Den slovanských věrozvěstů: oslavte svátek Cyrila a Metoděje pěkným výletem

Slovanské hradiště v Mikulčicích patří bezpochyby mezi nejvýznamnější místa vztahující se k rané historii našeho státu. Patřilo k nejvýstavnějším opevněným sídlům Velké Moravy. Ve své době bylo hradisko Mikulčice vodním hradem, který obtékala členitá ramena řeky Moravy.

Hradisko svatého Klimenta (Klimentek) je poutní místo, národní kulturní památka a archeologická lokalita, která se nachází v nadmořské výšce 461 m na jihozápadním vrcholku Chřibů, 4 km severozápadně od obce Osvětimany. Každý rok se zde koná pouť na svátek Seslání Ducha svatého.

Pověstmi opředená bájná hora Radhošť (1129 m n. m.) se nachází nedaleko Pusteven v Moravskoslezských Beskydech a tvoří nejzápadnější vrchol Radhošťské hornatiny. Nabízí krásné výhledy na celé Beskydy, Valašsko, Jeseníky – Praděd, Malou a Velkou Fatru.

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice (dřive Radegast) má 9 zastavení pojednávajících o přírodě, krajině i historii tohoto krásného, a všeobecně známého koutu Beskyd.

Kaple, zasvěcená slovanským věrozvěstům, je současně památníkem obětí světových válek. Svou architekturou se podobá románské rotundě se dvěma apsidami.

Poutní cesta růžence začíná u železničního přejezdu ve Starém Městě, které je od Velehradu vzdáleno asi 4 km. Cesta, značená šipkami s nápisem „Poutní cesta“, pokračuje údolní nivou potoka Salašky.

Na vyvýšenině uprostřed vinic nedaleko Velkých Bílovic stojí kaplička ve tvaru románské rotundy. Stojí na návrší Hradištěk-Zímarky a je od ní pěkný výhled na okolní vinice a pálavské kopce.

Vydejte se na cestu spojující dvě nejvýznamnější poutní místa Moravy – Svatý Hostýn a Velehrad, poznejte dávnou historii naší země. Putování zahájíte v Kroměříži, městě památek UNESCO. Po sedmi dnech můžete putování zakončit na Velehradě, odkud bylo Slovanům před mnoha věky přineseno křesťanství.

Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Chloubou farnosti je barokní bazilika s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. V roce 1927 byl udělen zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor).

Cyrilometodějská kaple, na okraji města Valašské Klobouky, byla postavena na památku tisícího výročí příchodu věrozvěstů na Moravu, a to v novogotickém slohu. Autorem výzdoby je Bohumír Lindauer.

Téměř dva a půl metru vysoký pomník Cyrila a Metoděje stojí od roku 2013 nad Strachotínem. Tvůrcem sousoší z pískovce je sochař Vladimír Matoušek. Má podobu dvou soch symbolizujících apoštoly Slovanů – Cyrila a Metoděje. Mezi nimi je mezera ve tvaru kříže.

Na významném poutním místě ve Velehradu je ohradní zeď, která tvoří základ pro galerii světců.

Sousoší Cyrila a Metoděje, slovanských věrozvěstů, bylo odhaleno veřejnosti v 21. září 2013 v zámeckém parku ve Křtinách.

Kostelík sv. Klimenta ležící asi 1,5 km jihozápadně od Lipůvky, byl součástí dnes zaniklé osady, která zde podle archeologických výzkumů stála již na přelomu 10. a 11. století.

Kaple sv.Cyrila a Metoděje na Horní Čeladné leží u cesty na Podolánky, přímo pod kopcem Kozincem, na kterém stával čeladenský hrádek.

Kostel svatých Cyrila a Metoděje v Loučná nad Desnou vznikl původně jako zámecká kaple v době, kdy panství patřilo velehradským cisterciákům.

Malá pseudolidová kaple severského typu stojí v části Bílá (Horní Bečva). Roubená kaple obdélného půdorysu byla postavena v roce 1922 a zasvěcena sv. Cyrilu a Metodějovi.

Historizující stavba z roku 1845, zbudovaná na románských základech. Původně se jednalo o tzv. křtící kapli, chránící zdejší pramen.

Nejmladší z dřevěných kostelů na Severní Moravě a ve Slezsku se nachází v nejvýchodnější obci republiy, v těsné blízkosti trojmezí tří státu České republiky, Slovenska a Polska, Hrčavě.

Kaple se sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje postavená v roce 1898 v byzantském slohu, kteří toto místo podle staré pověsti navštívili. Před kaplí stojí bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z roku 1931.

Velehradský dům vznikl rekonstrukcí historických hospodářských objektů někdejšího velehradského předklášteří. V přebudované konírně se stájí ze 16. století, vzniklo Velehradské muzeum, v prvním podlaží nad ním pak Muzeum bible.

V bezprostřední blízkosti kláštera ve Velehradě najdete několik drobných sakrálních památek. Mezi nimi zaujmou barokní kaple sv. Jana Nepomuckého a novogotická kaple sv. Cyrila a Metoděje.

Kostel Zjevení Páně ve Velehradě byl postavený ve 13. století při klášterní bráně pro obyvatele předklášteří. V nedávné době byl kostelík zrekonstruován a probíhají v něm výstavy.

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti zaujímá v síti českých a moravských muzeí významné postavení. A to nejen svou historií píšící se od roku 1914 či množstvím sbírkových předmětů, ale především zaměřením a pracovními výstupy upoutává zájem odborné i laické veřejnosti.

Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum ve Starém Městě seznamuje návštěvníky s archeologickými nálezy z regionu a životem Slovanů. Jeho první část vybudována v 60. letech 20. století nad základy velkomoravského kostela s rozsáhlým pohřebištěm.

Cyrilometodějská cesta prezentuje soubor tras zaměřených na putování po stopách slovanských kořenů směřujících na Velehrad z různých směrů, využívajících značených tras Klubů českých a slovenských turistů vhodných převážně pro pěší putování.

Poblíž obce Hrčava najdeme místo, kde se potkávají hranice tří států, tzv. Trojmezí. Místo je výjimečné tím, že z vrcholu asi 606 m n. m. je vidět panorama krajiny 3 států, České, Slovenské a Polské republiky.

Žulovou kašnu s nádrží na půdorysu kvadrilobu zdobí sochy věrozvěstů sv. Cyrila a sv. Metoděje v životní velikosti. Kašna krášlí bystřické náměstí již od roku 1892.

Nedaleko centra města Kroměříže, na Slovanském náměstí, se nachází pravoslavný kostel svatého Cyrila a Metoděje ze 20. století. Nachází se zde také ostatky svaté Ludmily.

Velkomoravská říše byla evropská velmoc, která na přelomu 9. a 10. století oslnila tehdejší svět leskem bohatství, moci a pozoruhodného kulturního rozkvětu. Existovala necelých sto let, ale českým zemím zanechala významný odkaz: první křesťanské svatyně na našem území a bohoslužby, při nichž bůh promlouval k věřícím v jejich vlastním jazyce. Zasloužili se o to svatí Konstantin (827 – 14. února 869) a Metoděj (813 – 6. dubna 885), bratři ze Soluně a slovanští věrozvěstové.

Mohutná trojlodní novorománská bazilika v pražském Karlíně, stavěná z tesaného kamene podle vzorů starých románských kostelů, náleží svou rozsáhlostí mezi nejpřednější církevní stavby v Čechách.

Moravské zemské muzeum Brno otevřelo v Uherském Hradišti Centrum slovanské archeologie. Uvidíte zde výstavu o svatém Cyrilovi a Metodějovi a dozvíte se zajímavé informace také o počátcích křesťanství na Moravě.

Centrum Slováckých tradic se nachází v obci Modrá u Velehradu. Návštěvníci se mohou nejen seznámit s procesem pálení ovoce a historií vinařství, ale zároveň mohou ochutnat produkty typické pro místní kraj – ovocné destiláty a víno. Centrum dále doplňuje prodejna regionálních produktů a kavárna.

Cyklostezku z Boršic do Zlechova doprovázejí výtvarné prvky z kamene, bronzu a nerezu. Ústředním tématem celé cyklostezky jsou kořeny naší křesťanské historie.