Jak a kde? Třeba v
Malých Svatoňovicích, Čapkově rodném městě: v
pátek 10. ledna tu chystají
slavnostní večer s přednáškou Tomáše Halíka Plachá zbožnost Karla Čapka; akce začíná v 17 hodin v malém sále kulturního klubu. V
Praze pak můžete výročí oslavit společně s dětmi v divadle:
divadlo Orfeus zve na Pohádku ptačí, kterou znáte z proslulého souboru
Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek. Pohádka ptačí je výjimečná tím, že se na jevišti objevuje poprvé; hraje se v
Divadle Františka Troníčka ve Vladislavově ulici na
Novém Městě.
Ke kulatinám Karla Čapka připravila
speciální program i Česká televize; v prvním lednovém víkendu se vysílaly například
Pošťácká pohádka, Velká kočičí pohádka nebo
Zločin na poště, v
pondělí 6. ledna pak
Bílá nemoc. Ve
čtvrtek 9. ledna se podíváme na
film Člověk proti zkáze a pořad
Dopisy od Karla Čapka, putování po Velké Británii po více než devadesáti letech od vzniku Anglických listů, o víkendu nás pak čeká například
Psí pohádka a
film Krakatit.
Kdo byl Karel Čapek?
Známe jej především jako
spisovatele, kterému ležel na srdci osud našeho národa, ale byl také vynikající
dramatik, publicista a překladatel, dobrý kreslíř, fotograf a v neposlední řadě nadšený zahradník a milovník psů a koček. Muž se širokým rozhledem a hlubokými vědomostmi, znalec lidských povah a skvělý vypravěč příběhů se narodil v roce 1890 v
Malých Svatoňovicích, hornickém a lázeňském městečku pod
Jestřebími horami. Už v červenci téhož roku se sice rodina odstěhovala, ale nijak daleko: domovem se pro ně stala nedaleká
Úpice. Právě do rodného kraje v
podhůří Krkonoš, nebo jak sám Čapek říkal „do Krakonošovy zahrádky“, se opakovaně ve svých dílech vracel. Zdejší krajina se objevuje hlavně v jeho pohádkách, třeba v Doktorské či Druhé loupežnické. Až se tímhle krajem budete toulat, vypravte se třeba ke
sluji loupežníka Lotranda; najdete ji pod
Žaltmanem, nejvyšším vrcholkem Jestřebích hor.
Výpravy za Čapkem
Zatímco po Lotrandovi zbyla jen opuštěná jeskyně, sourozence Čapkovy v
Malých Svatoňovicích připomíná pomník od akademického sochaře Josefa Malejovského v místním parku, pamětní deska na domě, kde rodina Čapkových žila, a také
Muzeum bratří Čapků. Jeho základem se stala
výstava z roku 1946, kdy do Malých Svatoňovic zavítal tehdejší pan prezident Edvard Beneš. Výstava tu nakonec zůstala natrvalo a proměnila se ve stálou expozici. K vidění je tu dokonce posmrtná maska i odlitek spisovatelovy pravé ruky s mozolem od psaní na prostředním prstu. Na přání manželky Karla Čapka Olgy Scheinpflugové jej odlil sochař Karel Dvořák. Podívat se sem můžete kdykoliv, mimo sezonu ale pouze po předchozí telefonické domluvě.
Už v roce 2018, kdy uplynulo 80 let od smrti Karla Čapka, mělo být slavnostně otevřeno
muzeum bratří Čapků ve vile na
pražských Vinohradech. Dům, kam se Karel a Josef Čapkovi přistěhovali kolem roku 1924, je výjimečný především díky dochovanému a neporušenému interiéru včetně původního vybavení. Otevření vily se ale prozatím odložilo a podle aktuálních informací se sem první návštěvníci podívají snad koncem roku 2021, takže místo do Prahy vás pozveme na Strž.
Čapkův letní dům u Dobříše má i v zimě zvláštní kouzlo!
Kouzelná Strž
Když se v roce 1935 Čapek oženil s herečkou Olgou Scheinpflugovou, jako svatební dar dostali
půvabný venkovský dům ve Staré Strži u
Dobříše. Památník Karla Čapka v něm byl otevřen v 60. letech minulého století a kromě manželů připomíná i spousty přátel, kteří sem za Čapkovými přijížděli, například
novináře, spisovatele a dramatika Ferdinanda Peroutku. Přestože šlo o letní sídlo, otevřeno tu bývá celý rok: v zimních měsících se sem můžete podívat ve všedních dnech od 9 do 16 hodin, o víkendech bývá otevřeno jen pro předem objednané skupiny.
Karla Čapka připomínají také odpočinková zákoutí v okolní zahradě a stezka, která vás zavede do míst, kam rád chodíval. Mimochodem, právě na Strži se při likvidaci škod po povodni Čapek nachladil a v neděli 25. prosince 1938 tu zemřel na zápal plic. Jeho hrob najdete na
Vyšehradském hřbitově v Praze.
Víte, že?
V Úpici na náměstí naproti kostelu stojí pošta, kam Čapek umístil děj Pošťácké pohádky? Čapkově rodině a době, kterou ve městě prožila, se věnují expozice Městského muzea a galerie J. W. Mezerové v budově staré radnice.-
- Díla Karla Čapka jsou pro překladatele prubířským kamenem; jeho slovní zásoba čítala neuvěřitelných 25 000 slov, a tak se do cizích jazyků převádí velmi obtížně. Čapek dokonce světové jazyky obohatil o nové slovo robot; poprvé zaznělo roku 1920 ve vědeckofantastickém dramatu R.U.R.
-
- V letech 1932 až 1938 byl Čapek sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu, ale nikdy ji neobdržel: díky kritice nastupujícího fašismu a dalších totalitních režimů měl řadu vlivných nepřátel. Zemřel sice předčasně, ale včas: když si pro něj po 15. březnu 1939 a německé okupaci Československa přišlo gestapo, byl už více než dva měsíce po smrti.