Možná
Brno znáte jako
město kaváren, univerzit a
věčného soupeření s Prahou. Málokdo si uvědomí, že je to také skutečné
město vil. Od honosných prvorepublikových sídel až po skvosty moderní architektury – každá čtvrť skrývá domy, které by si zasloužily vlastní film. Každá vila také má svůj vlastní charakter: některá je minimalistická a promyšlená do posledního milimetru, jiná je zdobená, honosná a plná barev. Brněnské vily nejsou jen krásné na pohled, jsou také svědky doby, plné příběhů někdejších majitelů. Vydejte se s
Kudy z nudy do časů, kdy se architektura dělala s vizí a duší. Stačí se jen dobře dívat.
Vila Tugendhat: královna funkcionalismu

Začneme tím největším kalibrem: nejslavnější vila v
Brně se jmenuje
Tugendhat. Byla vybudována v letech 1929–1930 podle návrhu
architekta Ludwiga Miese van der Rohe. V interiérech jsou použity vzácné materiály jako onyx ze severního Maroka, italský travertin či dýhy z dřevin pocházejících z jihovýchodní Asie. Jedinečné je i technické zázemí domu: obdivovat můžete teplovzdušné vytápění, elektrické spouštění oken či speciální komoru na uložení kožichů.

Vila stojí ve
čtvrti Černá Pole a je zatím jedinou českou památkou moderní architektury, zapsanou na
Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Domov
manželů Grety a Fritze Tugendhatových má fascinující osud: rodina utekla před nacisty, vila prošla různými režimy, a nakonec se stala
ikonou moderní architektury. Protože o prohlídky je velký zájem, je dobré si termíny rezervovat nejméně tři měsíce předem. Na
Kudy z nudy pro vás máme tip, jak předběhnout fronty a navštívit vilu třeba hned zítra: pořiďte si
turistickou kartu Brnopas. S tou se do vily dostanete bez dlouhého čekání!
Vila Löw-Beer: luxus zůstává v rodině

Pokud se vám
Tugendhat zdá až moc minimalistická, vyberte si krásnou secesní
vilu Löw-Beer. Je rovněž spojená s
rodinou Tugendhatových: vilu nechal na začátku 20. století postavit
továrník Moritz Fuhrmann, od roku 1913 až do roku 1939 tu však žila
rodina Alfreda a Marianny Löw-Beerových,
rodičů Grety Tugendhatové. Expozice nabízí pohled do
světa brněnské buržoazie, významných židovských rodin a zároveň textilních podnikatelů Löw-Beerů, Stiassnich a Tugendhatů. Zkrátka pokud by o vile Tugendhat někdo natočil seriál, vila Löw-Beer by byla prequel.

K
vile Löw-Beer patří rozlehlá zahrada. Textilní magnát Alfred Löw-Beer daroval své dceři Gretě její horní část ke stavbě rodinného domu – budoucí
vily Tugendhat. V zahradě stojí také malý domek, takzvaná
celnice. V ní je
kavárna, v patře se pak konají krátkodobé
výstavy.
Arnoldova vila: třetí do party
Josef Arnold byl osobností brněnského stavitelství druhé poloviny 19. století. Když si v šedesátých letech 19. století nechal postavit
vilu na svazích Černých Polí, ani
vila Löw-Beer, ani
Tugendhat ještě neexistovaly. Dnes všechny tři stavby spojuje jen rozlehlá
zahrada a park. V
Arnoldově vile později žila
Cecilie Hože, teta
Grety Tugendhatové, která se svým manželem
Cornelem výrazně přetvořila dispozici i interiér vily ve stylu historismu s prvky art deco. Po druhé světové válce Arnoldova vila sloužila potřebám mateřské školy. V roce 2010 byla vila prohlášena kulturní památkou a nyní se v ní koná spousta zajímavých akcí.
Vila Stiassni: luxusní hotel pro VIP hosty

Tahle vila zažila víc VIP hostů než lecjaký pětihvězdičkový hotel.
Vila Stiassni, někdejší sídlo
textilního podnikatele Alfreda Stiassniho, sloužilo za socialismu jako vládní vila a přespal tu kdejaký potentát. Dnes si ji můžete projít a představit si, jak tu někde seděl
Gustáv Husák s doutníkem.
Alfred Stiassni společně s manželkou Hermine sice svěřili stavbu svého domu do rukou renomovaného
architekta Ernsta Wiesnera, ale do zařízení interiérů si mluvit nenechali.

Za moderní fasádou se tak ukryl nábytek v historizujícím stylu, dřevěná obložení stěn, mramorové krby a bohaté štuky – zkrátka něco, co byste v podobně staré
vile Tugendhat hledali marně. Díky tomu, že vila dlouhá desetiletí sloužila jako
luxusní hotel pro významné státní návštěvy, dochovala se tu řada dobových detailů, od původních oken a dveří včetně kování a větracího systému až po originální umyvadla či kohoutky.
Jurkovičova vila: barvy, dřevo a inspirace

Zatímco funkcionalisté ujížděli na černobílém minimalismu,
Dušan Jurkovič si řekl: „A co takhle barvičky, dřevo a trocha folkloru?“ Výsledek?
Jurkovičova vila, která vypadá jako moravský sen o skandinávském designu.
Architekt Dušan Jurkovič ji postavil jako domov pro svou rodinu v roce 1906 v
Žabovřeskách, dnešní městské části
Brna ve svahu nad údolím řeky Svratky.
Jurkovičova vila zde vyrostla jako vůbec první dům, samotné Žabovřesky se staly součástí Brna až v roce 1919.
Vila, která patří k
vrcholným dílům středoevropského secesního folklorismu, reprezentovala jak architektův osobitý styl, tak soudobé evropské trendy v bydlení. Po dokončení Jurkovič v domě uspořádal výstavu svých interiérových prací, dnes o vilu pečuje
Moravská galerie a prohlídku s výkladem si můžete rezervovat předem.
Masarykova čtvrť a Pisárky: zapomenuté vilové skvosty

I když
vila Tugendhat strhává pozornost celého světa, není to jediná vila v
Brně, která stojí za vidění.
Masarykova čtvrť a
Pisárky jsou doslova venkovním muzeem architektonických stylů od secese přes funkcionalismus až po extravagantní rodinné paláce. Zajímavé příběhy například nabízí
vila Engelsmann,
vila Wittal či
vila Münz. Vznikla v roce 1924 jako jedna z prvních vil v Pisárkách, kdy ji pro perského honorárního konzula a ředitele banky Union
Eduarda Münze navrhl
Ernst Wiesner. Navzdory radikálním úpravám se dnes řadí mezi skryté klenoty
Pisárek.
Rájem pro milovníky architektury je
Masarykova čtvrť. Stojí tu zajímavé vily, o kterých se tolik nemluví, ale přesto by si zasloužily vlastní katalog. Patří k nim třeba
dům, který si v Hvězdárenské ulici postavil
architekt Bohuslav Fuchs, vila
architekta Jindřicha Kumpošta v Barvičově ulici, anebo
vila Valerie Fischerové v Preslově ulici, kterou projektoval
architekt Leopold Bauer.
Další zajímavé vily v Brně
- Při návštěvě Památníku Leoše Janáčka v Brně vás možná překvapí, že slavný skladatel žil poměrně skromně v domku, který stojí v zahradě na místě původní dřevěné konírny. V Chleborádově vile na rohu Smetanovy a Kounicovy ulice sídlila varhanická škola, kde Leoš Janáček od jejího vzniku až do proměny ve státní konzervatoř v roce 1919 pracoval jako její ředitel i pedagog. Dnes ve vile sídlí Základní umělecká škola.
- Některé brněnské vily, tedy secesní Löw-Beer (1904), Jurkovičovu (1906), modernistickou Stiassni (1929) a funkcionalistickou Tugendhat (1930) můžete poznat během komentovaných prohlídek a vyhlídkových jízd, které pořádá brněnské Turistické informační centrum.
- BAM aneb Brněnský architektonický manuál není jen internetová databáze mapující architekturu města Brna. Zahrnuje i brožury, publikace a tematické stezky. Vybírat si můžete stavby podle abecedy, období i typu, a pak už jen brouzdat městem a seznamovat se s jeho architekturou. Pro milovníky vilové architektury nic lepšího v Brně neexistuje! Seznámíte se tak třeba se zajímavou kolonií Nový dům.
Objevte brněnské vily od secese po moderní architekturu, které jsou svědky historie a luxusu. Prohlédněte si vily, jaké nelze najít nikde jinde.
Vila Tugendhat je jedinou českou památkou moderní architektury zapsanou na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
V interiérech vily Tugendhat jsou použité vzácné materiály jako onyx ze severního Maroka, italský travertin a dýhy z dřevin pocházejících z jihovýchodní Asie.
Jedinečné je technické zázemí domu, kde můžete obdivovat teplovzdušné vytápění a elektrické spouštění oken.
Vila Löw-Beer je spojena s rodinou Tugendhat, jelikož zde žili rodiče Grety Tugendhatové, Alfred a Marianna Löw-Beerovi, v letech 1913 - 1939.
Jurkovičova vila reprezentuje středoevropský secesní folklorismus.
Vila Stiassni nabízí prohlídky interiéru v historizujícím stylu, které umožňují představit si, jak tu přespávali významní státní hosté.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.