Třešťské betlémy v muzeu i domácnostech
Třešť, městečko mezi
Telčí a
Jihlavou, se stalo opravdovým pojmem betlémářství. Zdejší betlémy jsou
stavěny jako dioramata, vytvořená z
pařezů, mechu a dalších přírodnin, v nichž jednotlivé stupně přecházejí v malovanou krajinu. Hlavní zvláštností je ovšem dvě stě let stará
tradice stavění betlémů v místních rodinách, kdy v době
od 26. prosince 2024
do 2. února 2025 můžete
betlémy vidět přímo v třešťských domácnostech. Každoročně aktualizovaný seznam
přibližně dvaceti pěti vystavovatelů získáte v turistickém informačním centru, domy jednotlivých betlémařů jsou zřetelně označeny. A nezapomeňte ani na pěkné jesličky v kostele sv. Kateřiny!
V Třebechovickém muzeu betlémů můžete vidět světový unikát

Muzeum v
Třebechovicích pod Orebem má ve svých sbírkách
více než 400 betlémů ze všech známých i netradičních betlémářských oblastí České republiky. Najdete tu díla z rozmanitých materiálů, velmi
stará, ale i ryze současná, a sami tak můžete posoudit, do jak zajímavých forem se ve své historii betlémářství rozvinulo. Skutečným skvostem je
Proboštův betlém z konce 19. století. Sedm metrů dlouhý, přes tři metry široký a téměř dva metry vysoký betlém je s výjimkou kovových zvonků, kožených řemenů a měchu kukačky vyrobený kompletně ze dřeva.
Skládá se z více než 2 000 dílů a obsahuje
350 figurek, které uvádí do pohybu jemný mechanický systém od Josefa Frimla.

Ústředním motivem jsou
jesličky se svatou rodinou a klanícími se pastýři. Na dalších terasách s
výjevy ze života obyčejných lidí a řemeslníků se autor nechal inspirovat skutečnými postavami z
Třebechovic a okolí. Zbývající části jsou zaplněny
biblickými výjevy, a to od scény zvěstování Panně Marii přes ukřižování Ježíše Krista až po jeho nanebevstoupení. Celé dílo uzavírají strojově opracované dřevěné výplně a kulisy, kulisové závěsy a vysoustruhované
dřevěné věžičky. Pořiďte si betlém domů: Součástí muzea je informační centrum a také obchod s bohatou nabídkou betlémů z různých materiálů, tradičních dřevěných hraček a dalších suvenýrů.
Krýzovy jesličky zapsané v Guinnessově knize rekordů
Krýzovy jesličky – největší lidový mechanický betlém na světě, který je zapsán v Guinnessově knize rekordů, patří k nejnavštěvovanějším expozicím
Muzea Jindřichohradecka v
Jindřichově Hradci. Velkolepý betlém vytvářel jindřichohradecký punčochářský mistr
Tomáš Krýza (1838–1918), více než šedesát let. Jesličky obsahují cca
1 398 figurek lidí a zvířat, z nichž se
133 pohybuje. Původní mechanismus, který byl zpočátku poháněn ručně, rozvádí pohyb z jediného elektromotoru. Figurky jsou zhotoveny z
kašovité hmoty směsi mouky, pilin, sádry a klihu, skály pak tvoří papír, vše doplňují různé přírodniny. Do detailů vyvedenou městskou architekturu pozoruje
stráž z majestátních hradeb a v okázalém
Herodově paláci je vidět i miniaturní porcelánové nádobí na stolech. Kolem se rozkládá poetická
vesnická krajina, dokládající
život lidí 19. století. Krýzovi nechyběl ani smysl pro humor: z jednoho z komínů co chvíli vykoukne kominík a jsou tu i
dva kozlíci, kteří do sebe neúnavně narážejí rohy.
Mechanický betlém Horní Lideč
Ručně vyřezávaný betlém přibližuje nejzajímavější
historické momenty, zvyky a původní řemesla na česko-slovenském pomezí. Betlémská scéna je umístěna na ploše 170 m², z toho samotný betlém má plochu 50 m². V betlému najdete
230 figur včetně 75 pohyblivých a
více než 100 vyřezávaných staveb. V betlému
v Horní Lidči je možné zhlédnout mimo jiné
dřevořezby čtyřiceti nejzajímavějších míst Zlínského a Trenčínského kraje, například
Hostýn,
Velehrad, hrad
Buchlov, zámek
Buchlovice,
Radhošť, Trenčínský hrad, zámek Bojnice atd. Část betlému je vyhrazena také dřevěným stavbám z
Horní Lidče.
Betlémy v Kryštofově Údolí

Ve vesnici v hlubokém údolí říčky Rokytky pod svahy
Ještědu bývaly zimy pořádně dlouhé, a tak si zdejší horníci, skláři a tkalci v zimě přivydělávali výrobou dřevěných šindelů, nářadí, betlémů a jesliček. Pokud se do kouzelného
Kryštofova Údolí vypravíte nyní, v době Vánoc, pak se navíc můžete těšit i na
obří dřevěný betlém, který vytvořil malíř Josef Jíra. Dílo proto dostalo formu
tryptichu. Levé křídlo znázorňuje
Herodese a vraždění neviňátek, uprostřed je nejsvětější rodina ve chlévě a pravé křídlo sleduje
útěk svaté rodiny do Egypta. Betlém svítí denně od 16:00 do 22:00 hodin. K vidění bude i letos určitě do Tří králů, tj. 6. ledna 2025.
Velhartický betlém mistra Tittla
Velhartický betlém vysoký 1,2 m se rozprostírá na ploše 4 x 2,5 m. Je
zasazen do 14. století, období, kdy byl postaven
Velhartický hrad. Nad betlémem se nachází portál a v podloubí jsou vyobrazena čtyři řemesla. Každé řemeslo má svého patrona, světce. Prohlédnout si tak můžete
sv. Josefa s truhláři,
sv. Eligia s kováři,
sv. Urbana s vinaři a
sv. Lucii se skláři. Uprostřed betlému stojí chlév se Svatou rodinou, Pannou Marií, sv. Josefem a Ježíškem v jesličkách. Nechybí samozřejmě ani pastýři s ovcemi a Tři králové. V pravé části sedí král
Karel IV. s Buškem z Velhartic u číše vína. Buška představuje vlastně autor betléma, pan Tittl, protože se mu nikde nepodařilo dohledat Buškovu podobiznu. Levá část betlému se věnuje
lidové architektuře a životu na statku. Prohlédnout si zde můžete třeba mlýn, u nějž se otáčí mlýnské kolo. Dominantou této části betlému je
hřbitovní kostel Máří Magdalény ve
Velharticích.
Pohyblivý sušický betlém
Jeden z největších mechanických betlémů v České republice znázorňuje život našich předků v starobylém městě
Sušice. Dílo zachycuje
život,
tradiční řemesla v půvabné šumavské krajině, významné
šumavské památky a lidovou architekturu. Legenda o ztracených sušických jesličkách se stala jedním z podnětů, které daly dohromady dva významné řezbáře na Sušicku,
Karla Tittla a
Pavla Svobodu. Výsledkem této spolupráce byly nové mechanické sušické jesličky, které byly slavnostně otevřeny pro veřejnost 27.11.2004 po pouhých deseti měsících práce.
Betlém,
koncipovaný do šesti úrovní, se nachází v
Muzeu Šumavy. Tvoří jej kolem třiceti velkých figur v popředí, přibližně
150 pevných a 150 pohyblivých figur osazených do krajiny Sušicka. Pohybuje se také několik z celkem 35 objektů, například mlýnská kola nebo vory.
Pohyblivý mechanický betlém ve Frýdlantu

V jedné z nejstarších budov ve
Frýdlantu je umístěn
pohyblivý betlém, jehož autorem je zdejší rodák
Gustav Simon. Betlém je umístěn v bývalé obytné místnosti tvůrce tohoto díla, v níž strávil velkou část svého života. V betlému se pomocí hodinového stroje a provazové šňůry
pohybuje přes sto figur lidí a zvířat. Stavba jesliček trvala
déle než 60 let, než mohly být předvedeny veřejnosti. Zpočátku byly nepohyblivé, teprve v následujících letech byl
vestavěn hodinový stroj a jednotlivé postavy se začaly pohybovat.
Utzův betlém v Orlických horách

V Olešnici v Orlických horách najdete v budově obecního úřadu
Utzův mechanický betlém. Můžete si ho zde prohlédnout a seznámit se s jeho historií.
Betlém je unikátní tím, že kromě posuvného pohybu
postavy hýbají hlavou, rukama i nohama a v některých případech se i
vzájemně přibližují či vzdalují. Betlém dostal jeméno po svém tvůrci
Josefu Utzovi, narozeném roku 1896 v Horní Olešnici. Unikátní betlém o půdorysu asi 5 x 2 m vznikal v prvním patře domu s tkalcovnou, kde Josef Utz žil. Jeho tvůrce měl
smysl pro detail a rozhodl se, že jeho figurky nepojedou jen strnule na páse, jak bývalo obvyklé, nýbrž se budou pohybovat. A tak jeho
figurky lidí i zvířat skutečně napodobují přirozený pohyb, pohybují rukama, nohama i hlavou, ale také se k sobě přibližují a od sebe vzdalují a
vytváří dokonalou iluzi průvodu přicházející slavit narození malého Ježíška. Aby tomu tak mohlo být, každá z nich je umístěna na samostatném vozíku s nápravou ve tvaru dvojdílného klikového hřídele.
Pákový mechanismus převádí otáčení hřídele při pohybu vozíku vpřed na kyvný pohyb nohou.
Pražské Betlémy 2024

Projekt
Křesťanské Vánoce – Betlémy 2024 navazuje na tradiční putování křesťanů po kostelích v období Vánoc, které probíhá již řadu desetiletí. Letošní třináctý ročník
od 24. prosince propojuje po celé vánoční období chrámy, nabízející zpřístupnění jesliček široké veřejnosti mimo rámec bohoslužeb. Do projektu se v
Praze zapojilo na
50 chrámů. V každém kostele zapojeném v pražské arcidiecézi do projektu bude jako malý dárek pro děti připravena jedna
papírová figurka z betlému – celkem je k dispozici
třicet pět druhů figurek (do vyčerpání zásob). Betlém vytvořila Marion Lišková. Přehled figurek a kulisy k vytištění jsou, stejně jako další informace, k dispozici na webu krestanskevanoce.cz. Letos se mezi
pražskými kostely objeví poprvé
Husův sbor Holešovice v ulici Farského 1386/3. Jedním z nejzajímavějších kostelů letošního ročníku je
kostel sv. Františka z Assisi na
Starém Městě. Zde objevíte vyřezávaný
dřevěný polychromovaný betlém, který pro křižovníky zhotovil v roce 1937 akademický sochař Václav Andres. Slovanský betlém vyrobil akademický sochař Václav Cvekl okolo roku 1904 a celé uspořádání připomíná Chodsko. Přijďte se podívat do
kostela sv. Antonína Paduánského v Holešovicích.
Tradice výroby betlémů v České republice sahá až do 16. století.
V Třebechovicích pod Orebem se nachází muzeum, které má ve svých sbírkách více než 400 betlémů.
V Třebechovickém muzeu betlémů lze vidět Proboštův betlém, který je dlouhý sedm metrů, široký přes tři metry a vysoký téměř dva metry.
Speciálním na betlémech v Třešti je, že se jedná o dioramata vytvořená z přírodnin a že tuto tradici mají v místních rodinách již dvě stě let.
Domácí výstavy betlémů v Třešti můžete navštívit od 26. prosince 2024 do 2. února 2025 v místních rodinách.
Největší lidový mechanický betlém na světě, Krýzovy jesličky, lze vidět v Muzeu Jindřichohradecka v Jindřichově Hradci.
Pohyblivý betlém v Horní Lidči nabízí dřevořezby čtyřiceti nejzajímavějších míst Zlínského a Trenčínského kraje a scénu s více než 230 figurami, z nichž 75 je pohyblivých.
Pohyblivý sušický betlém znázorňuje život našich předků, tradiční řemesla a lidovou architekturu v půvabné šumavské krajině.
V projektu Pražské Betlémy 2024 můžete vidět různé typy betlémů, například vyřezávaný dřevěný polychromovaný betlém nebo Slovanský betlém.
Velhartický betlém je zasazen do 14. století, období, kdy byl postaven Velhartický hrad.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.