Rys ostrovid je naše největší kočkovitá šelma. V České republice, Německu i Rakousku patří k
přísně chráněným ohroženým druhům, chrání ho samotné členské země i evropská legislativa. Česko-bavorsko-rakouská rysí populace se pohybuje na rozmezí těchto tří států a obývá tak rozsáhlé území
od Dunaje na jihu až po Brdy, Český les na severu a část Vysočiny. Pro svou nízkou početnost a izolovanost od ostatních rysích populací je považována za vysoce ohroženou. Rys je ale ohrožen i jinde, třeba v Alpách, v Dinárském krasu. I proto si rys zaslouží naši pozornost.
V roce 2017 vyhlásilo
Mezinárodní den rysů 11 organizací zapojených do rozsáhlého evropského projektu 3Lynx, který je financován programem Interreg Central Europe. Cílem této akce je upozornit na problematiku
ochrany rysa ostrovida v Evropě a zároveň lidi blíže seznámit s životem našim zrakům většinou skrytě žijící kočkovité šelmy.
Mezinárodní den rysů oslavíte nejlépe
návštěvou zoologické zahrady, kde uvidíte tato jedinečná zvířata na vlastní oči a koupí vstupenky
podpoříte péči o ně. Rysi chovají například zoologické zahrady v
Brně,
Děčíně,
Hluboké nad Vltavou nebo
Ostravě.
Rysí celebrity české přírody
Známým se stal případ
samičky rysa karpatského ze Zoo Jihlava, které se podařilo uprchnout do hlubokých lesů
Vysočiny. Lidé hlásili pozorování rysice v okolí Jihlavy, například v oblasti Henčova, Cerekvičky či
Vílance. Na fotopastech i termokamerách ji zachytili také místní myslivci, kteří se zoo spolupracovali na zmapování jejího pohybu. Poslední informace o jejím pozorování přišly z léta loňského roku. Pak veškeré zprávy utichly. Je velmi pravděpodobné, že se
šelma adaptovala na nový svobodný život a odešla do jiné oblasti. Mohl jí však také někdo upytlačit anebo se mohla stát obětí dopravní nehody... Rysí samička se narodila v
zoo a žila ve výběhu se svou matkou. Uprchnout se jí podařilo v prosinci 2023 při prořezávce stromů.
Skvělým místem, kde lze rysa sledovat po celý den je
rysí výběh nedaleko Kvildy. Trpěliví pozorovatelé se zde setkají s rysicí Kate, která zde žije od roku 2016. Pochází původem z Německa, kde se narodila už v zajetí. Ve výběhu žila spolu s
rysem Davidem, kterého
srazil automobil a po mimořádně
náročné léčbě již zůstal v péči člověka. Bohužel, oblíbený rys uhynul v roce 2022.
Víte, že... aneb několik zajímavostí o rysech
Latinské jméno rysa „lynx“ pochází ze slova s řeckými kořeny, které znamená „zářit“. Důvodem je pravděpodobně to, že oči této kočkovité šelmy zdánlivě září.- Úžasný sluch a zrak rysů z nich dělá vynikající lovce s rychlými reflexy. Za denního světla dokáže zpozorovat myš ze vzdálenosti 70 metrů, zajíce na 300 metrů a srnce na 500 metrů! Jeho zrak je vynikající i v noci: v létě za úplňku spatří např. zajíce na 125 m a srnce na 300 m. Stejně vynikající je i jeho sluch, zatímco čich má rys o něco horší než psovité šelmy.
Dlouhé štětičky na konci ušních boltců slouží zřejmě k lepšímu rozpoznávání směru přicházejícího zvuku a usnadňují rysovi orientaci v lesním terénu, který je jeho domovem.- Mohutné tlapy (přední mírně větší než zadní) se zatažitelnými drápy slouží v zimě jako sněžnice. Rysí stopa je obvykle kulatá, mírně asymetrická a bez otisku drápů. Ty vytahuje rys jen výjimečně – například při útoku, na kluzkém povrchu nebo na zmrzlém sněhu. Slouží mu podobně jako mačky horolezcům.
- Jsou skvělí skokani a lezci po stromech, ze země bez přípravy dokáží vyskočit více než dva metry vysoko.
- Mláďata rysa jsou velmi dlouho závislá na matce. První dva týdny mají zavřené oči, prvních pět týdnů života nemohou opustit doupě a teprve po dvou měsících se odstaví. Obvykle zůstávají s matkou téměř celý první rok života.
Na rozdíl od většiny jiných kočkovitých šelem mají rysi v poměru k velikosti těla malý ocas. Předpokládá se, že jde o důsledek genetické mutace.- Rysi jsou samotářská zvířata, většinu života tráví sama.
- Navzdory obecnému přesvědčení, že se kočky bojí vody, je rys skvělým plavcem. Řeky s přírodními břehy pro něj nejsou zásadní překážkou pro pohyb v krajině. Nejen ze zahraničí jsou známy případy, kdy rys překonával středně velké řeky nebo i vodní plochy v řádech stovek metrů. Také v Beskydech se v minulosti při stopování jednoho z místních rysů podařilo zjistit, že přeplaval rameno vodní nádrže Šance.
Hlavním cílem Mezinárodního dne rysů je podpora ochrany lynxů ostrovidů, tedy rysů, a zvýšení povědomí o potřebě ochrany tohoto ohroženého druhu v Evropě.
Na Mezinárodním dni rysů se aktivně podílí organizace z České republiky, Německa, Rakouska, Itálie a Slovinska.
V České republice je nejpravděpodobnější setkání s rysy na Šumavě, v Českém lese, Brdech a v některých oblastech Českomoravské Vysočiny.
Rys ostrovid je největší kočkovitá šelma vyskytující se v České republice, Německu a Rakousku. Je přísně chráněný ohrožený druh, jehož existence je ohrožena nízkou početností, izolovaností a různými dalšími nebezpečími jako je pytláctví nebo dopravní nehody.
Ochranu rysů můžete aktivně podpořit návštěvou zoologických zahrad, které rysi chovají, jako jsou zahrady v Brně, Děčíně, Hluboké nad Vltavou a Ostravě, kde mají speciální programy a výběhy pro rysy.
Rysí samička karpatského z Zoo Jihlava uprchla do hlubokých lesů Vysočiny a byla opakovaně pozorována v okolí Jihlavy. Naposledy byla pozorována v létě loňského roku a od té doby jsou zprávy o ní nejisté.
Rysi mají úžasný zrak a sluch, které z nich dělají vynikající lovce. Za denního světla dokáže úspěšně zpozorovat malé zvířata jako myši až ze vzdálenosti 70 metrů a večer při úplňku i zajíce na 125 metrů.
Rysi mají mohutné tlapy, které fungují jako sněžnice v zimě, dlouhé štětičky na uších pro lepší detekci zvuků a zatažitelné drápy pro lepší pohyb na kluzkém povrchu.
Rysi jsou samotářská zvířata, která většinu svého života tráví osamoceně a výjimečně se schází s ostatními rysy jen v období páření nebo když mláďata zůstávají s matkou.
Rysí stopa je obvykle kulatá, mírně asymetrická a bez otisku drápů, což pomáhá rysům lépe se pohybovat v jejich přirozeném prostředí a efektivněji lovit.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.