Kraj v podhůří
Hrubého Jeseníku, okolí
Velkých Losin a řada měst a vesniček od
Mohelnice přes
Šumperk a
Jeseník až po polskou Nysu dodnes vypráví drsný příběh o
čarodějnických procesech, které se tu odehrály během 17. století. V plamenech tehdy skončilo přibližně 250 nevinných lidí. Tehdy se také zrodila ďábelská pověst
Petrových kamenů, tradičního místa čarodějných sabatů, kam se prý jednou ročně o filipojakubské noci slétaly čarodějnice na kravách, telatech, kozách nebo na košťatech.
Tři kladiva na čarodějnice
Soudní procesy s čarodějnicemi použil v roce 1963 jako námět pro svou
knihu Kladivo na čarodějnice spisovatel
Václav Kaplický, podle ní pak napsali renomovaný
režisér Otakar Vávra a
kostýmní výtvarnice Ester Krumbachová scénář stejnojmenného filmu. Nenechali se ale vést jen knihou samotnou, inspirovali se i dochovanými soudními zápisy z let 1678 až 1695.
Musíme se ale zmínit ještě o třetím
Kladivu na čarodějnice: tím byl středověký manuál k potírání čarodějnictví
Malleus maleficium, vydaný roku 1487. Objevuje se i ve filmu, kde jej používá inkviziční tribunál.
Protože film mnohým připomínal politické procesy z padesátých let s
Miladou Horákovou a
Rudolfem Slánským, záhy po uvedení putoval do trezoru a dalších dvacet let se jen občas objevil ve filmových klubech. Televizní diváci ho mohli vidět až po roce 1989.
Horor z podhůří Jeseníků
Kladivo na čarodějnice je příběh plný zla, prodchnutý atmosférou strachu a vynuceného doznání viny, který po zásluze patří mezi
nejtemnější snímky české kinematografie.
Ve filmu vstupuje řada skutečných historických postav. Vedle žebračky
Maryny Schuchové (
Lola Skrbková), která se pokusila od přijímání z kostela vynést svatou hostii, to je
farář Schmidt (
Eduard Cupák), který poslal udání do rukou majitelky panství,
hraběnky Angely Anny Sibyly z Galle (
Blanka Waleská).
Celý případ vyšetřuje právník a inkvizitor
Jindřich František Boblig z Edelstadtu (1612–1698) v podání
Vladimíra Šmerala, sadistický fanatik, který společně se svým sluhou a písařem
Ignácem (
Josef Kemr) brzy získává téměř neomezenou moc a hon na čarodějnice v jeho režii nabývá obludných rozměrů. Nakonec v jeho síti uvízne i šumperský děkan
Kryštof Alois Lautner (1622–1685, ve filmu
Elo Romančík) a jeho hospodyně
Zuzana Voglicková (
Soňa Valentová).
Zajímavosti o filmu Kladivo na čarodějnice
- V době, kdy byl povolán do Velkých Losin, Bobligova advokátní praxe v Olomouci moc nevynášela, a tak provozoval zájezdní hostinec s nevěstincem. Při čarodějnických procesech ale zbohatl a závěr života prožil jako vážený olomoucký měšťan.
- Autorem obrazu Spánek rozumu plodí monstra, který ve filmu uvidíte na pozadí úvodních titulků, je španělský malíř a rytec Francisco Goya.
- Příběh se natáčel přímo tam, kde se procesy odehrávaly, tedy na zámku ve Velkých Losinách, kde v soudním sále a síni v druhém zámeckém patře zasedal soudní tribunál. Část scén se natáčela v kostele sv. Jakuba v Praze-Kunraticích a na zámku v Horažďovicích.
- Ve filmu se na pár vteřin objeví mučicí křeslo pobité ostrými hřeby. Vidět je můžete i v jiných mučírnách, například na hradě Kost, ale u nás se podobný nástroj nikdy nepoužíval. Křeslo bylo náhodně objeveno na zámku Velké Losiny, kde ho po natáčení nejspíš zapomněli filmaři.
Režisérem filmu Kladivo na čarodějnice je Otakar Vávra.
Film je dramatickou rekonstrukcí čarodějnických procesů ve Velkých Losinách z konce 17. století a slouží jako alegorie na politické procesy 50. let.
Film byl vnímán jako kritika politických procesů 50. let, což vedlo k jeho zákazu veřejného promítání až do sametové revoluce v roce 1989.
Třetím Kladivem na čarodějnice je středověký manuál k potírání čarodějnictví Malleus Maleficarum, vydaný v roce 1487.
Kniha se jmenuje Kladivo na čarodějnice a napsal ji Václav Kaplický.
Ve filmu se objevují skutečné historické postavy jako Marharyna Schuchová, farář Schmidt a právník Jindřich František Boblig z Edelstadtu.
Některé scény byly natáčeny přímo na zámku ve Velkých Losinách a částečně také v kostele sv. Jakuba v Praze-Kunraticích.
Čarodějnické procesy měly drsný dopad na oblast Jesenicka a vedly k tragickým úmrtím přibližně 500 osob během 17. století.
V oblasti Velkých Losin se nachází renesanční zámek, kde se konaly historické soudní procesy, a mučicí křeslo, které bylo náhodně objeveno během natáčení filmu.
Petrovy kameny v Jeseníkách byly tradičním místem čarodějných sabatů, kde se prý jednou ročně o filipojakubské noci slétaly čarodějnice.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.