ÚvodAktualityS dětmi do Beskyd: jak zdolat tisícovky?
Příroda

S dětmi do Beskyd: jak zdolat tisícovky?

  • 16. července 2022
Pokud máte už trochu větší děti a jste zvyklí podnikat náročnější turistické trasy, můžete se pokusit zdolat všechny tisícimetrové vrcholy Beskyd. Není to tak složité, jak by se na první pohled mohlo zdát; velké beskydské hory se totiž často dají poskládat do řetězů, takže jich v jediném dni můžete navštívit několik.
Vrcholů s nadmořskou výškou nad tisíc metrů je v Beskydech sedmadvacet, ale šikovně poskládané je můžete navštívit během několika dnů. Většinou se budete pohybovat po značených trasách a věřte nebo ne, výlety měří jen kolem dvaceti kilometrů. I když vás občas čeká značné převýšení!
 

Trasa první na Radhošť, Pustevny a Tanečnici

První trasa má dvě varianty, složitější a jednodušší. Ta první je pro otrlé horaly: autobusem se necháte vyvézt do sedla Pindula (550 m) a po modré značce se vyškrábete na Radhošť (1 129 m) ke kapli sv. Cyrila a Metoděje; v té chvíli budete mít největší stoupání za sebou a dál už to bude hračka. Kolem Radegasta zamíříte do horského sedla Pustevny a odtud po červené na Tanečnici (1 084 m). Její vrcholek podobně jako na Čertově Mlýně zdobí spousty kamenných mužíků a jen těžko zabráníte dětem, aby připojily další výtvory. Pokud chcete skutečně zvládnout všechny tisícovky, pak se z Tanečnice vydejte po neznačené cestě na Zmrzlý vrch (1 043 m) a dál na Nořičí horu (1 047 m), vrátit se ale musíte po stejné cestě. Nakonec vás čeká už jen sešup do sedla Tanečnice a dál po zelené až k nádraží v Kunčicích pod Ondřejníkem.

Druhá trasa je jednodušší, kratší a její délku si navíc můžete sami upravit, navíc se dá využít lanovka z Trojanovic do sedla Pustevny. Auto necháte na parkovišti pod lanovkou a postupně si obejdete všechny vrcholy jako v první variantě.

Zpět se můžete vrátit buď po zelené značce z hřebenu Radhoště anebo po Radhošťské cyklostezce, která ze sedla Tanečnice klesá úbočím Nořičí hory až do Trojanovic.
 

Trasa druhá na Čertův mlýn a okolo Kněhyně

BeskydyJen mírnou obměnou první trasy je druhá, kdy opět můžete využít lanovku na Pustevny. Po zelené značce se vydáte do sedla Tanečnice a dál přes Skalku (1 037 m) na Čertův Mlýn (1 206 m). O téhle hoře se vypráví spousta pověstí, v nichž se to čerty jen hemží, poblíž vrcholu pak objevíte zvláštní kamenné bloky, připomínající masivní kamenný stůl. Bohužel čerti v tom prsty nemají, jde o ukázku rozsedání a rozjíždění bloků godulského pískovce.

Z Čertova Mlýna pak po zelené můžete dojít na kótu 1 122 m (naproti vrcholu Magurka), ale další trasa povede po červené do sedla Kněhyně (1 146 m), na vrchol Kněhyně se však v současnosti nesmí, neboť se nachází na území Národní přírodní rezervace a od roku 2004 na něj nevede značená turistická trasa. V sedle pod Kněhyní je odbočka ke studánce U Partyzánky, která dostala své jméno po české partyzánce z Olomouce, paní Růženě Valentové. Ze sedla vede červená po vrstevnici k rozcestí Malá Stolová (950 m). Nakonec přes Horní Čeladnou dojdete k železnici v Kunčicích pod Ondřejníkem.
 

Trasa třetí na Smrk

Třetí trasa vede na Smrk, mohutný samostatný masiv jižně od Ostravice a zároveň nejvyšší bod Radhošťské hornatiny. Vede sem žlutá značka od hráze přehrady Šance, modrá z od Starých Hamrů a červená od nádraží v Ostravici (425 m). V serpentinách vystoupáte až do sedla pod Malým Smrkem (1 174 m) a na hřebeni směrem k hlavnímu vrcholu Smrku (1 276 m) minete dva pomníky – Johna Lennona a Jana Palacha. Z hřebene se místy otvírají krásné výhledy na západní Beskydy. Z vrcholku budete pokračovat po červené přes rozcestí Polana do Horní Čeladné a dál na nádraží v Kunčicích pod Ondřejníkem. Kratší varianta výstupu na Smrk může vést po modré a pak po červené od hotelu Srdce Beskyd tam i zpátky po stejné trase.
 

Trasa čtvrtá na Lysou horu

Královnou Beskyd je Lysá hora a kdo na ní nestál, jako by v těchto horách nikdy nebyl. Z vrcholku se otvírají výhledy nejenom na okolní horské hřbety, ale vidět bývají i Jeseníky, Sněžka či Malá Fatra a Roháče na Slovensku. Počítejte ale s tím, že počasí se tu může hodně rychle změnit a například v mlze často neuvidíte ani na nejbližší značku. Jedna z nejjednodušších tras vede po modré značce z Malenovic přes Hradovou k Ivančeně, kamenné mohyle na památku skautů umučených v době druhé světové války, a dál přes Malchor (1 219 m) až na Lysou horu (1 323 m). Zpět do Malenovic se vrátíte po červené a žluté přes rozcestí Lukšinec.
 

Trasa pátá: 15 km na Travný                                 

Další tisícovkou je Travný (1 203 m), osamocený masiv mezi údolím Mohelnice a Morávky. Na zalesněný vrchol s několika rozsochami, zbytky partyzánského bunkru a pomníkem partyzánů se nejlépe dostanete po modré značce z Pražma .

Přes vrcholek Travného (1 203 m) a Malého Travného (1 100 m) se pak po zelené můžete vrátit přes Morávku do výchozího bodu. Travný je dobře dostupný i po zelené značce z Visalají.
 

Další beskydské tisícovky

  • Mezi kopce s nadmořskou výškou nad tisíc metrů patří také Malý Polom (1 061 m) východně od osady Visalaje. Až na vrchol ale značená cesta nevede, nejblíž se k němu dostanete při putování po červené značce z Bílého Kříže na rozcestí pod Malým Polomem. Sem je cesta jednodušší, stačí se držet značení státní hranice.
  • Pěkný výlet se nabízí také s využitím sedačkové lanovky na Malý Javorový (947 m) odkud vás modrá značka zavede na vrchol Javorový (1 032 m), Šidnelná (1 000 m), rozcestí pod Kalužným (994 m), k vyhlídkovému místu Ostrý (pod stejnojmennou horou 1 044 m) a dále k horské chatě Kozinec. Odtud už se snadno dostanete  zpět do Oldřichovic.
  • BeskydyCesta k posledním tisícovkám povede z Mostů u Jablunkova; přes Kostelky (962 m) a rozhlednu Tetřev dojdete na hranice a budete pokračovat na Velký Polom (1 067 m) a dál přes Muřinkový vrch (978 m), Burkův vrch (1 032 m) a Čuboňov (1 014 m) až pod Malý Polom (1 061 m). Zpáteční cesty povedou po modré značce do Horní Lomné anebo přes Bílý Kříž na Visalaje.
Vodní nádrž Šance Příroda

Vodní nádrž Šance

Údolní nádrž na Ostravici u železniční zastávky Šance byla podle původních úvah o potřebě ochrany před povodněmi později doplněných záměrem zásobení ostravského průmyslu a obyvatelstva pitnou vodou vybudována v letech 1964 až 1969.

Lysá hora – královna Moravskoslezských Beskyd Příroda

Lysá hora – královna Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora (1324 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Lze se na ni přijít pěšky, vyšlapat na kole a za dobrých sněhových podmínek vyjet na běžkách. Leží mezi obcemi Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula.

Horské sedlo Pustevny v Beskydech Příroda

Horské sedlo Pustevny v Beskydech

Horské sedlo Pustevny je jedno z nejvýznamnějších horských středisek v Beskydech. Nachází se v Radhošťské hornatině mezi vrchy Radhošť a Tanečnice. Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu Dušanem Jurkovičem.

Lanovka z Ráztoky na Pustevny – první sedačková lanovka v Evropě Zážitky

Lanovka z Ráztoky na Pustevny – první sedačková lanovka v Evropě

V roce 1940 byla zprovozněna lanová dráha z Ráztoky na Pustevny, první svého druhu nejen v naší republice, ale též v Evropě. V roce 2017 proběhla rekonstrukce horní stanice lanovky, která nyní nabízí zázemí pro turisty, půjčovnu sportovního vybavení, samoobslužné bistro a mnoho dalšího.

Vrchol Smrčina v Beskydech Příroda

Vrchol Smrčina v Beskydech

Na místní poměry značně plochý kupovitý vrchol (1015 m) v Ropickém hřbetu mezi Ropicí a Kalužným vrchem.

Burkův vrch v Beskydech Příroda

Burkův vrch v Beskydech

Plochý hřeben 3,5 km jižně od Horní Lomné na hranicích se Slovenskem.

Hraniční vrchol Malý Polom Příroda

Hraniční vrchol Malý Polom

Malý Polom (1060 m) je zalesněný vrchol v hraničním hřebeni mezi Českou a Slovenskou republikou. Pod vrcholem je křižovatka turistických cest. Nedaleko je rozcestí Čuboňov.

Rozhledna Tetřev v Beskydech Příroda

Rozhledna Tetřev v Beskydech

Rozhledna Tetřev (944 m n. m.) se nachází v turistické oblasti u bývalého hotelu Tetřev a u zrekonstruované Kamenné chaty na hřebenové stezce k vrcholu Velký Polom.

Vrchol Ropice v Beskydech Příroda

Vrchol Ropice v Beskydech

Ropice (1 083 m) je velmi dobře dostupná po několika trasách, které lze spojit v delší nebo kratší túry.

Vrch Makyta v Beskydech – útočiště vzácných šelem Příroda

Vrch Makyta v Beskydech – útočiště vzácných šelem

Nejmasivnější vrchol západní části Javorníků, Makyta (923 m n. m.), je součástí CHKO Beskydy a považuje se za jeden z nejkrásnějších vrchů česko-slovenského pomezí. Možná tu objevíte i stopy vzácných divokých zvířat, jako je rys, vlk nebo medvěd.

Vrchol Tanečnice nedaleko Pusteven Příroda

Vrchol Tanečnice nedaleko Pusteven

Tanečnice (1084 m n.m.) je výrazný vrchol, který se zvedá severovýchodně nad horským rekreačním střediskem Pustevny. Právě z Pusteven vede na vrchol kopce červená turistická značka.

Sedlo Pindula v Beskydech Příroda

Sedlo Pindula v Beskydech

Orientační místo a rozcestí při cestě na Radhošť a Pustevny. V nadmořské výšce 552 metrů nad mořem.

Vrchol Magurka v Beskydech Příroda

Vrchol Magurka v Beskydech

Magurka (1068 m) je hora v Moravskoslezských Beskydech na jihovýchodní rozsoše Čertova mlýna, nacházející se 4 km východo-jihovýchodně od Pusteven a 4 km jiho-jihozápadně od Horní Čeladné.

Vrchol Malchor v Beskydech Příroda

Vrchol Malchor v Beskydech

Malchor leží ve výšce 1219 m.n.m., je to plochý vrchol porostlý smrkem.

Vrchol Travný v Beskydech Příroda

Vrchol Travný v Beskydech

Vrchol Travný (1203 m n. m.) je mohutnou zalesněnou horou nacházející se v Moravskoslezských Beskydech ležící nad údolím Mohelnice. Poskytuje útočiště vzácným druhům zvířat i rostlin.

Vrch Kalužný v Beskydech Příroda

Vrch Kalužný v Beskydech

Kalužný vrch (993 m) je zalesněný vrch mezi Slavíčem a Ropicí.

Beskydská horská stezka nejen pro lyžaře Příroda

Beskydská horská stezka nejen pro lyžaře

Na trase dlouhé 8 km, která vede z Pusteven úbočím Čertova mlýna (1205 m) k horskému hotelu na Martiňáku, je 9 zastavení, kde se dozvíte, co zajímavého tu žije a roste, čím jsou vzácné lesy v okolí, kde se ukrývali partyzáni nebo kde podle pověsti stavěl čert.

Na výlet z Trojanovic za výhledy a vrcholy Beskyd Příroda

Na výlet z Trojanovic za výhledy a vrcholy Beskyd

Trasa Pustevny – Čertův mlýn- Martiňák – Horní Bečva je nenáročná, dlouhá 14 km a celá vede po červené turistické značce.

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice Příroda

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice (dřive Radegast) má 9 zastavení pojednávajících o přírodě, krajině i historii tohoto krásného, a všeobecně známého koutu Beskyd.

CHKO Bílé Karpaty – louky plné orchidejí Příroda

CHKO Bílé Karpaty – louky plné orchidejí

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena dne 3.11. 1980 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Gottwaldov (dnes Zlín). Bílé Karpaty patří díky rozsáhlým loukám k nejcennějším lučním biotopům Evropy a jsou studijní plochou světového významu.

Naučná stezka Staré Hamry – za krásou starých beskydských osad Příroda

Naučná stezka Staré Hamry – za krásou starých beskydských osad

Milovníci a návštěvníci Beskyd mají nyní o důvod navíc do těchto nádherných hor zavítat. V obci Staré Hamry, v místní části zvané Samčanka, na turisty čeká nová naučná stezka, která vede přes osadu Němčanka do osady Javořina. Na trase dlouhé skoro 7 kilometrů je několik odpočinkových míst.

Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí Příroda

Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí

Pověstmi opředená bájná hora Radhošť (1129 m n. m.) se nachází nedaleko Pusteven v Moravskoslezských Beskydech a tvoří nejzápadnější vrchol Radhošťské hornatiny. Nabízí krásné výhledy na celé Beskydy, Valašsko, Jeseníky – Praděd, Malou a Velkou Fatru.

CHKO Beskydy Příroda

CHKO Beskydy

Chráněná krajinná oblast Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší CHKO v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Vrchol Kněhyně Příroda

Vrchol Kněhyně

Kněhyně (1256 m) je nejvyšší vrchol významného masivu z godulského pískovce. Součást Radhošťské vrchoviny. Od Smrku (východně) je oddělen údolím Čeladenky.

Vrchol Smrk – dominanta Beskyd Příroda

Vrchol Smrk – dominanta Beskyd

Smrk (1276 m) je po Lysé hoře druhá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd. Jeho typická dominanta je převážně z vrstevnatého godulského pískovce.

Velký Polom – významný hraniční vrchol Příroda

Velký Polom – významný hraniční vrchol

Velký Polom (1067 m n. m.) je významný vrch hraničního hřebene mezi Českou a Slovenskou republikou. Na svazích polomu se nachází několik skal, přímo na vrcholu mrazový srub tvořený pískovcovou skálou.

Vrchol Ostrý v Beskydech Příroda

Vrchol Ostrý v Beskydech

Ostrý (1044 m) je dominantní vrchol Jablunkovské brázdy, na území CHKO Beskydy. Jsou zde zachovány staré, bizarně rostlé buky. Do roku 1870 tady probíhala těžba železné rudy.

Muřinkový vrch v Beskydech Příroda

Muřinkový vrch v Beskydech

Muřinkový vrch (975 m je zalesněný vrch na hraničním hřebeni, hranice mezi CHKO Beskydy a CHKO Kysuce.

Vrchol Javorový v Beskydech Příroda

Vrchol Javorový v Beskydech

Javorový vrch je nejvyšší vrchol horské skupiny nad slezskou nížinou v povodí Olše, jihozápadně od Třince, utvořené z vrstevnatého godulského pískovce. Název "Javororvý" je podle javorů, které tvořily podstatnou část svahů kopce.

Vrchol Girová v západních Beskydech Příroda

Vrchol Girová v západních Beskydech

Nejvyšší vrch Slovenských Beskyd (840 m) na území České republiky v Jablunkovském mezihoří, 6 km jihovýchodně od Jablunkova. Z dálky připomíná svým kuželovitým tvarem sopku, na severozápadním úbočí je lyžařský vlek, na jižním úbočí je turistická chata postavená v roce 1932 s občerstvením.

Další aktuality

V Bílých Karpatech vás čeká zážitkové léto: od hor a kosení luk po kulturu a frgály

Bílé Karpaty jsou hory plné luk, polí, hájů a hlubokých lesů. Zvou k návštěvě všechny, kdo chtějí zažít klid a načerpat energii z přírody. Kromě přírodních krás nabízejí ale i bohaté kulturní dědictví – zachovalou lidovou architekturu, folklor a řemesla, která se zde udržují po generace. V létě 2025 zde můžete zažít tradiční sečení luk, Slavnosti bratrství Čechů a Slováků na Javořině, Luhačovickou pouť a další zajímavé akce jedinečné pro tuto oblast.
3. červenec 2025 15:38
Zážitky, Zlínský kraj

Jen jednou za tři roky: v Hluku se chystají Dolňácké slavnosti s jízdou králů!

Dolňácké slavnosti písní a tanců, jedinečný festival slováckých zvyků a kultury, začínají v Hluku ve čtvrtek 3. a potrvají do pondělí 7. 7. 2025. Jejich součástí bude též legendární jízda králů, starobylý národopisný zvyk zapsaný na listinu světového dědictví UNESCO. Uskuteční se v neděli 6. 7. od brzkých ranních hodin. Hlucká jízda králů je tak druhou, jež můžete letos vidět. Jednou za šest let se konají v jednom roce všechny tři jízdy králů: vlčnovská, hlucká a kunovská. Všechny tři jízdy bychom podle těchto pravidel měli v jeden rok vidět opět až v létě 2028.
1. červenec 2025 10:00
Kultura, Zlínský kraj

Buchlovický zámek ozdobí tisíce růží

Zámek v Buchlovice ozdobí od 3. do 6. července 2025 květinové vazby z tisíce růží a dalších květin. Nejen zámek ozdobený květinami je překrásný, můžete si projít také přilehlý zámecký park s cizokrajnými dřevinami. Na zámku je k vidění také sbírka fuchsií patřící mezi nejvýznamnější ve střední Evropě.
1. červenec 2025 6:00
Příroda, Zlínský kraj

100 let živé tradice v srdci Valašska: Rožnovské slavnosti zvou na odzemkáře, gajdy i mistry lidové tvorby

Valašské muzeum v přírodě a také celý Rožnov pod Radhoštěm ožívá od 4. do 6. července 2025 zpěvem a tanci. Folklorní soubory z České republiky i ze zahraničí se představí na Mezinárodním folklorním festivalu Rožnovské slavnosti. Hudba, tanec a lidové obyčeje naplní město i Valašské muzeum v přírodě a připomenou jedinečný odkaz minulosti. Během tří dnů se představí více než čtyřicet valašských souborů a hosté z Belgie, Maďarska, Rumunska a krajanský soubor z Chorvatska.
30. červen 2025 9:23
Kultura, Zlínský kraj

Dny lidí dobré vůle na Velehradě nabídnou duchovní a společenský program

4. a 5. červenec patří na Velehradě již tradičně lidem dobré vůle. Sjíždí se sem ze všech koutů nejen České republiky, aby oslavili Den slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje. Zatímco 4. července organizátoři chystají bohatý program pro všechny věkové kategorie – návštěvníci se mohou těšit mimo jiné na koncerty, fotografický workshop, soutěž ve fotbalových dovednostech nebo celou řadu zajímavých výstav či aktivit pro děti. Následující den, 5. červenec, patří tradičně Národní poutní mši svaté.
28. červen 2025 6:00
Kultura, Zlínský kraj

Jeden z nejtěžších závodů horských kol v České republice se pojede v Holešově

V Holešově na Východní Moravě se v sobotu 28. června 2025 uskuteční již 32. ročník Bikemaratonu Drásal České Spořitelny. Jde o jeden z nejkultovnějších cyklistických závodů na horských kolech v České republice. Přestože jde o jeden z nejtěžších závodů horských kol v České republice, je to akce, na kterou mohou přijet celé rodiny.
26. červen 2025 8:00
Letní sporty, Zlínský kraj

Valachy man startuje už tento víkend

Nejnavštěvovanější veřejný triatlonový závod v České republice je opět tu! Už v sobotu 28. června 2025 bude žít vodní nádrž Bystřička na Vsetínsku legendárním Valachy manem. Pořadatelé v okolí přehrady připravili trasy úplně pro všechny: pro děti, začátečníky, hobíky i zkušené sportovce. Také letos je závod zařazen do Českého poháru v terénním triatlonu 2025.
25. červen 2025 16:00
Letní sporty, Zlínský kraj

Na Soláni proběhne tradiční Sečení lúk

Již po pětadvacáté ožije vrchol hory Soláň nad Velkými Karlovicemi na Valašsku slavností Sečení lúk. Uskuteční se v pátek 27. června 2025 po spadnutí večerní rosy v 18 hodin a nabídne soutěž sekáčů i folklórní vystoupení. Celou soutěž zahájí střelbou z pušek Portáši. Vystoupí cimbálová muzika Soláň, zazpívají Karlovjanky, mužský pěvecký sbor z Kunovic a Valašský sbor portášský.
25. červen 2025 10:00
Životní styl, Zlínský kraj