Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.
Vesnici založil
na konci 18. století kníže Schwarzenberg a pozval do ní rodiny z nedalekého stašského panství. Přes obtížné životní podmínky
v nadmořské výšce 1021 m se obec rozvíjela a ve druhé polovině 19. století v ní žilo již přes 700 lidí. Kromě výše uvedených domů zde stávala
hájovna, pila, hostinec, mlýn, stanoviště hraniční stráže, od roku 1830 hřbitov, v roce 1864 byl vystavěn v obci
kamenný kostel sv. Jana, později i fara, od roku 1902 zde fungoval
obecní úřad a od roku 1930 též úřad poštovní. Ve vsi fungoval také divadelní a taneční soubor a orchestr.
Po druhé světové válce bylo
německé obyvatelstvo obce vysídleno a ani nově příchozí obyvatelé zde nezůstali dlouho. Území se v 50. letech stalo součástí zakázaného
pohraničního pásma, kterým probíhala tzv. železná opona; veškeré budovy v obci včetně kostela byly srovnány se zemí. Kromě jejich pozůstatků je v terénu dobře patrný především systém polí, ohraničených mezními
pásy z mohutných balvanů.
V 70. letech 20. století byl armádou zničen místní hřbitov a kostel sv. Jana odstřelen. Dnes jej připomíná
vztyčený kříž na pietně upraveném místě – základech kostela. V průčelí pietního místa je umístěn zrestaurovaný zde nalezený
rodový znak Schwarzenberků. Po roce 1990 byl péčí bývalých německých obyvatel místní hřbitov obnoven. Z obnoveného hřbitova je
za jasného počasí výhled na horu
Luzný,
Třístoličník,
Boubín,
Bučinu a v okolí hřbitova se otevírá pohled na partie celých Knížecích Plání. Za příznivých podmínek jsou
viditelné i Alpy.
Knížecí pláně jsou přístupné
po turistických stezkách z
Kvildy, z Borových Lad, pro zdatnější i z Horní Vltavice (přes Polku) a ze Strážného (Jelení stezkou přes Žďárské jezírko). Všechny trasy vedoucí na Knížecí Pláně jsou
vhodné nejen pro pěší, ale i pro cyklisty.
Zaniklá obec Knížecí Pláně přináší pohled na tragické události, kulturální bohatství a památkovou obnovu v srdci Šumavy.
Knížecí Pláně připomínají tragické události moderních českých dějin a životní podmínky obyvatel v nadmořské výšce 1021 m.
Vesnici Knížecí Pláně založil na konci 18. století kníže Schwarzenberg.
Ve vesnici před jejím zrušením byly domy, hájovna, pila, hostinec, mlýn, stanoviště hraniční stráže, kostel, fara, obecní úřad a poštovní úřad.
V 50. letech byla ves srovnána se zemí jako součást zakázaného pohraničního pásma s železnou oponou.
Ve vsi fungoval divadelní a taneční soubor a orchestr.
V místě bývalé obce je vztyčený kříž na základech starého kostela a zrestaurovaný rodový znak Schwarzenberků.
Na Knížecí Pláně se dá dostat po turistických stezkách z Kvildy, Borových Lád a dalších okolních míst.
Z hřbitova je výhled na horu Luzný, Třístoličník, Boubín, Bučinu a za příznivých podmínek jsou viditelné i Alpy.
Po roce 1990 byl obnovený místní hřbitov péčí bývalých německých obyvatel.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.