Nechme tetřívky na Šumavě v klidu tokat

Jarní tok tetřívků trvá zhruba od konce února do konce května. Narušit ho je podle vedení NP Šumava velmi snadné – pouhá přítomnost člověka na tokaništi může znamenat jeho přerušení. V období toku je tento pták velmi citlivý a v případě vyrušení se může stát, že samička není oplodněna. Na některých místech Šumavy proto vedení národního parku sáhlo k omezením. Podle dlouhodobých zkušeností jsou přitom těmi nejčastějšími rušiteli zejména fotografové a nadšení pozorovatelé přírody.

Tetřívčí námluvy jsou totiž vizuálně velmi atraktivní – kohoutci se před slepičkou předvádějí jak svými fyzickými přednostmi, tak i, s nadsázkou řečeno, tanečními kreacemi, při kterých vyskakují nad luční porosty a různě se natáčejí. Takové dvoření trvá až desítky minut, v rámci kterých fotografové získají vytoužené snímky. Při fotografování může být rušícím elementem třeba jen zvuk závěrky fotoaparátu nebo samotný pohyb člověka při fotografování. Často se také stává, že když má fotograf dost snímků, zvedne se ze svého úkrytu a odchází. Tím tetřívky vyplaší a oni odlétnou. Přitom ale tok tetřívka neskončil – nedošlo ke kopulační fázi. A jeden den páření je tak ztracen. Když se toto opakuje každý den, nemusí dojít k oplodnění samičky vůbec.
 

Kam je vstup omezen

Z důvodu zvýšené ochrany tetřívka obecného a sokola stěhovavého je dočasně omezen vstup do následujících oblastí národního parku: od 1.3. – 31.5. v čase od 18:00 do 10:00 hodin v okolí obce Dobrá. Uzavřen je průchod po žluté turistické trase ze zelené značky u Soumarského mostu po žluté do osady Dobrá (48.8967558N, 13.8322678E). Tokaniště je uzavřené do 31. května v době od 18 do 10 hodin dalšího dne.

Uzavřena je též lokalita Cazov (bývalá osada Dolní Cazov, 48.8884039N, 13.7340133E), včetně části červené turistické trasy a cyklotrasy 7 (Vltavská), 1023 je pro turisty uzavřena do 31. května. Tokaniště u Cazova je uzavřeno zcela.

Od 1.3. do 15. července je uzavřena stezka ke zřícenině Kunžvart (48.9208969N, 13.7085967E) a stezka na Stožeckou skálu u Stožecké kaple (48.8743586N, 13.8233019E) – zde pro změnu hnízdí ohrožení sokoli.

Obnova bezlesí u Knížecích Plání anebo proč se kácí zdravé stromy

Při toulkách okolo Knížecích Plání se mnozí turisté podivovali, proč zde dřevorubci kácí zdravé stromy. Dělo se tak zejména na červené turistické značce, která kopíruje česko-německou hranici. Správa NP Šumava má proto vysvětlení: v několika lokalitách se pracuje na obnově bezlesí a postupně navrací oblastem podobu ze 40. let minulého století. Odstraňováním náletových dřevin se zlepšuje stav biotopů s chráněnými druhy rostlin a živočichů, jako jsou například smilkové traviny nebo právě ohrožený tetřívek obecný. Děje se tak na místech, kde před desítkami let pastviny a obdělávané plochy luk. Po vysídlení původních obyvatel však oblast zpustla a pastviny i díky uzavření hranic zarostly nálety smrku, bříz, jeřábu a dalších dřevin.

S odstraňováním náletů začali na Šumavě již v roce 2015, a to na Knížecích Pláních, Zhůří u Keplí a poblíž Skelné. Už nyní lesníci z NP Šumava pozorují, že to má smysl – tetřívků obecných, kteří jsou stálými obyvateli Knížecích Plání, už neubývá. Největší část ohrožené ptačí populace dnes žije v jižní části parku, u Strážného. Podle posledních výsledků monitoringu je na celé Šumavě a v oblasti Boletic zhruba 140 až 150 kohoutků i slepiček dohromady.