Vydejte se za krásou našich jezer

Sokolovská uhelná pánev v Karlovarském kraji je známá svým nerostným bohatstvím. Po konci těžby na dole Medard v těsné blízkosti Sokolova vzniklo nové jezero stejnojmenného názvu.

Původně jezero nedaleko Bohumína sloužilo k těžbě štěrku. V současnosti plní rekreační účely, dá se zde koupat nebo si půjčit lodičku.

Rozsáhlý Důl československé armády (zkráceně ČSA) se nachází pod Krušnými horami, nedaleko Mostu. Samotná těžba započala roku 1901, nyní se od těžby pomalu ustupuje, k úplnému ukončení by mělo dojít na přelomu let 2025 a 2026. V rámci rekultivace vznikne na jeho místě velké jezero.

Zejména v letních měsících je oblíbeným odpočinkovým a rekreačním místem vodní nádrž Matylda, nalézající se na severním okraji města Mostu. Jezero leží pod dvěma mosteckými vrchy, Hněvínem a Širákem, poblíž městské části Souš. Vodní nádrž vznikla zatopením bývalého povrchového dolu Vrbenský.

Jezero Moravičany vzniklo zatopením pískovny, má rozlohu 108 ha a maximální hloubku 15 m. Je využíváno jako zásobárna pitné vody a část se nachází v přírodní rezervaci. Je také oblíbeným místem pro koupání a windsurfing.

Jezírko určitě poznají filmoví fanoušci, zahrálo si totiž ve filmu Pelíšky. Vzniklo v roce 1905 zatopením vytěženého lomu, patří mezi nejhezčí části Prokopského údolí.

Přírodní památka Chomoutovské jezero v Litovelském Pomoraví je zejména v období každoročního tahu ptáků vyhledaným místem pro pozorování řady zástupců ptačí říše. K pozorování ptáku slouží i ptačí pozorovatelna, odkud můžete spatřit třeba orla mořského nebo kormorána.

Jedná se o nejmladší jezero na území ČR a jeho okolí. Vzniklo bezprostředně po mimořádných deštích 25. a 26. května 1872 s dvouhodinovým srážkovým úhrnem až 237 mm.

Přírodní rezervace Malé Jeřábí jezero na česko-německé hranici v Krušných horách je jedním z nejlépe zachovaných rašelinišť vrchovištního typu v této oblasti. Nachází se na rozvodí Rolavy a Cvikovské Muldy a odtékají z něj potoky na všechny světové strany.

V letní sezóně je lákadlem pro všechny návštěvníky nejen z Chomutova či České republiky, ale pro turisty z celého světa. Kamencové jezero je světový unikát. Vzniklo zatopením dolů, v nichž se těžil kamenec a síra. Plocha jezera je 15,95 ha, šířka je 240 m a délka 676 m, největší hloubka je 3,4 m.

Mácháč, to není jenom koupání, ale také poznávání! Naučná stezka Swamp je pojmenována podle Národní přírodní památky Swamp ležící při březích Máchova jezera. Naučná stezka seznamuje s chráněnými a kriticky ohroženými živočichy, rostlinami a rybníkářstvím Máchova jezera.

Rekreační oblast Milada leží nedaleko měst Ústí nad Labem, Teplice, Chabařovice, Trmice. Bývalá těžební oblast prošla rekultivací a návštěvníky láká především velkým jezerem, které dostalo své jméno po původním hlubinném dole.

Pískovna Adršpach se nachází v národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály. Nádherné jezírko s průzračně čistou vodou a bělostnými písečnými plážičkami vzniklo zatopením bývalého pískovcového lomu a dnes patří k nejkrásnějším skalním jezírkům v celé České republice.

Revíz, označovaný znalci jako nejkouzelnější lokalita v Jeseníkách, je ideálním místem pro klidnou dovolenou. Horská osada je vhodná pro cykloturistiku, turistiku, běžky, procházky a houbaření.

Dříve zavřený a nedávno znovu zpřístupněný lom s krásnou vodou na koupání a potápění. Pískovna se nachází u obce Konětopy najdete zde travnatou i malou písčitou pláž. Raritou je výskyt sladkovodních medůz. Pejsci se zde koupat bohužel nesmějí.

Obrovská vodní plocha kousek za Prahou s čistou a teplou vodou, vůně borovic a písečné pláže, ze kterých víc než čtvrtina patří nudistům. Místo, které připomíná moře. Jezero Lhota vzniklo zatopením pískovny po ukončení těžby písku v roce 1983.

Vydejte se poznat jedno z pěti šumavských jezer ledovcového původu, Prášilské jezero. Jezero leží v nadmořské výšce 1080 m n.m. asi 5 km od Prášil, které bývá výchozím místem pro turisty. Příroda kolem jezera nabízí odpočinek a příjemnou nenáročnou procházku.

Píšťanské či Žernosecké jezero je uměle vytvořený písník, vzniklý v 50. – 60. letech průsaky vody z řeky Labe, která zde zatopila lom na štěrkopísek. Dnes je jezero oblíbeným rekreačním místem s písčitými břehy.

Podniknout výlet k Černému jezeru by měl každý, kdo se ocitne v krásném prostředí Šumavy. Největší české přírodní jezero ledovcového původu totiž poskytuje jeden z nejhezčích zážitků při toulkách šumavskou přírodou.

Pověstmi opředené Čertovo jezero ledovcového původu leží na jihovýchodním svahu Jezerní hory, poblíž Železné Rudy. Jako jediné ze šumavských jezer náleží k povodí Dunaje.

Nejmenší a nejvýše položené jezero české části Šumavy bylo na dlouhou dobu veřejnosti nepřístupné. O to víc se vyplatí se k tomuto krásnému jezeru ledovcového původu podívat.

Nenáročná trasa vás provede po zpevněné komunikaci z parkoviště Špičácké sedlo až k Černému jezeru se zaměřením na přírodovědu, využití vodní energie a historii.

Chalupská slať leží v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910 m, severně od Borové Lady. Kolem největšího rašelinového jezírka v ČR roste rašelinná kleč, srmky, borovice blatka či suchopýr pochvatý. K jezírku, na kterém se tvoří plovoucí ostrůvky, vede přes rašeliniště krátká naučná stezka.

Páté velké jezero na české straně Šumavy je pojmenováno podle hory Plechý, pod kterou leží v nadmořské výšce 1089 m. Vzniklo po ústupu ledovce, který za sebou zanechal 40metrovou čelní morénu a impozantní jezerní stěnu vysokou 250 metrů.

Skryjská jezírka jsou dvě malá jezírka nedaleko obce Skryje. Leží v nadmořské výšce 270 m, vzdálená od sebe jen několik metrů. Každé z nich měří přibližně 30 m a zaujímá plochu asi 150 m². Jedná se o chráněnou přírodní památku.

Voda jezírka je slabým roztokem kyseliny sírové, je proto sterilní a bez života. Sloučeniny železa dodávají jezírku červenou barvu. Tato přírodní památka je evropským unikátem.

Vodní nádrž Lipno je největší umělé jezero České republiky. Voda z přehrady je vedena k podzemní elektrárně. Jezero, které vzniklo za hrází, je právem nazýváno "jihočeským mořem". Dosahuje délky 44 km a v místě největší šířky (u Černé v Pošumaví) činí vzdálenost obou břehů 10 km.