Unikátní kopce, které nikdy nezamrzají: zůstávají teplé i v třeskutých mrazech

Kouřící Boreč v Českém středohoří

Jednou z nejznámějších ventarol je kopec Boreč (449 m), asi 4 kilometry západně od Lovosic. Keře a stromy na vrchu kolem puklin zdobí jíní a rampouchy a z některých skalních škvír přímo viditelně stoupá bílá pára. Čím víc mrzne, tím je zřetelnější. Masiv kopce se v létě chová jako akumulátor, absorbuje teplo a prohřívá se. V zimě vnikne do puklin chladný mrazivý vzduch. Ten se v puklinách ohřívá, stoupá vzhůru a v jejich ústí na vrcholu Borče udržuje stálou teplotu, která za žádných okolností neklesá pod 9°C. Výchozím bodem k návštěvě vrchu Boreč je ves Režný Újezd. Ta se nachází na jeho severovýchodním úpatí a právě odsud začíná okružní naučná stezka, která vás dovede k cíli.
 

Stříbrný vrch v Lužických horách

Proudění vzduchu skalními sutěmi se odborně nazývá mikroexhalace. Tento jev je v zimě pozorovatelný i na Stříbrném vrchu (600 m) poblíž České Kamenice. Na rozdíl od Borče, je Stříbrný vrch ovlivněn lidskou činností, neboť se zde do roku 1973 těžil čedičový kámen. Stejně tak v sousedním lomu na Zlatém vrchu (657 m), kde se lámaly čedičové sloupce. Vlivem mrazivých povětrnostních podmínek, erozí a zatékání vody do puklin stěn a sutí se vytváří labyrint průduchů a dutin. Na Zlatý vrch vede červená značka od parkoviště v obci Líska. Ke Stříbrnému vrchu se dostanete neznačenou stezkou obkružující Zlatý vrch.
 

Vrch Homole na Broumovsku

Nad Šonovem, obcí nedaleko Broumova, se zvolna zvedá z údolí Šonovského potoka skoro nenápadný, ale přece jen kopec – Homole. Známý také jako Šonovská sopka. O sopku se však, jak již víme, nejedná. Za vše mohou opět ventaroly. Na vrcholu se nachází relativně mělká jáma, ze které v mrazivých dnech vystupují výpary teplého vzduchu. K Šonovské sopce vás dovede modrá značka z Šonova, která začíná u autobusové zastávky „Šonov, ZD“. Je to odtud asi 2 km.

 

Loupežnická jeskyně v Olešnici u Ústí nad Labem

Loupežnická jeskyně se nachází poblíž Velkého Března u Ústí nad Labem. Je to rozsáhlá puklinová jeskyně, vzniklá posunem jednotlivých bloků rozpukané horniny (fonolit) ve strmém svahu Zámeckého vrchu. V zimě se z podzemí kouří a okolí nikdy nezamrzá. Loupežnická jeskyně je největší jeskyně v neovulkanitech v České republice. Patří k největším puklinovým jeskyním u nás. Celkové délka chodeb je 130 metrů. Od vchodu klesá o 36 metrů. Šířka chodeb je od 20 centimetrů do 2,5 metru. Nejvyšší výška je asi 8 metrů. Během válek tady obyvatelé schovávali svůj majetek, dnes zde zimují netopýři a vrápenci. K jeskyni často vedou zvířecí stezky, protože zvěř se k ní chodí v mrazech ohřát.
 

Halda Ema v Ostravě

Naším posledním tipem je Halda Ema v Ostravě – ovšem tady se nejedná o ventaroly, ale o stále hořící haldu hlušiny. Prohořívání hald je přirozeným výsledkem procesu samovznícení, které vznikalo během postupného vršení obrovského množství materiálu na skládku. Teplota uvnitř hald je neobyčejně vysoká, v haldě Ema činí například až 1 500 stupňů Celsia. To je žár, který panuje uvnitř sklářských pecí při tavení křemičitého písku. Přestože uvnitř hlady hlušiny stále probíhá hoření, je ostravská dominanta zpřístupněna veřejnosti. Všichni milovníci dalekých rozhledů tak mohou na umělý kopec vystoupat a užít si fenomenální výhledy na město z 315 výškových metrů.

Teplá díra u Šternberka

Zajímavý přírodní úkaz naleznete v lese mezi obcemi Bělkovice-Lašťany a Jívová. Ohřátý teplý vzduch zde uniká Teplou dírou na povrch. Obzvláště efektní je toto místo v zimě, kdy u průrvy nevydrží sníh a stoupá z ní pára. Odborníci se domnívají, že uvnitř kopce existuje systém puklin, napojený na otvory v dolní části údolí. V zimě vzduch, ohřátý díky vnitřnímu teplu Země na teplotu okolo 7 °C, stoupá vzhůru. V létě naopak bude seshora pukliny dolů do údolí foukat chladný vzduch. Teplá díra leží stranou značené cesty, uprostřed lesa nad Bělkovickým údolím. Přístup je sem možný strání strmě od Truskovického potoka anebo od pramene Jaroslav mezi Horní Boudou a obcí Jívová.