Osm žen pro osmý březen

Eva Jiřičná: architektka

Architektku českého původu a rodačku ze Zlína (*3. března 1939), která již více než padesát let žije a pracuje v Londýně, zařadil časopis Evening Standard mezi stovku nejvlivnějších žen Londýna. V roce 1984 založila vlastní ateliér, Eva Jiricna Architects Limited, v roce 1999 pak společně s Petrem Vágnerem pražský ateliér AI – DESIGN. Působí v mezinárodních porotách architektonických soutěží a intenzivně přednáší o své práci po celém světě. Originální rukopis Evy Jiřičné nese řada míst ve světě i u nás; v Praze jsou to například interiéry Tančícího domu, Oranžerie a Královská zahrada na Pražském hradě, hotely Josef a Maxmilian a interiéry kostela svaté Anny, ve Zlíně pak Univerzitní a kongresové centrum Univerzity Tomáše Bati.
 

Magdalena Kožená: operní pěvkyně

Jedna z nejproslulejších pěvkyň současnosti se narodila 26. května 1973 v Brně. Se zpěvem začínala v dětském sboru Kantiléna a původně se chtěla stát pianistkou, ale když si jako dvanáctiletá zlomila při sportování obě ruce, zvítězil zpěv. Svou úspěšnou kariéru Magdalena odstartovala absolutním vítězstvím v roce 1995 při Mozartově hudební soutěži v rakouském Salcburku, od té doby získala řadu dalších uměleckých cen. Vystupuje na koncertních i operních pódiích doslova celého světa, ale je také značně vytíženou maminkou tří dětí, Jonáše, Miloše a Anežky. Jejím manželem je britský dirigent Sir Simon Rattle.
 

Petra Kvitová: tenistka

Nejúspěšnější česká tenistka (* 8. března 1990) sice u svého jména jako rodiště uvádí Bílovec, ale tam pobývala jen pár dní po narození. Doma je ve Fulneku, kde žije její rodina, kde také začala hrát tenis a kde se už letos chystá otevření síně slávy Petry Kvitové v opraveném Knurrově paláci. Jejím největším úspěchem jsou vítězství na Wimbledonu 2011 a 2014. V roce 2011 Petra také vyhrála Turnaj mistryň, což jí vyneslo až na druhé místo na světě. Na olympiádě v Rio de Janeiru vybojovala bronz ve dvouhře, s českým týmem opakovaně vyhrála Fed Cup a na kontě má bezmála třicet singlových titulů. Provází ji pověst houževnaté bojovnice, zejména poté, co ji v prostějovském bytě přepadl a poranil zloděj. Operační zákrok ve specializované nemocnici ve Vysokém nad Jizerou, rekonvalescenci a následný Petřin úspěšný návrat na tenisové kurty se zatajeným dechem sledovalo celé Česko.
 

Ester Ledecká: sněhová královna

Pro dívku narozenou 23. března 1995 v Praze zní profese sněhová královna zvláštně, ale je zkrátka nezařaditelná. Snowboardistka a alpská lyžařka, kterou můžete potkat třeba na krkonošských svazích nebo na sjezdovkách na Dolní Moravě, je teprve druhou olympioničkou v historii, která získala zlaté medaile ve dvou různých sportech, a vůbec první ženou, které se to podařilo na jedněch zimních olympijských hrách. Je i první z českých alpských lyžařů, kdo vyhrál olympijské zlato, a prvním olympionikem v historii startujícím v lyžařských i snowboardových disciplínách. Mistrovství světa ve snowboardingu (2015) vyhrála v kategorii paralelní slalom, stejné soutěži v roce 2017 kralovala v disciplíně paralelní obří slalom, na Zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu (2018) získala dvě zlaté medaile, když nejprve vyhrála superobří slalom v alpském lyžování a o týden později ovládla paralelní obří slalom na snowboardu. Na Zimních olympijských hrách v Pekingu (2022) se Ledecké podařilo získat zlato na snowboardu v paralelním obřím slalomu. Z Mistrovství světa v alpském lyžování (2025) si přivezla bronz.
 

Tereza Maxová: modelka

Tvář ženy, narozené 31. srpna 1971 v Pardubicích, znáte z titulních stránek časopisů zvučných světových jmen od Vogue přes Elle, Marie Claire až po Glamour. Byla tváří značek jako Dior, Chanel, Prada, Gucci, Yves Saint-Laurent, Ralph Lauren, Karl Lagerfeld, Donna Karan, Hermés, La Perla, Vichy, Oriflame a L´Oréal, její kariéra přitom začala nenápadně v roce 1989, kdy s kamarádkou Evou Herzigovou krátce před sametovou revolucí odjela do Paříže na konkurz francouzské modelingové agentury. Tereza ale není jen modelka: návštěva pražského kojeneckého ústavu v roce 1996 se změnila v dlouhotrvající pomoc opuštěným dětem. Založila Nadaci Terezy Maxové, která pomáhá opuštěným dětem ve více než 200 dětských domovech, kojeneckých ústavech a dětských centrech, a od roku 2015 také každoročně pořádá charitativní akci Teribear, spojenou s během veřejnosti, aukcí a doprovodným programem.
 

Dagmar Pecková: operní pěvkyně

Charakteristika výjimečná žena, výjimečná umělkyně a operní diva, která zažila úplný vrchol i pád až na dno, platí pro obě, Marii i Dagmar. Operní pěvkyně, narozená 4. dubna 1961 v Medlešicích, absolvovala Pražskou konzervatoř a operní studium v Drážďanech. Vystřídala angažmá v drážďanské Semperově opeře a Státní opeře v Berlíně, představila se též v řadě dalších významných světových scén od Stuttgartu a Ženevy přes Mnichov, San Francisco a Paříž až po londýnskou Královskou operu Covent Garden. V rámci koncertní činnosti vystupuje na pódiích po celém světě i na prestižních mezinárodních hudebních festivalech včetně Pražského jara, je rovněž držitelkou Ceny Thálie za roli Carmen v inscenaci pražského Národního divadla.
 

Martina Sáblíková: rychlobruslařka

Třikrát zlato, jednou stříbro a dvakrát bronz z olympijských her, devatenáctkrát zlato, čtyřikrát stříbro a jeden bronz z mistrovství světa, pětkrát zlato, jednou stříbro a třikrát bronz z Mistrovství Evropy, jedenáctkrát zlato, dvakrát stříbro a dvakrát bronz ze Světových pohárů, držitelka titulu Sportovec roku v letech 2007, 2009 a 2010 a také juniorského i seniorského světového rekordu na 5 000 metrů: to všechno má na kontě česká rychlobruslařka, narozená 27. května 1987 v Novém Městě na Moravě. Martina se specializuje se na dlouhé tratě 3000 a 5000 metrů a na mezinárodní scéně působí od jara 2002, kdy se poprvé zúčastnila mistrovství světa juniorů. Podobně jako Ester Ledecká ale dosáhla úspěchů také v další sportovní disciplíně, silniční cyklistice. Má více než 15 medailí z mistrovství České republiky, v roce 2007 získala bronzovou medaili v časovce na mistrovství Evropy do 23 let. Čím víc přibývalo ocenění, tím častější byly také plány stavby rychlobruslařského oválu pro Martinu i její následovníky. Ve výčtu jejích úspěchů připomeňme zlato Mistrovství Evropy (2007, 2010, 2011, 2012 a 2016), zlato z Mistrovství světa (2007 – 2013, 2015 – 2017, 2019 a 2020) a zlato z olympijských her (2010 na 3000 m i 5000 m a 2014 na 5000 m). V roce 2017 byla oceněna českým státním vyznamenáním – Medailí Za zásluhy. Na zimních olympijských hrách v Pekingu 2022 vybojovala bronz na pětikilometrové trati.
 

Barbora Špotáková: atletka

Jedna z nejlepších oštěpařek všech dob je trojnásobnou olympijskou vítězkou i mistryní světa, evropskou šampionkou a držitelkou světového rekordu v hodu oštěpem (vybojovala je na Světovém atletickém finále ve Stuttgartu v roce 2008 výkonem 72,28 m). Narodila se 30. června 1981 v Jablonci nad Nisou, kde také s atletikou začínala. Nejprve se věnovala sedmiboji, později se na radu Jana Železného začala specializovat na oštěp. Bára, která vybojovala zlato na OH v Pekingu a v Londýně a v Riu přidala bronz, se v roce 2017 stala čtvrtou držitelkou Ceny Věry Čáslavské, kterou uděluje Český olympijský výbor za mimořádné zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí. Svou aktivní oštěpařskou kariéru ukončila v září 2022. Z dlouhého seznamu velkých sportovních úspěchů vyniká zlato z Mistrovství Evropy v atletice (2014), zlato z Mistrovství světa v atletice (2007, 2011 a 2017) či nejvyšší sporotvní meta: zlato z olympijských her (2028 a 2012)
 

Víte, že…?

Osmý březen sice coby Mezinárodní den žen zná kdekdo, bohužel často s poněkud umolousanou komunistickou nálepkou. Přitom svátek, kdy ženám ve svém okolí můžete udělat radost květinami, čokoládou nebo malou pozorností vznikl už na začátku 20. století a letos je to právě 114 let od chvíle, kdy si ho všimla Evropa. V roce 1911 se Mezinárodní den žen poprvé slavil v Rakousko-Uhersku, Německu, Švýcarsku a Dánsku. Tak všechno nejlepší všem holkám, slečnám, babám, dámám a ženám!