Srdcem
Moravské Třebové, města na
Českomoravském pomezí východně od
Svitav, je
náměstí s morovým sloupem a renesanční radnicí, kousek od něj pak stojí
barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie a především nádherný
renesanční zámek s arkádami.
Několik prohlídkových okruhů vám představí
dějiny města, měšťanský i venkovský život, můžete ale nahlédnout také do středověké mučírny anebo do alchymistické laboratoře mistra
Bonaciny, astrologa, alchymisty a dvorního lékaře pána moravskotřebovského zámku
Vladislava Velena ze Žerotína. Za princeznou se ale překvapivě musíme vypravit jinam než na zámek: jejím domovem je
Městské muzeum.
Tvář egyptské princezny
Do dějin
muzea se zlatým písmem zapsal
newyorský obchodník a rodák z Moravské Třebové Ludwig Holzmaister (1849–1923). Právě předměty, které na svých cestách nashromáždil, představuje interaktivní a multimediální stálá expozice. Vrcholem prohlídky je setkání s egyptskou princeznou Hereret, která žila před bezmála třemi tisíci lety.
Jde o skutečnou princeznu? S jistotou víme, že
Ludwig Holzmaister koupil mumii včetně sarkofágu v roce 1912 přímo v Egyptě. Ví se, že byla objevena jižně od Káhiry u města Lahún na okraji fajjúmské oázy, že se narodila v období 22. dynastie, tedy v letech 945 až 715 před naším letopočtem a zemřela mezi dvacátým a třicátým rokem života. Díky počítačovému tomografu a 3D technologii spatříte její skutečnou podobu. Jde o první mumii v České republice, u které odborníci 3D vizualizaci provedli. Hereret nejdříve prošla „vyšetřením“ na klasickém CT přístroji a na základě výsledků pak proběhla rekonstrukce její skutečné podoby.
Mumie a sfingy
Staroegyptské mumie uchovává ve svých sbírkách také
Národní muzeum, respektive
Náprstkovo a
Přírodovědecké muzeum v
Praze. Další mumii najdete na
hradě Buchlově, v Egyptském pokoji, který připomíná vnitřek pyramidy, a mumie samozřejmě nechybí ani v takzvaném
kabinetu kuriozit knížete Metternicha na
zámku Kynžvart.
Společnost mumiím v Česku dělají
sfingy, mytické bytosti s tělem lva, křídly dravce, hadím ocasem a hlavou krásné ženy. Jednu z nich najdete ve
Veltrusech, kde v rozlehlém parku kolem
zámku střeží
kamenná sfinga na mostě přístup k Egyptskému pavilonu, do kterého se připlouvalo loďkou po vodě. Další objevíte v
zámeckém parku v Lysé nad Labem nebo na
skalním bloku zvaném Harfenice u obce Želízy. Dvě sfingy zdobí most v
Náměšti nad Oslavou – ale pozor, ne takzvaný
malý Karlův most dole ve městě, ale
most u zámku nad městem. Sfingám tu dělají společnost dva koně a orel.
Další sfingu objevíte v
Krušných horách, asi deset minut chůze od obce Měděnec.
Skalní útvar a přírodní památka Sfingy leží v místě s nádherným výhledem na klikaté údolí
Ohře a
Doupovské hory, za jasného počasí uvidíte i města
Klášterec nad Ohří,
Kadaň,
Žatec a
Nechranickou přehradu.
Britské muzeum: nejslavnější na světě
Největší sbírky starověkého Egypta mimo Egypt samotný nabízí
Britské muzeum v Londýně. Jeho návštěvě se jen těžko odolává: je nádherné, nabité poklady a zadarmo. Největší a nejstarší instituce svého druhu na světě chrání třeba slavnou
Rosettskou desku, která byla v devatenáctém století klíčem k rozluštění egyptských hieroglyfů, nebo obrovskou, více než sedmitunovou
bustu faraona Ramsese II., který vládl Egyptu přibližně před 3 300 lety.
Aby vás návštěvy neudolala, vyplatí se dát na rady zkušených. Třeba průvodce Lonely Planet, který doporučuje vybrat si jen jedno historické období a ostatní zkrátka ignorovat, jako by byly jinde ve městě. Než se ale vypravíte za londýnskými mumiemi, vzpomeňte si:
princezna v Moravské Třebové je mnohem blíž a stejně působivá.