední středověká města na území dnešní ČR s mnoha zajímavými památkami. Na rozvoji města Stříbra, položeného na významné norimberské stezce, měl velký podíl i obchod. Po celé období středověku úspěšně fungovaly zdejší
olověné a stříbrné doly, jejichž výnosy obohacovaly městskou pokladnu.
V 15. století bylo dokonce Stříbro uváděno jako
čtvrté největší královské město v plzeňském kraji. Mělo hned tři kostely a tři kláštery! V roce 1427 neúspěšně obléhali město křižáci, kteří pak byli rozprášeni v památné
bitvě u Tachova. Prohlédnout si můžete např. renesanční radnici, minoritský klášter s Městským muzeem, zbytky středověkého opevnění, hornický skanzen či Královskou dědičnou
štolu Prokop.
Vysoké Mýto – královské věnné město
Vysoké Mýto patřilo k věnným městům. Prvně jej daroval Václav II. Elišce Rejčce, později patřilo Elišce Pomořanské, kterou obdaroval Karel IV. Město
vzniklo na pradávné obchodní stezce, později zvané Trstenická,
jež spojovala Čechy s Moravou napříč pohraničním hvozdem.
Už zdálky poznáte Vysoké Mýto podle věží kostela sv. Vavřince, zvonice a městských bran.
Pražskou bránu zdobí
sgrafita podle návrhů Mikoláše Alše, slavný malíř vyzdobil i novější
Litomyšlskou bránu. Dochovala se také
část původních hradeb, Klášterská a Vodárenská bašta či věž
Karaska.
Hradec Králové – město českých královen
Hradec Králové je místem s dlouhou historií, která nepostrádá dramatická období a zvraty. První zmínka o městě pochází z roku 1225. Na to, že byl Hradec
královským věnným městem, upozorňuje již jeho název. V oblibě ho měla královna
Eliška Rejčka a později také
Eliška Pomořanská. Město s renesančním jádrem bylo později přebudováno na barokní pevnost, výrazné stopy na jeho tváři však zanechali také moderní architekti v čele s hradeckým rodákem
Josefem Gočárem, který nejenže navrhl celou řadu staveb ve městě, ale je také autorem jeho jedinečného urbanistického konceptu.
Dnes se v
Hradci Králové nachází v Evropě
ojedinělý městský celek s množstvím moderních staveb secesních a funkcionalistických, pro něž je označován jako "salón republiky". Ve středověku však patřil k městům, která
české královny obývaly nejčastěji. V
Muzeu Východních Čech jsou představeny nejstarší dějiny královského města, které se tomuto tématu věnují.
Vodňany – město na obchodní stezce
Vodňany se mezi královská města počítají
od roku 1400 a spolu s
Budějovicemi a
Pískem tvořily oporu královské moci na jihu země. Ve městě stojí za zhlédnutí
kostel Narození Panny Marie s vnitřními
malbami podle návrhů Mikoláše Alše, budovy na vodňanském náměstí ze 16. století, kde dnes sídlí lékárna a barokní dům "U čápů", kde žil a tvořil spisovatel
Julius Zeyer. Zajímavé jsou také pozůstatky hradebního systému.
Městskou pokladnu po staletí plnily nejen
zisky ze staré obchodní stezky a
vybírání cla. Mělo ji plnit i dolování drahých kovů na vodňanských Svobodných Horách. Z toho však zůstal jen znak města s havířem a doklad o povýšení na královské horní město v roce 1547. Mnohem výnosnějším se ukázalo
rybníkářství. Obec již
od 2. pol. 15. stol. zakládala rybníky, které jsou dodnes charakteristickým znakem krajiny.
Slaný – královské a hrazené město
Důvod ke vzniku osady lze hledat také v souvislosti se
starou obchodní cestou, která vedla ze směru
Žatce a
Loun ku
Praze a je doložena archeologickými nálezy. Tady, nedaleko slaného pramene, u brodu Červeného potoka, zřídili
ostrovští benediktini špitál a nejspíš roku 1136 tu postavili
chrám sv. Gotharda.
Na královské město bylo město
Slaný povýšeno kolem roku 1300
Václavem II. V té době bylo také město obstaveno hradbami a branami a stalo se městem hrazeným. V květnu 1371 vypukl na městském trhu požár, který zachvátil všechny domy na náměstí.
V nastalém zmatku
ucpaly povozy a tlačící se lid brány tak, že v ohni zahynulo na 2 000 osob a popelem lehlo prakticky celé město. K jeho obnovení přispěl Karel IV., když městu propůjčil nové výsady a rozmnožil jeho příjmy.
Jádro města je městskou památkovou zónou – významnými památkami jsou kostel sv. Gotharda, radnice, bývalá
piaristická kolej, renesanční Modletický dům a syangoga (dnes policejní služebna). Z opevnění se zachovala Velvarská brána a tzv.
Černá bašta, kolem jádra města jsou zachované celé úseky hradeb. Spojit vlastivědnou vycházku můžete také s prohlídkou železničního muzea nebo koupáním v
aquaparku, který nabízí spoustu zábavy.
Trutnov – město královen pod Krkonošemi
Královské město
Trutnov leží v severovýchodních Čechách v podhůří
Krkonoš. Mezi královská města bylo
povýšeno roku 1399. Z kronik se dozvídáme, že v tomto roce
připsal král Václav IV. trutnovský kraj s městy Trutnovem i
Dvorem Králové své
manželce Žofii. V roce 1437 se Trutnov dostává do držení
královny Barbory Celské – vdovy po Zikmundovi Lucemburském, která dává Trutnov do zástavy Hanušovi Wolfovi z Warnsdorfu a dalším pánům. Zastavování města, byť byl Trutnov královským věnným městem, ale znamenalo v praxi
poddanskou závislost měšťanů na zástavní vrchnosti.
Do boje o trutnovská práva se po roce 1535 postavila na stranu města i
královna Anna Jagellonská. Královna Anna pak
převzala roku 1544 trutnovské panství a vybavila město novými právy a rozsáhlou samosprávou. Město Trutnov ale mohlo užívat nových práv jen krátce, neboť pro svou účast v povstání proti císaři v roce 1547 tato práva ztratilo a bylo znovu zastaveno – tentokrát Kryštofu z Jeníkova.
Ve městě byl
hrad, ten se však do dnešních dnů
nedochoval (na jeho místě je novostavba městského úřadu). Dominantou města je pozdně barokní kostel Narození Panny Marie, k významným památkám patří
stará radnice a měšťanské domy na náměstí. V kopcích nad městem došlo roku 1866 ke krvavé bitvě mezi rakouským a pruským vojskem, na niž upomíná
památník a naučná stezka. V blízkém okolí se nachází také pevnost z období mobilizace,
tvrz Stachelberg.
Louny – město na řece Ohři
Královské město
Louny leží v severozápadních Čechách, na řece
Ohři, jižně od
Českého středohoří. Město založil
v 60. letech 13. století Přemysl Otakar II. Centrum je dodnes z velké části obehnáno hradbami, jimž vévodí gotická Žatecká brána.
Dominantou a chloubou města je
kostel sv. Mikuláše, s přístupnou vyhlídkovou věží, jedno z vrcholných děl české pozdní gotiky, ve městě je však mnoho dalších památek –
středověké domy, radnice, barokní špitál, Jiráskovy mlýny na Ohři a zachovalá synagoga. Na východním a západním okraji města lze nalézt gotické hřbitovní kostelíky. Významný je také
kamenný inundační most přes záplavové území Ohře, z novodobých staveb dělnická kolonie postavená podle návrhu J. Kotěry a evangelický kostel ve funkcionalistickém stylu. V okolí města se pěstuje
chmel, severně od Loun se zvedají první vrchy středohoří – vulkanické kupy Raná a Oblík.
Loket – město v meandru Ohře
Královské město leží v západním cípu Čech poblíž
Karlových Varů, v meandru
řeky Ohře, jehož charakteristický tvar dal městu název.
Opevněné město s
hradem mnozí nazývali "
klíčem ku Království českému". Loket střežil české území již ve třináctém století. Snoubí se zde kouzelná starobylost s krásou raného středověku. V roce 1319 byl zde
vězněn dva měsíce
tříletý kralevic Václav, pozdější Karel IV., přesto na Loket nezanevřel a zařadil ho mezi královská města.
Centrum města Lokte je
památkovou rezervací s množstvím
gotických, renesančních a barokních památek – kromě zmíněného
hradu stojí za obhlídku i protáhlé zatočené náměstí s radnicí a mnoha měšťanskými
domy, vysoký
betonový most přes
Ohři a také přírodní amfiteátr na protějším břehu od hradu. Ve vodácké sezóně řeku sjíždí bezpočet vodáků, kteří obdivují okolní přírodu, například
Svatošské skály, vzdálené cca 10 km po proudu.
Prachatice – město na Zlaté stezce
Chcete-li se vrátit do historie a poznat stezku, po které se do českých zemí ve středověku přepravovala tolik potřebná
sůl, vydejte se do
Prachatic. Původní
trasu dnes velmi věrně kopíruje
značená turistická trasa osazená informačními tabulemi, která začíná v blízkosti historického jádra
Prachatic – u bývalé
Horní brány ve Štěpánčině parku. V roce
1436 uznaly Prachatice císaře Zikmunda za českého krále a díky tomu byly povýšeny na královské město.
Záhy je ale císař Zikmund
zastavil Janu Smilovi z Křemže, čímž se
vrátily mezi města poddanská. Brzy však opět změnily majitele. Oldřich II. z Rožmberka (1403 až 1462) Jana Smila pro údajně
loupeživý způsob života zajal a v roce 1447 opravil. Díky čtyřem zřejmě padělaným zástavním listinám se pak města zmocnil. Tím se Prachatice poprvé ve své historii ocitly
v rukou mocného rodu Rožmberků.
Historické jádro Prachatic si uchovalo svou renesanční podobu a roku 1981 bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. V centru najdete zde obdélné
Velké náměstí s kamennou kašnou a sochou Spravedlnosti pocházející z roku 1583. Milovníci historie by neměli vynechat návštěvu
Prachatického muzea. Vedle tradiční historické expozice si zaslouží pozornost zejména
moderně pojatá část s
atraktivním modelem středověkého města a figurínami v životní velikosti, které na nádvoří muzea názorně předvádějí
život na Zlaté stezce. Z moderní doby jsou velmi zajímavé největší sluneční hodiny ve střední Evropě, které vznikly v předpolí Písecké brány v 60. a 70. letech 20.století, a jejichž autorem je sochař Z. Šimek.
Titul 'královské město' udělovaný panovníkem byl spojen s množstvím privilegií a vzácných výsad, které umožňovaly městům bohatnout a prosperovat.
V Písku můžete obdivovat nejstarší dochovaný most v České republice, navštívit Prácheňské muzeum s bohatými mineralogickými a archeologickými sbírkami a expozice o historii města a těžbě zlata na Písecku.
Ve Stříbru můžete navštívit renesanční radnici, minoritský klášter s Městským muzeem, zbytky středověkého opevnění, hornický skanzen a Královskou dědičnou štolu Prokop.
Vysoké Mýto bylo známé jako královské věnné město a je poznatelné díky věžím kostela sv. Vavřince a městskými branami zdobenými sgrafity podle návrhů Mikoláše Alše.
Hradec Králové, město s bohatou historií a renesančním jádrem, nabízí unikátní městský celek s moderními stavebními prvky secesních a funkcionalistických staveb a v Muzeu Východních Čech můžete zjistit více o jeho dějinách jako královského věnného města.
V Slaném můžete prozkoumat městskou památkovou zónu, navštívit kostel sv. Gotharda, radnici, připojit vlastivědnou vycházku se závěrečným odpočinkem v aquaparku, který nabízí spoustu zábavy.
Trutnov, královské město, je známé díky tomu, že se zde nacházel jako věnné město pro české královny a díky bitvě z roku 1866, která je připomínána památníkem a naučnou stezkou v kopcích nad městem.
Louny jsou obklopeny gothic-hrdími památkami jako kostelem sv. Mikuláše a jsou centrem regionu, kde se pěstuje chmel. Také nabízí procházku po historických hradbách s gotickou Žateckou branou.
Město Loket je známé svým opevněním, hradem a historickým centrem s gotickými, renesančními a barokními památkami, jako jsou náměstí s měšťanskými domy, a je oblíbeným cílem pro vodáky na řece Ohři.
V Prachaticích lze prozkoumat historické jádro města s Velkým náměstím, kamennou kašnou, sochou Spravedlnosti a navštívit Prachatické muzeum se moderně pojatou částí o historii Zlaté stezky.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.