Při procházce Prahou pátrejte po tajemství kostelního kříže

Průsečík kostelního kříže u Apolináře

Skutečně ovlivnila polohu pěti nově založených kostelů na Novém Městě křesťanská mystika? Nebylo by to nijak překvapivé, Karel IV. coby římský císař budoval Prahu jako hlavní město Svaté říše římské a kříž staveb prý ve středověku přinášel městu zvláštní požehnání.

Záměr rozšířit Prahu o novou část oznámil Karel IV. krátce po nástupu na trůn a v březnu 1348 slavnostně položil základní kámen ke stavbě novoměstských hradeb. Vedle bran, ulic a trhových prostranství byly v plánech Nového Města zakresleny i nové kostely: první, zasvěcený sv. Jindřichu a Kunhutě, u dnešního Senovážného náměstí, druhý chrám sv. Štěpána mezi Ječnou, Žitnou a Štěpánskou ulicí. Stavba obou chrámů započala roku 1351.

Mezitím v jižní části Nového Města vyrůstaly další kostely, jejichž spojením získáme kostelní kříž. Průsečíkem je celkem málo známý kostel sv. Apolináře v Apolinářské ulici, kousek za Zemskou porodnicí. Jednolodní stavba se zachovala téměř v původním stavu, a to včetně 42 metrů vysoké čtvercové věže, která v nejvyšším patře mění tvar na osmibokou.
 

Čtyři kostely a kláštery

Osmiboké věže coby společný znak mají všechny tři kostely, které stojí v jedné přímce a tvoří tak jedno z břeven pomyslného kříže. Vedle Apolináře je to kostel sv. Kateřiny Alexandrijské u bývalého kláštera augustiniánek, dnešní neurologické kliniky v Kateřinské ulici. Při prodloužení linie přes sv. Apolináře směrem k jihozápadu se dostanete ke kostelu Zvěstování Panny Marie Na Slupi, zvanému též Na trávníčku či Trávníček.

Zatímco jedno rameno tvoří spíše menší kostely, to rozhodně neplatí pro druhé rameno. Na jednom jeho konci stojí Emauzský benediktinský klášter, zvaný též klášter Na Slovanech, který Karel IV. choval ve zvláštní oblibě. Přes Apolináře doputujete na druhý konec ramene a k poslednímu zastavení kostelního kříže, ke kostelu Panny Marie a svatého Karla Velikého na Karlově, který Karel IV. založil jako součást kanonie augustiniánů kanovníků. Chrám stavěla dvorská stavební huť Matyáše z Arrasu, stavitele katedrály sv. Víta. Nemá sice osmibokou věž, ale osmiboký půdorys má kostelní loď. Je údajně inspirovaná korunovační katedrálou Panny Marie v Cáchách, kterou založil Karel Veliký, velký vzor a idol Karla IV.
 

Pražská pyramida a další zajímavosti

• Když spojíte pět hrotů kostelních věží Slovan, Karlov, Kateřiny, Slupi a Apolináře, zjistíte, že vytvářejí nízkou pyramidu. Právě proto je průsečík kříže u sv. Apolináře na návrší, kdysi nazývaném Větrov. Ze všech pěti kostelů tak stál nejvýš a býval dominantou Nového Města.
• Kříž ale pokračuje dál za hradby Nového Města: když prodloužíte svislé břevno k jihu, dostanete se k někdejšímu královskému sídlu na Vyšehradě a k chrámu sv. Petra a Pavla, kde má zamýšlený svatý kříž základnu.
• Asi nejznámější mýtus o středověké symbolice provází Karlův most. Podle historiků byl pravděpodobně založen 15. června, tedy na svátek zemského patrona a ochránce mostu sv. Víta. S mnohem zajímavější teorií ale přišel filozof a astronom Zdeněk Horský. Karel IV. se svým zájmem o horoskopy a astronomii prý jen těžko mohl přehlédnout pozoruhodnou číselnou řadu, ukrytou v datu 9. července 1357 v 5 hodin a 31 minut. Liché číslice vytvářejí řadu od jedné do devíti a zpět, tedy 1–3–5–7–9–7–5–3–1. Je to ale jen domněnka, ve skutečnosti den ani hodinu založení Karlova mostu neznáme.